Všeruská občanská organizace
Ruský svaz veteránů Afghánistánu
a speciální vojenské operace
ŽIJU,
BOJUJI,
VÍTĚZÍM!
Pravidla života ve válce
Moskva, 2022
1
Razumov A. N., Krjukov G.A., Kuzněcov A.N
Žiju, bojuji, vítězím! Pravidla života ve válce – jsou sborníkem doporučení, založených na sebraných zkušenostech účastníků válečných střetů v
Afghánistánu, Severním Kavkazu a v Ukrajině. Vyznačuje se hlubokou znalostí problematiky, stručností, přístupností z hlediska pochopení a jednoznačností popisu.
Sborník je určen pro vojáky VS RF, kteří se účastní speciální vojenské
operace v Ukrajině, brance, žáky vojenských učilišť a spolupracovníky různých silových struktur.
2
Obsah
1.
Co je to speciální vojenská operace ....................................................................................................... 7
2.
Velká Vlastenecká 2.0 .............................................................................................................................. 7
3.
V Ukrajině bráníme rusko ........................................................................................................................ 7
4.
Kým jsou Ukrajinci ................................................................................................................................... 7
5.
Zvláštnosti strategie ukrajinské armády ..............................................................................................8
6.
Ukrajinská taktika - “Udeř a uteč” ..........................................................................................................8
7.
Ztráty, bojové i ne zcela ...........................................................................................................................8
8.
Kde máme ztráty a jak nepadnout .........................................................................................................9
9.
Přemýšlejme o trojicích ...........................................................................................................................9
10.
Připomenutí veliteli ..................................................................................................................................9
11.
Vojákova pravda ..................................................................................................................................... 10
12.
Pravidlo přežití číslo 1. Nevyčnívej ....................................................................................................... 11
13.
Nehýbej se ............................................................................................................................................... 11
14.
Shromáždili jste se? Počkejte, jedna přiletí......................................................................................... 11
15.
Takové kino nepotřebujeme.................................................................................................................. 12
16.
Pokud místní protestují ......................................................................................................................... 12
17.
Idiot s mobilem je sám sobě nepřítelem.............................................................................................. 12
18.
Fotka v sociálních sítích – trofej pro špióna ....................................................................................... 13
19.
Čím je nebezpečná dělostřelecká palba ............................................................................................... 13
20.
Dělostřelecké ostřelování není tak strašné, jak se říká ..................................................................... 14
21.
Příznaky blížícího se dělostřeleckého přepadu ................................................................................... 14
22.
Odvrátit dělostřelecký přepad je těžké, ale možné ............................................................................ 15
23.
Nejdůležitější při dělostřeleckém přepadu – klid ................................................................................ 15
24.
Kočka má devět životů, sapér – jeden .................................................................................................. 15
25.
Válečná pravidla silniční přepravy ........................................................................................................ 16
26.
Noc je temná a plná hrůz ....................................................................................................................... 16
27.
Kulka je hlupák........................................................................................................................................ 17
28.
Bum-bum…a mimo ................................................................................................................................ 17
29.
Pozor! Pracuje sniper ............................................................................................................................. 17
30.
Kde se sniper ukrývá? ............................................................................................................................ 18
31.
Boj se sniperem protivníka ................................................................................................................... 18
32.
Jak se chovat v místech, kde pracuje sniper ....................................................................................... 19
33.
Nebavte se snipingem ........................................................................................................................... 19
34.
Osobní zbraň ........................................................................................................................................... 19
3
35.
Problémy přesnosti střelby z AK.......................................................................................................... 20
36.
Muška na “Z” a míření na pas ............................................................................................................... 20
37.
Nevidím – nestřílím ............................................................................................................................... 20
38.
Vystřelím – trefím se .............................................................................................................................. 21
39.
Jindy se stává… ...................................................................................................................................... 21
40.
AK a tuning zbraně ................................................................................................................................. 22
41.
Bojové mažoretky proti bojovým bezdomovcům ............................................................................... 22
42.
Polobotky, pohorky nebo holínky ......................................................................................................... 22
43.
Přítel-onuce............................................................................................................................................. 23
44.
Voják nepotřebuje věci navíc ................................................................................................................ 23
45.
150 let v uniformě ................................................................................................................................. 24
46.
Vždy mějte u sebe ................................................................................................................................. 24
47.
Bez vody ani tam, ani zpět .....................................................................................................................25
48.
Válka válkou, a oběd podle plánu .........................................................................................................25
49.
Plížící se nepřítel ....................................................................................................................................26
50.
Pravidla válečného “nájemníka” ............................................................................................................ 27
51.
Zakopat se – zůstat živý ........................................................................................................................ 27
52.
Okop za 5 hvězdiček ...............................................................................................................................28
53.
Na cestu za potřebou .............................................................................................................................29
54.
Znamení. Nepořádek na pozici znamená obstřel ............................................................................... 30
55.
Sám sobě lékařem ................................................................................................................................. 30
56.
Střela přiletěla a – aha… ........................................................................................................................ 31
57.
Pomoci a neublížit .................................................................................................................................. 31
58.
Dostat se do zajetí – špatný, velmi špatný nápad .............................................................................. 31
59.
Neřešitelné situace nejsou .................................................................................................................... 32
60.
Nepožívej alkohol, oslepneš .................................................................................................................. 32
61.
Bakšiš ...................................................................................................................................................... 33
62.
Válka nespěchá ....................................................................................................................................... 33
63.
Neboj se, brácho!................................................................................................................................... 34
64.
Nejdůležitější. Bůh je s námi! ............................................................................................................... 34
65.
My přijdeme do ráje, a oni jednoduše zdechnou ................................................................................. 35
66.
Pokud se brožura dostane k nepříteli .................................................................................................. 35
4
Z důvodu toho, že je každá válka nesrovnatelná, co se týká způsobu jejího vedení, charakteru terénu, a zvláště valčících stran, není a nemůže být jediná příručka pro všechny případy válečné činnosti. A přeci vojenský život, tvořící 80% libovolné války, je vždy stejný. Neznalost jeho
zásad poškozuje zdraví a vede ke ztrátám.
Proto veteráni, kteří bojovali v Afghánistánu, na Kavkaze a v Ukrajině, nepopisovali v této
brožuře zvláštnosti boje ve městě, na moři nebo v kosmu. To vás naučí velitelé a starší spolubojovníci. My jsme jednoduše zobecnili své zkušenosti z života ve válce a shromáždili to nejdůležitější, co vám pomůže přežít a zvítězit.
Franc Klincevič
Předseda ruského Svazu
veteránů Afghánistánu
a Speciálních vojenských operací
Poznámka překladatele:
Šiřte tento text dle potřeby, jsem toho názoru že by se mělo co nejvíce lidí seznámit s tím,
jaké materiály jsou v současné době produkovány v rusku.
Dodatky obsažené v této publikaci nebyly do překladu zahrnuty.
Korektury provedli A. B., jeden z autorů FB profilu Válka. Válka se nikdy nemění., a dále L.
M.
P.S.: V textu je užita ukrajinská konvence, spočívající v tom že, slova rusko a putin jsou
uváděna vždy s malým počátečním písmenem. Nejedná se tedy o gramatickou chybu, ale o záměr. Jiným způsobem jsem do textu nezasahoval.
Přeji poučné čtení.
O. F.
5
Důležité!
Obdržel jsi povolávací rozkaz. Co si vzít s sebou na místo odvodu.
Nepropadejte panice. Nevěřte zvěstem a hlupákům, tvrdícím, že vše od přilby do neprůstřelné vesty si musíte koupit sami. Nezatěžujte rodinu zbytečnými výdaji. Vše potřebné dostanete na místě odvodu.
Přijďte na shromaždiště pouze ve sportovním oděvu a sportovních polobotkách. U sebe
mějte:
•
Občanský průkaz, vojenský lístek, řidičský průkaz;
•
Toaletní a holící potřeby na jeden měsíc;
•
2-3 balení náplastí;
•
Loperamid (lék proti průjmu);
•
Zavírací nůž s bodcem (multitool), lžíci;
•
Nůžky na nehty;
•
3-4 páry ponožek;
•
2-3 komplety spodního prádla (libovolného střihu);
•
3-4 páry pracovních rukavic
•
Balíček jehel a nití (zelenou, černou a bílou);
•
Zapalovač, sirky (voděodolné);
•
Tkaničky do bot (110–120 cm);
•
Jídlo a pití na jeden den.
6
1. Co je to speciální vojenská operace
Politici nazvali činnost naší armády v Ukrajině speciální vojenskou operací. Z pohledu mezinárodního práva je to jednoznačně tak. A pro její účastníky je to opravdová válka s krví, bolestí,
hořem ze ztrát i radostí z vítězství.
2. Velká Vlastenecká 2.0
Stačí se podívat na seznam stran, které na nás uvalily sankce a pomáhají ukrajinskému
režimu – Německo, Polsko, Česko, Chorvatsko, Norsko, Dánsko, Japonsko, Itálie… Všechny tyto
státy válčily proti nám. Dnes se v Ukrajině mstí rusku za naše Velké Vítězství. To znamená, že je
to pro nás prodloužení Velké Vlastenecké války. A my, stejně jako naši dědové v pětačtyřicátém,
jsme povinni zvítězit.
3. V Ukrajině bráníme rusko
Ukrajina jako stát neexistuje, je pouze území bývalé USSR, které je dočasně okupované
teroristickou bandou. Veškerá vláda je tam v rukou občanů Izraele, USA a Velké Británie, kteří
organizovali genocidu původních obyvatel, “zmenšujíce” tím za dobu “nezávislosti” počet obyvatel o 20 milionů. Aby přežili, museli lidé, tak jako kdysi v USA, za drobné pracovat na evropských
plantážích. Veřejné domy v Evropě jsou plné mladých Ukrajinek. Muži jsou nuceni bojovat proti
rusku.
Tuto válku chce USA a Evropa vést do posledního Ukrajince. Jim nejsou potřební lidé, ale
území a přírodní zdroje. A stejnou budoucnost chystali pro nás. Proto tím, že bojujeme na Ukrajině, chráníme rusko a zachraňujeme obyvatele Ukrajiny před genocidou, organizovanou ukrajinskými a západními politiky.
4. Kým jsou Ukrajinci
Ještě docela nedávno bylo 96,7 % Ukrajinců rusy. Ale 30 let nezávislosti, kdy jim chybělo
normální vzdělání, kultura a rodný jazyk, je změnilo ve “zdivočelé” rusofoby.
Od rusů u nich ještě něco málo zůstalo. Oni, tak jako my, vyrůstali na vítězstvích dědů,
kteří zvítězili nad fašismem. Jsou stejně chrabrými bojovníky – pevnými v obraně, odvážnými
v útoku. Někdy v budoucnu, po denacifikaci, se opět stanou rusy, ale zatím jsou to nepřátelé.
Tvrdí a zákeřní. To znamená, že je třeba je bít, dokud nezvednou ruce vzhůru, neunaví se, až do
našeho úplného vítězství.
