BEHAVIORÁLNÍ EKONOMIE By Kari

5EN316 Behaviorální ekonomie a hospodářská politika created by Kari Soubor je psaný chronologicky podle přednášek a mělo by zde být komplet vše. Je zde relativně hodně opakování jednotlivých behaviorální konceptů, a když se jich naučíte pár, tak pokryjete téměř celou látku kurzu. Ke každé přednášce, krom první, pak byl přidán paper na čtení, a k tomu nám poslala otázky na zodpovězení. Všechny poslané papery jsou zde uvedené včetně zodpovězených otázek. Myslím, že je to předmět v pohodě a zábavný a doc. Chytilová často uvádí reálné příklady ze života nebo ze studií, což jsem hojně zohlednil v souboru. Soubor je psaný čtivě a je zde minimálně počítání (pouze u prospektové teorie, a to je to pouze k tomu, aby se demonstroval princip, ne kvůli správnosti výsledků). Hodně štěstí všem! - Kari 1 OBSAH 5EN316 Behaviorální ekonomie a hospodářská politika created by Kari ................ 1 Úvod ........................................................................................................................ 10 Přednáška 1 ............................................................................................................ 11 Misbehaving ...................................................................................................... 11 Cíl behaviorální ekonomie ................................................................................. 11 Omezená racionalita (Bounded rationality) ....................................................... 11 Behaviorální ekonomie ......................................................................................... 12 Rysy behaviorální ekonomie: ............................................................................ 12 Kontext zasazení problému (rámcování/framing) .............................................. 12 Kontrastování neoklasické ekonomie s behaviorální ekonomií ............................. 13 Ekoni ................................................................................................................. 13 Lidé ................................................................................................................... 14 Propojení BE s neoklasickou ekonomií (s mainstreamem) ................................... 14 Metody behaviorální ekonomie ............................................................................. 15 1) Hypotetická volba.......................................................................................... 15 2) Experimenty zahrnující reálné výstupy (Externí validita) ............................... 15 3) Field experimenty.......................................................................................... 16 4) Neuroekonomie............................................................................................. 16 Architektura výběru (Choice architecture)............................................................. 17 Přednáška 2 ............................................................................................................ 18 Thaler, Sunstein: Libertarian paternalism is not an oxymóron (Paper 1) .............. 18 Kdo jsou libertariáni a paternalisté? .................................................................. 18 Dvě miskoncepce argumentů proti paternalismu .............................................. 18 Jsou lidé racionální dle Thalera a Sunsteina? ................................................... 19 Je paternalismus nevyhnutelný? ....................................................................... 19 Co jsou spořící plány opt in a opt out? .............................................................. 19 Co je „Coerced choosing“ (Vynucená volba)? ................................................... 19 Jakou roli by tedy měla poskytnout vláda? ........................................................ 20 Uveďte příklad s pojištěním z paperu ................................................................ 20 Vyjmenujte set paternalistických intervencí ....................................................... 20 Příklady aplikace libertariánského paternalismu v praxi? .................................. 21 Proč je libertariánský paternalismus slippery slope? Argumenty pro a proti ..... 21 2 Save more tomorrow plan ..................................................................................... 21 Charakter spotřebitelů .......................................................................................... 21 The planning falacy............................................................................................... 22 Argumenty pro a proti libertariánského paternalismu............................................ 22 Argumenty pro:.................................................................................................. 22 Argument proti:.................................................................................................. 22 Jak přemýšlíme?................................................................................................... 23 Automatický (intuitivní) systém .......................................................................... 23 Reflektivní systém ............................................................................................. 23 Cemerer; Taxi Drivers and beauty contests (Paper 2) .......................................... 24 Platí zákon rostoucí nabídky práce pro taxikáře v New Yorku? ........................ 24 Co je to daily targeting? .................................................................................... 25 Co je to Beauty Contest game? Jaké jsou determinanty výběru čísla? ............. 25 Jak lze aplikovat Beauty Contest game na akciový trh? ................................... 25 Co je to Self Fulfilling Prophecy? ...................................................................... 25 Co je to greater fool theory? .............................................................................. 26 Anchoring (Heuristika kotvení) .............................................................................. 26 Implikace kotvení .............................................................................................. 27 Přednáška 3 ............................................................................................................ 28 Heuristika dostupnosti (Availability) ...................................................................... 29 Heuristika reprezentativnosti (Podobnosti) ........................................................... 30 Optimismus a přehnané sebevědomí ................................................................... 31 Averze ke ztrátě .................................................................................................... 32 Status quo odchylky.............................................................................................. 32 Angner, Loewenstein: Bahavioral economics (Paper 3) ....................................... 32 Behaviorismus X kognitivní psychologie ........................................................... 32 Historický vývoj behaviorální ekonomie ............................................................ 33 Současný výzkum v oblasti behaviorální ekonomie .......................................... 34 Behaviorální ekonomický imperialismus ........................................................... 34 Baddeley,Herding: Social Influence and economic decision-making: Sociopsychological and neuroscientific analysis (Paper 4)............................................ 35 Definice animal spirits ....................................................................................... 35 Býčí a medvědí trh ............................................................................................ 35 Jaká je pozice sociální psychologie ve standardní ekonomii? .......................... 35 3 Definujte stádní chování .................................................................................... 35 Diskutujte modely popisující stádní chování ..................................................... 36 3 základní motivace pro stádní chování ............................................................ 36 Implikace stádního chování ............................................................................... 36 Substantivní racionalita x Procedurální racionalita ............................................ 37 Role afektu/postihnutí, emocí, útrobních/vnitřních faktorů v ekonomickém rozhodování jedinců ................................................................... 37 Vyjmenujte pět animal spirits a diskutujte implikace sebevědomí a vyprávění příběhů na agregátní úrovni .............................................................................. 37 Co je mob psychologie ...................................................................................... 38 Co je to „sladění nesouladu“ (reconciling dissonance)? .................................... 38 Jak vysvětlit stádní chování pohledem evoluční biologie? ................................ 38 Proč může mít stádní chování evoluční výhody? .............................................. 39 Co je to somatická marker hypotéza a jak se jí inspiroval Kahneman?............. 39 Stádní chování pohledem standardní a behaviorální ekonomie ........................ 39 Přednáška 4 ............................................................................................................ 40 Rámcování (Framing) ........................................................................................... 40 Odolávání pokušení (Temptation)......................................................................... 41 Dynamická nekonzistence ................................................................................ 41 Bezmyšlenkovitý výběr...................................................................................... 41 Strategie sebekontroly ...................................................................................... 42 Implikace strategie sebekontroly ....................................................................... 42 Mentální účtování (Mental accounting) ................................................................. 43 Uber a behaviorální ekonomie .............................................................................. 43 1) „The peak-end rule“ ...................................................................................... 43 2) Idleness aversion .......................................................................................... 44 3) Operational transparency .............................................................................. 44 4) The goal gradient effect ................................................................................ 44 Přednáška 5 ............................................................................................................ 45 Stádní chování (Herd behavior) ............................................................................ 45 Kolektivní konzervatismus ................................................................................. 46 Pluralistická ignorance ...................................................................................... 46 Ve světlech reflektorů (Spotlight effect)............................................................. 46 Vliv stádního efektu na kulturu nebo politiku ..................................................... 46 4 Společenské prostředí a architektura výběru .................................................... 47 Efekt bumerangu ............................................................................................... 47 Priming ................................................................................................................. 48 Implikace priming .............................................................................................. 48 Wansink: Mindless Eating: Reversing the Environmental Cues that Bias Intake Norms and Society (Paper 5) ............................................................................... 48 Přednáška 6 ............................................................................................................ 49 Referenční bod ..................................................................................................... 49 Majetnický efekt (The endowment effect) ............................................................. 50 Majetnický efekt není univerzální ...................................................................... 51 Kahneman, Knetsch, Thaler: Experimental Tests of the Endowment Effect and the Coase Theorem (Paper 6) .................................................................................... 51 Co je to WTA a WTP? ....................................................................................... 51 Definice Coaseho teorému ................................................................................ 52 Statky pro přeprodej (tokeny) versus statky pro směnu .................................... 53 Interpretujte koeficient V/V * .............................................................................. 53 Spotřební statky a experimenty ......................................................................... 53 Experiment prodávající, kupující a výběr role ................................................... 53 Implikace majetnického efektu .............................................................................. 54 Majetnický efekt a trh nemovitostí ..................................................................... 54 Majetnický efekt v obchodě ............................................................................... 55 Další výskyty majetnického efektu .................................................................... 55 Přednáška 7 ............................................................................................................ 56 Úvod: Prospektová teorie ..................................................................................... 56 Bernoulliho chyba ................................................................................................. 56 Standardní teorie rizika ..................................................................................... 57 Výpočet subjektivního užitku vs fyzického množství ......................................... 58 St. Petersburg paradox ..................................................................................... 59 Další příklady .................................................................................................... 60 Pokračování: Prospektová teorie .......................................................................... 60 Základní principy Prospektové teorie ................................................................ 61 Camerer: Prospect Theory in the Wild (Paper 7) .................................................. 62 Komparujte standardní teorii užitku a prospektovou teorii ................................. 62 Akciová prémie (Ona to pojmenovává chybně „Emisní ážio“) ........................... 62 5 Co je to Dispoziční efekt? ................................................................................. 62 Komparujte nabídku práce v případě zkušených versus nezkušených taxikářů. .......................................................................................................................... 63 Proč mají některé statky asymetrickou cenovou elasticitu? .............................. 63 Popište spotřební chování pohledem standardní ekonomické teorie a behaviorální ekonomie, (necitlivost ke špatným zprávám - příklad s učiteli) ..... 63 Proč mají lidé tendenci sázet na longshots? ..................................................... 64 Efekt konce dne (End-of-the-day betting effect)? .............................................. 64 Jaké behaviorální efekty determinují ochotu lidí koupit si pojištění? ................. 65 Státní loterie a chování lidí ................................................................................ 65 Přednáška 8 ............................................................................................................ 66 Averze ke ztrátě .................................................................................................... 66 Riziko-vyhledávající preference ........................................................................ 66 Rabinův Teorém................................................................................................ 66 Úspory .................................................................................................................. 66 Dávkově definovaný systém ............................................................................. 67 Příspěvkově definovaný systém ........................................................................ 67 Spoří lidé dostatečně? ...................................................................................... 67 Nudging při spoření na důchod ......................................................................... 68 Vynucená volba (Coerced choice) .................................................................... 68 Jakou výši úspor zvolit? .................................................................................... 68 Vzdělání a spoření ............................................................................................ 69 Save More Tomorrow (Automatické spoření) .................................................... 69 Role vlády ve spoření........................................................................................ 70 Přednáška 9 ............................................................................................................ 71 Naivní investování ................................................................................................ 71 Investiční architektura výběru ........................................................................... 71 Pravidla palce při investování............................................................................ 72 Indexový fond (ETF Fondy) ............................................................................... 72 Podílové fondy .................................................................................................. 73 Kauza Enron ......................................................................................................... 73 Přednáška 10 .......................................................................................................... 75 Soman, Cheema: Earmarking and Partitioning: Increasing Saving by Low-Income Households (Paper 8) ........................................................................................... 75 6 Co je earmarking? ............................................................................................. 75 Vyjmenujte metody, které mohou motivovat lidi ke spoření .............................. 75 Uveďte podrobnosti o experimentu, (kdy, kde, kolik lidí, jaká populace, v jakém regionu, atd.) ..................................................................................................... 75 Vyjmenujte klíčové hypotézy, které jsou fundamentální v rámci daného experimentu ...................................................................................................... 