Co je to krevní sérum?Krevní plasma bez fibrinogenu (celkově bez koagulačních=srážecích faktorů). Co je to hematokrit + hodnoty u M a Ž?Podíl erytrocytů na celkový objem krve.<br>M - 0,44 (+-5)<br>Ž - 0,39 (+-4) Výsledek barvení elementů v krevním nátěru - jak se zbarví:<br>1. erytrocyty<br>2. jádra<br>3. cytoplasma granulocytů<br>4. cytoplasma agranulocytů<br>5. granula specifická<br>6. granula nespecifická"erytrocyty - růžově červeně<br><br>jádra - modrofialová<br><br>cytoplasma granulocytů - jemně růžová (protože je slabě eosinoflní)<br><br>cytoplasma agranulocytů: (je bazofilní)<br>- lymfocyty - světle modrá<br>- monocyty - šedomodrá, modrozelená<br><br>granula:<br>&gt;specifická:<br>- neutrofilní - okrová (jsou malá)<br>- eosinofilní - cihlově červená (jsou velká)<br>- bazofilní - modrofialová až černá<br><br>&gt;nespecifická=azurofilní granula - purpurově červená <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-03 at 11.20.54.png""><img src=""Screenshot 2021-12-03 at 11.21.10.png"">"
<b>Erytrocyty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Délka života?<br>3. Velikost?1. Bikonkávní tvar, bezjaderné<br>2. 120 dní<br>3.&nbsp;<br>- 7,5 mikrometrů = normocyty<br>- 6 mikrometrů = mikrocyty<br>- 9 mikrometrů = makrocyty<br>- 12 mikrometrů = megalocyty <b>Vysvětli</b>: izocytosa, anisocytosa, poikilocytosa"<u>izocytosa</u> = velikost erytrocytů odpovídá rozmezí<br><u>anisocytosa</u> = různá velikost erytrocytů<br><u>poikilocytosa</u> = různé tvary erytrocytů (srpkovitý, ovalocytosa, sférocytosa - kulaté) <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-03 at 11.25.41.png"">"
Jaké vazby může hemoglobin vytvářet?O₂ - <u>oxyhemoglobin</u><br>CO₂ - <u>karbaminohemoglobin</u> (reverzibilní stav)<br>CO - <u>karboxyhemoglobin</u> (irreverzibilní stav)<br>Fe³⁺ - <u>methemoglobin</u>&nbsp;<b><i>[1]</i></b> <b><i><br><br><br><br><br><br>[1]</i></b> Železo normálně obsažené v hemoglobinu se oxiduje z 2. na 3. oxidační stupeň a je neschopné vázat kyslík
<b>Retikulocyty:</b><br>1. Co je to?<br>2. Obsah v krvi?<br>3. Kde se v cytoplazmě erytrocytů nachází jejich pozůstatky?<br>4. Při barvení Pappenheimovou metodou se zbarví jak?<br>5. Jak je znázorňujeme?1. Nevyzrálé erytrocyty - za 1-2 dny dozrají<br>2. 0,5-1 %<br><br>3.&nbsp;<br>- <u>zbytky v rRNA</u> - substantia reticulofilamentosa&nbsp;<br>- <u>zbytky DNA</u> - Howell-Jollyho tělíska a Cabotovy prstence (patol.)<br><br>4.<br>Při barvení Pappenheimovou metodou je nerozeznáme od erytrocytů<br><br>5.<br>- supravitální barvení<br>- brilantkresylová modř Agranulocyty mají azurofilní granula - co to vlastně je?Primární lysosomy <b>Neutrofilní granulocyty:</b><br>1. Velikost?<br>2. Tvar?<br>3. Počtem z leukocytů?<br>4. Jaké je jádro?<br>5. Obsah cytoplasmy?<br>6. Co je to posun doleva/doprava?<br>7. Životnost?"1. 10-12 mikrometrů<br>2. Kulovitý<br>3. 50-70 %<br>4.&nbsp;<br><u>Neutrofilní tyčka</u> - mladá buňka<br><br>Jádra jsou segmentovaná (2-5 segmentů).<br><br>5.<br>- slabě eosinofilní<br><br><u>neutrofilní granula:</u><br>- Pappenheimova metoda - okrová až lososová<br><br><u>azurofilní granula:</u><br>- Pappenheimova metoda - purpurově červená<br><br>6.<br>Při zvýšení počtu neutrofilních tyček se hovoří o&nbsp;<b>posunu doleva</b>, při&nbsp;<b>posunu doprava</b>&nbsp;je naopak zvýšen počet segmentů.<br><br>7.<br>6-8 hodin v krvi, 1-4 dny ve vazivu <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-03 at 11.46.15.png"">"