7
5. Zvláštnosti strategie ukrajinské armády
Západ 360 let připravoval Ukrajinu na válku s ruskem. Věděli, že v čestném boji nad námi
nezvítězí, a zvolili nejvíce podlou strategii. Po vzoru hitlerovců organizovali místní systém obrany
v obydlených oblastech. Tam rozmisťují praporní nebo rotní taktické skupiny posílené dělostřelectvem, diverzními oddíly a moderními prostředky rozvědky. Opevněná místa jsou vybavena kabelovým internetem, což umožňuje vést v online režimu rozvědku, předávání rozkazů a navedení
dělostřelecké palby.
Kromě sovětské výzbroje jsou ukrajinské oddíly vybaveny natovskými PTŘS, raketovými a
dělostřeleckými systémy. V každé četě se nachází kvadrokoptéry, termovizní zaměřovače a prostředky šifrované komunikace.
6. Ukrajinská taktika - “Udeř a uteč”
Při zaměření ruských vojsk stačí ukrajinskému vojáku dotyk prstem na obrazovce, aby byly
koordináty cíle odeslány do sjednoceného systému velení, a libovolný dělostřelecký oddíl dostane příkaz k zahájení palby.
Dělostřelectvo, které se nachází v úkrytech (výrobní haly, průjezdy obchodních center),
vyrazí na předem určenou pozici, vede palbu a opět se skryje ve svém úkrytu. Zničení protivníka
dokončují mobilní diverzní skupiny, které se po krátkém střeleckém kontaktu vracejí do opěrných
bodů, skrýt se za civilními osobami.
7. Ztráty, bojové i ne zcela
Charakter bojů v Ukrajině se liší od bojů v Afghánistánu nebo Čečensku. Nasycení vojsk
těžkými zbraněmi má blíže k Druhé světové válce. O tom vypovídá také statistika ztrát. Mezi padlými má 78 % rány od dělostřeleckých střepin, 12 % od střel ručních zbraní a 10 % od výbuchů
min.
A nyní důležité! Ve válce je až 40 % ztrát nebojových. Důvodem jsou – porušení zásad
bezpečnosti při zacházení se zbraněmi, ztráty způsobené “přátelskou palbou” z důvodu chybějící
spolupráce se spolubojovníky, havárie při přesunech, šikana, nemoci a otravy způsobené denaturovaným alkoholem.
Američané nedokázali změnit statistiku příčin způsobujících nebojové ztráty. Dvojnásobně, na 23 %, ale snížili jejich počet tím, že u vojáků nacházejících se v bojovém pásmu zavedli
povinné nošení přilby a neprůstřelné vesty.
Poučení 1: Přilba a neprůstřelná vesta dvojnásobně zvyšují možnost přežití.
Poučení 2: Disciplína a dodržování pravidel bezpečnosti pomáhají nedostat se do statistiky
nebojových ztrát.
8
8. Kde máme ztráty a jak nepadnout
Úspěch protivníka, to je – nejčastěji – výsledek našich chyb.
Největší ztráty máme od dělostřelecké palby při přesunu, na shromaždištích při udílení
rozkazů, při organizaci polního tábora nebo opěrného bodu, a také z důvodu činnosti diverzních skupin.
Abychom se neocitli ve statistice ztrát, je potřeba držet se jednoduchých pravidel.
1. Při přesunu nebo při zastavení udržujte vzdálenost nejméně 20-30 metrů mezi
vozidly. To snižuje o 90% masové ztráty působené přesnou municí. Jakýkoli
velitel, který umístil techniku v rozestupech menších než 20 metrů, je hlupák
a škůdce.
2. Zakopávejte se i v místech dočasné dislokace oddílu. Zastavil ses – zakopej se.
Malý okop – dobrý úkryt před střepinami a údernými vlnami.
3. Neustále provádějte průzkum. Budete-li kdekoli – v první linii nebo v hlubokém týlu – provádějte průzkum nebe i okolí.
4. Samoorganizujte se. Osádka každého vozidla (družstvo) se musí stát samostatnou taktickou jednotkou, která zajistí ostrahu, maskování, obsluhu bojové
techniky, ženijní zajištění pozice, příjem stravy a odpočinek vojáků.
9. Přemýšlejme o trojicích
Minimalizovat ztráty umožní také utvoření autonomních bojových skupin ze členů družstva.
Bojová trojice, utvořená na základě přátelských vztahů – to je nejlepší způsob samoorganizace vojáků. Trojice se formuje v družstvu okolo kolektivně obsluhované zbraně družstva – kulometu, granátometu atd., a tvoří jeho obsluhu.
Takové rozdělení zvyšuje efektivitu těžké výzbroje a vede ke snížení ztrát. V případě zranění jednoho z vojáků jsou ho schopní zbývající dva rychle evakuovat a poskytnout mu první pomoc. Ženijní zajištění palebné pozice ve třech zabere polovinu času než vykopání ženijního
okopu. Přitom když dva pracují lopatami, může třetí držet hlídku, zabezpečovat maskování objektu, připravovat jídlo, čistit zbraň atd. V noci se dva střídají na hlídce, a třetí odpočívá.
10.
Připomenutí veliteli
Veliteli, pamatuj: tvůj úkol je řídit boj, život a vztahy v družstvu. A aby ses stal dobrým
velitelem, je potřeba zabít v sobě bojovníka a vychovat v sobě velícího.
Pro začátek, vyhoď z batohu zásobníky.
Nech si dva zásobníky k AK a pár granátů. To stačí, aby ses postaral o sebe, a zbavil se
pokušení jít na nepřítele “samojediný”.
9
Co je jednoznačně veliteli potřeba, to je sada náhradních baterií do radiostanice, dobrý
dalekohled, GPS-navigace, laserový dálkoměr, termovizní monokulár a příslušenství k nim.
Ministerstvo obrany tyto gadgety nezajišťuje, proto si je má velitel zajistit samostatně. Je
třeba si zvyknout, že velitel, stejně jako jakýkoli jiný profesionál, má mít vlastní pracovní nástroje.
Zabezpeč svým vojákům vše potřebné, organizuj ostrahu, zajištění pozice, nauč podřízené
ovládat všechny druhy výzbroje. Tehdy se veliteli v boji nestane, aby musel osobně obsadit místo
střelce nebo řidiče.
Nikomu nedovol, aby tě ignoroval.
Vojákovi, který odmítne uposlechnout to, co po něm spravedlivě požaduješ, odeber
zbraň. Ať bojuje lopatou, dokud se nenaučí poslouchat.
Náčelníka, který přerušil dodávku jídla, munice nebo paliva k jednotce – žeň k odpovědnosti a použij k tomu všechny dostupné metody: od stížnosti nadřízeným velitelům a podání k vojenské prokuratuře, až po šikanování. On je zrádce a nepřítel. Svojí nečinností ohrozil tebe a tobě
svěřené vojáky.
Tvrdě vyžaduj vyjasnění úkolu, zabezpečení spojením a dělostřeleckou podporou. Jakékoli
odmítnutí je ignorováním tebe jako osoby i jako velitele. A pokud tě přehlížejí náčelníci, znamená
to, že tě budou ignorovat i vojáci. Neklesni na takovou úroveň, abys to strpěl. Buď vůdcem! Jen
tak zavedeš v jednotce pořádek a ochráníš své vojáky.
11.
Vojákova pravda
V Afghánistánu u vojáků kunduzského průzkumného praporu byla tato tradice. Při nasazení nezačali jíst, dokud nevzal do ruky lžíci velitel. Pravda, netýkalo se to všech, ale jen těch
velitelů, kteří svou profesionalitou zajišťovali splnění bojových úkolů a zároveň chránili životy
podřízených.
Dobrý velitel – to je mistr ve svém oboru. Neustále učí vojáky, jak zacházet se zbraněmi.
Na jeho pozici jsou zákopy plného průřezu, hlídky vždy na svých místech, odpočinek a potrava
pro osádku jsou organizovány podle příslušných norem. Sám nepožívá alkohol a nepřipouští nekázeň mezi podřízenými. V boji je klidný. Řídí palbu jednotky, ale pokud je třeba, zdatně vede
palbu z libovolného druhu zbraně. K náčelníkům se chová přímo, nebojí se zastat se podřízených
a nelení vyplňovat žádosti o ocenění pro ty, kdo se vyznamenali.
Takového velitele je potřeba v boji chránit a pomáhat mu ve službě. Čestně s ním mluvit
o potížích, řešit nekázeň a lenost mezi vojáky, a pronásledovat zbabělce.
Pokud se velitel “posilňuje” kořalkou, nezajímají ho problémy života a zabezpečení jeho
vojáků, nezajímá se o bojovou přípravu, nedokáže organizovat službu, a jemu přidělené mužstvo
je ponecháno samo sobě a hledá povyražení, pak je to špatný velitel. Od něj je potřeba co nejrychleji odejít, protože on a jeho jednotka jsou odsouzeni k neodůvodněným ztrátám.
10
12.
Pravidlo přežití číslo 1. Nevyčnívej
Na bojovou činnost v Ukrajině mají velký vliv bezpilotní letouny a nejrůznější průzkumné
prostředky. Umístění jednotky je prozrazeno díky pohybu vojáků, dýmu a záři ohně, kupám odpadků u pozic – tedy vším, co vypadá neobvykle a odlišuje se od okolního prostoru. Stejným způsobem si vybírají cíl snipeři a návodčí těžkých zbraní. Abyste se nestali jejich cílem, je potřeba
dodržovat hlavní zásadu maskování – nevyčnívat.
Není dobré předvádět se a odlišovat se svou uniformou od spolubojovníků. Nové nebo
nakradené vybavení určitě přitáhne pozornost protivníka, který vás bude považovat za velitele
nebo schopného specialistu. Proto dříve, než si oblečete novou uniformu, je potřeba ji několikrát
důkladně vydrhnout kartáčem. Poté uniforma změkne, změní odstín a skryje obrys postavy na
libovolném místě.
Ještě jeden demaskující příznak – váš stín. Je lepší nacházet se i pohybovat po zastíněné
straně ulice tak, aby vaše silueta a vržený stín nekontrastovaly s okolním prostředím.
V lese nebo na mýtinách je potřeba pohybovat se dále od jejich kraje, za druhou nebo
třetí řadou stromů.
13.
Nehýbej se
Hlavní způsob, jak se demaskovat v přední linii – pohyb. Voják, sedící v krytém zákopu
nebo okopu ve formě liščí nory, a dokonce i bez pohybu ležící na palebné pozici, je pro protivníka
neviditelný. Cílem se stává v okamžiku, jakmile se začne na pozici hýbat.
Pokud je potřeba přemístit se do první linie, nemáchejte rukama, a držte lokty, zápěstí i
zbraň u těla. To pomůže ukrýt obrys postavy.
A dále. Aktivní pohyb vozidel a lidí v uniformách prozrazuje umístění štábu, skladu nebo
jídelny – míst koncentrace živé síly. A to je prioritní cíl pro dělostřelectvo protivníka. Snažte se
vyvarovat takovým místům blízko první linie a pokud to není nezbytné, nepohybujte se tam.
14.
Shromáždili jste se? Počkejte, jedna přiletí
Neshromažďujte se. Snaha lidí se v okamžiku ohrožení držet ve skupině z vás dělá skupinový cíl.
Přemisťování i malé skupiny v zástupu s rozestupem 4-6 kroků přitahuje pozornost operátora průzkumného dronu a zaručeně končí příletem dělostřelecké munice. Afghánští mudžahedíni se pro to, aby se vyhnuli takovému způsobu napadení, přemisťovali v párech v rozestupech
do 100-150 metrů. Skupina dvou lidí není tak viditelná jako družstvo nebo četa a není pro dělostřelectvo tak zajímavá jako cíl.
