Principy fungování vědy
Jak vlastně funguje věda? Vědecké poznatky jsou souhrnem důkazů založených na výzkumu.
Nelze vytvořit a publikovat vědeckou práci na základě jednoho zdroje informací. Každý
vědecký obor může mít různé specifické způsoby na shromáždění informací a poznatků, ale
v podstatě se věda obecně opírá o metody zahrnující pozorování, experimentování a analýzu
dat. Když jsou publikovány výzkumné práce, nejprve jsou řádně prostudovány vědeckými
kolegy a špičkami v dané disciplíně. Poté, co jsou zveřejněny, jsou zkoumány širším vědeckým
publikem. Vědci se pokouší prezentované novinky do světa vědy reprodukovat, analyzovat a
zpochybňovat všechno to, co je prezentováno. Tímto již zaběhlým způsobem věda zajišťuje
důslednost a integritu vědeckého procesu. Další složkou daného procesu je vzájemné
hodnocení prací v rámci vědeckých kruhů. S dalšími a dalšími publikacemi se vždy ty předešlé
nahradí novými, které přináší nové poznatky.
Pokroky ve vědeckých poznatcích nebo porozumění jsou obvykle rozšiřovány prostřednictvím
výzkumných publikací. Ty jsou často příliš podrobné, mimo dosah širší komunity, nebo vysoce
specializované. V tomto ohledu jsou vědě velmi pomáhají platformy sociálních médií a další
formy veřejné komunikace. Ty jsou používány ke sdílení vědeckých poznatků s neodborníky.
Věda je systém poznání: znalosti o fyzickém a přirozeném světě, poznatky získané
pozorováním a experimentováním, poznatky organizované systematicky. Jedná se o poznatky
získané vědeckou metodou, obvykle zahrnující hypotézu, kterou lze dokázat či vyvrátit, nebo
otázku, na niž lze odpovědět. Vědecky podložené poznatky jsou obvykle v průběhu času
podrobovány diskusi a dalšímu zkoumání a přezkoumávání.
How does science work?. Australian Academy of Science [online]. Canberra:
Australian Academy of Science, 1954 [cit. 2022-05-13]. Dostupné z:
https://www.science.org.au/curious/policy-features/how-does-science-work
Vědci často nepoužívají slovo „dokázaný“ k popisu současné úrovně porozumění. To je
vyhrazeno prověřeným zákonům přírody. Věda pracuje na základě toho, že v mnoha oblastech
bude vždy co vědět dále.
Úplné chápání má ve světě vědy trochu jiný význam než v běžném životě. Dokonce i gigantický
soubor důkazů může být rozšířen nebo modifikován s tím, jak bude dokončena další práce a
shromážděny další důkazy. Tento soubor důkazů se obvykle stává ucelenější s další prací, ale
málokdy se převrátí.
Rozdělení vědy
Věda se obecně začala rozdělovat na jednotlivé vědy počátkem 19. století. Všeobecně tím
vznikla snaha tyto vědy uvést do společných vztahů. Systém, který se prosadil v podstatě sám,
navrhl A. Comte. Tento systém pak určil jak členění školního vzdělávání do předmětů, tak
členění vysokých škol a fakult i vědeckých akademií. S dalším rozvojem věd byl pak neustále
upravován a rozšiřován a v současnosti nemá příliš velký praktický význam. Vzdělávací a
vědecké instituce používají jednodušší členění. Například Akademie věd České republiky
používá tento systém:
Věda. Wikipedie [online]. San Diego: Wikipedia, 2001 [cit. 2022-05-13]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Věda



vědy o neživé přírodě
vědy o živé přírodě
humanitní a společenské vědy
Vědní oblasti. Akademie věd České republiky [online]. Praha: Akademie věd České
republiky, 1992 [cit. 2022-05-13]. Dostupné z: https://www.avcr.cz/cs/onas/struktura/vedni-oblasti/
Obecně se lidé však nejčastěji potkávají s následujícím rozdělením:
Přírodní vědy:
 matematika a logika
 fyzika (včetně astronomie, kosmologie)
 chemie
 biologie
 vědy o člověku (medicína, psychologie)
Společenské vědy:
 ekonomie
 sociologie
 antropologie
 politologie
Technické vědy:
 inženýrství
 zemědělské vědy
 biotechnologie
 systémové inženýrství
 kybernetika
Vědecké obory. Západočeská univerzita v Plzni: KIP – Katedra managementu, inovací
a projektů [online]. Plzeň: Západočeská Univerzita V Plzni, 1991 [cit. 2022-05-13].
Dostupné z: https://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/2_soubory/2_1_1.html
Výzkumné instituce
Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména
z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory
stanovenými právem Evropských společenství.
Činnost veřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy
upravujícími veřejnou podporu. Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné
instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu a vývoje a ve výroční
zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.
Výzkumných institucí je konkrétně v České republice velká řada. Jen samotná Akademie věd
České republiky zaštiťuje více než 50 vědeckých ústavů. Mezi ně patří například: Ústav
anorganické chemie AV ČR, Geofyzikální ústav AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR, Ústav jaderné
fyziky AV ČR nebo Matematický ústav AV ČR.
Veřejná výzkumná instituce. Wikipedie [online]. San Diego: Wikipedia, 2001 [cit.
2022-05-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Veřejná_výzkumná_instituce