Co je to Arnethův obraz?Rozpočet neutrofilních granulocytů dle počtu segmentů jádra<br>Vyjadřuje, jak aktivně jsou vyplavovány neutrofily z kostní dřeně (vyjádřeno Hynkovým číslem) <b>Hynkovo číslo:</b><br>1. Co je to?<br>2. Jak se počítá?<br>3. Normální nález?<br>4. Co vyjadřuje?1. Matematické vyjádření Arnethova obrazu<br>2. U 100 neutrofilů sečteme segmenty jader a vydělíme 100<br>3. 2,7-3,1<br>4.&nbsp;<br>- stupeň zralosti<br>- průměrný počet segmentů jader neutrofilů <b>Eosinofilní granulocyty:</b><br>1. Velikost?<br>2. Procentuelně z leukocytů?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Obsah cytoplasmy?<br>5. Funkce?"1. 12-14 mikrometrů<br>2. 2-5 %<br><br>3. <br>- dvousegmentované jádro (""brýlovité"")<br>- segmenty spojené můstkem<br><br>4.&nbsp;<br><b>eosinofilní granula:</b><br>- cihlově červená<br>- velká! a oválná<br>- v centru <u>krystaloid</u> (hlavní bazický protein)<br><br>5. Zmnoží se u alergie + parazitární choroby "
<b>Bazofilní granulocyty:</b><br>1. Velikost?<br>2. Procentuelně z lymfocytů?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Obsah cytoplasmy + proč někdy nevidíme granula?<br>5. Funkce?1. 9-11 mikrometrů<br>2. 0,5-1 %<br><br>3.&nbsp;<br>- laločnaté<br>- překryté granuly --&gt; není vidět<br><br>4.&nbsp;<br><b>bazofilní granula:</b><br>- různá velikost<br>- modrofialová až černá<br>- obsahují: heparin, histamin, heparan, sulfát, mediátory zánětu,..<br><br>- granula nevidíme, protože se mohou rozpustit ve vodě, jelikož jsou choulostivá<br><br>5.<br>- ovlivňují místní zánětlivou reakci<br>- uvolňují heparin <b>Lymfocyty:</b><br>1. Velikost?<br>2. Procentuálně z leukocytů?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Obsah cytoplasmy?<br>5. Rozdělujeme na?1.&nbsp;<br>malé - 6-8 mikrometrů<br>střední - 10-12 mikrometrů<br>velké - 18 mikrometrů<br><br>2. 20-40 %<br><br>3.&nbsp;<br>- velké a kulaté<br>- tmavé<br><br>4.&nbsp;<br>- bazofilní - světle modrá<br>- úzký lem kolem jádra<br><br><b>nespecifická azurofilní granula:</b><br>- purpurově červená<br><br>5.<br><b>B-lymfocyty:<br></b>- v kostní dřeni<br>- humorální imunita --&gt; protilátky<br><br><b>T-lymfocyty:</b><br>- v thymu<br>- buněčná imunitní odpověď <b>Monocyty:</b><br>1. Velikost?<br>2. Procentuálně z lymfocytů?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Obsah cytoplasmy?<br>5. Funkce?1. 12-20 mikrometrů<br>2. 2-10 %<br><br>3.&nbsp;<br>- oválné nebo ledvinovité<br>- uložené excentricky<br>- hrudkovitý chromatin<br><br>4.<br>- bazofilní - šedomodrozelená<br><br><b>azurofilní granula:</b><br>- purpurově červená<br><br>5.<br>- fagocytoza<br>- antigen-prezentující buňky <b>Trombocyty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Počet?<br>3. Velikost?<br>4. Jak vznikají?<br>5. Mají jádro?<br>6. Co je v centru?<br>7. Co je v periferii?<br>8. Funkce?1. Bikonvexní disk<br>2. 150 000-400 000/mikrolitr<br>3. 2-5 mikrometrů<br>4. Oddělování periferních částí cytoplasmy megakaryocytů<br>5. NE<br><br>6. <br><b>granulomera:<br></b>= nakupení granul (alfa, delta, lambda) - purpurová<br><br>7.&nbsp;<br><b>hyalomera </b>(lem bazofilní cytoplasmy - drží tvar trombocytu)<b>&nbsp;</b>- barví se světle modře<br><br>8.&nbsp;<br>úloha při srážení krve:<br>poškození endotelu → trombocyty přisedají na defekt → uvolnění<br>obsahu granul → agregace trombocytů → destičková zátka Co všechno zjistíme z krevního nátěru?Počty elementů NE<br><br>- velikost + tvar + morfologické znaky elementů [takže třeba u erytrocytů zjistíme anizocytózu, zjistíme Arnethův obraz u neutrofilních granulocytů nebo diferenciál]<br><br>diferenciál = leukogram Jako periody máme v prenatální hemopoese?<b>MEZOBLASTOVÁ PERIODA:</b><br>- 3. týden - 3. měsíc<br>- tvorba krvinek začne v mesenchymové stěně žloutkového váčku<br>- prekurzorové buňky (=hemangioblasty) vytváří krevní ostrůvky --&gt; diferenciace na <u>angioblasty</u> + <u>endotel</u> (povrch) a <u>hemopoetické kmenové buňky</u> + <u>krvinky</u> (uvnitř)<br><br><b>HEPATOLIENÁLNÍ PERIODA:</b><br>- 2.