11
15.
Takové kino nepotřebujeme
Kromě bezpilotních a radiolokačních prostředků rozvědky používá náš protivník aktivně
také prostředky pro nahrávání videa, od kamer u cest, až po smartphony u školáků. Tohle “kino”
v reálném čase dodává průzkumné informace palebným pozicím protivníka.
Abyste se nestali “filmovou hvězdou” v cizím zaměřovači, je třeba neustále sledovat obyvatelstvo okolo vaší pozice.
Zaprvé, prověřujte místa, kde by se mohly nacházet průzkumníci nebo kamery video-rozvědky. Obvykle jsou to vyvýšená místa, potrubí v továrnách a budovy, ze kterých je možné pozorovat vaši pozici, sloupy na křižovatkách nebo u silnic, které jsou zdaleka viditelné, a sloupy
vysokého napětí.
Odhalení průzkumníci nebo podezřelá místa přepadů se bez prodlení ničí všemi dostupnými prostředky. Kamery stačí odpojit pomocí přerušení napájecích kabelů.
Co se týká školáků se smartphony, ze začátku je možné požádat je o prohlídku snímků a
“náhodou” je upustit na asfalt. Po pěti nebo šesti takových “prohlídkách” focení skončí.
16.
Pokud místní protestují
Veškeré protestní akce, sabotáže, špionáž a diverze ze strany místního obyvatelstva na
osvobozeném území jsou řízeny z velitelských stanovišť ZSU a SBU. To znamená, že v souladu
s Prvním Doplňujícím protokolem k Ženevské konvenci z roku 1978 (správně rok 1977, poznámka
překladatele), článek 45, je možné protestující považovat za kombatanty, kteří nemají rozlišovací
znaky, uniformu atd.
To dovoluje zadržet místní obyvatele, kteří brání našim vojákům ve splnění jejich služebních povinností, a chovat se k nim jako k válečným zajatcům, a v okamžiku, kdy místní ohrozí život
nebo zdraví vojáků, zahajuje se proti nim palba s cílem jejich zneškodnění.
Článek 46 téhož Prvního Doplňujícího protokolu IV Ženevské konvence dovoluje vyšetřovat všechny místní, kteří fotí nebo natáčejí naše pozice, jako potenciální špiony. A to je, v prostoru
vedení bojové činnosti, připravuje dokonce o právo na zacházení jako s vojenskými zajatci, se
všemi z toho plynoucími důsledky…
Ale! Střelba na neozbrojené – to není naše metoda. Existují desítky způsobů, jak určit status quo. Protestující a ty, kdo snímá naše objekty, je možné například zadržet jako válečné zajatce, provést jejich výslech a předat je k dořešení kompetentním orgánům. Nejdůležitější je –
jednat rychle, s rozhodností a s důvtipem, který je vlastní našemu národu.
17.
Idiot s mobilem je sám sobě nepřítelem
Libovolné zapnutí mobilního telefonu v zóně bojové činnosti vede k odhalení abonenta se
zaměřením jeho polohy, a ve výsledku k dělostřeleckému úderu na pozici, kde se nachází.
Příčina je v tom, že při použití sim-karty v smartphonu se provede automatické připojení
k nejbližší věži operátora sítě, který uvidí vaše ruské číslo, zaměří ho a určí vaši polohu s přesností
do tří metrů.
12
Navíc, po zachycení vašeho telefonního čísla stačí ukrajinskému operátorovi mobilní sítě
vložit ho do aplikace NT-lokátor a zahájit vyhledávání. Poté mu bude dostupná nejen aktuální
pozice a údaje o pohybu, ale i o samotném uživateli, jako je jméno a adresa pobytu. Proto se
nedivte, jestli budou po telefonním hovoru z první linie vaši pozici ostřelovat, a vašim příbuzným
volat s hrozbami, urážkami a vymáháním peněz.
18.
Fotka v sociálních sítích – trofej pro špióna
Místo, kde se nachází váš smartphone, je možné určit pomocí geotagů – údajům v sociálních sítích pro výměnu fotografií a videí.
“Pokud člověk, publikující fotku nebo video ukázal místo, kde se nachází, má jakýkoli další
uživatel automaticky přístup nejen k samotnému obrázku, ale i k místu, kde byl snímek zhotoven”.
Problém je v tom, že v informacích o snímku (údaje EXIF) ukládají smartphony, které mají
GPS modul, datum zhotovení snímku, tedy den i přesný čas, stát, město, adresu, GPS-koordináty
zeměpisné šířky a délky. A pokud se snímek zhotoví uvnitř budovy, tak i přesnou adresu s uvedením názvu ulice, čísla domu, a dokonce i poštovní adresu.
Ukrajinskému operátorovi pak stačí vložit vaše foto do servisu prohlídky údajů EXIF, aby
vám zaslal balík kalibru 152 mm nebo raketu “Himars”.
19.
Čím je nebezpečná dělostřelecká palba
Ve výzbroji ZSU jsou sovětské a jim podobné zahraniční systémy hlavňového dělostřelectva, salvové raketomety a minomety.
Střela hlavňového dělostřelectva a mina vydávají za letu zvuk, připomínající mávání holubích křídel. Zvuk letící rakety připomíná zvuk kamene, který táhnou po písku. Zvuk výbuchu –
ostrý, krátký, s charakteristickým třeskem trhajícího se kovu. Na místě výbuchu střely se tvoří
černý oblak ze směsi prachu a spálené výbušniny o výšce 2-3 metry. U miny – do 1 metru.
Při výbuchu nejrozšířenější střely v ZSU – 122 mm tříštivo trhavé střely se utvoří 400–500
ranivých střepin (s vahou ne menší 5 gramů). Polovina z nich se zaryje do země nebo odletí mimo
zónu ranivého účinku a ztratí svou ranivou sílu.
Efektivní ranivý rádius na tvrdém podloží – 30 metrů. Na měkkém podloží, v okamžiku,
kdy se utvoří kráter hloubky 1 metr a šířky 2 metry, se ranivý rádius zkrátí na 10 metrů. Střepiny
doletí do vzdálenosti až 400 metrů. Ničivé účinky 152mm střely jsou 1,5krát vyšší.
82 mm tříštivá minometná mina utvoří při výbuchu 150-200 ranivých střepin s rádiem zásahu ne méně než 18 m. Dolet ojedinělých střepin může dosáhnout 100-150 metrů. Průměr kráteru při výbuchu do 80 cm, s hloubkou 10 cm. Ranivý účinek 120 mm minometné miny je 1,5krát
vyšší.
13
20.
Dělostřelecké ostřelování není tak strašné, jak se říká
Výpočty ukazují, že pro likvidaci čety, nacházející se v otevřeném prostoru, je potřeba
okolo 160 nábojů kalibru 122 mm, tedy 8-10 na vojáka. Ale pro zásah 75 % cílů, které se nachází
v dobře připraveném opěrném bodu čety, je potřeba již 1250 tříštivo-trhavých střel. Tedy, v průměru 60 nábojů na vojáka. Pokud to přepočteme na váhu, je to 2,5 tuny, které je navíc potřeba
dopravit ke zbraním, vyložit a nabít do hlavně.
Obr. 1 Výsledek dělostřeleckého ostřelu pozice družstva. Dopady jsou přesné, ale všechny
mimo. Ani jeden voják v okopu nebyl zasažen.
Závěr je jednoduchý. Dělostřelecké ostřelování není tak strašné, jako reakce nepřipravených vojáků na něj. Dokonce primitivní okop pro střelbu vleže, nebo kráter od výbuchu, snižují
riziko úmrtí nebo poranění desetkrát. Ocelová přilba a neprůstřelná vesta chrání životně důležité
orgány člověka před většinou střepin. Pancéřování BTR a BMP střepiny nábojů a min neprobijí.
A dále. Baterie houfnic potřebuje pro to, aby vypustila na odhalenou pozici 160 střel, celých 5 minut a u nás je dostatek času, abychom se ukryli před dělostřeleckou palbou nebo opustili
nebezpečnou zónu.
21.
Příznaky blížícího se dělostřeleckého přepadu
Pokud se v nebi nad pozicí jednotky objeví bezpilotní letoun, může to být předzvěst blížícího se dělostřeleckého úderu.
Výbuch dýmové střely (bílý dým) poblíž naší pozice znamená dělostřelecké zaměřování –
určení korektur pro střelbu k zasažení cíle.
Páry výbuchů střel u našich pozic, jeden – přeletěl, druhý nedoletěl. Protivník užívá vidlicovou techniku – způsob, jak určit vzdálenost cíle.
To vše znamená: rychle do úkrytu nebo změňte pozici.
14
22.
Odvrátit dělostřelecký přepad je těžké, ale možné
Je pravidlem, že dělostřelecký útok se provádí na dříve určený cíl, proto, abyste se nestali
cílem, maskujte se.
Oprava palby svědčí o přítomnosti návodčího nebo technických prostředků dělostřeleckého průzkumu (bezpilotní letouny, kvadrokoptéry, kamery u silnic atd.).
Kvadrokoptéry je možné zničit soustředěnou palbou jednotky dokonce i z osobních
zbraní. S lehkými a středními bezpilotními letouny je to pro jednotky na první linii obrany složitější. Tady jsou potřeba prostředky REB nebo PVO.
Dělostřelečtí návodčí se mohou nacházet na linii přímé viditelnosti v objektech, které jsou
vyvýšené nad terénem, a ze kterých je dobrý výhled na pozici. Jejich přítomnost je určena průzkumníky a potlačuje se pomocí vlastní výzbroje jednotky.
23.
Nejdůležitější při dělostřeleckém přepadu – klid
Ukrajinští dělostřelci obvykle vedou palbu “salvami”: 2-3 výstřely, 3-4 minuty pauza pro
zanesení oprav, a dále 4-6 výstřelů pro doražení. Je pravidlem, že takové série nejsou více než tři.
Pokud je dělostřelecká palba souvislá s vysokou spotřebou nábojů, znamená to, že pracuje
naše dělostřelectvo a je třeba okamžitě zahájit spolupráci pro ukončení “přátelské palby”.
Při prvních příznacích ostřelování okamžitě zalehněte nebo směřujte do úkrytu (pod pancíř, do okopu, prohlubně v terénu, kráteru po výbuchu nebo do velké budovy).
Nezkoušejte se ukrýt před dělostřeleckým ostřelováním pod stromy. Roznětka střely
(miny) zareaguje při nárazu na větev a následuje vzdušný výbuch, který zvětšuje ranivou zónu.
Přemisťujte se plazením. Žádné pobíhání nebo panika.
Pokud jste se dostali do dělostřeleckého nebo minometného ostřelování během přesunu,
pak plnou rychlostí vyjděte ze zóny ostřelování. Pro dělostřelce protivníka je složité zaměřovat a
vést palbu na pohyblivý cíl. Pokud se zastavíte, měníte se v ideální, nehybný cíl.
Pomoc raněným poskytujte po ostřelování a v úkrytech, jinak bude pomoc potřebná
vám.
24.