75 Popište základní design experimentální metody ............................................... 76 Porovnejte experimentální výstupy partition versus non-partition, earmarked versus non-earmarked, vyšší target a nižší target............................................. 76 Zhodnoťte spořící návyky domácností v kontextu mentálního účtování ............ 76 Vyjmenujte dva mechanismy, které mohou zvýšit efektivnost earmarking ........ 76 Liší se earmarking efekt napříč zeměmi? .......................................................... 76 Diskutujte faktory, které mohou ovlivnit validitu experimentálních výstupů této studie a jak by se dala tato validita zlepšit ........................................................ 77 Úvěrové trhy ......................................................................................................... 77 Hypotéky ........................................................................................................... 77 RECAP Návrh (Thaler) ...................................................................................... 78 Studentské půjčky ............................................................................................. 78 Kreditní karty ..................................................................................................... 79 Mentální účtování a půjčky ................................................................................ 80 Přednáška 11 .......................................................................................................... 81 Ly, Soman: Nudging around the world (Paper 9) .................................................. 81 Diskutujte nástroje, pomocí kterých nudging může ovlivnit motivace jedinců a jejich chování .................................................................................................... 81 Zhodnotťe politiku nudgingu v kontextu potenciální reakce trhu ....................... 81 Zhodnoťte politiku nudgingu v kontextu svobody volby ..................................... 81 Jaké mohou být potenciální výstupy nudging politiky? ...................................... 81 Jak nastavit nudge projekt? .............................................................................. 81 Jaké je role Behavioral Insights Teamu (tzv. Nudge Unit)? ............................... 82 Jaká je role the Social and Behavioral Science Team? .................................... 82 Popište vývoj nudgingu v ostatních zemích ...................................................... 82 Jaké intervence byly představeny ve Velké Británii v rámci experimentu snažícího se snížit nezaměstnanost ve vybraných regionech? ......................... 83 Co je Opower? .................................................................................................. 83 7 Je zjednodušení informací o finančních produktech správným krokem, jak ovlivnit efektivnost v rozhodování investorů? .................................................... 83 Jmenujte základní behaviorální principy, které se podílely na vytvoření nudge politiky v souvislosti s penzijní politikou v Singapuru......................................... 83 Zhodnoťte efektivnost nudgingu v kontextu daňové disciplíny subjektů ............ 83 O čem je projekt Lazy Town? ............................................................................ 84 Další oblasti nudgingu .......................................................................................... 84 Nudging a neziskový sektor .............................................................................. 84 Automatická vratka daní (Automatické daňové přiznání) .................................. 84 CARES Program ............................................................................................... 84 Helmy na motocykl ............................................................................................ 85 Destiny Health Plan........................................................................................... 85 Dolar denně ...................................................................................................... 85 Kontrolní mechanismus na emaily .................................................................... 85 Přednáška 12 .......................................................................................................... 86 Pokuty ............................................................................................................... 86 Nudging a zdraví................................................................................................... 86 Dárcovství orgánů ............................................................................................. 86 Li, Nikolka; The effect of Presumed Consent on Organ Donation (Paper 10) ....... 87 Předpokládaný versus informovaný souhlas a konkrétní země s těmito systémy. .......................................................................................................................... 87 Argumenty ve prospěch opt-out systému. ......................................................... 87 Vyhodnoťte deskriptivní statistiku v Tabulce 1. ................................................. 87 Objasněte substituční efekt a jeho roli v dárcovství orgánů. ............................. 87 Jaké další faktory mohou ovlivnit míru dárcovství kromě nastavení systému opt in/opt out? ......................................................................................................... 88 Jak může ovlivnit míru dárcovství institucionální struktura? .............................. 88 Jakou roli hraje svolení rodiny v dárcovství orgánů?......................................... 88 Formulujte hospodářsko-politické implikace, které plynou z této analýzy dárcovství orgánů.............................................................................................. 88 Jaká je nevýhoda opt-out systému? .................................................................. 88 Přednáška 13 .......................................................................................................... 89 Davidai, Gilovich, Ross (2012): The Meaning of Default Options for Potential Organ Donors (Paper 11) ..................................................................................... 89 8 Systémy Opt in versus opt out v problematice dárcovství orgánu a jejich efektivnost ......................................................................................................... 89 Pozice sociální psychologie v problematice dárcovství orgánů. Kontrastujte subjektivní versus objektivní interpretaci. .......................................................... 89 Jak veřejné mínění a aktuální politiky ovlivňují pravděpodobnost dárcovství orgánů? ............................................................................................................. 90 Popište zkušenost Rakouska a Německa. ........................................................ 90 Popište zkušenost Nizozemí a Belgie. .............................................................. 90 Jaké další faktory mohou ovlivnit participaci/neparticipaci? .............................. 90 Medicare – Léky na předpis .................................................................................. 91 Medicare part D................................................................................................. 91 Problém s automatickým a náhodným zápisem ................................................ 92 Problém s průvodcem výběru plánu .................................................................. 92 Uvážený zápis ................................................................................................... 92 RECAP .............................................................................................................. 92 Hanoch: How much Choice is too Much? The Case of the Medicare Prescription Drug Benefit (Paper 13) ........................................................................................ 93 Co je Medicare program? .................................................................................. 93 Objasněte roli nepružností ve výběru zdravotního plánu Medicare. .................. 93 Popište design experimentu. ............................................................................. 93 Co je „Donut hole“? ........................................................................................... 93 Která skupina měla potíže s výběrem vhodného plánu? ................................... 93 Jaké byly další zajímavé výstupy daného experimentu? ................................... 93 Uveďte potenciální důvody, proč kvalita rozhodnutí v kontextu výběru plánu deteriolovala. ..................................................................................................... 94 Jaké jsou možné nedostatky provedeného experimentu? ................................ 94 Jaké jsou potenciální návrhy na zvýšení efektivnosti Medicare systému? ........ 94 9 Úvod Doc. Helena Chytilová, PhD. (Oslovujte: „Vážená paní docentko“) Konzultace: Přes MS Teams Literatura: Thaler: Nudge Kahneman, D. Myšlení rychlé a pomalé Na dokumentový server bude nahrávat papery, které si máme přečíst a prezentace budou také publikované. ZKOUŠKA: - Písemná zkouška za 100 bodů. Obsahem budou základní behaviorální koncepty a papery. - 35 Minut - 60 Bodů Multiple choice na látku z přednášek. Jedna správná odpověď u 90 % otázek, pokud by náhodou bylo víc odpovědí, tak to řekne u té otázky. Otázek bude 12-15. - 40 bodů: Otázka na papery z reading listu. Otázka bude 1. Seznam otázek reading listu – ztučněné papery budou součástí testu. 10 Přednáška 1 Richard Thaler je hlavní postavou behaviorální ekonomie a je považován za jejího zakladatele. V roce 2016 dostal Nobelovu cenu za tuto oblast. Napsal knihu Nudge. Misbehaving Lidé jsou jenom velmi nedokonalí jedinci, kteří mají své slabé stránky a kteří se nechovají optimálně jako homo economicus. Vykazují netrpělivost ve spotřebě, nemají pevnou vůli a tak podobně. Misbehaving = Výše popsané slabost, kterými se lidé vyznačují oproti homo economicus. Lidé se nechovají dle ekonomické racionality neoklasické ekonomie. Cíl behaviorální ekonomie Ekonomické modely jsou zjednodušené obrazy reality, ale nejsou schopné podchytit nějaké jevy probíhající v reálném světě. Behaviorální ekonomie by měla pomoci mainstreamovým modelům zaplnit některá bílá místa. Není cílem nahradit ekonomii hlavního proudu (není to nové paradigma v ekonomii). → Má to ale doplnit standardní mainstreamovou ekonomii. Behaviorální ekonomie je novou oblastí, a tak v řadě příkladů není relevantní matematický základ ještě. Řada konceptů behaviorální ekonomie stále čeká na pokrytí solidními modely, které by mohly zvýšit kredibilitu. Může nám tedy objasnit nějaké motivy chování. Standardní ekonomické modely jsou v mnoha způsobech restriktivní. Homo economicus počítá s plnou racionalitou, vlastním zájmem a dostatečně silnou vůlí. Omezená racionalita (Bounded rationality) Herbert Simon (1955). Omezená racionalita = Lidé mají omezenou vůli, nemusí mít například jen vlastní sobecký zájem. Na základě tohoto vyvozuje, že lidé mají systematické odchylky od modelů racionální volby. Omezenou racionalitou se behaviorální ekonomie velmi inspirovala. 11 Behaviorální ekonomie Behaviorální ekonomie = Disciplína, která aplikuje psychologický náhled na lidské chování s cílem objasnit ekonomické rozhodování a vysvětlit proč ekonomické modely nemusí generovat optimální predikce. Někteří ekonomové říkají, že nezakomponování omezené racionality do ekonomických modelů je špatnou ekonomií. Rysy behaviorální ekonomie: a) Lidé jsou líní nebo nejsou schopní pojmout komplexitu ekonomické reality. b) Lidé většinou rozhodnutí činí za základě nepřesných úsudků, než na základě racionální analýzy = používají přibližná pravidla neboli heuristiku / pravidla palce (rule of thumb). Nebavíme se ale o lidech, kteří jsou hloupí, je to naprosto normální. Kontext zasazení problému (rámcování/framing) Kontext ovlivňuje naše rozhodnutí, a to buď pozitivně, nebo negativně. Příklad na pozitivní rámcování: Přijde doktor k pacientovi, a řekne mu, že má 50 % šanci na přežití, když podstoupí tu operaci a výrazně se mu zlepší životní podmínky. Příklad na negativní rámcování: Přijde doktor a řekne mu, že má 50 % šanci na to zemřít, když podstoupí tu operaci. → Ten kontext, může tedy významné ovlivnit to, jestli ten pacient chce tu operaci podstoupit, nebo ne. Pravděpodobnost je identická, ale jde o to, jak to člověk psychologicky pojme. Toto kontrastuje s hypotézou efektivních trhů, což je neoklasický pohled, kdy trhy tendují k efektivní alokaci a konverguje se do ekvilibria. Behaviorální ekonomie tvrdí, že teorie efektivnostních trhů neexistuje, a tedy v dlouhém období netendujeme do ekvilibria. H. Simon zmínil, že behaviorální ekonomie je zvláštní pojem. Pojednává o tom v paperu, a říká, že by se BE spíše měla jmenovat Kognitivní ekonomie. Říká, že nejlepší způsob, jak vymezit behaviorální ekonomii, je to kontrastovat neoklasickou ekonomii. 12 Kontrastování neoklasické ekonomie s behaviorální ekonomií = Srovnání neoklasického trhu, kde agentem je homo economicus („Ekoni“), a porovnat to s nedokonalým trhem, kde agenti jsou normální lidé. Ekoni a) Mají racionální sebezájem. Ekony vede neviditelná ruka trhu a tím přispívají k blahobytu ostatních lidí. b) Myslí v mezních veličinách a porovnávají mezní užitek s mezními náklady. c) Uvažujeme náklady obětované příležitosti, takže co bych mohl vydělat, kdybych třeba nebyl na přednášce. 13 Lidé a) Jsou omezenější. Mají problém se sebekontrolou a slabou vůli b) Mohou být altruističtí (s tím se moc nepočítá v neoklasické ekonomii) c) Neschopnost pobrat utopené náklady Příklad: Jedeme na výlet v létě a cestou vidíme prodavače jablek, a tak si jablko koupíme a jedeme dál. Po chvíli zjistíme, že to jablko je shnilé. → Lidé jsou schopní se vrátit a stěžovat si, protože jsou naštvaní. → Ekon by nejel zpátky, protože by si spočítal svůj čas a benzín na tu cestu se vrátit, a ví, že žádný racionální užitek ze stěžování si na jablko není. d) Nadměrné sebevědomí Dá se dobře využít v marketingu. Vede k rizikovějšímu chování. Příklad: Na seznamkách lidé prezentují své nejlepší vlastnosti, a vypadá to, že jsou úplně skvělí. e) Silná preference pro teď (= Hyperbolické diskontování) Příklad 1: Domluví se, že za dva týdny půjdou do kina na nějaký depresivnější ale intelektuální film (Krajina ve Stínu). Když ale během toho týdne se přibližuje ten termín a prožíváme hodně věcí, a pak v tom čase kdy máme jít, tak si vlastně řekneme, že jsme měli těžký týden, a že půjdeme na něco veselého. Takže naše preference nejsou konzistentní v čase. Příklad 2: V pondělí si řekneme, že se chceme dostat do kondice, a dáme si různá předsevzetí. Jak plynou dny, tak ve středu už se nám tolik nechce, ale řekneme si, že to bude pro nás dobré. Když přijde ta sobota, tak se projeví ta silná preference pro teď se slabou vůlí, a zůstaneme ležet na pohovce, než abychom šli sportovat. Propojení BE s neoklasickou ekonomií (s mainstreamem) Neoklasické modely racionální volby můžou sloužit jako dobrá predikce o lidském chování, ale nejsou plně reálné, protože ti agenti jsou „Ekoni“. Je tedy možnost neoklasické modely rozšířit o behaviorální anomálie. Lidé mohou mít racionální motivace, ale přesto vykazují iracionální chování. 14 Neoklasická ekonomie tvrdí, že pokud vystavíme subjekty trhům, tak to redukuje výskyt suboptimálních výstupů. Počítá se s tím, že trhy nejsou dokonalé, kvůli cenovým a mzdovým nepružnostem, kvůli regulacím. Ale ne kvůli omezené racionalitě třeba. U BE je však řada problémů, které je těžké kvantifikovat a podchytit je ze statistických dat → Proto se hodně klade důraz na testování ekonomických modelů pomocí experimentální ekonomie. Na datech získaných z experimentální ekonomie je pak použita ekonometrie, aby mohly být vyvozeny nějaké závěry. Metody behaviorální ekonomie 1) Hypotetická volba Testujeme subjekty podle otázek, které jsou záměrně dány tak, abychom získali nějaká data (stejná báze jako u dříve zmíněného „rámcování“). Otázky pro respondenty jsou nastavené tak, aby záměrně generovali nějaké odpovědi. Proto je tato metoda často kritizována, protože když odpovíme na první dobrou a nezamyslíme se nad tím, tak většinou dá člověk tu odpověď, kterou vědci chtěli slyšet, podle toho, jak je rámcovaná: → Může být položena otázka pozitivně rámcovaná (velká šance zlepšit životní podmínky). → Nebo může být Negativně rámcovaná (podtrhneme jakou má šanci na to pacient zemřít). Za mě tohle video super, kde zhruba od 0:30 je demonstrováno, jak dotazník na stejný téma, ale s jinak rámcovanými otázkami, může vést ke dvěma protichůdným odpovědím. (Dotazník, zda se má opět zavést National Service = Vojna). https://www.youtube.com/watch?v=G0ZZJXw4MTA 2) Experimenty zahrnující reálné výstupy (Externí validita) Zakladatelem experimentální ekonomie je Vernon Smith, který i otvíral naši laboratoř experimentální ekonomie na fakultě v roce 2009. (Doporučuji tam chodit btw, jsou za to docela dobré peníze na pivo). Je to vlastně umělá hra v laboratoři, která je generována pomocí subjektů, kteří sedí za počítači. Je uvedena nějaká situace, která zkoumá, co třeba ovlivňuje zkoumání těch lidí, nebo jak by se rozhodovali v nějaké modelové situaci. 15 Laboratoř poskytuje možnost izolovat zkoumaný fenomén a odfiltrovat ostatní vlivy, které by mohli narušit zkoumanou kauzalitu. Pak pokud se nám něco nezdá, tak to můžeme nadesignovat znovu a znovu to otestovat, abychom podchytili to, co chceme. Problém s externí validitou Problém u zkoumání v laboratoří je, jestli ta zkoumaná situace, je aplikovatelná i na reálný svět. Jinými slovy, jestli jsme ten experiment v té laboratoři neudělali natolik umělý, že není externě (tedy ve světě) aplikovatelný. Jestli to není hypotéza jenom omezená na interní validitu (tedy jenom že to funguje v souladu s tou hypotézou v laboratoři). 3) Field experimenty Přímo v terénu sbíráme data. Hodně se používají. Příkladem mohou být zkoumání hypotečních a úrokových trhů, kde je zkoumáno, jak lidé spoří a na co reagují. a) Natural field experiments = kdy ani respondenti nevědí, že experiment probíhá. Je tady problém s interní validitou, respektive ta daná hypotéza nemusí být úplně silná, protože je tu řada externích vlivů. b) Strojené field experimenty = lidé vědí, že probíhá nějaký experiment a jsou zaškoleny těmi lidmi, co dělají ten experiment. Třeba půl roku se budou zkoumat jejich spotřební návyky. Problém s interní validitou U field experimentů naopak vzniká problém s interní validitou, protože když je zkoumání mimo laboratoř, tak v terénu je nespočet dalších vlivů, které ovlivňují chování jedinců. Proto ten výsledek té hypotézy, tedy její interní validita, může být omezena či oslabena vnějšími vlivy, které nešlo odfiltrovat mimo laboratoř. 4) Neuroekonomie Podstupuje se standartní experiment v laboratoři, ale vedle toho ještě mají připojené snímače mozkové aktivity na čele a ty scanují to, co se v mozku odehrává za procesy. Pak se porovnává skutečné rozhodnutí, které respondenti na počítači učinili s tím, jaké procesy probíhaly v jejich mozku. 