- 8. měsíc<br>- v játrech a slezině<br>- směrem k porodu se tvorba snižuje<br><br><b>MEDULOLYMFATICKÁ PERIODA:</b><br>- od 5. měsíce - leukocyty + trombocyty (B-lymfocyty a T-lymfocyty potom cestují do thymu a lymfatické uzliny)<br>- od 7. měsíce - erytrocyty<br>- pokračuje až do konce života v <u>kostní dřeni</u> <b>Červená kostní dřeň:</b><br>1. Jaké vazivo ji tvoří?<br>2. Jaké další buňky tam jsou?1. Retikulární vazivo<br>2. makrofágy, sinusoidy, kmenové buňky &amp; hemopoetické ostrůvky (jednotlivá stádia krev. elementů) U dospělých je krvetvorba, tedy červená kostní dřeň, kde?- sternum<br>- kyčelní kost<br>- epifýzy dlouhých kostí<br>- obratle<br>- lebeční kosti Jak můžeme odebrat kostní dřeň?<b>Punkce</b><br>- sternální - kyčelní kost, hrudní kost, patní kost (děti)<br>- punkční jehla<br><br><b>Trepanobiopsie</b><br>- vyvrtání válečku spongiósní kosti <b>Erytropoesa:</b><br>1. Co se děje s velikostí erytrocytů?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Jaká granula má?<br>5. Jaké látky jsou nutné k úspěšné erytropoese?<br>6. Jak dlouho tento proces trvá?"1. Buňky se zmenšují<br><br>2.<br>- kulaté, světlé jadérko<br>- zmenšuje se až extruze [dokud je ""blast"", tak má jádro]<br><br>3. Z bazofilní na eosinofilní, protože se zvyšuje množství hemoglobinu<br>4. Nemá granula<br>5. erytropoetin, kyselina listová, vitamin B12, železo, bílkoviny<br>6. 7 dní "
Jaká jsou stádia erytrocytů během erytropoesy? (pouze názvy)1. Proerytroblast<br>2. Bazofilní erytroblast<br>3. Polychrom(atofil)ní erytroblast<br>4. Ortochrom(atofil)ní erytroblast<br>5. Retikulocyty<br>6. Erytrocyty <b>Proerytroblast (1):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Co je to tzv. perinukleární projasnění?"1. 15-20 mikrometrů<br><br>2. <br>- velké, kulaté, světlé<br>- 2-3 nukleoly<br><br>3. bazofilní bez granul<br>4. Světlejší cytoplasma kolem celého jádra, kde se nacházejí M, GK, centrioly <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.15.35.png"">"
<b>Bazofilní erytroblast (2):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Začíná tvorba čeho?"1. 13-16 mikrometrů<br>2.&nbsp;<br>- velké, kulaté, tmavé<br>3. bazofilní<br>4. hemoglobinu <b><i>[1]</i></b> <br><br><br><br><br><br><b><i>[1]</i></b> Čím více hemoglobinu se vytvoří, tím více bude cytoplasma eosinofilnější.<br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.19.20.png"">"
<b>Polychrom(atofil)ní erytroblast (3):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?"1. 10-12 mikrometrů<br>2.<br>- kulaté, uprostřed<br>- loukoťovitý chromatin<br>3. Polychromní=bazofilní i eosinofilní (--&gt;modrošedá i růžová) <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.21.59.png"">"
<b>Ortochrom(atofil)ní erytroblast (4):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Jakou schopnost už tato buňka nemá?<br>5. Buňka se zbavuje jádra - jakými způsoby?&nbsp;"1. 8-10 mikrometrů<br>2.<br>- kulaté, malé, excentricky uložené<br>- pyknotické jádro=kondenzace chromatinu<br>3. eosinofilní (hemoglobin rovnoměrně v celé buňce)<br>4. dělení<br><br>5.<br>- <u>extruze=enukleace</u> - celé jádro se vyloučí<br>- <u>karyorhexe</u> - rozpad jádra<br>- <u>karyolýza</u> - rozpuštění jádra <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.25.31.png"">"
<b>Retikulocyt (5):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jak barvíme?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Jak rychle dozrají?&nbsp;<br>5. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?"1. 7 mikrometrů<br>2. brilant-kresylová modř<br>3. NEMAJÍ JÁDRO<br>4. 24-48 hodin<br>5. eosinofilní <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.27.28.png"">"