Kočka má devět životů, sapér – jeden
Druhou příčinou našich ztrát – po dělostřeleckých útocích ZSU – se staly miny. Při práci na
jejich odhalení a neutralizaci platí několik pravidel:
1. Nerozebírej náboje, neexperimentuj s nimi a nezkoušej neutralizovat nalezená výbušná
zařízení.
2. Dívej se, kudy jdeš. Nejdříve prozkoumej cestu přesunu zrakem – jestli nejsou nikde
vidět odlesky nebo lanka vedoucí k výbušným zařízením. Pak se podívej pod nohy. Minu “PMN”
ukrytou v zemi samozřejmě není vidět, ale mina PFM-1 “Lísteček” je plně viditelná.
3. Objezd zničených částí silnice po nezpevněné zemi může být zaminován.
15
4. Na místě výbuchu techniky budou jistě ještě 2-3 miny.
5. Mrtvoly našich vojáků, nacházejících se na území protivníka, budou určitě zaminované
proti přemístění. Před jejich evakuací se zvedají z místa pomocí kabelu nebo provazu.
6. První dotaz, který se pokládá zajatci – kde v systému obrany jeho jednotky jsou položeny miny.
7. Granáty s lanky tě neuchrání před diverzními skupinami protivníka. Speciálové je bez
problémů zneškodní, a tvoji spolubojovníci je zaručeně odpálí.
25.
Válečná pravidla silniční přepravy
Pro vyhnutí se ztrátám při přesunu je potřeba dodržovat jednoduchá pravidla:
•
Vzdálenost mezi technikou má být nejméně 30 metrů. To vyloučí možnost zničení kolony soustředěnou palbou dělostřelectva.
•
Pro odraz útoku z křídel kolony při přepadech mají být hlavně výzbroje techniky
(tanky, BMP, OT) natočeny do tvaru “rybí kosti”. Některé stroje – hlaveň vpravo, pod
úhlem 45° ve směru přesunu, většina – vlevo. To zabezpečí okamžité soustředění
palby pro porážku protivníka.
•
Osádka se má nacházet uvnitř v OT (BMP), a ne na jeho střeše. Pancíř slouží jako spolehlivý úkryt před střelami osobních zbraní a střepinami, a absence osádky na pancíři
vylučuje v okamžiku zmatku, ztráty způsobené vlastní palbou.
•
Průzkum z techniky, kdy je do pasu ukrytý v průlezu, provádí velitel stroje (ve směru
pohybu) a dva pozorovatelé (na obě strany cesty). Oni jsou těmi, kdo se palbou hlavní
výzbroje účastní odražení útoku protivníka.
Zkušenosti z bojové činnosti v Afghánistánu a na Severním Kavkazu ukázaly, že samostatné přesuny techniky (i pancéřované) zvyšují riziko, že na ně zaútočí diverzní skupiny protivníka.
26.
Noc je temná a plná hrůz
Zavedení přístrojů nočního vidění (PNV), zejména termovizních, přineslo mnoho skazek o
jejich mimořádné efektivitě. Ve skutečnosti je PNV dobré jen pro průzkum, v ostatních případech
– nepříliš. Je potřeba splnit velmi mnoho podmínek, aby je bylo možné úspěšně používat.
Mezi nimi – možnost jeho uchycení na zbrani, stav baterií, podmínky boje, vliv na činnost
atd. Neustálé využívání PNV unavuje, oslepuje průzkumníka a dělá z něj samého cíl. Obraz v okuláru PNV osvětluje průzkumníka zelenkavým odleskem, dobře viditelným pomocí jiných přístrojů.
Proto je nutné zapínat PNV pouze v případě potřeby.
Abyste byli v bezpečí před protivníkem, který využívá PNV, je potřeba, zaprvé, dodržovat
světelné maskování. Nezapalujte oheň a nekuřte. V “nočníku“ je oharek cigarety viditelný na
vzdálenost 500 metrů, hořící zápalka – do kilometru, a světlo táboráku - do 8 kilometrů.
Zadruhé, je potřeba nedělat hluk. Kroky člověka po měkkém podloží jsou slyšet do 30 metrů. Kašel a mluvená řeč – do 100 metrů. Křik zvuk pracujícího naftového motoru - do 1000 metrů.
16
Zatřetí, pro přesun v noci je potřeba volit úzká nebo krytá místa, a vyhýbat se světlým
prolukám. Pohybovat se od úkrytu do úkrytu.
A dále. PNV se oslepí silnými zdroji světla. Velký oheň na neutrálním území nebo osvětlovací rakety vypuštěné ve směru protivníka ho donutí přerušit průzkum pomocí PNV a zakrýt je.
27.
Kulka je hlupák
V bojích v Ukrajině činí ztráty způsobené palbou osobních zbraní 12 %. Menší polovina z
nich (nebo také 5% v celkové statistice ztrát), tvoří zemřelí. Tak nízká efektivita palby z osobních
zbraní je typická pro všechny války v poslední době. Na jednoho zabitého ve Velké Vlastenecké
válce bylo potřeba vystřelit okolo 25 000 střel zhotovených průmyslem, ve Vietnamu – již 250
000. A to činí přibližně 2,5 tuny.
Nízká účinnost se vysvětluje psychologickou nepřipraveností vojáků k opravdovému boji.
Nejčastěji vedou palbu směrem k protivníkovi, aniž by mířili, od pasu nebo nad hlavou, “pálíce”
při tom neuvěřitelné množství nábojů.
28.
Bum-bum…a mimo
Ještě o střelbě. Vzdálenost efektivní střelby ze současných typů palných zbraní bez připravené pozice nepřevyšuje 150 metrů, a maximum zásahů se dosahuje na vzdálenost do 75 metrů.
Uvědomte si charakter palby dávkou, ta je typická nejen zvýšenou spotřebou nábojů, ale
hlavně – velkým rozptylem střel. Pokud na 100 metrů první střela dávkou z útočné pušky zasahuje
střed viditelného cíle, druhá uletí o 60-70 cm výše a vpravo. Třetí a čtvrtá střela prolétávají již
okolo 1,5 - 2 metry od cíle.
Jednoznačně, střelecký boj není pro slabochy, na druhou stranu se ho není třeba bát. Nevratné ztráty v takovém boji, například v časech afghánské války, se ukázaly jako méně než 0,05
% ze všech sovětských vojáků, kteří bojem prošli.
29.
Pozor! Pracuje sniper
Tedy, v průměru je třeba půl “tatrovky” nábojů, aby byl zabit jediný voják. Ale dobrý sniper
potřebuje na vyřazení cíle ne více než dva náboje.
Proto nemají snipera rádi ani vlastní, ani cizí. Oni jsou bolehlavem pro všechny. Protivníka
udržuje sniperova palba v nervozitě, a vlastní žijí s pocitem očekávání odvety za práci snipera.
Příznaky činnosti snipera:
•
Libovolné střelné poranění do hlavy;
•
zásah na pozadí jiného hluku jako jeho maskování – dělostřelecké nebo granátometné
palby, atd.;
•
cílený zásah důstojníka spojaře nebo průzkumníka;
17
•
jednotlivý výstřel do stěny vedle vaší pozice na libovolný viditelný bod. To je nastřelování pro konkrétní podmínky se zohledněním vzdálenosti.
•
zásah vojáka, který jde ve skupině poslední, aby ti před ním nechápali, co se děje;
•
nesmrtící poranění vojáka s následným zásahem všech, kdo mu přišli na pomoc;
•
zásah zvědavců, kteří se nachytali na past ve formě zvlášť k tomu odhozených drobností – konzerv, cigaret, lahví atd.;
•
výskyt kvadrokoptéry nad vaší pozicí v okamžiku ostřelování. Práci s ní se věnuje druhý
člen sniperské dvojice. On koriguje střelbu.
30.
Kde se sniper ukrývá?
V rozbité vojenské technice. Výstřel a dým zůstávají uvnitř, zvuk je utlumen.
Na kraji lesa (porostu), za malým křovím nebo za větvemi stromů visícími dolů tak, aby se
oblak prachu a dým po výstřelu nedostával za tyto větve.
V hloubi místnosti, která se nachází na zastíněné straně budovy. V takovém případě
střelce téměř není vidět, a aby skryl i projevy výstřelu, ukrývá se sniper mezi nábytkem.
V okenním otvoru budovy je třeba hledat snipera v pravém (z vaší strany) spodním rohu
za ukrytím, které je pro něj výhodné (roh okna, parapet, stěna), které budou zleva od něj.
V okopu pod betonovým panelem, který tam sám upadl nebo byl zvlášť k tomuto účelu
nachystán, který ho kryje před náhodnými zásahy a střepinami.
Dříve snipeři často využívali umělý kmen stromu, u současných střelců je to stará pneumatika. Střílna v ní je maskována do otvoru, který v ní přirozeně je.
31.
Boj se sniperem protivníka
Vše směřuje k odhalení sniperovy pozice a poslání tam všeho, co letí, hoří a vybuchuje.
1. Určení sektoru, ve kterém pracuje sniper:
To nejužitečnější - svědectví pozorovatele, který viděl výstřel. Pokud jste ho nezahlédli,
následuje dotazování svědků střelného zranění našeho vojáka a sledování trajektorie příletu
střely při zásahu.
Snipera prozradí jeho skupina zabezpečení (od 1-2 do 5-7 lidí) a kvadrokoptéra pomocníka
snipera. Dron létá ne déle než 20-30 minut a pak se obvykle vrací k operátorovi.
2. Určení vzdálenosti k pozici snipera:
Po určení sektoru práce snipera je na základě údajů o efektivní vzdálenosti puškové
střelby (zásah hlavy - 50-100 metrů; do těla - do 300 metrů; palebný “teror” (ostřelování všeho,
co se vysune z úkrytu) - do 500-600 metrů) se určuje přibližné místo pozice snipera.
3.Vyřazení snipera
18
Nejlepší řešení – intenzivní dělostřelecký přepad za pomocí těžkých děl, minometů nebo
salvových raketometů s cílem “přeorat” kvadrant, ze kterého je prováděna střelba. Velmi efektivní je palba tanků, BMP nebo OT ve stavu jednotky. Hodí se salvová palba z RPG a podhlavňových granátometů nebo taková exotika, jako je přivolání protisniperských jednotek. Pokud jsou k
dispozici, samozřejmě.
4.Protisniperská profylaxe.
Pokud jste poblíž vašich pozic odhalili libovolnou podezřelou pozici vhodnou pro ukrytí
nepřátelského snipera (otvor ve stěně, štěrbinu atd.), je vhodné ji ostřelovat palbou tanků, BMP,
OT, RPG i pravidelně ostřelovat z osobních zbraní, což vytvoří hrozbu pro snipera protivníka,
zejména před našim útokem.
32.
Jak se chovat v místech, kde pracuje sniper
Nevysouvejte se z úkrytu. Jakýkoli přesun provádějte pouze během od úkrytu do úkrytu.
Určete místa, kde vlastnosti reliéfu terénu pomáhají práci nepřátelského snipera, a postavte tam tabulky s nápisem “Pozor! Zde pracuje nepřátelský sniper!” Za léta války toto zachránilo mnoho životů.
Raněného sniperem evakuujte z otevřeného místa v pancéřované technice (v případě, pokud není riziko jejího zásahu protitankovými prostředky) a táhněte ho z úkrytu na laně pomocí
horolezecké karabiny.