16 Využívá se pro reklamy: Na AV ČR se testuje neuroekonomie, kdy reklamní agentura zadá výzkumníkům, aby otestovali, jak reagují lidé na reklamu, kterou hodlají publikovat. Je snaha zjistit, jestli takový reklamní spot má smysl, nebo jak ho případně změnit, aby zvýšili úspěšnost. (Třeba jestli to vyvolává negativní emoce a je třeba něco zmírnit atd.). Architektura výběru (Choice architecture) Je to nastavení kontextu, ve kterém lidé provádí nějaké rozhodnutí. Ten, kdo nastavuje ten kontext je do jisté míry zodpovědný za to, jak je ten kontext nastavený. Neexistuje vlastně neutrální nastavení výběru, a i malé bezvýznamné detaily mají velký vliv pro to, jak se chováme. To nastavení nelze vypnout, lze pouze diskutovat, jestli je to stávající nastavení správné, a jestli by to nemělo být nastavené jinak, aby to generovalo jiné motivace. Příklad Homer: Homer je v obchodě a chtěl by si koupit donuty. Obchod je ale uspořádán tak, že ovoce je blíže k němu, a musel by vystupovat z fronty a jít dozadu do obchodu, aby měl donuty. Dále je automat s alkoholem také mimo jeho zorné pole, zatímco u kasy je charitativní kasička. Plakát s jackpotem je také daleko. Příklad rozložení školy: Pánské záchody bývají na opačné straně chodby od dámských záchodů, aby byla menší šance se tak potkat. Stejně tak je důležité, kde je restaurace nebo menza ve škole – jestli je ta menza třeba na úplně opačné straně školy nebo ve sklepě, nebo jestli to je to první co vidíte, když do školy vstoupíte. Příklad záchody: Záchody na letišti v Amsterodamu, kde se do pisoáru dal obrázek mouchy, a pánové chtěli mířit na tu mouchu a tím se vlastně se snížilo znečištění na záchodech až o 80 %. Toto můžeme najít také už v českém prostředí, třeba v hospodách, kde je tam dána branka s fotbalovým míčem. 17 Přednáška 2 Thaler, Sunstein: Libertarian paternalism is not an oxymóron (Paper 1) Kdo jsou libertariáni a paternalisté? Libertariánský = Svobody volby, neintruzivní Paternalismus = Ovlivňování chování lidí, aby bylo dosaženo optimálních výsledků. Omezování svobody. V paperu říkají, že libertariánský paternalismus není protimluv. Tu paternalistickou složku berou jako takové „postrčení / Nudge“. Ten paternalismus by měla být nějaká architektura výběru, která může motivovat lidi jít nějakou cestou. Důležité však je, že není eliminována svoboda volby, můžou volit jiné cesty. Třeba v architektuře výběru na příkladu Homera: může si vybrat ty donuty vzadu, ale je postrčen do toho jiného řešení, tím že by si pro ně musel dojít dál. Cílem libertariánského paternalismu je lidi nenaštvat. Příklad, co není libertariánský paternalismus: Pamlsková vyhláška z roku 2016, kdy tam bylo mandatorně dané složení potravin v bufetu. Studenti se ale naštvali a nosili si jídlo z domova a starší studenti jim prodávali jídlo. Dvě miskoncepce argumentů proti paternalismu Mylná myšlenka 1: Jde se vždy vyhnout paternalismu. Toto je chybné z toho důvodu, že jsou situace, kdy nějaká organizace nebo subjekt musí intervenovat v rozhodnutí za vás. I když nebude přímo intervenovat, tak už je nějaká architektura výběru přítomná, čímž ovlivňuje vaše rozhodnutí. Alespoň v této jemné formě je paternalismus nevyhnutelný Mylná myšlenka 2: Vždy když je přítomný paternalismus, tak je přítomné i nedobrovolné donucení. Toto není pravda, pokud je to právě ten libertariánský paternalismus, kdy je nastavena nějaká architektura výběru, které třeba se snaží ovlivnit vaše preference pro něco, ale nebere vám svobodu volby. Jinými slovy ten „Nudging“ neomezuje svobodu volby. 18 Jsou lidé racionální dle Thalera a Sunsteina? Lidé jsou racionální i iracionální. U těch iracionálních je pak vhodné je postrčit (nudge) k tomu lepšímu rozhodnutí. Lidé často nejsou schopni činit optimální rozhodnutí, protože mají omezené sebeovládání (Alkoholismus, obezita, neschopnost minimalizace nákladů, …) Je paternalismus nevyhnutelný? Alespoň v nějaké jemné formě se nedá paternalismu vyhnout, kvůli architektuře výběru. Co jsou spořící plány opt in a opt out? a) Opt in spořící plán Musíme vynaložit nějaké transakční náklady k tomu, abychom se do toho systému zapsali. Tyto náklady nejsou jen ten zápis samotný, ale i zjišťování informací (jaké jsou úrokové sazby, poplatky) a proces dospívání k nějaké volbě. b) Opt out spočící plán Tady jsme automaticky zapsáni v tom systému, a musíme vynaložit úsilí, abychom vyšli ven. Problém může být, že lidé nemusí ani vědět, že jsou zapsaní do něčeho. Příkladem je, kdy je něco pod čarou je napsané, jako že po měsíci předplatného se jim automaticky prodlouží předplatné o rok. → Opt out tedy je i není libertariánsky paternalistický, je zde sice ponechána svobody volby, ale je tu problém s informacemi, kdy záleží, jak je ten automatický zápis jedincům komunikován. Co je „Coerced choosing“ (Vynucená volba)? Situace, kdy musíme buď říct ano nebo ne. Někdo si ale třeba nerad vybírá, nebo ta volba může být třeba komplikovaná, protože je tolik možností. Pokud se toto stane, tak lidé často automaticky řeknou ne. Příklad: Když bychom měli opět příklad se spořícími plány, a bylo by jich třeba 60. Máme tak moc na výběr, že ani nejsme schopní to pořádně srovnat a nemáme na to čas, a tak raději automaticky řekneme ne. Někteří ekonomové tvrdí, že vynucená volba je lepší jak opt in (To, když lidé nejsou automaticky zapsaní). Navrhují, že by tady měla tedy pomoci vláda. 19 Jakou roli by tedy měla poskytnout vláda? a) Default rules Nějaká výchozí pravidla zavést. b) Architektura výběru Nastavení institucionálního systém, ve kterém se lidé pohybují. c) Komunikovat architekturu výběru Například vysvětlit, co jsou výhody a nevýhody spořících plánu a otevřeně vysvětlit, jak to funguje. Tím to vlastně navede ty lidi a pomůže jim to lépe se rozhodnout. Sníží tak lidem transakční náklady a zvýší míru participace. U opt-out, když je automatický zápis, tak zas vysvětlit, že budou ti lidé zapsáni, a že mají možnost vystoupit, pokud se jim to nebude líbit a není tak omezena jejich svoboda. Uveďte příklad s pojištěním z paperu V New Jersey dali default pojištění na auta, které bylo nízké, ale zároveň bylo nízké plnění, pokud byla nějaká nehoda. Přesto většina lidí (80 %) zůstala u toho defaultního (relativně špatného) pojištění, a pouze 20 % přešla na jiné pojištění. Důvod pro toto by mohl být řada behaviorální konceptů: a) Status quo bias (Rigidita) Většina lidí preferuje, co mají teď a nejsou schopní, se od toho odpoutat. Říkají si, že když to fungovalo doteď, tak nevidí důvod to měnit. Tento bias hrál ve prospěch těch 80 % lidí, co zůstali u toho levného pojištění. b) Heuristika dostupnosti Buď sami ti lidé prodělali nějakou zkušenost s tím pojištěním (dostali málo peněz), anebo mají reference od souseda třeba. Rozhodují se na základě toho, co jim je dostupné, a třeba taková zkušenost je vede k nějakému chování. Heuristika dostupnosti mohla hrát roli u těch 20 % lidí, co změnilo pojištění. Vyjmenujte set paternalistických intervencí a) Nutnost mít zapnutý pás při řízení (je non-libertariární, pokud jsou vysoké pokuty). b) Nutnost nošení helmy na kole c) Vysoké zdanění cigaret a alkoholu 20 Příklady aplikace libertariánského paternalismu v praxi? a) Pozice ovoce a zeleniny v obchodě b) Možnost výběru lepšího důchodového spoření c) Místo povinnosti nosit helmu na kole mít možnost pořídit si speciální licenci Proč je libertariánský paternalismus slippery slope? Argumenty pro a proti - Je riziko, že by se mohlo přejít z libertariánského paternalismu k tomu nelibertariánskému (= omezení svobody volby). - Otázkou by také mohlo mít, zda vláda a stát má takovou důvěru, že lidé budou věřit ve správnost jejich nařízení/doporučení. - Jsou situace, ve kterých by lidé neměli mít možnost svobodné volby, jelikož si vždy pohorší. V těchto případech je však vhodné nastavit opt out jako pojistku, respektive že ve výchozím nastavení jsou v systému, ale mají svobodu odejít. Save more tomorrow plan Byl to spořící plán v USA, který byl zavedený, protože většina Američanů nespořilo vůbec. Byla to tedy snaha je motivovat, aby víc spořili. Firmy defaultně zaměstnance zapsali do plánu s tím, že kdykoliv se jim zvýšil plat, tak automaticky se i zvýšila míra šetření peněz. Charakter spotřebitelů Spotřebitelé jsou přesyceni volbou a čím více mají možností, tím vyšší jsou náklady na rozhodování. Lidi mají rádi, pokud mají na výběr, ale pokud těch voleb je moc, tak to pro ně v konečném důsledku může být horší. Preference lidí jsou heterogenní = Každý člověk má spoustu různých preferencí, a výzva pro libertariánský paternalismus je, jestli tohle dokáže zohlednit. Na druhou stranu hodně lidé, kteří čelí nejistotě, jsou radši, když za ně rozhodne někdo jiný. 21 The planning falacy Týká se lidí, kteří jsou jenom „humans“, kteří mají systematickou tendenci podceňovat něco. Například podceňují přípravu na zkoušku, nebo obecně mají nerealistické a moc optimistické očekávání, což vede k menší přípravě a ve výsledku k suboptimálním výsledkům. Argumenty pro a proti libertariánského paternalismu Argumenty pro: a) Nějaká architektura výběru už existuje (nelze ji zrušit), a tak by měla být snaha ji optimalizovat co nejlépe. b) Lidé neumí využít tu jejich svobodu, a tak je vhodné je postrčit, aby si nevybírali špatně. c) Lidé mají tendenci mít status quo bias, i když to pro ně nemusí být dobré. Takže snaha motivovat ty zaneprázdněné nebo zapomětlivé lidi. d) The plannning falacy = lidé systematicky podceňují. e) Lidé mají slabou vůli, a tak nudging by jim mohl pomoci proti konzumaci nezdravých potravin, alkoholu, cigaret nebo podobně. Argument proti: a) Populistické tlaky = Politici, kteří tvoří třeba nějaký opt out plán, tak nemusí mít v zájmu dobro všech, ale nějaký vlastní zájem (prachy). Když se na něco takového přijde, tak důvěra v politiky se snižuje. b) Problém s informacemi = Nemusíme vědět o opt-out například. c) Nudging může uvalit moc vysoké náklady na ty, kteří nejednají v tom směru, kam je popostrkuje vláda. 22 Jak přemýšlíme? Náš mozek má dva systémy: Automatický (intuitivní) systém Impulzivní rozhodnutí, není spojeno s přemýšlením. Je spojen se staršími částmi lidského mozku. Je nevědomý, nekontrolovatelný, bez námahy a na základě zkušenosti. Někdy pak litujeme, jak jsme se rozhodli, když se na to zpětně podíváme a zamyslíme se nad tím rozhodnutím. Reflektivní systém Ten je spojen s racionalitou a přemýšlením. Kdy musíme vynaložit určitou námahu, abychom dospěli k nějakému výsledku. Metoda dedukce a kontrolujeme a uvědomujeme si různé aspekty. Je to pomalejší způsob myšlení. Příklady: a) Evropané automaticky přemýšlí ve stupních celsia (C). Když by nám to ale někdo řekl ve Fahrenheitech, tak zapojíme reflektivní systém a přemýšlíme, jaká je vlastně teplota. b) Mateřský jazyk: Automaticky přemýšlíme v našem mateřském jazyce a nepřemýšlíme nad tím co říkáme a jak zkonstruovat určitou větu. V případě cizího jazyka musíme ale reflektivně přemýšlet v Češtině než si to řekneme v Angličtině. c) Ve sportech, které moc nehrajeme, musíme přemýšlet nad jednotlivými úkony, zatímco když už jsme sportovci, tak třeba držet pálku nebo mít nějaký postoj je automatické. 23 d) Šachoví hráči, když moc nehrají, tak musí nad každým krokem reflektivně přemýšlet, zatímco při cvičení se to zautomatizuje, a víme už třeba několik kroků dopředu, co uděláme. e) Automatický systém je hodně spojený s emocemi. Takže když zažíváme turbulence v letadle, tak si říkáme, že zemřeme, zatímco když bychom reflektivně přemýšleli nad statistikami, tak dojdeme k závěru, že letadla jsou velmi bezpečná. Tréninkem můžeme reflektivní systém převést do automatického systému Cemerer; Taxi Drivers and beauty contests (Paper 2) Trh s taxíkama: Vědci si položili otázku, jak souvisí počet hodin, který taxikáři pracují s jejich hodinovými výdělky za den. Ve výsledku záleželo na tom, jestli jsou řidiči zkušení nebo nezkušení. Platí zákon rostoucí nabídky práce pro taxikáře v New Yorku? a) Nezkušení řidiči: Dělali daily targeting (Anchoring), takže pracovali déle, když byl špatný den, ale když byl dobrý den, tak pracovali kratší dobu. Mají neelastickou nabídku, protože pro ně je důležitý ten daily target, a od něho se nejsou ochotní moc odchýlit. b) Zkušení řidiči: řídí déle, když jsou ty dobré dny. Elasticita nabízeného množství je velká. 24 Co je to daily targeting? Daily targeting je stanovení fixního denního výdělku, na který cílíme, a dokud ho nedosáhneme, tak pracujeme, a když ho dosáhneme, tak relativně rychle přestaneme pracovat, protože mentálně je pro nás odpracováno už. Patří mezi heuristiku kotvení (Anchoring). Daily targeting vznikl proto, aby taxikáři pokryli výdaje a nežili ze dne na den. Co je to Beauty Contest game? Jaké jsou determinanty výběru čísla? Experiment, kdy účastníci měli vybrat v soutěži ženu (každá označena jiným číslem), která má největší pravděpodobnost vyhrát soutěž krásy. Když by ten, kdo hlasoval, zvolil tu, která nakonec soutěž vyhraje, tak by také měl šanci vyhrát peníze. Nehodnotí tedy podle svého úsudku, protože mají vybrat tu, která má obecně největší pravděpodobnost vyhrát. Takže se jim třeba nějaká žena líbí, ale jelikož nemají za to, že by obecně byla považována za krásnou (nesplňuje třeba nějaké společenské nároky), tak pro ni nebudou hlasovat. Ohodnotí lépe ženu, kterou si myslí, že považuje společnost za krásnější. → Subjektivní názor je potlačen na úkor veřejného mínění. Jak lze aplikovat Beauty Contest game na akciový trh? Výsledky se Beauty Contest se dají aplikovat na akciových trzích. Lidé oceňují aktiva na základě toho, co si myslí ostatní o ceně aktiv. → Když hodně lidí pak hlasuje na základě toho, co si myslí, že má hodnotu, jen protože přepokládají, že to tak vidí i ostatní, ale ve skutečnosti to dané aktivum nemá tak vysokou hodnotu, tak mohou vznikat Cenové bubliny. Co je to Self Fulfilling Prophecy? Jedná se o predikci, která se stane pravdivou, jelikož v tu predikci věříme a jednáme podle ní. 25 Příklad: Pokud centrální banka vyhlásí, že v příštím roce zahájí expanzivní měnovou politiku, která zvýší inflaci, tak lidé už teď budou toto promítat do svých cenových a mzdových kontraktů. Ta inflace se vlastně zvýší už dnes, přesto že ta centrální banka ještě nic neudělala. Příklad: Tulipánová mánie v Holandsku. Chtěla se vypěstovat speciální odrůda tulipánu. Podařilo se to dvěma lidem vypěstovat, a jeden z nich to dal do aukce, a nejvyšší sumu za to dal ten druhý, protože nechtěl přijít o svůj monopol. Lidé viděli také, že investoval takovou částku do tulipánu, což přispělo k tomu, že lidi investovali do tulipánů, což zase zvýšilo jejich cenu. Co je to greater fool theory? Keynes ten Beauty contest game aplikoval na finančních trzích. Cena akcií se neodvíjí od její reálné hodnoty, ale od přesvědčení lidí o její hodnotě. Investoři hodně dají na to, co ostatní investoři kupují. Jsme ochotni zaplatit za tu akcii (Jsme „fool“), tak věříme, že v budoucnu za ní bude chtít někdo zaplatit ještě víc (Někdo bude „Greater fool“). Takhle se tvoří na trzích cenové bubliny, které nereflektují reálnou hodnotu, ale očekávají, že akcie bude růst a stále chtějí, aby někdo jiný zaplatil více. Anchoring (Heuristika kotvení) Je to typ heuristiky*, kdy si lidé udělají nějakou mentální „kotvu“, a přizpůsobí se k ní bez ohledu na to, jestli to je ekonomicky efektivní nebo ne. Příklad: Kolik má obyvatel Brno? Nejsem si jistý, tak si zvolím dvě kotvy: Vím, že Praha má 1 mil a Liberec 100 tisíc. Takže řeknu, že Brno je někde mezi, tak odhadnu počet obyvatel na 500 000. Ve skutečnosti má Brno 370 000. Máme na výběr vysokou a nízkou kotvu, takže výsledek bude zkreslený, ale je to právě pravidlo palce – pouze odhad. *Heuristika je obecně „pravidlo palce“, tedy nějaký odhad. Jsou to rychlá pravidla, jejichž cílem je snižovat transakční náklady na rozhodování. Heuristik je několik, a právě Heuristika kotvení je jedna z nich, že ten odhad je zde tvořen tou kotvou. (Celkem budeme v kurzu zmiňovat 5 typů heuristik: Heuristika kotvení; Heuristika dostupnosti; Heuristika reprezentativnosti; The peak-end-rule; 1/n heuristika) 26 Implikace kotvení Kotvení ovlivňuje volbu, na základě startovního bodu. Příklad: Mohou být charity, které dají na výběr výši příspěvku, který můžete poslat: Výběr není náhodný, je to cílený na jiné spotřebitele, případně cílí vybrat v dané situaci více peněz. Příklad: Když třeba kuřáci žalují tabákové společnosti, tak jejich právníci dají velice vysokou kotvu, třeba 10 mil Kč. V průběhu procesu se částka výrazně sníží, ale pokud by začali na částce 1 mil kč, tak by žalující dostal jen pár tisíc. Princip „Čím víc si řekneš, tím víc dostaneš“. 27 Přednáška 3 Na začátek přednášky takové rozehřátí, podíváme se na marketingové techniky firmy IKEA z behaviorálního hlediska: 1) Bulla bulla technika Když přijdete do obchodu, tak tam mají sekci, kde jsou nějaké koše a je tam hodně různých věcí tak chaoticky poházených. Když vy to vidíte, že tam toho je tak hodně, tak si řeknete, že to bude levný. Lidi ale nepřišli do IKEI koupit bulla bulla věci, přišli koupit třeba pohovku. Takže když relativně porovnáte cenu pohovky a cenu bulla bulla věci, tak to působí levně, a je to cílené jako taková impulzivní koupě. 2) Efekt vzácnosti Standardní efekt vzácnosti říká, že máme tendenci přispívat vzácnějším věcem vyšší hodnotu. Platí to i inverzně, že když vidíme hojnost produktů, například v bulla bulla koších, tak že ta položka musí být levnější. 3) Nadšení z nového IKEA často obměňuje ty koše, kde jsou levné plyšáci naházené, nebo nějaké hračky. A když to zákazník vidí, a chodí tam třeba častěji a vždy něco nového, tak to produkuje nadšení, projevující se zvýšenou úrovní dopaminu v mozku. 4) Utopené náklady IKEA sídlí často mimo centrum, a je to takové hodně z ruky. Rodina, když tam jede, tak to plánuje skoro jako výlet, musí si půjčit dodávku, protože IKEA posílání toho zboží je drahé. Spotřebitelé tak utopí náklady v procesu se tam dostat. Pak když už tam jsou, tak už si musí něco koupit, neodjedou přeci s prázdnou. Tak když uvidí třeba bulla bulla, tak to koupí. 5) „Open the wallet“ Je to sekce v IKEI, kde se nachází sousta levného a praktického zboží, které vás nenapadne, že byste potřebovali (metr, zapalovač, krabice na oblečení, ...). Většinou to stojí méně jak 100 Kč. 28 Spotřebitel přijel do IKEI pro pohovku, a jsou připraveni utratit 40 000 Kč, což představuje cenovou kotvu. Vedle toho ty levné, ale potřebně vypadající produkty vypadají skvěle. Heuristika dostupnosti (Availability) Zhodnocení pravděpodobnosti rizika na základě toho, jak snadno se daná situace v mysli jedince vybaví. Je to o osobní zkušenosti (Nebo že jsme to četli někde či se s tím setkali v okolí), a podle toho hodnotíme pravděpodobnost rizika, že nám se to stane taky → To se pak promítá do našeho ekonomického rozhodování. Působí to obousměrně: a) Čím více je ta situace zapamatovatelná, tím více tomu budeme přisuzovat pravděpodobnost. b) Čím méně je to zapamatovatelné, tím menší pravděpodobnost tomu budeme přisuzovat. Příklad: Pokud jsou noviny plné případů teroristických případů (Brusel, Paříž), tak máme tendenci přeceňovat pravděpodobnost, že se ten případ stane v Praze. Příklad: Většina lidí neřeší moc při opalování, že by mohli dostat rakovinu kůže, protože ta šance je malá. Každopádně když někdo v našem okolí nebo příbuzných takový případ měl, tak budeme přisuzovat větší pravděpodobnost, že se nám to stane. Příklad: Po zemětřeseních nebo povodních je znatelný nárůst v pojištění proti tomu, protože to lidi ještě mají v živé paměti. Hodně lidí se ta povodeň ani moc netýká, jelikož bydlí třeba více ve svahu, ale viděli to u sousedů, tak se také pojistí. Může být snaha odradit lidí od nějakých věcí: Kampaň proti nehodám „Nemyslíš, zaplatíš“, kdy chtějí zvýšit povědomí o nehodách, aby lidé začali přeceňovat to, že se jim stane nehoda a budou opatrnějšími. Naopak může být snaha lidi podnítit k nějakému chování. 