<b>Granulopoesa:</b><br>1. Co se během vývoje děje s jádrem?<br>2. Jak se mění cytoplasma (eosinofilní X bazofilní)?<br>3. Jaká granula se tvoří?<br>4. Granuloblast X granulocyt - který má granula a který je nemá?1.&nbsp;<br>- kondenzuje chromatin<br>- kulaté --&gt; laločnaté/segmentované (2-5 segmentů)<br>2. bazofilní --&gt; eosinofilní<br>3.&nbsp;<br>- azurofilní nespecifická granula<br>- specifická granula - neutrofilní, eosinofilní, bazofilní<br>4. Blast nemá granula, cyt má granula Jaká jsou stádia během granulopoesy? (pouze názvy)1. Myeloblast<br>2. Promyelocyt<br>3. Myelocyt<br>4. Metamyelocyt<br>5. Granulocyt <b>Myeloblast (1):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Perinukleární projasnění má tvar čeho?"1. 15-20 mikrometrů<br><br>2.&nbsp;<br>- kulaté, koncentricky uložené<br>- 2-6 jadérek<br><br>3. bazofilní<br>4. Půlměsíce <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.34.55.png"">"
<b>Promyelocyt (2):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?"1. 22-27 mikrometrů (největší)<br>2.<br>- oválné/ledvinovité<br>- excentricky uložené<br>- 2-3 jadérka<br><br>3. slabě bazofilní (začíná tvorba granul) <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.36.51.png"">"
<b>Myelocyt (3):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Ještě se dělí?"1. 14-16 mikrometrů<br><br>2.&nbsp;<br>- ledvinovité, tmavé<br>- excentricky uložené<br><br>3. slabě eosinofilní<br>- eosinofilní granula stejně velká<br>- bazofilní granula různě velká<br><br>4. Ano <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.38.39.png"">"
<b>Metamyelocyt (4):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Neutrofilní metamyelocyt se přeměňuje na jaká stádia?"1. 12-14 mikrometrů<br>2.&nbsp;<br>- malé, podkovovité (""loupák"")<br>- hrudkovitý chromatin<br>3. slabě eosinofilní<br>- veliké množství specifických granul<br>4.&nbsp;<br>- <u>neutrofilní tyčka</u> - započnou zářezy a zaškrcování jádra --&gt; <u>neutrofilní segment</u> <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.41.31.png""><br><img src=""Screenshot 2021-12-10 at 11.39.19.png"">"
Jaká stádia jsou během trombocytopoesy? (pouze názvy)1. Megakaryoblast<br>2. Promegakaryocyt<br>3. Megakaryocyt<br>4. Trombocyt <b>Megakaryoblast (1):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jako je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>4. Probíhá endomitóza - princip?"1. 18-20 mikrometrů<br>2.&nbsp;<br>- oválné se zářezy<br>3. bazofilní<br>4. <br>- jádro se dělí (replikace) ale buňka ne --&gt; <u>polyplodie</u> --&gt; zvětšování buňky <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-03-03 at 6.07.35.png"">"
<b>Promegakaryocyt (2):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaké je jádro?<br>3. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?1. 50-80 mikrometrů<br><br>2.&nbsp;<br>- laločnaté<br>- bez jadérek<br>- polyploidie<br><br>3. <br>- slabě bazofilní<br>- azurofilní granula <b>Megakaryocyt (3):</b><br>1. Velikost?<br>2. V blízkosti čeho se tato buňka nachází?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Cytoplasma je bazofilní nebo eosinofilní?<br>5. Co se týče organel, jaký je obecně počet?<br>6. Jak z toho vznikne trombocyt?"1. 100-150 mikrometrů<br>2. blízko sinusoid kostní dřeně<br>3.&nbsp;<br>- velké laločnaté<br>- polyploidní<br>- tmavé<br>4. slabě bazofilní<br>5. Hodně M, GER, G<br>6.<br>- azurofilní granula se seskupují (""políčkování cytoplasmy"")<br>- invaginace plasmalemy --&gt; <u>demarkační linie membrány</u><br>- konce výběžků cytoplasmy se odštěpují do kapilár --&gt; trombocyt "