Pokud potřebujete přemisťovat náklad po odkrytém postřelovaném prostoru, provádí se
to nalehko během nebo plazením přes nebezpečné místo, těžké předměty se přetahují na laně.
33.
Nebavte se snipingem
I když jste výborný střelec a pracujete jako součást jednotky, neprovádějte tak zvaný “lov”
ze své pozice. Vaše střílení protivníka rychle přestane bavit a na hlavy spolubojovníků se zaručeně
snese dělostřelecká nebo minometná palba jako odplata.
Pracujte buď jako součást svojí jednotky, nebo z jiné pozice.
34.
Osobní zbraň
Účastník speciální vojenské operace nemá příliš na výběr, co se týká osobní zbraně. Nejčastěji to budou AKM, AK-74 a jejich modifikace.
7,62 mm AKM je těžší. Díky silnému náboji není citlivý na špínu a znečištění zbraně střelbou. 5,45 mm AK-74 je lehčí. Střílí se z něho komfortněji. Pokud máte na výběr, je optimální vzít
si takovou zbraň, na jakou jsou náboje, které používá vaše jednotka.
19
35.
Problémy přesnosti střelby z AK
K boji předpisově připravená útočná puška AK dovoluje na 100 m s jistotou zasáhnout
rukojeť hliníkové lžíce. Co se týká nářků na nízkou efektivitu palby z útočných pušek, je hlavní
problém v chybějící psychologické přípravě člověka k vědomému přijmutí boje, a dále, ač se to
zdá divné, přebytek nábojů.
Voják Rudé Armády došel do Berlína s nesenou zásobou 70 nábojů k pušce Mosina. Bývalí
samopalníci v letech Velké Vlastenecké války říkali, že jim stačil jeden zásobník na 71 nábojů v
bubnovém zásobníku k PPŠ. Pointa není v deficitu nábojů. Jednoduše, čím zkušenější a odvážnější
voják je, tím přesněji střílí. A pokud vede palbu, tak na jisto. Střílet je v boji potřeba s rozmyslem.
Krátkými dávkami po 2 výstřelech, nebo jednotlivými ranami, a měnit při tom svou pozici.
36.
Muška na “Z” a míření na pas
Základ přesné střelby – určení vzdálenosti k cíli. Ve zmatku boje je to ale někdy třeba počítat i tisíckrát. Proto si zkušený voják nastaví hledí na útočné pušce na značku “Z”, což znamená
vzdálenost 300 metrů, a míří na střed figury protivníka. Přitom je na vzdálenosti 100 m rozdíl mezi
bodem zásahu a záměrným bodem u AKM 25 cm, a pro AK-74 13 cm. (to pro ty kdo chtějí prostřelit rukojeť lžíce).
Pokud by to bylo pro kohokoli příliš složité, nebojte se nastavit hledí na pozici “P”. To odpovídá vzdálenosti přímého výstřelu (440 m pro AK-74 350 m pro AKM), přičemž převýšení trajektorie střely není větší než cíl o velikosti hrudníku, a střelec může vést střelbu bez potřeby vertikálních oprav.
37.
Nevidím – nestřílím
Neustálá morální i fyzická zátěž, únava, špatná viditelnost – tyto faktory boje mají velký
vliv na psychiku účastníka bojů. Vzniká přání střílet do všeho, co může představovat hrozbu. A do
toho ještě přichází rady “vysloužilců” - střílej na všechno, co se hýbe, měj neustále nabitou pušku,
střílej po každém šramotu Výsledkem takové “vědy” je zabití nebo zranění spolubojovníka.
Obvykle střílí – aniž by viděli cíl – nezkušení nováčci nebo beznadějní zbabělci. Jestli je ty
první ještě možné vycvičit, tak od těch druhých je potřeba držet se dál. Oni představují stejnou
hrozbu jako nepřítel.
A dále také – divoká střelba – to je jedinečná možnost pro protivníka odhalit naše pozice
a zasáhnout je minometnou nebo dělostřeleckou palbou. Proto se dodržování principu “nevidím
– nestřílím” musí stát hlavním pravidlem každého vojáka. Nedovolte spolubojovníkům mít zbraně
nabité, otáčet s nimi do různých stran nebo jimi mířit na spolubojovníka. Ani z legrace. Neustále
udržujte hlasový kontakt se spolubojovníky. Nestřílejte, pokud nevidíte cíl.
20
38.
Vystřelím – trefím se
Několik lifehacků pro střelecký boj:
Při nečekaném střetu s protivníkem nebo v podmínkách omezené viditelnosti – v lese, ve
vysoké trávě, nepokoseném poli – střílej nízko, na úroveň kolena předpokládaného protivníka.
On, nejpravděpodobněji, zalehl nebo zaklekl, aby nebyl cílem.
Palbu uvnitř je lepší vést z hloubi místnosti. Takovým způsobem se utlumí hluk výstřelu, a
záblesk se stane málo viditelným.
Průměrně je 90% obyvatel planety praváky. Proto, pokud střílíte na záblesk výstřelu ze
strany protivníka, miřte o půl figury vpravo.
V okenním rámu budovy hledejte střelce v pravém spodním rohu z vaší strany - proto, že
nejlepším úkrytem je pro něj - roh okna a stěna, které jsou zleva od něj.
Pravákům se střílí výrazně nepohodlněji, obrátí-li se vpravo, než když se obrátí nalevo. To
je psychofyziologická vlastnost jeho organismu. Proto v boji obcházejte rohy budov raději proti
směru hodinových ručiček, a přitom se držte od těchto rohů dále. Při takovém přemisťování protivník ztrácí výhodu.
Zůstávat v průběhu přestřelky na jednom místě, neřkuli pozici, znamená vystavovat se
vyššímu riziku.
Předpokládá se, že pouze pětina členů jednotky se v boji chová smysluplně a vede přesnou
střelbu. Je pravidlem, že jsou jimi velitelé, snipeři a kulometníci. Při jejich odhalení na pozici protivníka, se tito likvidují soustředěnou palbou všech zbraní jednotky. Poté protivník ztratí bojeschopnost.
39.
Jindy se stává…
I nejspolehlivější zbraň vyžaduje obsluhu a čištění. Hlavní příčiny selhávek při střelbě z
útočné pušky Kalašnikova – poškození zásobníku a znečištění pohyblivých částí mechanizmů
zbraně.
Poškozený zásobník se vyměňuje za jiný, zašpinění mechanismů se odstraňuje jejich čištěním.
V ideálním případě je samozřejmě dobré čistit zbraň po každé střelbě, to je ale v bojových
podmínkách málo uskutečnitelné. Také zbraňový olej RŽ nebývá po ruce. V takových podmínkách
je možné využít kerosin, naftu, prostředek WD-40 nebo dokonce mýdlovou vodu. Nejdůležitější
je pak – důkladně a do sucha utřít všechny díly zbraně, aby nezůstaly jejich zbytky, na které se
“lepí” prach a způsobí zaseknutí zbraně. V žádném případě nemažte zbraň automobilovými, převodovkovými nebo dokonce rostlinnými oleji. Když zhoustnou, pevně “slepí” pohyblivé mechanismy zbraně.
21
40.
AK a tuning zbraně
Geniální konstruktér Kalašnikov stvořil spolehlivou a praktickou útočnou pušku, na které
není nic zbytečného, co by se mohlo zachytávat, překážet nebo působit nepohodlí uživateli.útočná puška je ideálně vyvážená, co se týká jejího konstrukčního řešení. Proto tuning útočné
pušky všemožnými doplňky nemá žádný funkční význam, a je jen předváděním těch, kteří jsou
vzdáleni reálné účasti v bojích.
Lišty Picatinny zraňují dlaně, zachytávají se, trhají oděv, a při plazení dochází k obalení
zbraně špínou. Kolimátor, na rozdíl od otevřených mechanických mířidel, ohraničuje výhled a nedovoluje střelci rychle přesunout palbu na jinou vzdálenost. Třetí nebo čtvrtý den, jak je zvykem,
jednoduše odpadne, když se jeho montážní šrouby povolí. Drahé tlumiče zášlehu a kompenzátory
nemají žádný vliv na zvýšení přesnosti, za to narušují vyvážení zbraně a zvyšují jeho váhu.
Podle zdvojených zásobníků, spojených páskou nebo izolepou, poznáte vojáky ze štábu
nebo nováčky, kteří se snaží vypadat jako zkušení válečníci. Ve skutečnosti zdvojené zásobníky –
příznak nezkušenosti nebo dokonce strachu. Svědčí o tom, že jejich majitel nebyl v reálném boji
a nechápe, že takto upravené zásobníky sebou nesou riziko zašpinění nebo zlomení a narušují
vyvážení zbraně, čímž dělají přesnou střelbu nemožnou.
41.
Bojové mažoretky proti bojovým bezdomovcům
Univerzální polní uniforma neexistuje. Hlavní požadavky, které jsou na ni kladeny – odolnost tkaniny a pohodlí při jejím nošení.
K nám přišlá móda na uniformu s množstvím kapes, úchytů, suchých zipů, nákoleníků atd.
se neosvědčí po prvních dvou – třech týdnech reálné účasti v bojích.
Nejdůležitější při volbě oděvu do války – aby se nelišil od uniforem ostatních ve vaší jednotce, a i armády jako celku. Jinak je velké riziko zásahu palbou spolubojovníků, kteří si o vás
mysleli, že jste nepřítel.
Zkušenosti ukázaly nezbytnost nosit neustále nošení pod uniformou elastické spodní
vrstvu termoprádla, která odvádí pot. Ta vytváří komfort, chrání před oděrkami, drobnými modřinami, škrábanci a pokousáním hmyzem.
42.
Polobotky, pohorky nebo holínky
Speciální operace v Ukrajině vyjevila řadu speciálních požadavků na bojovou obuv. Zaprvé,
všesezónnost a nepromokavost. Zadruhé, odolnost proti potrhání a spolehlivá ochrana nohou
před zraněními. Zatřetí, podrážka musí být tvrdá, musí zaručit dobrou přilnavost, nesmí se prorazit polámaným sklem, armaturou nebo ostrými kousky kovu.
Z těchto důvodů nejsou polobotky ukrajinského TBD, které se osvědčily v Afghánistánu,
vhodné.
Vysoké boty k uniformě dobře “drží” holeně a chrání nohy před oděrkami a travou. Tím
však jejich klady končí. V ukrajinském klimatu “umírají” po pár měsících užívání.
22
Taktické trekové boty jsou lehčí, pohodlnější, mají prostředky pro odvod potu a dobře se
drží povrchu. V takových botách klesá riziko udělat si na nohou krvavé puchýře. Ale po pravdě,
dobré “Lowa” a “Nike” nejsou kvůli ceně 25-30 tisíc rublů nedostupné, a v prostředí rasputice
nevydrží déle než erární boty.
V těchto podmínkách je dobré zamyslet se nad jednoduchými holínkami a onucemi. Mimochodem, v průběhu zimní Ardenské operace Němci, kteří byli obuti do holínek, trpěli zápalem
plic čtyřikrát méně než Američané, kteří nosili nízké boty.
43.
Přítel-onuce
Ponožky v botech “přežijí” dva-tři dny. Proto v situaci, kdy se znehodnotily, a náhradní
chybí, je možné použít onuce, které se vytvářejí z měkké tkaniny.