29 Heuristika reprezentativnosti (Podobnosti) Jaká je pravděpodobnost že A patří do kategorie B? (= Jak reprezentativní je A pro B?) Příklad: Profesionální basketbalový hráč je pro nás vysoký afroameričan. Takže asiat pro nás nebude reprezentativním basketbalovým hráčem. Příklad: „Hot hand“ = fanoušci si myslí, že když hráč dá gól, tak je vyšší pravděpodobnost, že dá i gól další potom. Je to ale mýtus dle studie. Je to psychologická iluze, které podléháme. Příklad: Bombardování Londýna za 2. Světové války. V novinách byl publikovaný článek, kam dopadají německé rakety v centrálním Londýně. (Čárkované čáry byly dodělané dodatečně). Když se podíváme na obrázek, kde jsou dodatečně udělané obdélníky, tak jednoznačně nejvíce bomb dopadalo do pravého dolního obdélníka (31). Řekneme si, že to určitě nemůže být náhoda. Představa, že Němci si to umí zaměřit velice přesně, nebo to jsou nějaké cílené útoky, které jsou naváděny špiony. 30 Když ale zapojíme reflektivní systém mozku, a mapku si zkusmo rozdělíme jinak, třeba na trojúhelníky, tak vidíme, že tady není jednoznačná převaha v žádné části. Vidíme, že ve skutečnosti bombardování je náhodné rozdělení. Příklad: Rakovinné shluky. Objevili se regiony v Americe, kdy výskyt nemocných s rakovinou byl daleko vyšší. Lidi na základě toho usoudili, že pokud v daném místě je vyšší výskyt, tak to určitě není náhoda (Stejně jako obyvatelé Londýna si řekli, že bombardování nebyla náhoda). Z toho důvodu lidé v USA začali přisuzovat, že to musí být kvůli nějaké továrně, nebo podzemní vodě či tak. Optimismus a přehnané sebevědomí 90 % Řidičů si myslí, že řídí nadprůměrně. 94 % Profesorů si myslí, že jsou lepší než průměrný profesor. 0 % Manželů na svatbě si řekne, že jejich vztah skončí rozvodem. Ve skutečnosti 50 % manželství končí rozvodem. Implikace: a) Sklon k rizikovému chování b) Přehnané přeceňování/podceňování pravděpodobnosti Příklad: Eurojackpot, dlouho nepadla výhra, a byla v sázce cesta kolem světa. Ta super výhra působila jako vysoká kotva, kdy si lidé říkali, že tam dají relativně málo peněz (100 Kč třeba), a mají šanci vyhrát miliony. Je to příklad přehnaného sebevědomí, viděli vysokou výhru, tak přeceňovali pravděpodobnost, že vyhrají. 31 Jen tak pro zajímavost jsem šel vypočítat tu pravděpodobnou výhru Eurojackpotu, kdy: - Šance mít hlavní výhru je 0,0000000010488315 % - Hlavní výhra je v průměru 943 907 580 Kč - Když to roznásobíme, tak očekávaná výhra je 0,99 Kč, tedy i kdybychom vsadili 1 Kč s vidinou hlavní výhry, tak tak už jsme prodělali. - (Ano, uvědomuji si, že tam hrají jiné faktory a používám značně zjednodušenou statistiku, ale je to demonstrace přehnaného sebevědomí, kdy v trafice u sázek vidíte relativně málo lidí, kteří si ve styl reflektivního myšlení počítají tato čísla). Averze ke ztrátě Lidé nemají rádi ztráty. Ztráta něčeho je dvakrát horší než pocit štěstí ze zisku stejné věci. Jde o to, že se neradi vzdáváme nějaké věci, především, pokud nám někdo dal tu věc zadarmo → Majetnický efekt. Majetnický efekt vytváří nerovnováhu na trhu zboží a služeb. Ten efekt zesiluje averzi ke ztrátě. Status quo odchylky = Preference současného stavu → Vytváří rigiditu. Typicky nedostatečná pozornost, kdy jsou pro mě moc vysoké transakční náklady si zjistit jiné varianty, a tak to nechám. Příklad: Koupím si předplatné 5. časopisů, kde první 3 měsíce jsou zdarma, pak mi to začne strhávat peníze z účtu. (Mix averze ke ztrátě a bezmyšlenkovitého výběru). Marketingové společnosti cílí na ten náš status quo, že na to zapomeneme, jsme nepozorní a tak. To strhávání také není nějak velké, je to třeba 30 Kč, takže si to spojíme s kotvením, kdy měsíčně tam odchází mnohem vyšší částky, a my se nedokopeme k tomu to zrušit. Angner, Loewenstein: Bahavioral economics (Paper 3) Behaviorismus X kognitivní psychologie Behaviorismus nezkoumá vnitřní vlivy, zajímá se pouze o vnější chování lidí. 32 Kognitivní psychologie zkoumá vnitřní procesy a struktury, které souvisejí s poznáváním (pozornost, vnímání, myšlení, učení, paměť, rozhodování a řešení problémů) → Bylo by lepší, kdyby se Behaviorální ekonomie jmenovala kognitivní ekonomie, protože zkoumá ty vnitřní procesy, ty emoce, které ovlivňuje to chování. Zatímco behaviorismus zkoumá pouze obecně chování lidí. Historický vývoj behaviorální ekonomie Klasická ekonomie V klasické ekonomii můžeme sledovat, že už Adam Smith a David Hume sledovali jevy, které se i teď rozebírají v behaviorální ekonomii. Příkladem může být třeba altruismus. Ordinalismus a hedonismus Hedonismus = zkoumá, co nás motivuje, užitek → Ordinalisté vychází z tohohle. Nelze přiřadit číslo k užitku, ale je to měřené nějakým štěstím. Hedonismus je tedy základem pro indiferenční analýzu, což je součástí ekonomie hlavního proudu. Ve 30. letech byla snaha ekonomů se odklonit od hedonismu a psychologie obecně. Chtěli si tím vyjasnit nějakou metodologii, docílit nějaké prediktivní schopnosti. Byl cíl přiblížit se k přírodním vědám. Institucionalismus Argumentovali ve prospěch psychologie v ekonomii, že se tomu nejde vyhnout. Říkali, že to nemá být přímo psychologie, ale nabídli právě ty instituce. Instituce brali jako psychologické entity, které vznikly na základě společenských norem a přežili v té dané komunitě. Fisher (Kritika neoklasické ekonomie) Zavedl peněžní iluze = v krátkém období lidé zaměňují nominální a reálné veličiny. Ekonomie hlavního proudu už nebere moc peněžní iluze, protože staví na hypotéze racionálního očekávání, že peněžní iluze na agregátní úrovni zmizí. Keynes (Kritika neoklasické ekonomie) Koncept „Animal spirits“ = lidé se chovají na základě spontánních emocích. 33 Scitovsky (kritika neoklasické ekonomie) Fascinace psychologickými experimenty (jelikož právě z nich psychologové čerpají) a behaviorální ekonomií (oproti klasické ekonomii se snaží zdůvodnit lidské preference). Chce najít důvody a vysvětlení vzniku lidských preferencí. Komfort = absolutní úroveň vzrušení. Rozkoš = změna úrovně vzrušení. Moc komfortu znemožňuje zvyšovat rozkoš (lidé mají od přírody touhu vyhledávat komfort za ceny rozkoše). Simon Koncept omezené racionality a kritika homo economicus. Behaviorální ekonomie je schopná vyvodit empirické zákony, identifikovat odchylky. Nová behaviorální ekonomie Je jiná od té původní behaviorální ekonomie v tom smyslu, že je tam příklon ke kognitivní psychologii, je kladen důraz na ty emoce, heuristiky a odchylování se od optima. Thaler pak poukazuje na anomálie v lidském chování a problémy se sebekontrolou. Současný výzkum v oblasti behaviorální ekonomie a) Majetnický efekt b) Averze ke ztrátě c) Hyperbolické diskontování d) Altruismus Behaviorální ekonomický imperialismus Ekonomický Imperialismus = rozšiřování oblasti ekonomie do mnoha dalších oblastí. Konkrétně se neoklasická ekonomie dostala do práva, politiky, demografie, historie atd. Pokud je oslavována neoklasická ekonomie, tak na to má právo i behaviorální ekonomie, jelikož jsou oblasti jako: Behaviorální právo a ekonomie, behaviorální finance, behaviorální rozvojová ekonomie, behaviorální veřejné finance, behaviorální teorie her. 34 Baddeley,Herding: Social Influence and economic decision-making: Socio-psychological and neuroscientific analysis (Paper 4) Definice animal spirits Termín vysvětluje lidské chování pomocí instinktů/intuice emocí. Je to opak racionálního agenta. Zavedl Keynes ve své Obecné teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Býčí a medvědí trh Termíny používané na finančních trzích. Býčí trh = Když ceny akcií rostou, a investoři nastupují do mánie kupování akcií. Medvědí trh = Když ceny akcií klesají, a pesimistická atmosféra mezi investory vede k hromadnému prodávání akcií. Jaká je pozice sociální psychologie ve standardní ekonomii? Sociální psychologie probírá altruistické záležitosti. Standardní ekonomové se tomu věnují spíše okrajově. Není moc rozvíjena. Definujte stádní chování Lidé se rozhodují na základě chování ostatních lidí. Lidé mají tendenci imitovat chování jiných lidí, přesto, že to nemusí vést k optimálního výstupu. Toto jednání není centrálně řízeno, a je typické, když se prosazuje nejistota v prostředí. Příklad: První vlna koronaviru, a je ve společnosti velká nejistota. Najednou někdo jde kupovat toaleťák, a v rámci nejistoty to uvidí ostatní, a jdou taky, což se potom přirozeně nabaluje – když to dělají ostatní, měl bych to dělat i já. 35 Diskutujte modely popisující stádní chování a) Model mravenců Jsou dva stejně dobré kousky jídla, které jsou stejně vzdálené. Když ale půjde jeden mravenec k jednomu kusu, tak tam jdou všichni, a ve výsledku získají pro sebe jenom jeden kus jídla – nerozdělí se, že půlka půjde k jednomu a půlka k druhému, což by bylo optimální řešení. Ve výsledku tak získají pouze jeden kus jídla. b) Bayesovo pravidlo Lidé mají tendenci revidovat svoje pravděpodobnostní úsudky na základě toho, jak se chovali ostatní. Jde tedy o updatování odhadu pravděpodobnosti na základě nových informacích. Příklad: Pokud vyjdeme z domu bez deštníku a vidíme, že ostatní hafo lidí je na ulici s deštníkem, tak tato nová informace nás přiměje vrátit se domů pro deštník. Subjektivně se nám zvýšila pravděpodobnost, že bude pršet (přidáme se tedy ke stádu). c) Imitative learning Napodobování na základě učení / zkušenosti. Dle Hayeka je to nejdůležitějším motorem sociálního progresu. 3 základní motivace pro stádní chování a) Reputace = to, jak mě vnímají ostatní. b) Učení c) Beauty Contest Implikace stádního chování a) Hrozí ztráta individuality a víry ve své názory a postoje, tedy podřízení se ostatním nebo skupině. b) Individuální rozdílnosti mohou být přehlédnuty, či ignorovány, pokud existují dostatečné společné znaky (reconciling dissonance). c) Hrozí vznik jednotného společenského řádu/životního přesvědčení, které nemusí být optimální. 36 Substantivní racionalita x Procedurální racionalita a) Procedurální racionalita (Keynes): Ekonomické chování, které je založené na citech, intuicích, heuristikách a pravidlu palce (rule of thumb). Animal spirits. b) Substantivní racionalita (Bayesovo pravidlo): Ekonomické chování je též založené na kognitivních procesech, ale převážně na matematických algoritmech, city a emoce nehrají velkou roli. Role afektu/postihnutí, emocí, útrobních/vnitřních faktorů v ekonomickém rozhodování jedinců Afekt může vést k náladovosti na trzích, vznik bublin, rozhodování za pomocí instinktu. Vnitřní faktory mohou vysvětlit to, co standardní ekonomie nedokáže (např. propojení emocí s burzovním obchodováním). Vyjmenujte pět animal spirits a diskutujte implikace sebevědomí a vyprávění příběhů na agregátní úrovni 1) Confidence (sebedůvěra) = jeden z nejsilnějších faktorů, pokud investoři věří ve své intuice, jsou optimističtí. Jejich euforie ovlivňuje růst na trhu a mohou vznikat spekulační bubliny. 2) Fairness (čestnost, nestrannost) 3) Corruption (zkaženost, korupčnost) 4) Money illusion 5) Storytelling =Narativy, které vytvářejí naše představy o světě. Skrze ně může růst důvěra v ostatní, v nesprávné predikce, v předpoklady a v intuice (např. ceny nemohou jít dolů). Sebedůvěra ostatních se šíří pomocí těchto narativů. Příkladem je, když se objeví informace, že ekonomika je na velmi dobré úrovni, šíří se to z člověka na člověka (lidé začnou být optimističtí, stádo se začne chovat tak, že může vzniknout bublina). Toto ovlivňují a posilují masová média, a mohou být tvořeny cyklicky pozitivní nebo cyklicky negativní nálady: 37 Co je mob psychologie Společenské a psychologické faktory, které koordinují chování jedinců, i když stanovaná jasná organizační struktura. Instinktivní rozhodování na základě ostatních. Co je to „sladění nesouladu“ (reconciling dissonance)? Vychází z teorie kognitivního nesouladu = jakým způsobem se lidé vyrovnávají s nesouladem s ostatními (jak vysvětlují jiné výsledky svého chování ve srovnání s ostatními). Kognitivní disonance vzniká rozporem vlastních názorů a postojů ostatních (respektive skutečným stavem věcí). Výsledek může být, že: a) Změníte své chování (podlehnou davu). b) Pokus o ospravedlnění / vysvětlení svého postoje (za pomocí změny kognice). c) Změníte svůj postoj. Jak vysvětlit stádní chování pohledem evoluční biologie? Stádní chování nejspíše mělo evoluční hodnotu v sociálním kontextu Získávání informací od ostatních (potrava, množení…) Dle evoluční teorie tak současné lidské chování podléhá “starým” instinktům. 38 Proč může mít stádní chování evoluční výhody? Pokud je člověk inteligentní a motivovaný k rychlému učení, nepotřebuje mnoho důkazů, aby něčemu uvěřil, má znalosti, schopnosti a správné chování (soubor hodnot, cílů a názorů). Touto kombinací charakteristik pak přispívá celé společnosti v její evoluční zdraví. Co je to somatická marker hypotéza a jak se jí inspiroval Kahneman? Souvisí s neuroekonomií. Emoce, které nám probíhají v hlavě přináší fyziologické podněty, a ovlivňují tak chování jedinců. Lze sledovat magnetickou rezonancí, jaký mají rozhodnutí efekt na emoce. → Komparace mozkové aktivity se skutečným chováním. Kahneman na základě tohoto vytvořil dva již zmíněné systémy myšlení: a) Reflektivní myšlení b) Automatické myšlení Stádní chování pohledem standardní a behaviorální ekonomie a) Standardní ekonomie: Spoléhá na Bayesovo pravidlo, tedy matematické a kognitivní procesy. b) Behaviorální ekonomie: Fungování na základě emocí, společenských norem a vnitřních faktorů. Takže spíše hledí ke Keynesovi. 39 Přednáška 4 Rámcování (Framing) Volba závisí na kontextu (rámci), v němž je ten problém nadefinován. Důležité je, že cílí na náš automatický systém → Pokud bychom vystaveni nějakým otázkám, tak automaticky odpovíme tak, jak to chtěli slyšet ti vědci. Proto je tento přístup v dotaznících často kritizovaný. Reflektivní systém může být při dotazníku zapojen, ale spíše až když se třeba ptají podruhé na stejné otázky, tak se nad tím více zamyslíme. Záleží tady také, kolik máme času na zodpovězení – jestli je vůbec čas na nějaké reflektivní myšlení. Příklad: 72 % studentů vybralo možnost A pro program 1 78 % studentů vybralo možnost D pro program 2 → To je nekonzistentní reakce. U volby A jsou riziko averzní, hrají na jistotu záchrany 200 lidí. U volby D vidí to, že 33 % šance, že nikdo nezemře (což se jim zdá lepší jak 33 % šance, že zachrání 600 lidí, i záchrana 600 lidí vlastně znamená, že nikdo nezemře. A je to v kombinaci toho, že kdyby odpověděli C, tak tam je 66 % pravděpodobnost, že nikoho nezachrání. → Lidé se nekoukají na čísla a pravděpodobnost, ale jak agresivně to působí. 40 Odolávání pokušení (Temptation) Příklad: Thaler uspořádal večeři u sebe doma. Než přinesl večeři, tak postavil před hosty velkou misku oříšků, čímž byla řada lidí pokušena, a přišli vlastně hlavně kvůli té večeři, na kterou jim ale nezbývalo tolik místa po jedení těch oříšků. Nakonec Thaler odnesl tu misku a hosté mu za to poděkovali. → Ne vždy, když toho máme více, tak jsme na tom lépe. Dynamická nekonzistence Původně někdo preferuje A nad B, ale jak jde čas, tak začneme preferovat B nad A (Například jak jsme uváděli příklad kdy na začátku týdne jsme si říkali, že půjdeme v sobotu sportovat, ale jak šel ten týden, tak se změnila naše preference a v tu sobotu jsme preferovali flákání (B) nad to sportování (A). Hot state and Cold state Vysvětluje dynamickou nekonzistenci Hot state = před nás je postavena mísa oříšků a neodoláme. Je přiřazen automatickému způsobu přemýšlení. Cold state = původní stav bez pokušení, kdy jsme plánovali sníst jen večeři. Tento stav je přiřazován reflektivnímu způsobu přemýšlení. Příklad: Klasicky se uvádí příklad o Odysseovi, kdy plul na lodi, a věděl že za chvíli potkají Sirény, což byly zjevení, které krásným zpěvem lákali námořníky k sobě, a tím by ta loď nabourala na skály. Odysseus věděl o této nástraze, ale chtěl přesto slyšel ten překrásný zpěv Sirén. Rozhodl se, že bude čelit pokušení tak, že na sebe uvalí sebekontrolu. Nechal se přivázat ke stěžni a řekl jeho mužům, že nemají vůbec poslouchat, co na ně bude řvát nebo jak moc je bude prosít, aby ho vysadily u těch Sirén. Všichni ostatní námořnici si zacpali uši voskem, aby nemohli slyšet Sirény. Tohle byl vlastně jediný způsob, jak mohl slyšet zpěv Sirén a nezemřít. Byl fyzicky omezen od pokušení, protože jinak by mentálně neobstál. Neuroekonomie poukazuje, že takovéto dva stavy fyziologického fungování mozku jsou. Bezmyšlenkovitý výběr Bezmyšlenkovité chování spojené s automatickým chováním. Jedna z nejvíce bezmyšlenkovitých aktivit je jedení jídla. 41 Příklad: Experiment s polévkou, kdy byly subjekty pozváni na večeři a byla tam polévka, kterou jedli. Tato miska polévky měla ale nekonečné dno, respektive když se nekoukali, tak se jim postupně doplnila zase. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než si ti účastníci uvědomili, že něco není v pořádku. Snědli abnormální množství polévky a byli přejedení už. Strategie sebekontroly Když se člověk dostane do stavu toho pokušení, tak už je v tom „Hot state“. Příklad: Thaler uzavřel se svým doktorským studentem, který strašně dlouho protahoval psaní disertační práce. Sázka byla, že student každý měsíc napíše jednu kapitolu disertačky, kterou na konci měsíce strčí pod dveře kanceláře Thalerovi. Pokud to neudělá, tak musí zaplatit „pokutu“ 100 dolarů. Thaler řekl, že za peníze, které utrží za studentovu neschopnost, uspořádá skvělou večeři se všemi kamarádi toho studenta, ale jeho tam nepozvou. → Během několika měsíců práci dopsal. Příklad: Romalis a Karlan – 2 slavní ekonomové, kteří trpěli obezitou. Uzavřeli sázku, že každý měsíc shodí určitý počet kilogramů a budou tak dělat tak po 9 měsíců. Pokud selžou v tom nadefinovaném intervalu shodit ta kila, tak jeden druhému musí zaplatit druhému 10 000 dolarů. Snad jenom jednou se nepodařilo za ten měsíc shodit ta kila, a musel platit. Ale jinak pokračovali dále i po skončení sázky a dělali to 4 roky. → Zdálo se jim toto super, tak založili stránku Stickk.com, pomocí které chtěli dosáhnout lepšího společenského blahobytu. Mohou se tam dělat individuální nebo společenské závazky. Takže buď se tam posílá částka, kterou byste jinak utratili za cigarety, a pokud zase začnete kouřit, tak se vám ta částka strhne. Nebo tam můžou vaše rodina a vaši kamarádi vidět, jak plníte ten plán a vidět. Implikace strategie sebekontroly Je to vlastně taková forma nudgingu, kdy je to ale dobrovolné popostrkávání nás to do lepšího chování. Příklad: Pro gamblery je sestaven ban list třeba. Takže oni jsou pokušeni a jsou v hot state, ale třeba když prohráli hodně peněz a byly v cold state, tak šli k tomu Casinu a nechal se dobrovolně zapsat, aby ho tam nepouštěli za žádnou cenu (jako příklad Oddesea). Příklad: Klub úspor na Vánoce. Členové každý měsíc spořili do Vánoc nějakou částku. Ty úspory nebylo možné vybrat předem. V listopadu teprve jsme mohli si 42 vybrat ty peníze, takže už bylo před Vánoci a nebyla šance vzít ty naspořené peníze třeba v srpnu a utratit to za dovolenou. Mentální účtování (Mental accounting) Osvojení vnitřních kontrolních systémů, které domácnosti používají k zhodnocení, regulace a zpracování rodinného rozpočtu. Příklad: Vzít sklenice, a do každé sklenice dávat peníze na nějakou aktivitu: Nájem, Jídlo, Zábava, ... Příklad: Opět chování gamblerů, kteří mají tendenci oddělovat peníze, které jsou původním vkladem, od peněz, které vyhráli. Ty vyhrané peníze se označují jako „house money“, a mají tendenci s těmito penězi dále hrát. Uber a behaviorální ekonomie Nejvíce vás trápí čekání, každá minuta je pro nás dost velkým utrpením, když jsme někde ve 2 ráno venku. → Zkreslené vnímání času a emocí. Uber použil 4 behaviorální koncepty, pomocí kterých se snížil počet zrušených objednávek o 11 %. 