<b>Endokard:</b><br>1. Co všechno vystýlá?<br>2. V jakých místech je nejsilnější?<br>3. Jaké má vrstvy?1. Vystýlá všechny srdeční oddíly (v cévách přechází do intimy)<br>2. Nejsilnější v síních, v komorách slabý<br><br>3.<br>a) endotel<br>- vnitřní povrch<br><br>b) subendotelová vrstva<br>- řídké kolagenní vazivo<br><br>c) elasticko-muskulární vrstva<br>- husté kolagenní vazivo<br>- kolagenní a elastická vlákna<br>- skupinky buněk hladké svaloviny<br><br>d) subendokardová vrstva<br>- řídké kolagenní vazivo<br>- cévy, nervy<br>- Purkyňova vlákna (PSS)<br>- připojuje endokard k myokardu <b>Srdeční chlopně:</b><br>1. Co je to?<br>2. Jaký je podklad a čím jsou kryté?<br>3. Mají cévy?<br>4. Funkce?1. Duplikatury endokardu<br>2. Tenká ploténka hustého kolagenního vlákna; kryté endokardem<br>3. NE<br>4. Zajišťují jednosměrný tok krve <b>Epikard:</b><br>1. Co je to?<br>2. Jaké má vrstvy?1.&nbsp;<br>- viscerální list serosní blány<br>- vazivová blána pokrytá mezotelem<br><br>2.<br>a) mezotel<br>- jednovrstevný plochý epitel<br><br>b) vazivově elastická vrstva<br>- řídké kolagenní vazivo + elastická vlákna<br><br>c) subepikardové vazivo<br>- připojuje epikard k myokardu<br>- tuková tkáň, koronární cévy, nervy Čím je krytý perikard a co je mezi?"- krytý mezotelem<br>- mezi listy je 50 ml tekutiny (""mazací schopnost"") "
<b>Tunica intima:<br></b>1. Jaké má vrstvy?a) endotel<br><br>b) subendotelová vrstva&nbsp;<br>- řídké kolagenní vazivo, někdy buňky hladké svaloviny<br>- orientováno longitudinálně<br><br>c) membrana elastica interna (někdy) <b>Tunica media:</b><br>1. Obsah?- hladká svalovina - uspořádané cirkulárně<br>- elastická a retikulární vlákna<br>- fenestrované membrány (typické pro arterie)<br><br>membrana elastica externa (někdy) <b>Tunica adventitia:</b><br>1. Obsah?- řídké kolagenní vazivo + elastická vlákna - longitudinálně<br>- hladká svalovina<br><br>vasa vasorum (=cévy cév) <b>Arterioly:</b><br>1. Velikost?<br>2. Nějaké info o vrstvách?"1. Nejmenší - max. 0,5mm<br>2.<br>a) tunica intima<br>- tenká<br>- málo subendotelového vaziva<br>- membrana elistica int. - jen u větších<br><br>b) tunica media<br>- 1-5 vrstev hladkých svalových buněk<br>- membrana elastica ext. - NENÍ<br><br>c) tunica adventitia<br>- velmi tenká vrstva vaziva <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-03-10 at 4.57.57.png"">"
<b>Arterie svalového typu (=malého a středního kalibru):</b><br>1. Nějaké info o vrstvách?a) tunica intima<br>- tenká<br>- subendotelová vrstva - řídké kolagenní vazivo (někdy i hladké sval bb.)<br>- membrana elastica interna - blanka s fenestracemi<br><br>b) tunica media<br>- nejsilnější!!!<br>- až 40 vrstev hladké svaloviny - cirkulárně uspořádaná (+ retikulární a elastická vlákna)<br>- membrana elastica externa - longitudinálně<br><br>c) tunica adventitia<br>- longitudinálně kolagenní a elastická vlákna, fibroblasty, adipocyty<br>- nervy, kapiláry, vasa vasorum <b>Venuly:<br></b>1. Průměr?<br>2. Nějaké info o vrstvách?1. do 1mm<br><br>2.<br>a) tunica intima<br>- endotel<br>- málo subendotelového vaziva<br><br>b) tunica media<br>- hlavní svalové bb. - žádné nebo 1-3 vrstvy<br><br>c) tunica adventitia<br>- nejtlustší<br>- kolagenní vazivo - longitudinálně Z jakých částí se skládá zub?<u>1. korunka</u><br>- sklovina<br>- zubovina<br>- pulpa<br><br><u>2. krček</u><br><br><u>3. kořen</u><br>- závěsný aparát<br>- cement<br>- zubovina<br>- pulpa <b>Sklovina:</b><br>1. Neboli?<br>2. Co je to a z čeho se skládá?<br>3. Tloušťka?1. email<br><br>2.&nbsp;<br>- nebuněčná hmota<br>- tvořená krystality hydroxyapatitu a z ameloblastů - tvrdost<br>- 1-2,3mm Na jaké typy dělíme sliznici dutiny ústní - kde se nachází, epitel?<u>1. Žvýkací</u><br>- dásně, tvrdé patro<br>- rohovějící epitel<br><br><u>2. Vystýlající</u><br>- rty, tváře, předsíň, spodina jazyka, měkké patro<br>- nerohovějící epitel<br><br><u>3. Specializovaná sliznice</u><br>- hřbet jazyka <b>Lymfatické kapiláry:</b><br>1. Kde začínají?<br>2. Stavba stěny?<br>3. Obtížnost průchodu velkých molekul a buněk?"1. Slepě ve tkáních (těnkostěnné trubice)<br><br>2.&nbsp;<br>- endotel - bez těsných spojení buněk<br>- bazální lamina - diskontinuální<br>- pericyty chybí<br><br>3. Snadný prostup <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-01-07 at 10.53.00.png"">"