Z prostěradel, košil, triček atd. se vyříznou dva obdélníky plátna o rozměru 35 x 75 centimetrů. Je důležité, aby tyto kusy byly bez švů a lemů, které dřou nohy.
Onuce vyplňuje v obuvi větší objem. V případě promoknutí je možné je snadno přemotat
suchou stranou na chodidlo, a mokrou na holeň, což minimalizuje puchýře při delším pochodu.
Je přípustné obouvat mokré boty na suché ponožky a onuce, ale ne naopak. V čase přesunu je možné usušit ponožky a onuce na těle, pod vrchní vrstvou oděvu.
44.
Voják nepotřebuje věci navíc
Jakkoli by se neměnila výzbroj a vojenské technologie, váha nesené výstroje 30-35 kg zůstává stabilní v průběhu posledních 150 let prakticky ve všech armádách světa.
Co musí mít voják nezbytně při sobě:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
přidělenou zbraň a náboje (12 kg);
přilbu a neprůstřelnou vestu (9 kg);
nosný systém (vestu) (1 kg);
ženijní lopatku (1,5 kg);
vodu - 1,5 l jako minimum;
konzervovanou dávku potravin (na 2 dny) (2 kg);
celtu (1,5 kg);
ponožky (2 páry);
lékárničku;
toaletní potřeby (0,5 kg);
uniformu, boty, řemen (3,5 kg);
cestovní ruksak (3,5 kg);
Celkem: 37 kg
Dále velitelé vyžadují, aby voják nesl doplňkové náboje, až 10 útočných nebo obranných
granátů, náboje k těžké výzbroji jednotky atd. S takovou vahou si nezabojuješ. Proto se každý
chytrý voják samostatně rozhoduje, jak omezit náklad na hřbetě.
Pravidlem je – pro provedení bojového úkolu, který není spojený s bojem ve městě, postačují čtyři zásobníky k útočné pušce a dva granáty ve vestě, 1,5 l vody a jedna ženijní lopatka na
23
dva vojáky. A to je, i s uniformou - 15 kg. Neprůstřelná vesta a přilba – dle přání. vše ostatní se
uchovává v ruksaku a převáží se v transportéru.
Nicméně, pokud se dostanete do boje při přesunu, když máte plnou výbavu – bez lítosti
odhoďte vše nepotřebné, a ponechte si pouze zbraň a náboje. zbytek seberete později.
45.
150 let v uniformě
V carské i Sovětské Armádě se veškerý vojákův majetek vlezl do plátěného vaku o objemu
okolo 30 litrů. Jak ukazuje stopadesátiletá zkušenost s jeho využíváním, nepodařilo se vymyslet
nic lepšího.Geniálně jednoduchá konstrukce. Využije se jako ruksak, jako filtr pro čištění vody,
vak na hlavu pro odvádění zajatce, past na raky nebo cokoli jiného, co voják vymyslí.
Jeho vlastní váha - 240 gramů. Ideální vnitřní objem dovoluje umístit dovnitř vše, co je pro
vojáka nezbytné. Ke stranovým řemenům se připevní, v případě potřeby, kabát a spací pytel. Vše.
Nic dalšího do něj nenacpeš.
Nosné řemení vaku nezraňuje a současně nebrání přesné střelbě s oporou o rameno. Vak
se hodí jako podpora při střelbě v leže. V případě nutnosti ho není škoda odhodit a pokračovat
nalehko.
Mení módní, není estetický, za to je levný a praktický.
46.
Vždy mějte u sebe
Malá pěchotní (ženijní) lopatka – nejlepší přítel vojáka.
Ve válce se nedá přežít bez ženijní lopatky. Voják se musí neustále zakopávat. ženijní lopatka – velice vhodná sečná zbraň. Je možné využít ji jako ochranného plátu a dokonce i jako
pánve pro přípravu pokrmů.
Hlavní podmínka víceúčelovosti lopatky – ostré okraje. Tupou lopatkou, stejně jako s
tupým nožem, toho příliš neuděláš. U lopatky se ostří spodní a stranové okraje z přední (prohnuté) strany, šířka výbrusu má být 3-5 mm.
Nůž – věc absolutně nezbytná pro každého
V 99 případech ze 100 se vám bude nůž hodit pouze pro nakrájení chleba, klobásy nebo
na škrabání brambor. Je dobré, pokud je to multitool, ten ale nenahradí jednoduchý kuchyňský
nůž s čepelí do 15 cm. A co se týká bojovníků s “taktickými” střevořezy, které trčí z nosné vesty
jako péra z pavího ocasu, ty jsou spíše pro dělání dojmu.
24
Rukavice – univerzální ochrana rukou
Na ruce připadne většina úrazů a poranění, a libovolné taktické rukavice s ochrannými
elementy je ochrání před zraněními, pořezáním a popálením.
Celoprstové rukavice jsou lepší než bezprsté, ale v bezprstých se lépe střílí.
Pokud nejsou k dispozici taktické rukavice, je možné je nahradit, zejména při kopání
okopů, pracovními – za 25 rublů za pár.
Důležité drobnosti
“Knipcer” - tak se správně jmenuje zastřihávač na nehty. Bez stříhání se nehty budou lámat
a budou způsobovat bolest a nepohodlí.
Nádobí: kotlík, lžíce, vidlička (nejlépe z nerezu).
Sirky (nejlépe turistické, s dlouhým hořením) zapalovač.
Lepící páska (omotávka). Velmi praktická věc!
47.
Bez vody ani tam, ani zpět
V zimě člověk potřebuje kolem 2 litrů vody na den, a v horkém počasí se tato norma zvyšuje do 4 litrů. Nedostatek vody způsobuje rychlou únavu. Proto je při libovolné činnosti vojáku
potřeba zásoba vody. 1,5 litru – to je osobní nedotknutelná zásoba, která má být nesena v každém vojenském vaku.
V bojové technice (obvykle v plastových kanistrech, nádržích atd.) se převáží zásoba vody
do 100 litrů na družstvo.
Kde brát vodu.
Nejdříve si prohlédněte mapu oblasti, kde se nacházejí studny, prameny, potoky, jezera a
řeky. Taková voda je obvykle vhodná k použití, a po převaření nebo filtraci - zcela jistě. Pro tyto
případy je dobré mít přenosný filtr pro čištění vody v extrémních podmínkách. (Viz v Dodatku:
“Vodní filtr vlastnoručně”).
V obydlených oblastech je třeba vodu hledat v oddělení požárníků, v nemocnicích nebo
hygienických stanicích. Tam jsou speciální rezervoáry dezinfikované vody.
Značné množství vody zůstává po odstávce vodovodu v trubkách rozvodů ve sklepích vícepatrových domů. Zejména těch umístěných v nížinách.
Voda se spotřebovává podle stavu žízně po dávkách, ne více než po 100-150 g. Vše navíc
v horku odejde jako pot.
48.
Válka válkou, a oběd podle plánu
Účast v boji – to je velká námaha, která vyžaduje výdej značného množství energie organismu. Proto naše individuální dávka potravin (rusky suchpaj, pozn. překladatele) obsahuje v závislosti na menu od 4200 do 4700 kilokalorií a zabezpečuje organismu dostatečný objem jídla. Ale
to je teorie.
25
Ve skutečnosti jsou se suchpajem dva problémy. První – stává se, že není. Druhý – rychle
se ho přejíte. A také, suchpaj váží více než 2 kg a zabírá v ruksaku hodně místa.
V Afghánistánu vojáci v okamžiku, kdy vyráželi na přepad do hor, na výsadek nebo na
pročesávání terénu, brali ze suchpaje jen to energeticky nejvydatnější – maso, sádlo, cukr, kondenzované mléko. Žádné polévky nebo kaše s kompoty. Váha tak poklesla trojnásobně, a energetický obsah – jen 1,5krát. Doplněním byly potraviny, získané v průběhu provádění bojového
úkolu.
Jedli nejčastěji dvakrát za den – brzy ráno a po západu slunce. Snažili se rozdělit si příděl
a vařit teplá jídla (Viz v Dodatku: “Kuleš (druh kaše - pozn. překladatele) “”Pšeničné placky”, “Pečené brambory ve fólii na uhlí”).
Optimální jídlo – kuleš. Hustá polévka ze všeho, co je v ruksaku, plus kroupy (jakékoli).
Z mouky se pečou placky. Připravují se pro celé družstvo – večer, v úkrytu, s dodržením maskování, nebo v domech, které opustili jejich obyvatelé, kde se nachází pec.
Horké jídlo povzbuzuje organizmus, mnohem lépe se vstřebává a tráví se bez nadýmání a
s tím spojenými problémy – zácpy nebo poruchy trávení.
Kromě gastronomických výhod taková organizace stravy utváří kolektiv, vede k péči o spolubojovníky a zvyšuje bojovou připravenost jednotky.
49.
Plížící se nepřítel
V letech Druhé světové války na pedikulózu trpělo 96 vojáků ze sta. Největší skupinu parazitů tvořily šatní vši. Kromě nepohodlí způsobeného neustálým svěděním přenášejí vši infekční
onemocnění - “zákopovou horečku” a skvrnitý tyfus. Množství obětí těchto nemocí převyšovalo
bojové ztráty.
V současnosti existující prostředky pro sanitaci, stejně jako chemické preparáty pro boj s
parazity, nejsou často v první linii dostupné.
Naši vojáci objevili geniální řešení tohoto problému. Do čistého sudu (nebo velkého hrnce)
se v takové výšce, aby se na nich položený oděv nedotýkal dna ani stěn, křížem vloží dva kusy
dřeva, s délkou rovnou průměru nádoby. Na ně se navěsí oděv, který má projít desinsekcí, a sud
se dobře zakryje.
Nádoba se postaví na kameny a rozdělá se pod ní oheň. Za půl hodiny v nahřátém sudu
všichni paraziti zahynou.
Jsou známy i následující způsoby boje s vešmi, různě časově náročné, jako je hodinové
vyvaření uniformy, vyprání v benzínu, zmrazování (do 12 hodin v mrazničce) a zakopávání do
země, přičemž se nahoře nechá cíp, na kterém se sbírají vši pro následnou likvidaci.
A ještě jeden detail. Bylo zjištěno, že útočící armáda méně trpí pedikulézou. Aktivní, odhodlaní a veselí vojáci prakticky netrpí vešmi. Za to je můžete často najít u zbabělců a netečných.
26
50.
Pravidla válečného “nájemníka”
V podmínkách neustálého průzkumu, který provádí náš protivník, je jednoznačně
lepší rozmístit se v zastavěných oblastech, na teritoriu průmyslových podniků se systémem
sklepů a podzemních krytů. Technika se ukrývá ve skladech.
Rozmístěte se ve vašem sektoru ve druhé nebo třetí linii domů, hládky přitom postavte
do vzdálenosti 50-100 metrů od okraje zastavěné oblasti.
Vyber si pro své setrvání dům se sklepem a se zdrojem vody (studnou). Nejlépe je, pokud
sklep zasahuje za obrys domu a stojí odděleně. Takový sklep tvoří spolehlivý úkryt v případě dělostřeleckého ostřelování.
Neubytovávejte se v nejnápadnějších nebo největších domech. Budou pravděpodobně
zaměřeny dělostřelectvem nebo zaminované. Náš průzkumník Ilja Starinov zaminováváním takových domů ničil německé štáby v letech války. A dnes ukrajinští dělostřelci ničí naše tam, kde se
náčelníci neučili vojenskou historii, a mají rádi rozkoš a komfort.