1) „The peak-end rule“ Typ heuristiky (pravidla palce). Tendence jedinců posuzovat zkušenost na základě toho, jak se cítili ve vypjatém momentu (peak) a na základě toho, jak se cítili na konci (end). Zjednodušené ukládání do pamětí hodnocení nějaké aktivity na základě těchto dvou částí nějakého zážitku. Neposuzuje se tedy průměrná zkušenost. Takže když jsme čekali ve 2 hodiny ráno, tak to bylo vypjaté, a porovnáváme to s tím, jak jsme se cítili na konci, když nás Uber dovezl domů. Příklad: Partnerský vztah, který byl super po 4 roky, ale pak byl rozchod. Partneři si živě pamatují pouze ten okamžik rozchodu, takže hodnotí na základě vztah na základě toho konce (end). → Negativní konec. 43 Příklad: Při porodu jsou peak emoce v průběhu porodu, ale přestože byly ty emoce v průběhu vypjaté, tak ten end byl tak pozitivní, že to přebije ty negativní emoce. → Pozitivní konec. Příklad: Zákazníci dostanou třeba nějaké překvapivé slevy u poklady, nebo v eshopu dostanou nějaký voucher, aby ta poslední zkušenost (end) byla pozitivní a celý dojem byl lepší. 2) Idleness aversion Lidé jsou šťastnější, pokud jsou zaneprázdněnější, i když jsou k tomu donuceni. Lidé jsou zaměstnáni nebo pozornost převedena, aby nebylo vnímání času tak zkreslené. Uber se snaží vás zabavit a informovat vás. Vidíte, jak se ten řidič jmenuje, jeho fotku, jaké má auto a SPZ, a takové věci, abyste byli zabaveni během čekání. Důležité je také vidět čas, kdy dorazí ten člověk. 3) Operational transparency Pokud společnost je transparentní a ukazuje, co pro ty zákazníky dělá, tak tím získává kredibilitu. Společnost se může sama od sebe chovat sebelépe, ale pokud to nedává najevo („neprodá svoje přednosti“), tak to může působit tak, že se o vás ta společnost tolik nezajímá. Uber se snaží bez nějakých technických složitostí ukázat lidem, jak počítají čas čekání, na co vše mysleli, a že se snaží o to mít co nejpřesnější výsledky. 4) The goal gradient effect Je vám průběžně vysvětlován a ukazován váš progress. Takže jde vidět kde je auto, na které čekáte, jak dlouho budete čekat, kdy dorazíte a vyvíjí se to nějakým způsobem, že se k tomu můžete vcítit, než aby najednou prostě jste dostali všechny informace. 44 Přednáška 5 Stádní chování (Herd behavior) Efektivní nudging / popostrčení může být dosaženo skrze sociální vliv. Můžeme říct, že něco je společenský standard, a tím popostrkovat k nějakému výsledku. Když se lidé rozhodují, tak berou v potaz: a) Informace = co je pro mě nejlepší na základě informací, které jsme si zjistil. b) Tlak okolí = lidem záleží na tom, co si ostatní myslí. Příklady: Příklad: Vidíte světlo ve tmavé místností, které se pohybovalo. Vaším úkolem bylo usoudit, jakou vzdáleností se to pohnulo. V rámci těch skupin byl někam nastrčen „sebevědomí spojenec“, který ovlivňoval náhled těch skupin buď jedním, nebo druhým směrem. Jeho úkolem bylo sebevědomě něco říct. Příklad: Don’t mess with Texas = TV spot s Dallas cowboys (rugby team). Snaha pomocí toho spotu snížit počet znečištění odpadků. → Když to řekne někdo známý, kdo je vnímán pozitivně společností, tak je větší šance, že se lidé přidají. https://www.youtube.com/watch?v=V2qIF3PL7lQ Dva hráči z týmu s reklamě sbírají odpadky u dálnice a říkají, že ti lidi, kteří hází odpadky, se nezajímají o Texas. Také říkají, že pokud potkají ty týpky, co hází odpadky, tak si to s nimi vyřídí → Aby i ostatní měli negativní pohled na ty, kdo vyhodí odpadek z auta. → Cílí to na texaskou hrdost. → První rok byla redukce odpadků 29 %, následující roky redukce odpadů o 72 %. 45 Kolektivní konzervatismus Tendence skupin lpět na zavedených postupech, přestože vyvstávají nové potřeby. Je ale snadné lpět na zavedených normách kvůli status quo, což je posilněno tím, že to dělají všichni (stádní chování). Pluralistická ignorance Přítomnost ostatních lidí má vliv na to, jak vnímáme vzniklou situaci. Příklad: V bývalém SSSR mnoho lidí netušilo, kolik z nich vlastně režim nesnáší. Následně když bylo malé postrčení (Perestrojka, kdy byly náznaky, že ten systém není v pohodě) → Řetězová reakce a v konečném důsledku pád komunismu. Ve světlech reflektorů (Spotlight effect) Lidé se domnívají, že ostatní věnují velkou pozornost tomu, co dělají. Stávají se tak obětmi pocitů, protože ve skutečnosti relativně málo lidí si vás všímá, i když vy máte pocit, že těch lidí je hodně. Vliv stádního efektu na kulturu nebo politiku Experiment, kdy byly vzaty písničky neznámých interpretů a sestaven jejich seznam, a lidé měli k těm písničkám přiřadit hodnocení (Všechny písně byly od úplně neznámých interpretů, aby se nemohlo stát, že to někdo zná). Písničky byly předány k hlasování ve dvou formách: a) První skupina nezávislé hodnocení: Pouze si poslechli písničku. b) Druhá skupina dostala krom poslechu ještě informace o počtu stažení těch písniček. → Lidé přiřazovali k písničkám s vyšším počtem stažení mnohem lepší hodnocení. → Úspěch jako takový nemusí být předvídatelný. Občas stačí malé postrčení, který následně vede k obrovské popularitě. Úspěch písně nezáleží plně na kvalitě muzikanta, ale velký vliv má také prostředí, nálada, načasování. Příklad: Na youtube, kdy na videa s velkým počtem zhlédnutí kliknete spíše, i když třeba není tak zajímavé, ale raději se na to podíváte na to než na video, které má pár desítek shlédnutí. 46 Příklad: Na Instagramu a Facebooku followeři a lajky ovlivňují, jak se budete chovat. Takže když tam je příspěvek s názorem, kde jsou jen 2 lajky, tak si to spíše nevezmete ten příspěvek tak vážně, než když je tam příspěvek, který má desítky tisíc lajků. Příklady nudgingu cílený na stádní chování: a) Nudging v reklamě: „Většina lidí preferuje“; „Rostoucí počet lidí přechází na tento systém“. b) Nudging v politice: „Většina lidí se kloní k ... a my to chceme podpoří“ Společenské prostředí a architektura výběru Příklad: Experiment na zjištění, co zvýší šanci placení daní včas. Byly rozposlány dopisy třeba 2 měsíce před deadlinem na odevzdání přiznání, kde bylo využito několika metod s behaviorálními koncepty: a) Informování, že daně budou použity pro investici do vzdělání → Pozitivní rámcování. b) Riziko pokuty → Averze k riziku + Negativní rámcování. c) Nabídka asistence s vyplněním daňového přiznání → Snížení transakčních nákladů. d) Informování, že více než 90 % občanů už zaplatilo daně → Stádní chování. Ten poslední dopis cílený na státní chování byl nejefektivnější. Efekt bumerangu Byl rozposlán dopis domácnostem s informací, jak spotřebovávají energii, a jestli to je nadprůměrné nebo podprůměrné množství energie oproti ostatním. a) Domácnosti s nadprůměrnou spotřebou snížily svou spotřebu. b) Domácnosti s podprůměrnou spotřebou zvýšily svou spotřebu → Nikdy neříkejte lidem, že jsou na tom líp, než je společenská norma. Může to mít opačný efekt (efekt bumerangu), kdy po zjištění této informace lidé přiblíží průměru společenské normě, i když na tom původně byli lépe. Oslabí motivace! Je dobré se zaměřit na lidi, kteří se nechovají optimálně. 47 Priming Je to pouhá otázka, která obsahuje nápovědu ohledně toho, co by měl člověk dělat. Příklad: „Kdy zamýšlíš napsat bakalářskou práci?“; „Zamýšlíš si koupit nové auto?“ Studie, kdy den před volbami bylo ptáno, jestli ti lidé hodlají jít volit → Zvýšila se šance na to jít k volbám. Implikace priming Příklad: První skupina absolvovala přednášku o důležitosti očkování ve zdravotním centru (3 % lidí se šlo naočkovat). Druhá skupina absolvovala stejnou přednášku, ale dostali mapu kampusu s instrukcemi kudy a kdy jít (28 % lidí se šlo naočkovat). → Demonstrace síly účinku podnětu na chování. Wansink: Mindless Eating: Reversing the Environmental Cues that Bias Intake Norms and Society (Paper 5) Porovnání kultury jedení dnes a před 100 lety. Před 100 lety velké talíře byly podobně velké, jak dnešní malé talíře, a dnešní velké talíře jsou natolik obří, že nic takového ani běžně neexistovalo před 100 lety. → Architektura výběru ve spojitosti s nádobím. Stejné jako zvýhodněné velké balení v supermarketu, kde čím víc si toho koupíte, tím levnější to je, ale také to pak chceme spotřebovat, tak to vede k přejídání. Stádní chování v rozvojových zemích, ve kterých když lidé jedí hodně a jsou tlustší, tak to působí, že jsou bohatší. Bohatší vrstvy jí hodně. Podobně to můžeme vidět v pohádkách, kde králové hodně jedli. → Veblenův efekt v ekonomii (Efekt okázalé spotřeby). V paperu je řada doporučení, jak jíst zdravěji. 48 Přednáška 6 Referenční bod Porovnáváme situaci na základě na nějaké reference z minulosti. Toto může mít podstatné dopady. Ten bod jako takový je spojený s konceptem status quo → Lidi jsou nějakým způsobem rigidní. V mainstreamové ekonomii se toto moc neřeší. Máme nějaké indiferenční křivky, na nich je bod A a B indiferentní a je tu zákon klesajícího mezního užitku. Chybí tu však element indikace → Referenční bod. Toto se nazývá Bernoulliho chybou. Bernoulliho chyba = v indiferenční analýze je předpoklad, že užitek v jakémkoliv momentě je určen zcela přítomnou situací a minulost je irelevantní. Příklad: Když vybíráme nový byt k pronájmu, tak to nové místo bude hodně ovlivněno tím, jaký vztah jsme měli k původnímu místu. Například pokud jsme měli pozitivní vztah k původnímu místu, bylo to třeba blízko do školy nebo do práce, tak bude tendence přenést to do hodnotícího procesu. Příklad: 1) Identická dvojčata Albert (A) a Ben (B) mají identické preference (Stejná IC) a identickou pracovní pozici. Mají malý důchod a malé množství volného času. 2) Firma nabídne dvě možnosti, kdy se musí rozhodnout, jaké dvojče si vybere jednu možnost a jaké dvojče druhou možnost: a) Růst mzdy o 10 000 dolarů a stejný čas v práci. b) Příjem se nezmění ale den placeného volna měsíčně navíc. Dvojčata jsou indiferentní, tak si hodí mincí, a Albert si zvolí růst příjmu a Ben si zvolí více volného času při stejném příjmu. 3) Dle standardní teorie to vždy povede ke zvýšení užitku, a jsou na stejné indiferenční křivce, takže užitek je stejný. Prospektová teorie ale říká, že musíme vzít v potaz ten jejich výchozí bod (1), který je před změnou pro oba stejný. Po změně ale si každý zvykne na ten jeho nový bod, takže pro Alberta bude novým referenčním bodem (A) a pro Bena bod (B). 49 Podle indiferenční analýzy by neměli mít problém si vyměnit ty situace (Jsou to dvojčata, nikdo by si nevšiml), jelikož je to pro ně stejná indiferenční křivka. Ale už se zaběhli v tom novém režimu, takže Albert by se nebyl schopný vzdát 10 000 dolarů navíc, a Ben si zase zvyknul na delší volno, zařídil si tam jiné aktivity nebo dovolené, a nechtěl by měnit → Vzniká tu preference status quo + Averze ke ztrátě (Nechtějí přijít o svojí mzdy anebo o volný čas, který měli). Majetnický efekt (The endowment effect) Příklad: Thaler pozoroval chování profesora Rosetta, který byl vášnivý vinař. Tento profesor byl velice neochotný prodat nějakou lahev z jeho sbírky, ani 100 dolarů (hodně v 70. letech), ale naopak když byl na aukci nakupovat víno, tak za víno identické kvality jako to původní, byl ochotný zaplatit maximálně 35 dolarů. Vznikla zde mezera, jelikož dle ekonomické teorie by měl být ochoten kupovat a prodávat v intervalu 35-100 dolarů. On ale nebyl ochotný toto dělat, což je nekonzistentní s ekonomickou teorií, kdy by se měla střetnout nabídka s poptávkou a vytvořit nějaká jednotná nákupní a prodejní cena. → Toto je přičítáno majetnickému efektu. Hodně se to stává u zboží, které se neprodává tak často. 50 Takže u lístku závisí na referenčním bodě. Pokud lístek vlastním, tak to je referenční bod, a nechci o to přijít, jelikož mám averzi ke ztrátě a majetnický efekt. Naopak pokud lístek nemám, tak referenční bod je to, že nemám lístek, a nemohu tedy o něj přijít. Beru ale v potaz to, že lístek mohu získat a mít potěšení, kterého si cením na 500 dolarů. Majetnický efekt není univerzální U standardního zboží, které je určené pro směnu nebo přeprodání, nevzniká majetnický efekt. Takže pro směnu jsou určené peníze samotné, takže vyměnit desetikorunu za deset jednokorun není problém, od toho to je. Stejně tak koupit si normální boty za peníze, nebo prodat ty boty za peníze. Nepravidelně obchodované spotřební zboží → Vzniká majetnický efekt (Víno, lístky na koncert, ...) Kahneman, Knetsch, Thaler: Experimental Tests of the Endowment Effect and the Coase Theorem (Paper 6) Co je to WTA a WTP? WTA (Willingness To Accept ) = Ochota prodat něco (Akceptuje platbu za daný statek). WTP (Willingness To Pay) = Ochota zaplatit za něco. Bavíme se zde o nějaké směně nebo barteru, kdy máme nějakého nabízejícího a poptávajícího. 51 Definice Coaseho teorému Coaseho teorém popisuje ideální situaci, kdy máme vymezená vlastnická práva a transakční náklady jsou zanedbatelné. → Pokud to je alespoň trochu možné, tak cílem Coaseho teorému je snížit transakční náklady, včetně třeba nějakých emočních bariér a majetnických efektů. Pokud se toto stane, tak je umožněna směna a dojde k efektivní alokaci zdrojů bez ohledu na to, na čí straně bylo právo. U majetnického efektu vzniká situace, kdy WTA > WTP, a díky tomu se směna nemusí vůbec uskutečnit. → Cílem Coaseova teorému je „Lubricate bargaining“ = Odstranit co nejvíce transakčních nákladů, aby se snížil ten rozdíl mezi WTA a WTP a došlo ve výsledku ke směně. Jeden z nejznámějších příkladů Coaseho teorému: Farmář má své pole, ale občas tam zajde rančerův dobytek, a to pole pošlape. Musí se to vyřešit nějakou směnou. Jsou dvoje možná pravidla: a) Farmář je zodpovědný za ochranu jeho pole = nese škody sám. Je to pravidlo „Open range“, kde dobytek si chodí, kam se mu zlíbí, a vlastníci musí zařídit ochranu svého majetku. Farmáře by oplocení pole by stálo 50 dolarů. b) Rančer je zodpovědný za své krávy = „Closed range“, krávy smí běhat pouze v nějaké oblasti anebo je zodpovědný za jejich škody. Rančera by oplocení dobytka stálo 75 dolarů. Pokud jsou splněné podmínky Coasova teorému, tak dojde k efektivní alokaci, bez ohledu na výchozí pravidla. Představme si, že platí pravidlo (b), takže rančer je zodpovědný za své krávy Rančer místo toho, aby si oplotil krávy za 75 dolarů, tak dojde za farmářem a řekne mu, že je levnější oplotit pole. Farmář ale z toho také bude něco chtít, takže řekne, že si oplotí pole, ale bude za to chtít nějaké peníze v intervalu 50–75 dolarů. Kdyby se domluvili a farmář oplotil pole a dostal za to od rančera třeba 65 dolarů, tak farmář „vydělá“ 15 dolarů (50 dolarů jsou náklady na oplocení), a rančer ušetří 10 dolarů (Kdyby si musel oplotit dobytek a nedošlo k domluvě, tak by platil 75 dolarů). 52 → Takže i když v zákoně převládalo právo (b), kdy by správně měl být postaven plot kolem dobytka, tak kvůli nízkým transakčním nákladům na kooperaci, převládlo pravidlo (a), kdy bylo oploceno pole. Nebylo důležité, jak jsou rozdělena původní vlastnická práva, a vyjednávání vedlo k efektivnějšímu výstupu. V ideálním světe WTA = WTP. Je důležitost uvědomit si rozdíl mezi efektivností a spravedlností. Dle spravedlnosti (tedy daného práva) by měl rančer prostě postavit plot a neřešit nic jiného, protože způsobuje tu škodu. Efektivní ale je, že alokace zdrojů je taková, aby transakce byla co nejlevnější. Právo bude alokováno tam, kde je to nejlevnější. Statky pro přeprodej (tokeny) versus statky pro směnu U statků pro přeprodej nevzniká majetnický efekt, protože sami o sobě nemají žádnou hodnotu a jsou určeny pro směňování. U statků pro směnu, pokud není objem směňování velký, tak může vznikat majetnický efekt. Interpretujte koeficient V/V * V V∗ = Objem prodaných statků Objem statků, které by se měly prodat = Měření síly majetnického efektu Spotřební statky a experimenty Uvedeno na začátku přednášky u majetnického efektu – experiment kdy Thaler pozoroval chování profesory Rosetta na trhu s vínem. Experiment prodávající, kupující a výběr role 1. Trh: Goods for resale (Tokeny) - Zboží určeno k přeprodeji. - Nehraje u nich roli užitek. - Mimo směnu jsou bezcenné. - Testuje se jimi efektivita trhu. 53 - Cena je stejná jak pro kupující a pro prodávající. 2. Trh: Goods for consumption (Hrníčky) Studenti dostávali hrníčky s logem univerzity v hodnotě 6 dolarů, a měli je prodat jiným studentům. Druhá skupina byli tedy studenti, kteří měli se svými penězi si koupit hrníček od těch, co dostali hrníček. Výsledek: Průměrná prodejní cena na trhu s hrníčky byla dvojnásobně vyšší, jak cena na trhu s tokeny. Na trhu hrníčků se prosazoval majetnický efekt. Implikace majetnického efektu Standardní ekonomická teorie: Nehraje tu roli referenční bod: a) Pokud ceny klesají, tak spotřebitelé zvyšují výdaje b) Pokud ceny rostou, tak spotřebitelé snižují výdaje Behaviorální ekonomie: Uvědomuje si odlišnou citlivost: a) Pokud ceny poklesnou, tak zvýší výdaje nějakým způsobem b) Pokud ceny rostou, tak výdaje poklesnou dvakrát více → Opět cítí je tady pocit ztráty ve vztahu k referenčnímu bodu: Jsou zvyklý, že můžou kupovat za nějakou tu cenu, a když se ta cena zvýší, tak poklesnou výdaje o víc, než by byl růst výdajů při poklesu ceny. Majetnický efekt a trh nemovitostí 1) Jedinci kupovali byty a věřili, že ceny těch bytů půjdou ještě nahoru, takže se jim vyplatí koupit ty byty, i když jsou už teď drahé. Stále rostla ta poptávka a ta cena a mít byt je super, každý potřebuje bydlet. Rostla tak bublina. 54 2) Bublina praskla a cena prudce klesla. 3) Ti, co si byt koupili k investici, tak ho nechtěli prodat za tu nižší cenu, jelikož měli vysoký referenční bod a prodělali by. Tím byly tvořeny rigidity na trhu nemovitostí. → Ceny bydlení jsou rigidní kvůli majetnickému efektu a referenčnímu bodu. → Majetnický efekt vede k menšímu počtu směn na trhu. Majetnický efekt v obchodě Trh s kartičkami baseballových hráčů, které už se neprodávali. Nováčci na trhu nebyli ochotni své kartičky směnit nebo prodat U zkušenějších obchodníků se snižoval majetnický efekt a chápali, že musí směňovat a obchodovat. Další výskyty majetnického efektu V bohatství: Chudší lidé mají slabší majetnický efekt. V kultuře: V USA byl velký majetnický efekt vs v UK byl nízký majetnický efekt. Další oblasti: a) Nepružnost mezd směrem dolů (Referenční bod). b) Emisní povolenky. c) Averze k ústupkům nebo změnám (Status quo). d) Staré firmy vyjednávají už s nějakým referenčním bodem a může to být méně efektivní, zatímco nové firmy nemají referenční bod. - Loterie: výherci lístku na Wimbledon půjdou s vyšší pravděpodobností se podívat na ten tenis než fanoušci, kteří si lístky koupili. Výherci mají majetnický efekt, protože něco získali, a tak se toho nebudou chtít jen tak vzdát. 