<b>Lymfatické cévy:</b><br>1. Stavba stěny?<br>2. Chlopně jsou duplikatury čeho?<br>3. V průběhu lymfatickéch cév jsou vloženy?1. Stejné jako vény (tunica intima, media, adventitia), ale <u>tenčí</u>.<br>2. Tunicy intimy<br>3. Lymfatické uzliny <b>Lymfatické kmeny:</b><br>1. Jaká vrstva stěny je nejvíce vyvinutá?<br>2. Jak se nazývá ústí do žilního systému?1. Nejvíce tunica media<br>2. angulus venosus Jaké jsou centrální lymfatické orgány?thymus (T-lymfocyty)<br>červená kostní dřeň (B-lymfocyty) Jak dělíme periferní lymfatické orgány?a) <u>opouzdřené</u> - lymfatické uzliny &amp; slezina<br>b) <u>neúplně opouzdřené</u> - tonsilly<br>c) <u>neopouzdřené</u> - lymfatické uzlíky (střevo) &amp; difusní lymfatická tkáň <b>Lymforetikulární orgány:</b><br>1. Stroma tvoří jaké vazivo?<br>2. Příklad orgánů?"1. <u>Retikulární vazivo</u> (retikulární bb. + retikulární vlákna + amorfní hmota) tvořící síť --&gt; uložené lymfocyty, makrofágy, plazmatické bb.<br>2. lymfatická uzlina, slezina <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-01-07 at 11.10.54.png"">"
<b>Lymfoepitelové orgány:</b><br>1. Stroma je z jakého epitelu?<br>2. Příklad orgánu?1. Retikulární epitel<br>2. thymus, část tonsilly (krypty) <b>Lymfatická uzlina:</b><br>1. Stromatem je co?<br>2. Tvar?<br>3. Do konvexní strany vstupuje co?<br>4. Hilus - čím je tvořen, co tam vstupuje a vystupuje?<br>5. Čím je tvořeno pouzdro?"1. Retikulární vazivo (patří tedy do lymforetikulárního orgánu)<br>2. Ledvinovitý tvar<br>3. Aferentní lymfatické cévy<br><br>4.&nbsp;<br>- <u>tvořen</u>: kolagenní vazivo, adipocyty<br>- <u>vstupuje</u>: arteria<br>- <u>vystupuje</u>: vena, eferentní lymfatická céva<br><br>5. Zahuštěným kolagenním vazivem se septy <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-01-07 at 11.13.33.png"">"
<b>Lymfatická uzlina:</b><br>1. V lymfatických folikulách je nakupení jakých buněk?<br>2. Sekundární folikuly jsou kde + jak vypadají znázorněna?<br>3. Jak se nazývá část na rozhraní kůry a dřeně + co se zde nachází?<br>4. Co se zde nachází za útvary (nemyslím buňky)?"1. B-lymfocyty = primární folikuly<br><br>2. <br>- jsou blíže ke dřeni<br>- světlejší<br><br>3. <u>Parakortikální zóna</u> s T-lymfocyty<br>4. nepravidelné provazce lymfatické tkáně a dřeňové lymfatické sinusy <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-01-07 at 11.17.59.png"">"
Co je to lymfatický sinus?<br>Čím je ohraničen?<br>K čemu slouží?Štěrbinovitý prostor v retikulárním vazivu uzliny.<br>Ohraničen retikulárními bb., retikulárními vlákny a makrofágy.<br>Zpomaluje tok lymfy &amp; vychytává cizorodé částice v lymfě. Jak se sbírá krev z kapilár?Pomocí postkapilárních venul uzliny Jak dochází k recirkulaci T-lymfocytů (v uzlině)?T-lymfocyty prostoupí z krve do parakortikální zóny --&gt; lymfa je odvede zpět do krve <b>Slezina:</b><br>1. Pouzdro na povrchu je tvořeno čím?<br>2. V jakém místě je pouzdro ztluštěno + jaké arterie a veny zde prochází?<br>3. Z pouzdra odstupují (směrem dovnitř)?<br>4. Stromatem je co?<br>5. Jak se nazývá tkáň sleziny + jak ji dělíme?"1.<br>- husté kolagenní vazivo, elastická vlákna a někdy bb. hladké svaloviny<br>- kryto mezotelem<br><br>2.<br>- v hilu<br>- <u>vstupují</u>: a. lienalis, (nervy)<br>- <u>vystupují</u>: v. lienalis, eferentní lymfatické cévy<br><br>3. Trámce (=trabeculy)<br>4. Retikulární vazivo<br>5. pulpa (bílá a červená) <br><br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-01-07 at 11.33.31.png"">"
<b>Bílá pulpa (slezina):</b><br>1. Jak ji vidíme na preparátu a proč?<br>2. Čím je tvořena?<br>3. Zona marginalis obsahuje co?<br>4. Arteria centralis je pokračováním jaké arterie?"1. Vidíme jí tmavě, protože jsou zde nakupeny lymfatické elementy.<br>2. Je to <u>lymfatická tkáň</u>, kterou probíhá <u>a. centralis</u> (=periarteriální lymfatická pochva s T-lymfocyty) + občas jsou zde lymfatické folikuly s B-lymfocyty<br>3. B-lymfocyty, T-lymfocyty a makrofágy<br>4. a. trabecularis <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-01-07 at 11.38.55.png"">"