Nevybírej si pozici vedle jasně viditelného orientačního bodu (kraj porostu, linie vysokého
napětí, samostatně stojící dům, dům na okraji zastavěné oblasti, administrativní budovu atd. Takové místo bude zničeno prvním dělostřeleckým výstřelem, protože jeho koordináty je snadné
určit na mapě.
Pokud je potřeba rozmístit se v poli nebo ve stepi, tady neleň. Vyryj si základní pozici i
několik pomocných, do kterých budeš vyhazovat odpad a výkaly, v těch také rozděláváš oheň,
pokud je třeba – krátce řečeno, ukazuješ aktivní přístup k ubytování v poli. Na tomto základu –
minimum pohybu. Vyrýt 2-3 opěrné body pro jejich rotaci – pekelná práce, ale je to dobrý způsob,
jak zmást nepřátelský průzkum a dělostřelectvo protivníka, a díky tomu přežít.
V každém případě, jak ukazují zkušenosti, je lepší bojovou techniku odsunout z pozice,
abyste neprovokovali palbu dělostřelectva, a ukrýt ji ne méně než kilometr od základního opěrného bodu, a přitom k ní zajistit 2-3 ústupové cesty.
51.
Zakopat se – zůstat živý
Při dělostřeleckém ostřelování je u vojáka v okopu desetkrát vyšší šance, než u nezakopaného, že zůstane celý, a ve spojení s protivníkem masově užívaných prostředků dalekého dosahu
se maže rozdíl mezi přední linií a týlem. Nebezpečno je nyní všude. Proto ti, kdo byli v reálném
boji, nepovažují za hanbu vyrýt si pro sebe okop.
Při zastávce na přesunu, na přední linii, kdy není možné utvořit opěrný bod jednotky, v
místech dislokace druhého sledu - je pravidlem vyrýt okop o hloubce ne méně než 1 metr a šířky
80-90 cm tak, aby v něm mohli spát dva lidé vedle sebe, a přitom se navzájem zahřívat, a šířka
celty stačí pro ochranu před nepohodou.
Před sychravým počasím ochrání větve s chvojím, sláma atd., vystlané na dno. Pokud to
podmínky dovolují, přikrývá se okop větvemi, kameny nebo překližkou, která se zahrne hlínou.,
což slouží jako ochrana před malými střepinami. V chladném období roku je možné do takového
okopu umístit “polaris” nebo malou “raketovou” pec (Viz v Dodatku: “Ohniště průzkumníka (bezdýmný)”, “Švédská svíce - nejjednodušší oheň”,”Polaris”, “Raketová pec”).
27
V případě, že je dostatek času, rozšíří se okop o “liščí noru” - prohlubně v boční stěně,
obrácené k protivníkovi.
Jindy se při stavbě opěrných bodů čety nebo roty stává, že velitelé dodají k takové práci
nevhodnou techniku. Nejčastěji to jsou silniční grejdry. Ve výsledku je místo úzkého zákopu, který
chrání vojáky před střelami a střepinami, vybudována křivá jáma se sypajícími se okraji. Ta nechrání před palbou dělostřelectva, neukryje před průzkumnou kvadrokoptérou, a v nepohodě se
mění v bahnitý rybník. Pro svou jednotku není úkrytem, ale pastí.
Krátké
příčky
Podklad
Odvodňovací
kanál
Obr.2. Odvodňovací kanál
Obr.3. Překrytí odvodňovacího kanálu
na dně zákopu
na dně zákopu
Ještě jedna zásada při stavbě okopů – je spojená s absencí odvodu vody na dně zákopu. Bez něj se okopy při dešti naplní vodou a blátem, které působí nepohodlí jeho obyvatelům.
Odvodňovací kanál na hloubku listu lopatky (20 cm) se kope po celé délce zákopu u jeho
zadní strany a směřuje k nejnižšímu místu opěrného bodu, kde se vykope záchytná studna (Viz.
Obr. 2). Holé a kluzké dno okopu se zasypává štěrkem, pískem nebo slámou.
Při dostatku materiálu a času se odvodňovací kanál vytvoří ve středu a překrývá se podlahou z desek nebo klád (Viz. Obr. 3).
52.
Okop za 5 hvězdiček
Tam kde bojová činnost získala poziční charakter, a vojáci jsou nuceni žít měsíce v holých
okopech, je, pokud neleníte, možné přežívat komfortně.
K tomu se na pozici zakopává do země opuštěná automobilní technika - mikrobus, lehká
dodávka, skříň vozu na chléb. Hodí se vše.
28
Z kabiny se odstraní sedačky, podlaha se vyrovná a místa na spaní zvýšeného komfortu
jsou hotová. Srážky, chlad, sypající se hlína a podzemní voda jsou tomuto “hotelu” jedno. A pokud
okop důkladně zahloubíte, zamaskujete a spolehlivě skryjete shora, můžete ho považovat za zákop vyšší třídy komfortu.
53.
Na cestu za potřebou
V těchto podmínkách neustálé průzkumné činnosti protivníka s využitím bezpilotních letounů a minování tras přepravy našich vojsk se cesta za potřebou mění ve svého rodu křest s
nejistým výsledkem.
Roznesení této, jak to říct, činnosti, větrem po polích a porostu, demaskuje obranné pozice, a aby “nepřiletělo” v ten nejnevhodnější moment, je potřeba co možná nejdůkladněji ukrýt
místa pro vylučování. Nejlepší je organizovat je v uzavřených budovách - opuštěných domech,
halách a farmách.
V opěrných bodech, které se nachází mimo zastavěné oblasti, se latrína buduje ve 30-40
m za přední linií zákopů a sbližuje díky jejímu sdílení. Délka výkopu latríny se určuje podle počtu
lidí a činí 2-3 m na družstvo. Pro její vybudování se užívají desky nebo přepravní bedny s vyřezanými otvory (Viz. Obr. 4 a 5).
Obr. 4. Latrína v zákopu,
Obr. 5. Latrína v zákopu
vybudovaná z desek
vybudovaná z klád
Ještě složitější je zbavit se potřeby na přesunu nebo při útoku. Cesta do křoví sebou pojí
riziko narazit na nástražný výbušný systém nebo nepřátelskou diverzní skupinu. Jakkoli by to neznělo směšně, tak například v Afghanistánu byl přijat zvyk hlídat svého soudruha v průběhu této
činnosti.
Veteráni, kteří si prošli Velkou Vlasteneckou válkou, říkali, že je důležité naučit organizmus
k tomu chodit na toaletu v určenou dobu, před rozbřeskem. A z toho důvodu není třeba sežrat v
průběhu dne celý suchpaj a doplňovat to nalezenými potravinami z opuštěných domů.
A i celkově – před bojem je lepší mít prázdný žaludek: při zranění do břicha je menší riziko
infekce.
29
54.
Znamení. Nepořádek na pozici znamená obstřel
Protivník si vybírá pro úder to nejslabší místo v naší obraně. Na něj jsou prováděny dělostřelecké útoky, tam útočí nepřátelská pěchota a vykuchávají průzkumníci.
Určit slabé místo je jednoduché. Podle množství odpadu na pozici se určuje nejen počet
obránců, ale i způsob organizace služby.
Odpadky – to je přímý důsledek nízké disciplíny. Nepořádek v okopech - sušící se prádlo
na lanech, smetí na předprsních zákopů, znečištění porostu a polí okolo okopu z důvodu absence
latríny, hovoří o absenci tvrdé velitelské ruky neovladatelnosti jednotky, kde každý žije svým životem. A to je to slabé místo, na které bude proveden úder.
Pokud se nezadařilo s velitelem, musí se zabezpečit vojáci sami. Proto je třeba dohlédnout, aby se na pozici odpad vždy ukrýval. V prohlubni, vybavené střechou z desek, pokud jsou
okopy rozmístěny mimo zastavěnou oblast. V garáži kryté před větrem, budově, sklepě – pokud
jste ve městě nebo na vesnici. Dohlédnout, aby se každý den zasypávaly zeminou výkopy latrín.
To zbaví pozici nepříjemného zápachu, škodlivých mikroorganismů, ptáků, krys a další zvěře.
Také, aby každý voják denně pracoval na posílení okopů a proměnil opěrný bod v nepřístupnou
pevnost.
Jen takovým způsobem se protivník nerozhodne na ni zaútočit, a bude chápat, že má co
dočinění s odhodlanou posádkou.
55.
Sám sobě lékařem
Náš organismus – to je samoorganizující se systém, a čím větší je zátěž, tím více vnitřních
rezerv zapojí do naší ochrany. I v nejtěžších podmínkách zákopové války - v chladu, v oděvu, který
je promoklý a zamrzá na těle, vojáci prakticky nejsou nemocní. Z toho důvodu nemá žádný význam mít u sebe zásobu medikamentů. I když různé infekce a nákazy, které jsou způsobeny hnisáním, průjmy a ekzémy, způsobují opravdu mnoho problémů. Proto je vhodné při každé příležitosti měnit spodní prádlo, mýt nohy, podpaží a třísla, a sušit obuv.
Vojáku se jednoznačně hodí, a měl by mít vždy po ruce:
•
•
•
•
škrtidlo;
IPP – individuální obvazový balíček nebo obvaz 10cm x 5m;
Balení baktericidních leukoplastí různé velikosti a leukoplast v ruličce;
2-3 gázové nebo vatové tampóny;
Z léků – doperazin – lék na špatné trávení. Dvě tabletky najednou, plus jedna po každém
vyprázdnění, ale ne více než čtyři za den. Je totiž riziko opačného efektu. Trpícím na alergii - antihistaminika předepsaná lékařem. Od poloviny léta do prvních mrazíků kvete v Ukrajině silný
alergen - bylina ambrozie. A také léky určené lékařem pro pravidelné užívání.
30
56.
Střela přiletěla a – aha…
Rychlé vykrvácení a šok z bolesti – příčina smrtelných následků u poloviny úmrtí na střelná
poranění. 30 % takto zraněných umírá do jedné hodiny od poranění. Taková je lékařská statistika.
Změnit tuto statistiku je možné, pokud se naučíte správně poskytnout první pomoc zraněným.
Trénink těchto dovedností je zbytečný. Vojenským polním chirurgem se stejně nestanete.
Proto je v extrémních situacích v případě zranění potřeba splnit dva požadavky:
- zaprvé. Pokud před vámi raněný krvácí – vpichujeme promedol. To je nutné provést s
pevným stiskem kolmo na místo vpichu, a zapíchnout jehlu tubusu celou její délkou do měkké
tkáně hýždě, stehna nebo ramene, vytlačit celý obsah stříkačky a vytáhnout jehlu.
- zadruhé. Zranění končetiny zaškrtíme vší silou škrtidlem, do maxima, dokud nepřestane
krvácet, a poté ovážeme ránu. Zapište na škrtidle čas jeho aplikace. Mít nasazené škrtidlo déle
než dvě hodiny nelze. Je třeba ho uvolnit a pak opět připevnit výše nad ránou.
Raněnému do hrudi nebo do břicha, po vpíchnutí promedolu, ucpeme ránu obvazem, vatou, látkou nebo krytím IPP a pravidelně převazujeme.