55 Přednáška 7 Úvod: Prospektová teorie Má to hodně společného s hodnocením rizika. Rozhodnutí mezi sázkou a jistou alternativou. Pokud se nacházíme v situaci, kde volíme mezi dvěma výhrami, tak je tendence vsázet na jistější variantu (Jsme riziko-averzní). Pokud se nacházíme v situaci, kde volíme mezi dvěma ztrátami, tak je tendence vsázet na méně jistou variantu (Jsme riziko-vyhledávající). Příklad: a) Hodíme mincí a pokud padne panna, tak vyhraji 100 dolarů, pokud padne orel, tak nevyhraju nic. b) Dostanu 46 dolarů na ruku. → Intuitivně lidé jdou na jistotu a berou možnost (b) s 46 dolary. Pokud ale hrajeme v oblasti negativního rámcování, tak lidé vstupují do rizikovějšího chování, než bychom čekali dle racionální teorie očekávaného užitku. Kahneman, Tverski: Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk (Není součást paperů, které máme číst) Za tento paper získali Nobelovu cenu a je to nejcitovanějším paperem v Econometrice (Prestižní ekonomický časopis). Pojednává o systematickém porušování racionality při volbě mezi sázkami a vytvořili Prospektovou teorii, což je alternativní teorie užitku, která je i mainstreamovými ekonomy brána jako signifikantní, jelikož je podložena empirickým a matematickým aparátem. Vytvořili Behaviorální Finanční Ekonomii, což je silným konkurentem pro ekonomii hlavního proudu. Bernoulliho chyba Bernoulli definoval standardní teorii užitku, kdy užitek byl vyvozován z toho, jaké bohatství máme teď. 56 Jeho chyba spočívá však v tom, že vynechává referenční bod → Nehledí na změny v užitku oproti minulosti, a jak ony ovlivňují náš užitek teď. Drobný úvod k rozdílu fyzického množství a vnímaného množství: Psychofyzika = Založil experimentální psycholog Fechner. Popisuje fyzické množství, které se může měnit (Množství světla, množství peněz, ...) Oproti tomu je stavěno subjektivní vnímání nějaké hodnoty, světla (jasu), ... Když se mění fyzické množství, tak se mění i intenzita subjektivní zkušenosti a může být o dost odlišná, od toho objektivního, fyzického množství. Bernoulli se snažil aplikovat vztah mezi psychologickou hodnotou touhy po penězích a aktuálním množstvím peněz. Příklad: - Pokud by všem narostly mzdy o 30 %, tak by bylo stejný poměr zvýšení užitku u bohatých a chudých. - Naopak pokud by mzdy vzrostly o 100 dolarů, tak by chudí měli vyšší zvýšení subjektivního užitku, než bohatí. → Je tedy rozdíl mezi tím fyzickým, aktuálním množstvím, které se mění, a subjektivním užitkem. Toto je základem prospektové teorie. Standardní teorie rizika Pokud vyhodnocujeme riziko, tak máme: EV = Nějakou očekávanou hodnotu (Expected Value) π = Pravděpodobnost stavu (a) (1 – π) = Pravděpodobnost stavu (b) Do tohohle pak doplňujeme pouze hodnoty těch stavů: Příklad: Porovnáváme dvě možnosti Možnost 1: Hrajeme gamble s rizikem 80 % šance vyhrát 100 dolarů 20 % šance vyhrát 10 dolarů EV (Očekávaná hodnota z výhry) → EV = 82 dolarů 57 Možnost 2: Máme jistou alternativu Jistota mít 80 dolarů. Co budeme preferovat? - Kdybychom odhlédli od všeho ostatního, tak 82 > 80. - Avšak 82 je pouze očekávaná hodnota, a většinou jsou lidé riziko-averzní. → Většina lidí tedy zaplatí tu prémii 2 dolary (Oběť, že nejdou do hry) a vyhnou se tím nejistotě. Je tady důležité zmínit, že jejich volba závisí na fyzickém množstvím peněz (Vyjádřeno dolary) a ne na subjektivním užitku. Problémem však je, že ten subjektivní užitek je důležitý. Výpočet subjektivního užitku vs fyzického množství Máme lodní společnost, která má nějaké bohatství, který jí přináší užitek: Takže mají 1 – 10 milionů, a ke každému stavu fyzického bohatství je přiřazena subjektivní hodnota užitku. Bernoulliho užitková funkce = snižující se mezní užitek z bohatství: TU = Celkový užitek; MU = Mezní užitek. Právě ten klesající mezní užitek vysvětluje tu averzi k riziku. Aplikujeme na tuto tabulku hru: Gamble: a) Máme 50% šanci získat 1 milion a 50% šanci získat 7 milionů. b) Užitek u 1 milionu (10). c) Sečteme s užitkem u 7 milionu (84) . d) Vydělíme dvěma: 94/2 = 47 = Psychologická hodnota rizikové alternativy. (Užitek dvou výstupů vážených jejich pravděpodobnostmi) Jistota: a) S jistotou dostaneme 4 miliony b) Užitek z toho je 60. 58 Pokud bychom u gamble varianty nebrali v potaz subjektivní užitek, ale hleděli jen na fyzické množství (EV), tak dostaneme: V této situaci vidíme, že z té EV nezjistíme nic, je to stejné, jako ta jistota. My ale potřebujeme zjistit, jaký z toho máme užitek. Očekávaná hodnota rizikové alternativy a jisté alternativy je stejná v penězích (4 mil = 4 mil), zatímco psychologický užitek je odlišný (60 > 47) → Bude tedy volit jistou alternativu v tomto případě. Implikace: Jedinec, s klesajícím mezním užitkem z bohatství je riziko-averzní. To jde vysvětlit pomocí St. Petersburg paradox. St. Petersburg paradox Vysvětlení, proč chudí si kupují pojištění a bohatí pojištění prodávají. Příklad: Jak moc je obchodník ochotný zaplatit za pojištění zboží dováženého z Amsterdamu. Každou zimu se 5 lodí ze 100 potopí. V rámci toho paradoxu máme: a) Bohaté vlastníky lodí b) Chudé vlastníky lodí Můžeme si opět vzít v potaz původní tabulku: Bohatí mají majetek v hodnotě 10 milionu: Pokud se jim potopí lodě v hodnotě 1 mil (10 → 9), tak se jim sníží užitek o 4. Chudí mají majetek v hodnotě 3 milionu: Pokud se jim potopí lodě v hodnotě 1 mil (3 → 2), tak se jim sníží užitek o 18. → Čím méně bohatí jsme, tím větší je snížení mezního užitku, pokud o něco přijdeme. Mnohem jednodušeji se dostaneme do existenčních problémů. 59 Chudí lidé mají tendenci si kupovat pojištění proti ztrátě lodi, které si kupují od těch bohatých. Přesouvají ten risk na ty bohaté. Chudí nechtějí hrát gamble, kolik lodí se jim ztratí, ale chtějí mít jistotu, a tak si ty lodě pojistí = Chudí jsou ochotni platit rizikovou prémii. Další příklady Dnes mají Jack a Jill (Každý z nich) bohatství 5 milionu. Včera měl Jack 1 milion a Jill 9 milionu. Jsou oba stejně šťastní? Bernoulli by říkal, že dnes mají stejný užitek, takže by měli být stejně šťastní. Standardní teorie užitku (Bernoulliho) však neobsahuje referenční body a pouze hledí staticky na teď. Člověk má však tendenci vyvozovat své štěstí s ohledem na minulost. I když staticky mají teď oba stejně peněz, tak Jackovi se zvýšilo bohatství oproti minulému stavu o 4 mil a je šťastný, a Jill se snížilo bohatství o 4 miliony a je nešťastná. . → Štěstí je determinováno referenčním bodem Pokračování: Prospektová teorie Užitky jsou přiřazeny ke změnám bohatství, a ne ke stavu bohatství. Tímto lze lépe hodnotit jednak výnosy, ale i ztráty. Příklad 1: Bereme v potaz dvě výnosové situace: a) Jistý zisk 900 dolarů b) 90 % šance výhry 1000 dolarů 10 % a šance na 0 dolarů → Tento příklad je konzistentní s Bernoullim. Lidé jsou riziko averzní, a je mnohem lepší mít v kapse 900 dolarů než riskovat nedostat nic. 60 Příklad 2: Bereme v potaz dvě ztrátové situace: a) Jistá ztráta 900 dolarů b) 90 % ztráta 1000 dolarů a 10 % šance ztratit 0 dolarů. → Obě volby jsou špatné, jsme v oblasti dvou ztrátových situací, a rozdíl mezi ztrátou 900 dolarů a ztrátou 1000 dolarů není tak velký, tak si to risknu, a pokud to vyjde, tak nepřijdu o nic. Pokud jsou lidé vystaveni špatným volbám, tak mají tendenci preferovat riziko. Z psychologického pohledu tu prohru nemáme ztrátu rádi mnohem více než výhru. Základní principy Prospektové teorie Užitková funkce v prospektové teorii je odlišná. Je zde neutrální referenční bod (bod 0) a je zde zahrnuta psychologická hodnota výnosů a nákladů. a) Princip snižující se citlivosti. Když jsme v úplně zatemnělé místnosti, tak malé světlo má obrovský efekt. Zatímco když jsme v místnosti už o něco světlejší, tak rozsvícení světla nemá zdaleka takový efekt. Toto je zohledněno v průběhu té užitkové funkce, kdy čím vyšší výnos nebo ztrátu máte, tím méně citlivé jsou nějaké změny. b) Averze ke ztrátě Ztráty se jeví jako daleko větší než výnos. Křivka mění citlivost v průběhu času. (S-zahnutá křivka). Konkávní křivka užitku pro výnosy Konvexní křivka užitku pro ztráty Takže když máme: Bohatství ve výši 1 → Užitek ve výši 1 Bohatství ve výši -1 → Užitek ve výši -1,5 Ve standardní teorii by: Bohatství -1 → Užitek -1 61 Camerer: Prospect Theory in the Wild (Paper 7) Komparujte standardní teorii užitku a prospektovou teorii Standardní teorie počítá s očekávaným užitkem a nepočítá se zde s referenčním bodem. Prospektová teorie přidává averzi ke ztrátě, S-zakřivenou křivku užitku a referenční body v hodnocení potenciální užitku či ztráty. Akciová prémie (Ona to pojmenovává chybně „Emisní ážio“) = Rozdíl mezi mírou výnosů z akcií a mírou výnosů z dluhopisů. Akcie se vyznačují velkou cenovou variabilitou. Lidé jsou ale riziko-averzní. Původní myšlenka byla, že akciová prémie je kompenzace investorů za riziko, které nesou, když drží akcie. Řada ekonomů se zabývalo, jak tedy je to kompenzace za to riziko. Zjistili, že v průměru mají akcie o 8 % vyšší výnos než obligace (dluhopisy). Averze k riziku by ale musela být absurdně vysoká, aby dostali takhle vysokou akciovou prémii. → Akciová prémie tedy není tak vysoké kvůli riziku, že drží akcie, ale je tak vysoké, kvůli averzi ke ztrátě. Ostatní investoři mají averzi ke ztrátě, a ztráta v krátkodobém období u akcií je hodně častá, a tak do toho jde málo lidí. Ti, kteří tedy do toho jdou, tak jsou v dlouhém období za to odměněni. Nezkušení lidé mají tendenci mít averzi ke ztrátě silnější něž profesionální obchodníci . Co je to Dispoziční efekt? Tendence investorů prodávat ziskové akcie příliš brzy a držet ztrátové akcie příliš dlouho. 62 Komparujte nabídku práce v případě zkušených versus nezkušených taxikářů. Už jsme o tom pojednávali v přednášce 2. a) Nabídka práce nezkušených taxikářů Křivka je strmě klesající, což znamená, že nabídka práce je neelastická. Toto je způsobeno heuristikou kotvení, kdy si ti nezkušení dají daily target a tedy jezdí tak dlouho, dokud nevydělají subjektivně stanovenou částku. b) Nabídka práce zkušených taxikářů Křivka je pozvolně klesající, což znamená, že nabídka práce je elastická. Když mají zkušení taxikáři dobrý den tak nabízení více práce. Nejsou tak upjatí na daily targeting. Proč mají některé statky asymetrickou cenovou elasticitu? Jinými slovy, proč některé statky mají dvě různé cenové elasticity? Je to opět z důvodu referenčního bodu: a) Když se statek zlevní, tak ho kupuji o dost víc, protože výchozí bod byl, že je to drahé a teď se to zdá relativně levnější. b) Naopak když to bylo levné a zdraží se to, tak toho budu kupovat o dost méně, protože dle původního referenčnímu bodu to bylo levné a mám za to, že ten statek je teď předražený. → Asymetrická cenová elasticita Popište spotřební chování pohledem standardní ekonomické teorie a behaviorální ekonomie, (necitlivost ke špatným zprávám - příklad s učiteli) Ukazuje se, že ekonomické modely spotřeby nejsou schopny postihnout některá empirická fakta o spotřebním chování. Příkladem je to, že lidé jsou poměrně necitliví na špatné zprávy ohledně příjmů. Podle standardních modelů spotřeby se lidé rozhodují podle přítomné a budoucí spotřeby. Chovají se podle toho, jaká je úroková míra a mají tendenci vyhlazovat spotřebu (Z makra známe modely: Fisherův model, Modigliani, Friedmanův model permanentního důchodu). 63 Necitlivost ke špatným zprávám – trh s učiteli Výzkum, jak učitelé měnily své spotřební chování v závislosti na špatné zprávy v tom smyslu, že se jim řeklo, že se jim sníží mzdy. Podle standardní teorie, pokud se zvýší mzda, tak se zvýší spotřeba, a pokud se sníží mzda, tak se sníží spotřeba.Ukazuje se však, že spotřeba je rigidní směrem dolů = pokud mzda klesne, tak spotřeba zůstane na stejné úrovni. Je to ze dvou důvodů: a) Kvůli averzi ke ztrátě = nedokážou si představit, že by spotřebovávali pod referenčním bodem. b) Reflection effect = Lidé budou ochotni riskovat, protože spoléhají na to, že v příštích letech nebude mzda nízká. Chápou, že je nějaká pravděpodobnost, že budou muset v budoucnu spotřebovávat pod referenčním bodem, ale raději budou riskovat a jdou do hry, že v příštím roce mzda nebude snížená, a proto nesníží spotřebu. Proč mají lidé tendenci sázet na longshots? Longshot bias = Empiricky potvrzená „sázka na koně“ s relativně malou šancí výhry. Lidé sází na „Longshoty“, protože: a) Sázkaři trpí iluzí, že ti koně, kteří prohráli mnoho závodů, tak už konečně vyhrají. b) Přeceňují malé pravděpodobnosti. c) Kdyby vsadili na favorita, a on prohrál, tak by z toho měli obrovský negativní užitek. Obecně když prohrajete, když si jste téměř jistí, že už to máte v kapse, tak z toho větší psychologicky negativní užitek. → Když lidé vidí obrovskou částku na výhru, tak přeceňují velice nízké pravděpodobnosti výhry. Většinou se stává, že některé koně jsou natolik favorizováni, že ten výnos ze sázky je malý, protože na ně vsází každý. Proto výhra ze sázky na „Longshoty“ se zdá tak výnosná. Efekt konce dne (End-of-the-day betting effect)? Jedná se tendenci sázkařů vsadit na riskantnější sázky, aby vykompenzovali své předešlé ztráty. Teorie očekávaného užitku tento jev nedokáže vysvětlit. 64 → Prospektová teorie v tomto případě předpokládá, že na začátku sázení si sázkaři vytvoří mentální účet a nechtějí, aby na konci dne byl tento účet červený (ve ztrátě). Proto když na konci dne jsou „v mínusu“, tak začnou sázet riskantněji, aby neskončili s mínusem. → U prospektová teorie, když lidé čelí dvěma ztrátovým situacím, tak volí tu více riskantní. Na konci dne jste už v mínusu, a tak vsadíte na riskantnější variantu, kdy uděláte velký risk a buď budete ještě více v mínusu, nebo můžete skončit v plusu. Jaké behaviorální efekty determinují ochotu lidí koupit si pojištění? a) Status quo bias = i když je lidem nabídnuto nové, lepší pojištění, tak mají tendenci odmítnout. b) Většina lidí nekupuje pojištění dobrovolně. c) Tendence přeceňovat události s nízkou pravděpodobností. Státní loterie a chování lidí Příklad, kdy byl celostátní Jackpot, který měl obrovskou výhru. Anchoring: lidé se dívají na výši výhry jackpotu a tím pádem mají tendenci přeceňovat pravděpodobnost výhry – podobné jako u Longshot bias u koní. 65 Přednáška 8 Averze ke ztrátě Averze ke ztrátě roste s rostoucími sázkami. Ve hrách, kde je možný jak výnos, tak působí averze ke ztrátě silně – většina lidi má tendenci neriskovat. Výjimkou je situace, kdy čelí dvěma ztrátovým situacím. Riziko-vyhledávající preference U sázek, kde jsou obě možnosti špatně, respektive je porovnáváno: a) Nějaká ztráta (S menší pravděpodobností) b) O hodně větší ztráta, anebo zisk (S větší pravděpodobností) → Lidé volí variantu (b), jsou riziko vyhledávající, když čelí dvěma ztrátovým situacím. Rabinův Teorém Kritizuje teorii očekávaného užitku, jelikož lidé se nechovají podle očekávaného užitku, ale mají velkou averzi ke ztrátě. Uvádí jako příklad dvě po sobě jdoucí hry: Pokud člověk odmítne první hru, tak je velká šance, že odmítne i tu další hru, což nedává smysl podle standardní teorie užitku. Je čas, aby standardní teorie užitku byla rozšířena o behaviorální teorie (např. prospektové teorie). Úspory Ve světě je vzrůstající trend poklesu úspor – lidé nespoří tolik, půjčují si (kreditní karty). Relativně málo lidí spoří na důchod, což je problém pro sociální politiku. Úkolem vlády je motivovat lidi spořit. Jak jde posílit motivace, aby spořili více, a nejen třeba minimální částku. Zároveň se zvyšuje se očekávaná délka života a rodiny jsou geograficky roztříštěnější, takže na ně nelze spoléhat. 66 Dávkově definovaný systém První systém, kdy v roce 1889 Bismarck v Německu zavedl svůj systém sociálního zabezpečení. Výše důchodu závisí na: a) Mzdě účastníka b) Kolik let je v plánu Na základě tohoto pak pracovník obdrží nějaký benefit, který je proporcionální k platu v posledních letech. Počítá se s nějakou valorizací, kvůli inflaci. Výhody: a) Podmínky k obdržení benefitu jsou poměrně jednoduché. Nevýhody: a) Nebezpečí žádného benefitu. b) Nákladné pro zaměstnavatele. c) Práce by neměla být měněna příliš často, jelikož je minimální doba zaměstnání u jednoho zaměstnavatele 5 let, pokud je tato doba kratší, tak tam jsou nějaké sankce (V některých státech). Příspěvkově definovaný systém Zaměstnanci a zaměstnavatelé přispívají specifické částky na účet psaný na zaměstnance. Plynou z toho daňové úlevy. Výhody: a) Benefity závisí na tom, jak zaměstnanci spoří a investují. b) Flexibilní systém – každý se může rozhodnout v ohledu na vlastní situaci, jak bude přizpůsobovat úspory a investice. c) Přenosný systém = můžete měnit práci daleko častěji. Nevýhody: a) Systém neodpouští – musíte si zjišťovat více Spoří lidé dostatečně? Lidé by měli spořit na důchod tak, aby měli v důchodu podobný příjem, jako když byli pracující. Měli by také zohlednit to, že s postupem věku narůstají zdravotní náklady. Zároveň zohlednit relativně více času na volnočasové aktivity. 67 Na druhou stranu důchodci mají mnohem více času, takže si mohou dovolit více koukat na ceny či slevy, a výrazně tak redukovat některé výdaje → Transakční náklady na hledání slev jsou zanedbatelné. V USA 68 % lidí v příspěvkové definovaném systému spoří málo. → Vzniká zde prostor pro Nudging → Jak motivovat lidi, aby spořili více. Nudging při spoření na důchod Není problém jen toho, že míra úspor je malá, ale je problém vůbec s participací, respektive hodně lidí se do žádného spořícího systému ani nezapojí. Teď je opt in systém, kdy nejsou automaticky zapsaní – musí vyplnit formulář, dělat rozhodnutí kolik spořit, kolik investovat. Je zde status quo bias. → Řešením by mohla být změna na opt out přístup = automatické zapsání. Tím by odpadly transakční náklady se zapsáním. Musí být informace o tom, do čeho a jak spoří, a musí být možné vystoupit, pokud by člověk nechtěl. Když byl zaveden tento přístup, tak nakonec 98 % lidí spořilo, a vystoupilo cca 1 % z toho systému, kde byli zapsáni. Vynucená volba (Coerced choice) Vynucená volba vyžaduje od každého zaměstnance aktivní rozhodnutí o té participaci. Tedy není v nějaké výchozí situace, a je po něm chtěno, aby vyjádřil své preference. → Zjednodušení zápisu: Když přišli do nějaké práce, museli zaškrtnout ANO / NE, jestli chtějí nebo nechtějí spořit. → Zvýšení míry participace o 25 %. → Pokud bylo moc voleb u spořících plánů (Moc voleb ANO/NE), tak lidé snížili participaci. Lidé mohou být komplikovaným systémem odrazeni. Jakou výši úspor zvolit? Měl by být zajištěn rozumný důchod. Pokud budeme mít spořící plán na bázi opt-out (automatický zápis), tak míra participace sice bude vysoká, ale míra úspor bude nízká. To je, protože nelze dát moc vysoký automatický spořící plán, jinak by lidi vystoupili ze systému úplně. 