<b>Červená pulpa (slezina):</b><br>1. Co jsou to Billrothovy provazce?<br>2. Venózní sinusy - šířka, co tvoří stěnu?"1. Pruhy retikulárního vaziva se všemi elementy (převažují erytrocyty)<br>2.&nbsp;<br>- 40-50 mikrometrů<br><br>stěnu tvoří:<br>- <u>endotelové bb.</u> - protáhlé buňky s výběžky; mezi nimi jsou prostory, kudy prostupují krevní elementy<br>- <u>lamina basalis</u> - nesouvislá<br>- <u>retikulární vlákna</u> - cirkulární <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-01-07 at 11.48.00.png"">"
<b>Thymus:</b><br>1. Jaká část v dospělosti zaniká?<br>2. Stromatem je co?<br>3. Na povrchu je co?<br>4. Jaké lymfatické útvary zde chybí?1. Kůra<br>2. Retikulární epitel<br>3. Zahuštěné řídké kolagenní vazivo se septy<br>4. Lymfatické folikuly <b>Kůra thymu:</b><br>1. Proč jsou zde makrofágy?<br>2. Jaké kapiláry zde jsou?<br>3. K čemu slouží hematothymová bariéra?1. Fagocytují zaniklé T-lymfocyty<br>2. Kapiláry somatického typu<br>3. Vytváří ochranou vrstvu mezi mikroprostředím thymu a krví, v které se nachází mnoho antigenů a dalších látek schopné narušit vývoj lymfocytů. <b>Dřeň thymu:</b><br>1. Proč je na preparátu světlejší?<br>2. Co jsou to Hassalova tělíska?"1. Protože je zde méně T-lymfocytů<br><br>2.&nbsp;<br>- buňky retikulárního epitelu, které se na sebe přikládají [cibule] - postupně degenerují<br>- uprostřed je eosinofilní hmota <br><br><br><br><br><br><img src=""paste-99d888bf5c31c799571f9adfdbff581a44cd3555.jpg"">"
<b>Tonsilla palatina:</b><br>1. Na povrchu je jaký epitel?<br>2. Povrch není rovný, protože jsou zde?<br>3. Co je to detritus?<br>4. Epitel krypt?1. Vrstevnatý dlaždicový epitel<br>2. Krypty (je jich asi 20)<br>3. Útvar v kryptách s lymfocyty, zbytky potravy, mikroorganismy,...<br>4. Retikulární epitel <b>Buňky serózní:</b><br>1. Jaký má tvar?<br>2. Jaké je jádro (tvar, barva, umístění)?<br>3. V apikální části jsou jaká granula?1. Pyramidovitý tvar<br>2. Kulaté, v dolní 1/3, světlé<br>3. Serózní granula (=zymogenní) <b>Jazyk:</b><br>1. Jaká svalovina ho tvoří?<br>2. Co je to sublinguální aplikace a jak to s jazykem souvisí?<br>3. Jaké stroma tvoří papily jazyka?1. Příčně pruhovaná svalovina<br>2. Je to podávání léků do oblasti pod jazykem. Zde se nachází <b>sliznice krytá nerohovějícím dlaždicovým epitelem</b>.<br>3. Vazivové stroma z lamina propria mucosae. Papilly jazyka - jaké máme typy + něco o nich?"<b>1. Papillae filiformes:<br></b>= nitkovité<br>- <u>nejpočetnější</u> na celém hřbetu jazyka - podmiňují jeho <u>drsnost</u><br>- slouží k dotyku<br>- epitel povrchu papil přechází v hroty papil <b>[1]</b><br><br><b>2. Papillae fungiformes:</b><br>= houbovité<br>- hrot a hřbet jazyku<br>- v epitelu papil leží <u>chuťové pohárky</u><br><br><b>3. Papillae foliatae</b><br>= listovité<br>- vzadu a na okraji jazyka<br><br><b>4. Papillae vallatae</b><br>= hrazené<br>- papily obklopuje žlábek, kam ústí <u>Ebnerovy žlázy</u> (čistě serózní) <br><br><br><br><br><br>[1]&nbsp;<img src=""Screenshot 2022-01-14 at 11.33.24.png"">"