Všechny zraněné při nejbližší příležitosti předáváme medikům.
57.
Pomoci a neublížit
Promedol – prostředek tlumící bolest, používaný při poraněních a traumatech, je narkotizující analgetikum. Účinek promedolu se dostaví za 10-20 minut, a trvá po jedné dávce 3-4 hodiny.
Aplikovat více než jednu dávku promedolu při zranění nemá smysl. Utlumující efekt se
nezesílí, zato může zraněný zemřít. Lék oslabuje centrum dýchání.
Po aplikaci promedolu napište na viditelné místo raněného - na uniformu, na tvář nebo na
hruď. Při poranění hlavy aplikovat promedol nelze.
58.
Dostat se do zajetí – špatný, velmi špatný nápad
Do zajetí se voják dostane z různých příčin. Zranění, omráčení, ponechání bez nábojů nebo
velitele. Ale nejčastěji z hlouposti – zabloudil, šel do vesnice pro cigarety, usnul na hlídce. Stávají
se i případy dobrovolného vzdání se do zajetí, ale to už je práce pro psychiatra.
Mýlí se ten, kdo vidí zajetí jako způsob, jak zachránit svůj život. Dostat se do zajetí – velmi
špatný nápad.
V letech Velké Vlastenecké války zemřelo z důvodu hladu, nemocí a mučení 63,4% sovětských zajatců. Více než polovina zajatců zemřela v afghánském zajetí. Ukrajinští vojáci také chystají našim zajatcům peklo.
31
Za zvířeckou tvrdostí při zacházení s našimi válečnými zajatci se ukrývá vědomí méněcennosti s velkým strachem nepřátel z rusů. Pro ně jsme my všichni – Čečenci, Tataři, Burjati, Abcházci, Udmurtové – rusové. Ponížit bezbranného zajatce, mučit, kastrovat, zabít – pro naše nepřátele je to svého druhu akt sebepotvrzení. A pro nás – nepřípustný poklesek.
My zajatce nemučíme. Chráníme život nepřítele, který se vzdal – to je bohulibá a justičně
správná věc.
59.
Neřešitelné situace nejsou
Ve válce se může stát všelicos. Je možné narazit na nepřítele, který jde vesnicí, je možné
dostat se do obklíčení, zůstat bez nábojů. Nejdůležitější v takové situaci – nepanikařit.
Pokud nevíš, co dělat, vypij trochu vody. To zmenší stres. Vyber si bezpečný úkryt a prolež
se. K tomu se nejlépe ze všeho hodí les, porost nebo průmyslová zóna. Skrz ně se lze nejjednodušeji dostat z obklíčení.
Snaž se dočkat soumraku. Zaprvé, pro protivníka je za soumraku těžší rozeznat, kde jsou
jeho, a kde cizí. Zadruhé, otevřená mířidla na útočné pušce jsou již neefektivní, přístroj nočního
vidění se ještě nevyužívá, aby si nepřesvětlil matrici, a termovize je zatím vzácnost, což znamená
že střelba na vás nebude tak přesná, jako ve dne. Často je soumrak doprovázen mlhou, což také
pomáhá, abyste zůstali nespatřeni.
V případě odhalení co nejrychleji změňte úkryt. Do běžícího člověka je těžké se trefit i na
malou vzdálenost.
Jestli vás protivník pronásleduje, a vám se nedaří jej setřást, zorganizujte na něj past.
Pusťte ho blíže a rozstřílejte jej z bezprostřední blízkosti. Zaměstnáni zraněnými a zabitými ztratí
pronásledovatelé o vás veškerý zájem.
Přicházejte k vlastním nejlépe ve dne. Znamená to menší riziko zásahu “přátelskou palbou”. Ale do té doby, i když jste narazili na naše vojáky, zůstávejte v úkrytu. Ověřte si, že vidíte
vlastní, přitáhněte jejich pozornost, dejte jim vědět, že nejste nepřítel. Jen poté vyjděte z úkrytu.
Nevzdávejte se! Nikdy!
60.
Nepožívej alkohol, oslepneš
Nic, naneštěstí, nepřineslo armádě více škod, než legendy o přínosu 100 gramů vydávaných lidovým komisariátem. Opilý bude buď raněn, nebo zabit – to je bez diskuze.
Opilecký hluk přitahuje pozornost protivníka, a ten vám pošle do zákopů miny nebo tam
vyšle diverzní skupinu. Pro snipera je opilý voják snadným cílem. Opilý může bez rozmyslu začít
střílet do vlastních. A dále zesměšňuje rozkazy a neustále si stěžuje. To vše působí alkohol.
Nedokážeš ukončit opilství spolubojovníků – odejdi. Nic dobrého to nepřinese.
32
Jediné, na co se v armádě hodí vodka – natírání těla když není možnost se umýt, a také na
změkčení kůže u obuvi. Boty se obvykle namáčí vodkou zevnitř, a nosí se na noze, dokud nevyschnou.
61.
Bakšiš
Bakšiš – to doslova znamená ve východních jazycích dárek. Pokud to vezmeme šířeji –
trofej. Peníze, cennosti, gadgety různého druhu, automobily – tedy vše, co představuje majetek
v mírovém životě, neznamená ve válce absolutně nic. Hlavní cennost ve válce – život. A abyste jej
zachovali, je třeba odhodit všechny myšlenky na materiálno a žít válkou.
Je známo, že jakmile voják začne slídit po bakšiši v opuštěných domech – počítejte s tím,
že podepsal sám sobě rozsudek smrti. Válka nesnáší marodéry a přináší jim ztráty v první řadě.
Buďte si jistí, že bakšišníci najdou všechny miny v okolí, dostanou se do přátelské palby sousedů,
prozradí vaši pozici, a nastaví sebe i vás dělostřelecké palbě.
A to nejhorší – bakšiš mění lidi. Veselého hrdinu promění ve zbabělce a lakomce, který žije
jen pro svou trofej. Takový voják se stává přítěží. Nemá žádný přínos. Kolem něj vypukají konflikty
a spory. Od takového je třeba držet se dál. Dle zákona karmy zrovna do jeho okopu dopadne ta
největší střela, ta nejpřesnější kulka nebo dorazí ten nejpřísnější vyšetřovatel. Trestu za marodérství se nikdo nevyhne.
62.
Válka nespěchá
Jestli si kdokoli myslí, že je ve válce možné “se uvolnit”, a nedodržovat jak psané zákony,
tak nepsané zvyky, tak se mýlí.
První měsíce chaosu a zmatku v SVO se skončily. S plnou silou pracují vojenská policie i
orgány kontrarozvědky. Všechny přestupky, které spáchali vojáci, budou s jistotou odhaleny.
Skoro 80 let uteklo od konce Velké Vlastenecké války, a vyšetřovatelé stále ještě nalézají
válečné zločince.
Dnes, v éře informačních technologií a úplné digitální kontroly je nemožné skrýt fakta
vražd, násilí a loupeží. Ruské speciální služby, jak ukazuje praxe, chytají různé “šajtány”, kdekoli
se nacházejí. To se týká všech, kdo spáchali přestupek – jak vojáků ZSU a žoldáků, tak i našich
vojáků, nezávisle na hodnosti a funkci dotyčného.
33
63.
Neboj se, brácho!
Celkově, strach – to je jen reakce organismu na nebezpečí, a v rozumných mezích pomáhá
vyhnout se spoustě nepříjemností. Strach, například před dělostřeleckým ostřelováním , nás nutí
kopat hlouběji do země. Strach ze snipera motivuje pohybovat se přískoky.
Strach se vytrácí s bojovými zkušenostmi, kdy pochopíme, že ne každá kulka jde do hlavy,
a každý granát – ne do tvého okopu. Vychází z toho, že strach ve válce způsobuje nedostatek
informací o protivníku a jeho možnostech.
Nejjednodušší je zvítězit nad svým strachem, pokud se nacházíte v kolektivu, ve společnosti zkušených vojáků, kdy je možnost se vypovídat. Přátelské “Neboj se, brácho! “ funguje v boji
lépe než jakékoliv sedativum. Dále také pomáhá emoční uvolnění – nadávky na protivníka. Ale
nejdůležitější lék na strach – útočné operace naší armády. Jakmile na vlastní oči vidíš, rozbitou
nepřátelskou techniku, jeho rozbité pozice, podělané nebo zajaté ukrovojáky, kteří jsou ubozí,
vyhublí a špinaví, dostavuje se pochopení, že čert není tak strašný, jak ho malují.
64.
Nejdůležitější. Bůh je s námi!
“Bůh nás vede, On je náš generál! “ - psal velký Suvorov ve své knize “Umění vítězit”
Upřímná víra v Boha, prvenství duchovna nad materiálnem – to je hlavní tajemství vojevůdce a
jeho zázračných hrdinů.
”Ne ruka, ne noha, ne smrtelné lidské tělo obdrží vítězství, ale nesmrtelná duše, která
vladne i rukama, i nohama, i zbraní, …”, “Bez modlitby netas zbraň, nenabíjej pušku, nic nezačínej!”, “Modli se k BOHU: od NĚJ je vítězství!” - to nás učí Suvorov. (Viz. v Dodatku “Modlitba
pravoslavných vojáků před bojem”, “Znak kříže a modlitba za vlast” a “Du’a pravověrných muslimů, která pomáhá zvítězit”).
Dále pak Alexandr Vasilijevič pevně věděl, že smrt není, a úmrtí v boji – to je jen etapa na
naší cestě k Bohu.
Zkouška bojem je svého druhu očištění, které když projdeme, očistíme duši a získáme víru,
a úmysl Boží v tom, jestli přijme naši duši nebo ji ponechá na zemi, je pro budoucnost znám pouze
Jemu jedinému.
34
65.
My přijdeme do ráje, a oni jednoduše zdechnou
O tom, že rusko a my, jeho vojáci, bojujeme dnes na straně Dobra, svědčí ten fakt, že tisíce
rusů všech národností a rozličných vyznání bez donucení, voláním svědomí, stanuli ve vojenském
oděvu, abychom bojovali se zlem. Tomu bylo v historii pouze jednou - ve Velké Vlastenecké válce,
kde se naši dědové střetávali s běsnícím fašismem.
Dnes se my – pravoslavní i muslimové, buddhisté i šamanisté v jednom oděvu střetáváme
s ukrajinským nacionalismem a za ním stojícím světovým satanismem.
A je možné že si náš Prezident nedělal legraci, když řekl, že “…my se jako mučedníci dostaneme do ráje, a oni jednoduše zdechnou”. Pravděpodobně znal putin něco, o čem nebyla
vhodná doba hovořit.
66.
Pokud se brožura dostane k nepříteli
Ať si čte. Dříve nebo později se Ukrajinci opět stanou rusy, protože vždy byli rusy. A čím
více současných vojáků ZSU zachrání své životy, tím méně slz budou ronit jejich blízcí.
Speciální vojenská operace bude ukončena, a současní ukrajinští vojáci budou opět stát
rameno k rameni spolu s ruskými vojáky proti Západu, který vyprovokoval tuto bratrovražednou
válku.
Rumuni a Finové tři roky spolu s Němci bojovali proti SSSR, a poté, jakmile jen se holínka
sovětského vojáka dotkla jejich země, obrátili hlavně proti fašistům.
Tak to bylo vždy. A tak to bude i tentokrát.
35