68 Takže je problém, že ti lidi, kteří by si mohli spořit víc, tak budou v status quo, budou psychicky uklidnění, že si něco spoří na důchod, ale nebudou to moc měnit. Nad důležitými investičními rozhodnutími lidé tráví příliš málo času. Lidé používají přibližná pravidla / zkratky, při dělání rozhodnutí: Např.: pokud zaměstnavatel přispívá 6 %, tak je tendence, že zaměstnanci zvolí také příspěvek ve výši 6 %. (heuristika kotvení) Řešení: Pokud lidé opravdu kotví 6% příspěvek, tak pokud se zvýší ta kotva, tak lidé budou mít tendenci zvýšit svůj příspěvek. Např.: Minimální nutná částka k obdržení plného příspěvku. Vzdělání a spoření Podporuje vzdělání zaměstnanců jejich rozhodnutí ve spoření? Je velký rozdíl mezi rozvinutými a nevyspělými zeměmi. Bernatzi, Thaler: Vzdělávací program finanční gramotnosti v rozvinuté zemi nezvýšil moc participaci. → Řešeno programem „Save More Tomorrow“. Soman, Cheema: Vzdělávací program finanční gramotnosti v nerozvinuté zemi má větší vliv. → Dělat vzdělávací programy. Save More Tomorrow (Automatické spoření) Automatická eskalace příspěvků. Propojuje růst mzdy s výší mzdy. Lidé pak mají menší tendenci to považovat za ztrátu. Pracovníci mají tendenci lpět na status quo ve výši úspor – moc tuto výše neměnit. Hodně účastníků tvrdí, že by měli více spořit, ale nikdy to neučiní. Nemají sebekontrolu a preference nejsou konzistentně v čase. Lidé trpí averzí ke ztrátě = Když lidé spoří ze své stávající mzdy, tak mají pocit, že o tu mzdu přichází. Lidé trpí peněžní iluzí = Nejsou schopni rozlišovat mezi reálnými a nominálními veličinami, a když stoupne cenová hladina, tak v reálných hodnotách klesá míra úspor. On ale kouká pouze na to, že nominál je stejný. Save More Tomorrow se snaží brát všechno toto v potaz. 69 Jako nejlepší kombinaci se jeví „Save More Tomorrow“ (Řeší problém výše úspor) + Opt out systém (Řeší problém nízké participace). Save More Tomorrow přijalo 39 % velkých amerických zaměstnavatelů. Role vlády ve spoření a) Vyšší daňová zvýhodnění. b) Snížit transakční náklady spojené se zápisem do spořících plánů. c) Zvážit Opt out. d) Zavést automatický zápis. Míru úspor ovlivňují faktory jako dožitý věk, vzdělání a netrpělivost ve spotřebě. 70 Přednáška 9 Naivní investování Je vždy trade-off mezi mírou výnosu a výší rizika. Pokud jsme hodně riziko averzní a trpíme status quo, tak máme peníze pouze na běžném účtu. Jak tedy investovat? Na vlastní pěst? Skrze podílové fondy? Většina lidí investuje skrze podílové fondy, kde jsou různé stupně rizikovosti podle toho, jestli se soustředí na akcie nebo na dluhopisy. Poplatky za fondy se liší. Investiční architektura výběru Zlidštění a zjednodušení investování na finančních trzích. Kolik portfolia investovat do akcií? Akciová prémie (Ona to pojmenovává chybně „Emisní ážio“) = Rozdíl mezi výnosem z akcie a výnosem z dluhopisu. To, jaký máme postoj k riziku, tak ovlivňuje, jak často sledujeme vývoj toho portfolia. „You never count your money, when you’re sittin‘ at the table“ https://www.youtube.com/watch?v=7hx4gdlfamo → Neřešit krátkodobé ztráty a nestresovat se volatilitou akciového trhu, z dlouhodobého hlediska je to výnosnější jak dluhopisy. Klíčové je načasovat trh. Příklad: The Vanguard podílové fondy Načasovali trh opačně: Koupili, když byly ceny vysoké a prodali akcie, když byly nízké 71 Pravidla palce při investování Hodně profesionálních investorů používá pravidla palce. 50% investice do akcií + 50% investice do dluhopisů Pokud máme 50/50 fond, je to špatná investice? Diverzifikační heuristika = Pokud jsi na pochybách, diverzifikuj. ALE, diverzifikace musí být smysluplná Příklad: 1/n heuristika Pokud máme „n“ investičních možností, tak rozdělíme aktiva rovnoměrně mezi nimi. (Stejné množství vajec do každého košíku). Máme univerzitní zaměstnance, kteří můžou investovat do 3 typů fondů a) Akciový fond (100 % akcie) b) dluhopisový fond (100 % dluhopisy) c) Smíšený fond (50%/50%) Máme tři skupiny investorů: 1) Investovali půlku do dluhopisového fondu a půlku do akciového. 2) Investovali půlku do smíšeného fondu a polovinu do akciového fondu. 3) Investovali půlku do smíšeného fondu a do dluhopisového fondu. - První skupina udělala smysluplnou investici z hlediska 1/n heuristiky. - Druhá skupina má daleko agresivnější portfolio, takže pokud je riziko vyhledávající, tak je to dobře. Pokud ale chce dodržovat 1/n, tak je to problém, protože si neuvědomila, že konečné portfolio je většinově akciový. - Třetí skupina má konzervativní fond, takže opět nedodržuje 1/n. „Fond životního stylu“ = fondy, které jsou přizpůsobené na věk, takže mění portfolio v závislosti na věku. Čím starší jste, tím se voli konzervativnější investiční metoda. Indexový fond (ETF Fondy) Exchange traded funds = Burzovně obchodované fondy. Jsou to pasivně spravovány fondy. Obsahují v sobě širší portfolio aktiv a dluhopisů. Struktura fondu je nastavená podle nějakého indexu (Např.: SP Index 500) Mají poměrně krátkou tradici, poprvé představeny v roce 1976. Je tu nevýhoda, že si účtují poplatky za řízení. Nejsou tu však vstupní poplatky. Průměrné poplatky jsou mezi 0,07 % - 0,4 %. 72 Bývají transparentnější, jak podílové – podíváte se, jaký index sledují, a tedy do čeho je investováno. Rostou na popularitě. Podílové fondy Aktivně spravované fondy, kdy portfolio je spravováno manažery, kteří aktivně buď něco kupují, nebo prodávají. Není úplně záruka, že aktivní přístup zajistí vyšší výnos. Je docela drahý z toho důvodu, že stále se musí platit nějaké analýzy, jsou tu vstupní poplatky, poplatky za správu. Průměrný celkový poplatek je 1,67 %. Pokud bude nějaká chyba, tak to bude pravděpodobně chyba lidského faktoru. Nejsou vždy transparentní, a volíte akorát jak rizikový fond chcete. Kauza Enron Enron byla malá společnost, která však během 16 let se dostala na tržby 100 mld dolarů. Zabývala se energetikou. Stala se dominantním hráčem na trhu. V USA začala také probíhat deregulace energetiky, což jí velmi pomohlo. V průběhu 90. let však začali čelit konkurenci, takže začaly klesat i zisky a management se začal ocitat pod tlakem. → Začali nadhodnocovat hospodářské výsledky, kdy tam zakomponovali budoucí zisky, které měly být realizovány. Někdy však ty zisky nevyšly. Aby minimalizovali výkazy ztrát, tak své ztráty začali ukrývat do účelově založených společností v rámci Enronu, ale ztrátu nenesl explicitně Enron, a tak to nebylo zahrnuto do účetních výkazů. Od roku 1996 se firma těšila velké popularitě, spousta zaměstnanců si kupovali jejich akcie. V roce 2000 začala však klesat cena jejich akcií, a jak ta cena klesala, tak ti investoři začali více sledovat výkazy Enronu → První podezření, že něco je špatně. 73 Objeveny účelově založeny společnosti. Prosinec 2001 Enron vyhlásil bankrot. Proč to procházelo? Hlavně za to může auditorská firma Arthur Andersen, která původně patřila do Velké Pětky, ze které tedy teď už je jen Velká Čtyřka (KPMG, Deloitte, PWC, EY). Arthur Andersen kryla finanční machinace Enronu, a na příkaz Enronu nakonec zničila část finančních výkazů týkající se těch machinací. → Tato kauza měla velký dopad na důvěru v americké společnosti, a přišlo uvědomění, že Auditing není záruka všeho. Zvýšili se postihy za klamání investorů. Sarbanes-Oxley Act = Zákaz, aby stejná firma dělala audit a zároveň konzultace. Zaměstnanci přišli o celoživotní úspory a zároveň přišli o zaměstnání, jelikož dali všechna svá vejce do jednoho košíku. Investovali hodně do akcií Enronu (= Home Bias, neboli preference vlastní firmy v investicích). Je o tom natočený film formou výpovědí: Enron: The Smartest guys in the Room „Sell More Tomorrow“ = Program, který dává možnost zaměstnancům postupně prodávat podíl akcií, které má ve vlastní firmě, aby bylo směřováno k diverzifikovanému portfoliu. 74 Přednáška 10 Soman, Cheema: Earmarking and Partitioning: Increasing Saving by Low-Income Households (Paper 8) Co je earmarking? Earmarking = vyčleňování peněz na specifické účely. Může to být formou zakládání více účtů, kdy každý účet slouží k jiným účelům. Partitioning = rozdělování peněz „do více obálek“. (Prakticky to stejné jak Earmarking, nevidím rozdíl). Vyjmenujte metody, které mohou motivovat lidi ke spoření a) Mít předem daný účel za kterým spoří. b) Přítomnost vizuální připomínky cíle úspor (např. foto dítěte). c) Mít více spořicích účtů. Uveďte podrobnosti o experimentu, (kdy, kde, kolik lidí, jaká populace, v jakém regionu, atd.) Kde: Kdy (jak dlouho): Kolik lidí: Jaká populace: Venkov Indie, nevyspělý region 14 týdnů (8 měsíců) 146 (původně 201, ale někteří nesplňovali podmínky níže) Dělníci - Neměli žádné zkušenosti s bankami. - Žili z týdne na týden (úzký časový rámec, ve kterém dělali špatná ekonomická rozhodnutí). - Měli podobné náklady na život, žili ve stejném městě. - Měli děti ve věku 2-7 let. → Dělníci dostávali každý týden peníze v obálkách a bylo zkoumáno, jak s těmi penězi nakládají za různých podmínek. Vyjmenujte klíčové hypotézy, které jsou fundamentální v rámci daného experimentu a) Účastníci experimentu získávají obálky s penězi, na jedné je obrázek jejich dětí s cílem dopomoci spoření více peněz (fotka zvyšuje vinu spojenou s využitím peněz na jiné výdaje). b) Rozdělení peněz do více obálek způsobilo uspoření více peněz 75 Popište základní design experimentální metody Plánovač pomohl dělníkům identifikovat lepší strategii správy úspor, každou sobotu kontroloval a zapisoval výsledky. Cílovou částku úspor si měli dělníci zalepit do obálky a použít ji jen v případě, kde to bude opravdu nutné a jen nutnou částku. Byly dva spořící cíle: a) Nízký cíl: Spořit 6 % b) Vysoký cíl: Spořit 12 % Porovnejte experimentální výstupy partition versus non-partition, earmarked versus non-earmarked, vyšší target a nižší target - Více obálek (respektive účtů) = více úspor. - Fotka dětí = více úspor. Fotky snížily pravděpodobnost otevření obálky (pouze u domácností s nízkými spořícími cíli). - Vyšší cíl = vysoká pravděpodobnost otevření obálky. Částka (12% úspory) byla příliš velká na ušetření (vzhledem ke každodenním výdajům). Fotky zde efekt neměly. - Nejméně uspořili domácnosti s jednou obálkou a vysokými cíli. Zhodnoťte spořící návyky domácností v kontextu mentálního účtování - Visual reminder (např. právě foto dětí): efektivní - Partitioning (rozdělení na více účtů): efektivní - Omezení spotřeby: cílená částka musí být rozumná, a ne příliš vysoká. Spořící cíl byl u některých domácností nastaven moc vysoko, takže oni museli nakonec ty obálky otevřít, aby mohli vůbec přežít ten měsíc. Vyjmenujte dva mechanismy, které mohou zvýšit efektivnost earmarking a) Způsobit (zvýraznit) pocit viny, když se čerpají úspory na jiné výdaje. b) Zvýšit význam cíle úspor (zakládání více účtů). Fyzicky zakládat více účtů, nejen si to nechávat v hlavě formou mentálního účtování. Liší se earmarking efekt napříč zeměmi? Nejsou pozorovány výraznější rozdíly. 76 Diskutujte faktory, které mohou ovlivnit validitu experimentálních výstupů této studie a jak by se dala tato validita zlepšit a) Čas (lidé si mohou zvyknout, ale většinou jsou spíše motivováni k šetření) → Bylo by dobré zkusit experiment po čase znovu, jestli ty návyky zůstaly, anebo jestli se to vytratilo. b) Online bankovnictví (je to levnější a může se toho účastnit větší populace) Úvěrové trhy Hypotéky Historicky jednoduché, vyznačovali se fixní úrokovou mírou a dlouhou dobou splatnosti. Porovnávat půjčky bylo relativně jednoduché, protože stačilo porovnat úrokovou míru mezi hypotékami. Teď jsou transakční náklady na komparaci hypoték vysoké. Pokud jsou trhy komplikované, tak se zvyšuje pravděpodobnost chyby. Subprime hypoteční trh = Trh s predátorskými půjčkami určen pro nejchudší a nejrizikovější dlužníky. Půjčují těm, kterým by už nikdo nepůjčil. Jeden z důvodů pro krizi v roce 2008, jelikož tvořil velkou část hypotečního trhu a byl nestabilní. Mikro půjčky = Půjčky v rozvojových zemích na nastartování malého podnikatelského záměru v oblastech, kde nelze získat jednoduše kapitál. Úroková sazba je zde až 200 %. Přesto jsou na to dlužníci stále lépe, jelikož řadě lidem pomůže nastartovat byznys, který by jinak nemohli provozovat, protože jim nikdo nepůjčí, aby mohli vůbec začít (Někde v Andách nějaký jednoduchý stroj na zpracování bavlny, ... ). → Je to šance. Muhammad Yanus v roce 2006 získal za mikro půjčky Nobelovu cenu míru. Založil banku poskytující mikro půjčky umožňující dát lidem šanci. Architektura výběru u hypoték by měla být, že: a) Jasné vysvětlení všech poplatků a podmínek úvěru. b) Zjednodušit výběr: Snížit set možných hypoték, aby byla volba jednodušší. c) Odhad hypotéky by měl být platný delší dobu, aby si mohl pročíst podmínky pořádně a promyslet si vše. 77 Hypotéka s negativní amortizací = Platíme jenom úroky, nesplácí se jistina, a dlužníkovi splátky nemusí nutně pokrývat splátku všech úroků. Návrh tuto hypotéku zakázat. Hypotéky s balonovými platbami = Jsou zde vysoké platby na konci, jelikož úrok a splátka jsou velmi nízké. Také návrh ji zakázat. Z hlediska ekonomické teorie může ale být problémové omezení svobody, a není to v souladu s Libertariánským paternalismem. RECAP Návrh (Thaler) Record Evaluate Compare Aleternative Prices → Cílem je poskytnout dostatečný informační set zákazníkům tak, aby se mohli efektivně rozhodnout. Zahrnout všechny poplatky jasně, včetně skrytých poplatků. Bylo by dobré uvádět všechny poplatky do úrokové sazby, kdy nejsou poplatky zvlášť, ale všechno promítat do úrokové sazby, aby šla následně porovnat pouze úroková sazba napříč poskytovali hypoték. Klíčové je zde přiznání úrokové míry, jak v průběhu čase se bude měnit. Informace o nejhorším možném scénáři. Detailní RECAP zpráva, kde jsou rozděleny poplatky, úrokové míry, variabilní úrokové míry a sankce do přehledné tabulky, která by šla porovnávat napříč trhem. → Jelikož to teď není, tak to vytváří příležitost pro třetí strany, které porovnávají ty výhody a nevýhody napříč trhem. Může zde ale vznikat konflikt zájmů, kdy třetí strany také hledí na svůj zájem primárně. Studentské půjčky Běžné v USA, kde slouží k pokrytí nákladů chození na univerzitu. 2/3 studentů tu půjčku využívá s tím, že si mohou vybrat: a) Čistě privátní půjčky = zpravidla není účelově vymezená a není omezená výše sazby. Může vést k nadměrnému utrácení. 78 B) Stafford loans = Půjčky podporované vládou, kde vláda platí úroky, když student studuje, a jakmile studenti dodělají školu, tak je zpětně splácí. Musí se vyplňovat složitý formulář, a pak vláda rozhodne o finální výši půjčky. Tento trh má podobné rysy jako subprime hypoteční trh: Není jasné, jestli najdeme uplatnění, jestli dostudujeme, jak jsme schopní a tak. Je zde rada ze strany finančních poradců samotné univerzity. Návrhy v rámci studentských půjček: a) Opět aplikovat RECAP systém. b) Snížit počet otázek u Stafford Loans, aby byly shrnuté důležité body. c) Synchronizovat podmínky pro vládní a soukromé půjčky. d) Zavést spořící účet pro studenty. Kreditní karty V zahraničí běžné, že pronajímají věci pouze na kreditní kartu, protože peníze mají jisté od banky, zatímco vás neznají. V USA je to abnormálně rozšířené: 8,5 kreditních karet na jednoho držitele karty → Pokud je úvěrový limit na kartě dosažen, tak si lze požádat o další kartu u jiné banky. Průměrný dluh na kreditní kartě je 12 000 dolarů. 115 milionů Američanů si nese dluh na kreditní kartě z měsíce na měsíc. Před kreditními kartami byl systém pay-as-you-go = zavařovací sklenice s účty, něco jako mentální účtování. Průměrný úrok je 18 %. Velmi je těženo ze zapomnětlivosti lidí, statusu quo. Návrh: RECAP Zpráva, kde je přehledně vše uvedeno včetně skrytých poplatcích. 79 Mentální účtování a půjčky Při mentálním účtování, pokud uzavře účet Blueberry Tiles a prodá je, tak ten účet skončí s pozitivní bilancí, než kdyby prodal Tiffany Motors a na účet by si připsal ztrátu. Dispoziční efekt = masivní preference vítězů, neochota prodávat akcie, které jsou ve ztrátě teď. Human se kouká, jestli uzavírá účet s plusem nebo mínusem (Prodá výnosové Blueberry Tiles) Ekona nezajímá plusy nebo mínusy, protože obchod už byl uzavřen, a prodá naopak Tiffany motors, protože je to ztrátová akcie a ponechá si ty druhé, protože mu přináší výnos. Další (racionální) důvody pro prodání ztrátové akcie: Daňový efekt u akcií = Investoři prodávají více loserových akcií v prosinci, protože jim to sníží daně. Následně v průběhu roku efekt vymizí. Tržní anomálie u akcií = Akcie, které nedávno nabyly na hodnoty budou přinášet výnosy ještě po nějakou dobu. 80 Přednáška 11 Ly, Soman: Nudging around the world (Paper 9) Diskutujte nástroje, pomocí kterých nudging může ovlivnit motivace jedinců a jejich chování a) Regulace a restrikce – zavést vymáhání kvůli dodržování b) Pobídky c) Informace, vzdělání d) Nudges a architektura výběru – cílem není uvalovat restrikce, ale zpřehlednit prostředí, zvýraznit co následovat, ale nenutit regulací, snadnější implementovat regulaci, alternativa k silnému intervencionismus, je důležitý kontext nudge. Zhodnotťe politiku nudgingu v kontextu potenciální reakce trhu Zvážit reakci podniků, jelikož když se implementuje nějaká politika, tak se většinou berou v úvahu jen jednotlivce. Zhodnoťte politiku nudgingu v kontextu svobody volby Nudging by měl být opravdu pouze popostrčení, který je v souladu se svobodou volby. Je to jistý trade off společenského a individuálního blahobytu, tedy musí to být s mírou: Nemůžeme lidi popostrčit tak, že pokud neudělají podle toto popostrčení, že na ně uvalíme vysoké náklady. Jaké mohou být potenciální výstupy nudging politiky? Musí to být designováno rozumně, ne tak, že je to „nudge“, který je ale vlastně povinný, že lidé nemají svobodu volby. Příkladem může být nastavit politiku, aby lidé motivováni se očkovat, ale nepřesvědčíte všechny, ale třeba bude stačit očkování 60% populace a už se nebude šířit. Jak nastavit nudge projekt? a) Aby mezi nudgingem a výsledným efektem byla relativně krátká doba. b) Aby výsledek byl dobře měřitelný. c) Aby prostředí, ve kterém se testuje bylo stabilní 81 Jaké je role Behavioral Insights Teamu (tzv. Nudge Unit)? Společnost ve VB, která zkoumala behaviorální koncepty. Byla to také poradní jednotka, a prováděli řadu experimentů v různých oblastech Zjišťovali, jak budou lidi reagovat první na malém vzorku, a následně poskytovali rady, jak nastavit nudge projekt. EAST = Implementovat Nudging na základě 4 pilířů: a) Easy = Udělat lepší architekturu výběru, aby se v tom lidé lépe orientovali. Snížit co nejvíce transakční náklady lidem případně zavést opt out systém. b) Attractive = Dělat atraktivní kampaně, informovat. Mít celebrity, kteří o tom říkají. Posílat osobní maily nebo zprávy. c) Social = Informovat, že ta problematika rezonuje celou společností. Do kampaně zapojit sociální sítě, influencery (ale ne Annu Šulc), kteří mají nějaké příběhy o tom a tvoří solidaritu. Lajkování a hraní na stádní chování. d) Timely = Nudging musí přijít ve správný okamžik. Lidé musí být na tom dobře, dobrá atmosféra, expanze a relativně dost peněz, ne, když jsou krize. Jaká je role the Social and Behavioral Science Team? Je to tým v USA, který se zabývá se tématy jako domácí násilím, gramotnost dětí a zdraví. Oproti týmu ve VB se soustředí spíše na semináře, a ne na experimenty. Popište vývoj nudgingu v ostatních zemích Dánsko = snaha družit jednotlivé státní sféry a využít behaviorální ekonomie, zavést tam i neziskové organizace. Sdružuje několik vládních odvětví v Danish Nudging Network, ale nemá vlastní specializovaný tým. EU = Zvýšení zájem o spotřebitele. ČR = Společnost Mindlab21. Zkoumá, jak zvýšit návštěvnost obchodu či obraty. Používá vouchery, stádní chování, slevy, herce do spotů. Singapur: CPF Longevity Insurance Plan Hodně zemí je na začátku implementace znalostí, které získali v posledních letech. Ta behaviorální ekonomie je třeba implementovat do již dlouho existujících státních struktur. 82 Jaké intervence byly představeny ve Velké Británii v rámci experimentu snažícího se snížit nezaměstnanost ve vybraných regionech? Byla zde vysoká dlouhodobá nezaměstnanost. Použili priming, kdy se ptali na otázky, jako kdy chtějí nastoupit do práce. První den práce s účastníky hovořit o pokračování. Přidávání “commitment devices”, aby účastníci lépe plánovali své budoucí aktivity a nevraceli se k těm minulým. Používání expresivního psaní, vyzdvihování dobrých vlastností a silných stránek ve snaze zlepšit odolnost a psychologický profil → Ve výsledku měli účastníci o 15-20% větší šanci zůstat u práce a nebýt na podpoře v nezaměstnanosti. Co je Opower? Softwarová společnost, která se spojila s energetickou společností, a posílali zákazníkům, jak spotřebovávají energii a jak víc spořit. → Úspora 3 %, takže relativně málo, ale přeci jenom se začalo o něco víc spořit. Je zjednodušení informací o finančních produktech správným krokem, jak ovlivnit efektivnost v rozhodování investorů? Zjednodušení vítáno pro přehlednost. Jmenujte základní behaviorální principy, které se podílely na vytvoření nudge politiky v souvislosti s penzijní politikou v Singapuru Singapur = Regulace v oblasti důchodu. Použili rámcování, a také zjednodušili nabídku, aby byly pouze 4 výchozí plány. Zhodnoťte efektivnost nudgingu v kontextu daňové disciplíny subjektů Napsáno, že většina lidí už zaplatila daně, tak taky zaplatím, abych nebyl černá ovce. 83 O čem je projekt Lazy Town? Islandský pořad pro děti o zdravé stravě a cvičení, ovoce s nálepkou Sports candy – zvýšilo prodej. Hlavní postava byl Sportakus, který rád sportoval a chtěl rozhýbat město Lazy Town, kde děti jedli jenom sladkosti a hráli hry na počítači. Další oblasti nudgingu Nudging a neziskový sektor Give More tomorrow = Snaha maximalizovat dávání na charitu. Forma otázky: Chcete přispět na charitu malou částkou? → Priming Když se zeptáte lidí, jestli chtějí přispět v budoucnu víc, tak to berou lépe, než kdyby měli přispět teď. Takže by bylo víc ok, když se zavážou do budoucna, poskytnou svůj bankovní účet, a pak za pár měsíců až jim budou strhnuty peníze. Hyperbolické diskontování = lidé v budoucnu berou, že by to bylo fajn. Charitní debetní karta = Debetní karta, kde jsou vedeny záznamy o příspěvcích. A následně možnost to uplatnit na daňových úlevách. Když přispěje na charitu pomocí této karty, tak je to odečteno z běžného účtu, a banka na konci roku pošle seznam příspěvků na charitu. Silnější motivace pro lidi přispívat, protože je pak ve výpise seznam, kdy si to můžete projít na co všechno přispíváte. Automatická vratka daní (Automatické daňové přiznání) Kdokoliv, kdo neeviduje daňové úlevy a nemá dostatečné příjmy, by dostal již vyplněné daňové přiznání, kde by stačil přidat podpis a odeslat emailem. CARES Program Člověk, který chtěl přestat s kouřením si otevřel bankovní účet (Minimální bilance 1 USD), a v průběhu 6. měsíců vkládá peníze na účet, které by jinak utratil za cigarety. → Na konci období musel jít na test moči, aby se zjistilo, jestli s kouřením skončil. Pokud ano, tak dostal peníze zpátky, ale pokud ne, tak peníze byly poslány na charitu. 84 Více jak polovina účastníků programu přestala kouřit. Helmy na motocykl Řada států postihuje lidi za řízení motocyklů bez helmy. Každopádně aby to nebylo omezení svobody, tak by mohlo libertariánsky být zavedeno, že pokud chtějí jezdit bez helmy, tak si musí udělat licenci na to. → Uvalení nákladů při zachování svobody. Destiny Health Plan Snaha zlepšit zdraví lidí, ale zároveň snížit náklady na zdraví pro všechny. Pokud lidé činili zdravé volby (Chodili do posilovny, chodili na zdravotní prohlídky) tak dostávali speciální body, které mohly utratit relativně všestranně (Letenky, elektronika, hotel, ...) Dolar denně V USA vážným problémem těhotenství v adolescenci, kdy slečny otěhotní, a za rok otěhotní znovu. Puberťačky s jedním dítětem dostanou dolar denně za každý den, co nejsou těhotné znovu. → Snižuje výdaje státu na podporu dětí, které se narodili adolescentům = úspora na daních. Kontrolní mechanismus na emaily Filtrovací emailový mechanismus, který upozorní, že email je neslušný, a zda jej chcete opravdu poslat. Silnější verzi: Když je email neslušný a dáte odeslat, tak vás to upozorní, že email zaregistroval vulgarity, a nebude ho moci poslat 24 hodin, a až po 24 hodinách bude umožněno poslání. → Snaha, aby lidé více ochladli, a šance věci dovysvětlit než hned neslušně jednat. Potenciální zavedení na sociálních sítích v komentářích. 85 Přednáška 12 Pokuty Pokud je dopis s pokutou poslán ve fyzické formě, tak to má větší účinek, než když to je poslané přes datovou stárnou. Lidé také hodně dají na společenské normy: Pokud tam je psané, že již ten problém řeší, když dostanou dopis, tak nechcete se moc vyčleňovat. U mladých lidí čím déle je deadline zaplacení tak tím menší šance je, že to zaplatí. Nejlepší je, pokud musí zaplatit na místě. Starší lidé naopak si jsou vědomí sankci za pozdní placení a neodkládají platby tolik. Nudging a zdraví Dárcovství orgánů Poptávka po orgánech významně převyšuje nabídku. Nejčastěji se čeká na ledvinu. Až 60 % lidí při čekání zemře. Hlavním zdrojem orgánů jsou již zemřelí dárci. To, jestli lidé orgány darují záleží na architektuře výběru, respektive na tom výchozím nastavení. Toto může bát ve formě: a) Výslovný souhlas = Registrace jak dárce orgánů = Opt in b) Předpokládaný souhlas = Automatické považování za dárce = Opt out c) Rutinní odběr = Stát má možnost odebrat orgány bez svolení. 86 Li, Nikolka; The effect of Presumed Consent on Organ Donation (Paper 10) Předpokládaný versus informovaný souhlas a konkrétní země s těmito systémy. Předpokládaný souhlas (opt out) Tuto formu má více zemí a zvyšuje míru dárcovství. Nemusíte o tomto nastavení vědět, jelikož jste automaticky zapsaní. Opt out je například v zemích jako je: ČR, Slovensko, Rakousko, Francie, Španělsko. V těchto zemích je dárcovství spíše bráno jako samozřejmost nebo povinnost, jelikož většina lidí je zapsaná, tak proč bych neměl být zapsaný také. Status quo bias. Informovaný souhlas (opt in) Sami se musíte zapsat a zaregistrovat. Jsou s tím spojeny transakční náklady, takže míra participace bývá nižší. Opt in je například v zemích jako je: Německo, VB, Canada, Austrálie, Japonsko (zde velmi nízká míra dárcovství). I s touto možností může být relativně vysoká participace, ale závisí to opět na spousta faktorech. Může se tady prosazovat to, že člověk, když je zapsaný, tak se považuje za výjimečného, že podstupuje nějakou oběť. Vyšší počet dárců může být tam, kde je kvalitní reklama, osvěta společnosti. Argumenty ve prospěch opt-out systému. a) Minimalizuje transakční náklady. b) Je vhodné pro země, kde lidé vykazují menší odchylky chování. c) Opt out systém zvyšuje míru dárcovství. Vyhodnoťte deskriptivní statistiku v Tabulce 1. Transplantace orgánů byla vyšší u zemí s opt out. Objasněte substituční efekt a jeho roli v dárcovství orgánů. Zvýšení nabídky orgánů po zemřelých snižuje nabídku od žijících. 87 Jaké další faktory mohou ovlivnit míru dárcovství kromě nastavení systému opt in/opt out? Systém opt out není všechno. Ovlivňuje dál počet nemocničních postelí, náboženství, kulturní rozdíly, míra nehodovosti na silnicích. Jak může ovlivnit míru dárcovství institucionální struktura? Země s opt out produkují podstatně vyšší míru zemřelých dárců. Rozsah tohoto dopadu však závisí také na tom, jak moc to může ovlivňovat rodina po smrti jedince. Míru dárcovství ještě ovlivňují celní a institucionální opatření, jako je řádná lékařská infrastruktura a účinné organizační systémy. → Např. USA a VB, přestože byly v opt in režimu, měly v roce 2014 poměrně vysokou míru zemřelých dárců, v těchto bohatších zemích poptávka po transplantacích orgánů vyšší a obě země mají lepší infrastrukturu a organizační systémy pro zásobování dárcovských orgánů a transplantace. → Oproti tomu opt out země jako je Chile, Řecko a Turecko, které měly v roce 2014 relativně nízký počet zemřelých dárců, možná kvůli nedostatečné podpoře a infrastruktuře a kultuře, které jsou nedůvěřivá a nedůvěřují darování a transplantaci. Jakou roli hraje svolení rodiny v dárcovství orgánů? Jsou země, kde i v případě opt out musí dát rodina souhlas (Francie, Španělsko). Navzdory tomu, že má Španělsko nutnost svolení rodiny, je počet transplantovaných orgánů vysoký → Španělsko zavedlo specializovaný tým/koordinátory, kteří operují v rámci nemocnic a jsou zodpovědní za vyhledání dárců, spojují dárce a příjemce. Tým také vyjednává s rodinami, proč je dárcovství dobrý nápad → Vysoká míra povolení transplantací od rodin. Formulujte hospodářsko-politické implikace, které plynou z této analýzy dárcovství orgánů. Možnost stimulovat dárcovství finanční odměnou, ale může to některé lidi odradit, a naopak motivovat jiné, třeba chudší. Může to začít být vnímané jako zisková aktivita. Důležitá je i nálada ve společnosti, jestli je populární darovat orgány. Jaká je nevýhoda opt-out systému? Postoj lidí v průběhu času se může měnit, nemáme možnost volby, protože jsme automaticky “nastavení” jako dárci orgánů, přestože třeba dárci být nechceme. 88 Přednáška 13 Davidai, Gilovich, Ross (2012): The Meaning of Default Options for Potential Organ Donors (Paper 11) Systémy Opt in versus opt out v problematice dárcovství orgánu a jejich efektivnost a) Výslovný souhlas (Opt in) Aby se jedinec mohl stát dárcem, tak musí podniknout řadu kroků, což značně zvyšuje transakční náklady. Většina lidí je ochotna transplantovat orgány, ale konkrétní kroky a transakční náklady dárce odrazují. b) Předpokládaný souhlas (Opt out) Je zachována svoboda volby, je jen přesunuto výchozí nastavení. Všichni občané jsou svolní dárci, ale je možnost napsat, aby nebyli součástí. Stejně to není stoprocentně efektivní systém, úspěšnost toho systému je odvislá od řady dalších institucionálních charakteristik. Například jak rychle lze spojit nabídku a poptávku. c) Rutinní odběr Silné intervence ze strany státu: Stát má nárok na části těl osob, které jsou mrtvé nebo jsou v beznadějném stavu (možnost odebrat orgány bez svolení). Porušuje všeobecné právo jedince rozhodnout se, jak bude nakládáno s jeho tělem. Tento postup se moc často nepoužívá. Jedinou výjimkou je zde odebírání rohovky (možné navrácení zraku), kdy je rutinní odběr prováděn relativně často. Pozice sociální psychologie v problematice dárcovství orgánů. Kontrastujte subjektivní versus objektivní interpretaci. Subjektivní interpretace = Postoj jedince tématu dárcovství orgánu se velmi odlišuje v opt in a opt out systému. Jeho subjektivní pocity na to téma bude ovlivňovat, jestli to právě je ta norma ve společnosti, jak je to rámcováno a podobně. Objektivní interpretace = Spojena s konkrétními okolnostmi, ve kterých se ty lidi nachází (Architektura výběru). Institucionální faktory hrají roli například. 89 Jak veřejné mínění a aktuální politiky ovlivňují pravděpodobnost dárcovství orgánů? Participace (dárcovství) nebo neparticipace (nedárcovství) je ovlivněna tím, jak lidé buď individuálně nebo kolektivně ve společnosti přisuzují význam dárcovství konkrétních systém. Opt-out systém → Automatické, každý to vnímá jako samozřejmost. Opt-in systém → Musíme se přihlásit, že chceme být dárci, a tak je dárcovství speciální, výjimečného, nedělá to každý, zde je dárcovství považováno za velkou oběť. Převažující výchozí politika v dané zemi ovlivňuje rozhodnutí, zda se zúčastnit či nikoli, zčásti proto, že ovlivňuje význam, který tomuto rozhodnutí občané přiřadí. Popište zkušenost Rakouska a Německa. Německo (opt in): Dárcovství je vnímáno jako něco speciálního, významného participace v Německu převyšuje participaci v Rakousku, tedy Němci považují dárcovství za důležitější. Rakousko (opt out): Všichni jsou dárci, nejedná se o nic zvláštního, samozřejmost. Popište zkušenost Nizozemí a Belgie. Nizozemí (opt in): Velká priorita, chápáno nadstandardně Belgie (opt out): Vnímáno jako samozřejmost, ačkoliv je oceňované společností, nejedná se o prioritu → Tam kde je opt in, tak se člověk cítí výjimečný, je to oběť. → Tam kde je opt out, tak je to povinnost, je to běžné. Jaké další faktory mohou ovlivnit participaci/neparticipaci? a) Lenost (Při Opt in) b) Společenské normy c) Náboženství d) Nálada ve společnosti e) Institucionální uspořádání v dané zemi 90 Medicare – Léky na předpis Před rokem 2003 pojistný plán Medicare nezahrnoval úhradu léků na předpis. George Bush začal kampaň na zahrnutí krytí léků na předpis. → Program byl prosazen = Medicare Part D Medicare part D Nedostatky programu: a) Nulová nápomocnost ve výběru b) Někteří lidé byli automaticky zapsaní (Opt out), a většina si pak mohla vybrat (Opt in). Obávali se, že chudí lidé nebudou schopni platit ten plán. c) Pro ty s automatickým zápisem byl výchozí program vybírán náhodně. d) Necílil na nejslabší a nejzranitelnější skupiny. Byl otevřen zápis po nějaké období, a ti co se nezapsali a neměli srovnatelný soukromý plán, dostali pokutu. Následně otevřeli další kola zápisu. Komplexita toho programu byla obrovská, kdy každý stát nabízel 50-60 plánů v rámci Medicare Part D, a navíc se to lišilo napříč státy. → Vládní kampaň o zvýšení povědomí a orientace se v programu. Výsledkem byl průvodce Medicare = když jste si vyhledali lék, který používáte, tak vám to ukázalo seznam plánů, ve kterých je ten lék obsažen. Krytí začíná s prvním předpisem léku. Jsou zde nějaké limity, do kterých je vám pojištění hrazeno. Dejme tomu, že máme 4 předpisy, stojí to 50 000, a my máme krytí pouze na 40 000. Když vyčerpáme tu částku, tak se krytí zastaví, a po nějaké době opět začne (Interval mezi vyčerpáním částky a znovu kdy začnete být krytí se nazývá „Donut hole“. Je to podle různých tabulek, a je to dost složitý systém. V řadě případů nabízet pojištění a poradenství není ideální, protože může být střet zájmů. Problémem systému bylo, že se ho neúčastnili ti zdraví. Dále nebyly do toho plánu zapsaní chudší méně a méně vzdělaní, kteří jsou těsně nad hranicí chudoby a nemají na ten systém. 91 Problém s automatickým a náhodným zápisem Někteří ti lidi byli automaticky zapsáni do toho systému, a náhodně jim byl přiřazen plán. Tento plán často vůbec nepotřebovali, ale byli ve status quo, a tak s tím nic nedělali. To, že platili pojištění, které nekrylo vůbec jejich léky vedlo také ke znechucení tím automatickým zápisem a přestali úplně využívat léky. Medicare a Medicaid dostávají osoby, kteří jsou nejchudší a nejnemocnější. Většina těch lidí si ten plán vůbec nevybralo a byli náhodně zařazení do plánu. Problém s průvodcem výběru plánu Zadáte název vašeho léku, velikost tablety a zda se jedná o generika* nebo o originální léky, a systém vybere 3 nejlevnější plány. *Generika = léky, které jsou vyráběny jinou než původní společností po vypršení patentu. Takže když vyprší patent, a tedy i monopolní postavení původní společnosti, tak je možnost vytvářet generika, kde název je jiný, krabička jiná, ale substance identická. Cena bývá výrazně nižší. Tento nástroj na vyhledávání by měl usnadnit volbu. Problémem však je, že ceny léků se neustále mění, takže i pokud bychom si teď vybrali nejlevnější plán, tak zítra už nemusí být nejlevnější. Ten nástroj nezahrnoval změnu těch léků. Systém byl nepříznivý, nebyl user-friendly, a většině lidí se nepodařilo vybrat správný plán s tím, co potřebovali a co minimalizovalo náklady. Uvážený zápis Ve státě Maine se jim nelíbilo, že pacient platí za léky více, než je nutné, a některé lidi to odradí. V dlouhém období budou také lidi více nemocní, pokud neberou léky, které potřebují, teď. → Zavedli uvážený zápis, který byl určen pro nejzranitelnější osoby, které mají dvojí nárok na Medicare i Medicaid. Podíval se na jejich lékovou historii na předpis těch lidí a účastníkům, který původní plán kryl méně jak 80 %, tak byli automaticky převedeni do lepšího plánu, a ostatním bylo sděleno, že je k dispozici lepší plán. RECAP Jednou ročně by společnosti poskytli úplný cenový plán, které senioři používali, což by zvýšilo transparentnost. Cílem toho by bylo postrčit ty seniory, aby změnili svůj plán. → Měl by to být komplementem k systému uváženého zápisu. 92 Hanoch: How much Choice is too Much? The Case of the Medicare Prescription Drug Benefit (Paper 13) Co je Medicare program? Vládní program důchodového pojištění v USA. Objasněte roli nepružností ve výběru zdravotního plánu Medicare. Bylo k dispozici 50-60 plánů v každém státě, a bylo velice těžké se v nich orientovat, což generovalo nepružnosti. Každý stát navíc měl jiné plány. Nepružnost generoval také věk, kdy senioři starší 65 let si byli více jistí, že si vybrali plán správně, a tak neměnili. Popište design experimentu. Snažili se zjistit, jaký vliv má množství výběru na úspěšnost výběru. Bylo zde 190 účastníků, kteří byli rozděleny na skupiny pod 65 a druhá nad 65. Byl to teoretický příklad, kdy si vybírali na papíře teoretické plány, aby se mohla zapojit i starší generace, která s počítači tolik neumí. Co je „Donut hole“? Když dostanete lékový plán, tak jakmile vyčerpáte svůj nějaký limit, tak se přeruší možnost čerpat na léky, a pak po nějaké době opět můžete. Právě ten interval mezi možnými čerpáními se nazývá „Donut hole“. Která skupina měla potíže s výběrem vhodného plánu? Starší jedinci volili dražší (Horší/méně vhodné) plány, ale zároveň následně byli sebevědomější v tom, že vybrali správně. Čím více možností na výběr bylo, tím menší byla schopnost vybírat vhodné plány. Jaké byly další zajímavé výstupy daného experimentu? Čím vyšší věk a čím více nabízených plánů, tím nižší schopnost odpovídat správně. Zároveň čím vyšší věk, tím větší sebevědomí v tom, že odpověděli správně. 93 Uveďte potenciální důvody, proč kvalita rozhodnutí v kontextu výběru plánu deteriolovala. Čím více bylo plánu na výběr, tak tím více se zvyšovala komplexita, a tedy i transakční náklady ve zkoumání jednotlivých plánů. Jaké jsou možné nedostatky provedeného experimentu? Počet lidí, které vybrali, byl dost malý, a zároveň to nebylo reprezentativní celé populace. Dále byl problém v tom, že pokud špatně zvolili, tak se jich to nijak nedotklo, protože to bylo jenom teoretické, takže by nebyla újma. Nebyl „welfare at stake“, respektive sankce za to, že volili špatně. Jaké jsou potenciální návrhy na zvýšení efektivnosti Medicare systému? a) Snížit počet nabízených plánů, čímž by se zvýšila efektivita. b) Zlepšit komunikaci vlády, kdy existující plány rozdělila do nějakých kategorií, pro koho jsou vhodné. Toto je docela složité ale, jelikož se to týká celé populace. Případně umožnit nějaké vládní konzultace, kde by pomohli při výběru (pozor ale na střet zájmů). c) Vytvořit Medigap market = Soukromě nabízené pojištění pro ty, kteří již patřili do Medicare programu. Takže aby byla i soukromá báze, a nejen státní sektor. Zároveň snaha ty plány standardizovat do jednotné úpravy d) Přejít ze současného systému na Defined Benefit systém. Ale to je poměrně nereálné, jelikož to je obrovská změna, která by potřebovala podporu celé vlády. 94

BEHAVIORÁLNÍ EKONOMIE By Kari

Products

Support

BEHAVIORÁLNÍ EKONOMIE By Kari

Add this document to collection(s)

Add this document to saved

Suggest us how to improve StudyLib