<b>Weberovy žlázy:</b><br>1. Kde se nacházejí?<br>2. Typ žlázy?<br>3. Funkce?1. Kořen jazyka pod tonsilla lingualis<br>2. čistě mucinózní (tubulózní)<br>3. lubrikační funkce Jaká je denní celková produkce slin?1000-1500 ml Kdy začíná vývoj dočasných zubů?V 2. embryonálním měsíci Z jakého epitelu se diferencují oba typy zubů?Z odontogenního epitelu <b>Tunica mucosa - lamina muscularis mucosae:</b><br>1. Jakou svalovinou je tvořena a jaké vrstvy tvoří?<br>2. Funkce?1. <br>- hladká svalovina<br>- vnitřní (cirkulárně uspořádané) a vnější vrstva (longitudinálně uspořádána)<br><br>2. umožňuje samostatný pohyb sliznice <b>Tunica muscularis externa:</b><br>1. Z jaké svaloviny je, jaké vrstvy má a jak jsou tyto vrstvy orientovány?<br>2. Mezi svalovými vrstvami je?1.&nbsp;<br>- převážně z hladké svaloviny, na začátku a konci TT (jícen a anus) je příčně pruhovaná<br>- vnitřní vrstva - cirkulárně<br>- vnější vrstva - longitudinálně<br><br>2.&nbsp;<br>- <u>plexus myentericus Auerbachi</u> - nervová pleteň<br>- řídké kolagenní vazivo, cévy (k+l) <b>Tunica adventitia nebo tunica serosa:</b><br>1. Jaký je mezi nimi rozdíl a kde se nacházejí?<b>Tunica adventitia:</b><br>- řídké kolagenní vazivo přecházející do okolí<br>- obaluje části TT, které nejsou v peritoneální dutině - krční a hrudní úsek jícnu, rectum<br><br><b>Tunica serosa:</b><br>- hladká a lesklá<br>- na povrchu - 1 vrstevný plochý epitel (=mezotel)<br>- obaluje orgány peritoneální dutiny <b>Jícen - lamina propria mucosae:</b><br>1. Řídké kolagenní vazivo vybíhá proti epitelu v?<br>2. Jaké žlázky se zde nacházejí?1. papily<br>2. glandulae oesophagicae - rozvětvené tubulózní mucinózní žlázy v horní a dolní části jícnu <b>Jícen - tunica submucosa:</b><br>1. Jaké žlázy se tam nacházejí?1. opět glandulae oesophagicae (stejně jako v lamina propria mucosae) <b>Jícen - tunica adventitia/serosa:</b><br>1. Kde se nacházejí?1.<br><u>adventitia</u> - krční a hrudní jícen (řídké kolagenní vazivo přechází do vaziva mediastina)<br><u>serosa</u> - v břišní dutině Na jaké čtyři části rozdělujeme žaludek?1. kardie (česlo)<br>2. fundus (dno)<br>3. corpus (tělo)<br>4. pylorus (vrátník) <b>Kardie - lamina epithelialis:</b><br>1. Přechod jakého epitelu v jaký?<br>2. Funkce?1. Přechod vrstevnatého dlaždicového v jednovrstevný cylindrický<br>2. sekrece mucinu, ochrana sliznice <b>Kardie - lamina propria mucosae:</b><br>1. Jamky - neboli? + jak vypadají?<br>2. Do jamek ústí?1. foveolae gastricae - mělké a široké<br>2. <br>glandulae cardiacae:<br>- jednoduché nebo rozvětvené tubulózní mucinózní žlázy<br>- vytvářejí mucin, lysozym <b>Fundus &amp; corpus - tunica epithelialis:</b><br>1. Typ epitelu?<br>2. Funkce?<br>3. Jak se mění foveolae gastricae?1. jednovrstevný cylindrický<br>2. opět produkce mucinu --&gt; ochrana sliznice<br>3. zužují se (byly široké) a prohlubují se <b>Fundus &amp; corpus - lamina propria mucosae:</b><br>1. Jaké žlázy zde jsou?<br>2. Na jaké části se tyto žlázy dělí?<br>3. Jaké typ buněk v těchto žlázkách jsou?"1. glandulae gastricae propriae:<br>- jednoduché tubulósní<br><br>2.&nbsp;<br>- krček (zúžený)<br>- tělo<br>- dno=baze<br><br>3.&nbsp;<br>1) <u>Nediferencenované buňky krčku</u><br>- funkce: regenerace epitelu<br><br>2) <u>Mucinózní buňky krčku</u><br><br>3) <u>Krycí (parietální) buňky</u><br>- nejvíce v horní a střední části žláz (mezi krčkem a tělem)<br>- pyramidovitý tvar, kulaté jádro, eosinofilní cytoplasma<br>- funkce: produkce H⁺ a Cl^- (--&gt; HCl) a vnitřního faktoru pro resorpci B12<br><br>4. <u>Hlavní buňky</u><br>- v dolní části žlázy (baze)<br>- cylindrický tvar, bazofilní cytoplasma, serózní granula<br>- funkce: produkce pepsinogenu a lipázy (enzym štěpící triacylglyceroly=tuky na glycerol a mastné kyseliny)<br><br>5. <u>Endokrinní buňky</u><br>- mezi epitelovými buňkami<br>- světlá cytoplasma<br>- funkce: produkce hormonů (např. <b>serotonin</b> - neurotransmiter, <b>gastrin</b> - stimuluje sekreci žaludeční a pankreatické šťávy, <b>somatostatin</b> - tlumí sekreci somatotropinu, inzulinu a glukagonu, gastrinu) <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-02-11 at 14.24.59.png"">"
<b>Pylorus - lamina propria mucosae:</b><br>1. Jaké jsou jamky?<br>2. Jaké jsou žlázy?1. foveolae gastricae - úzké a hluboké<br>2. glandulae pyloricae:<br>- rozvětvené tubulózní mucinózní žlázy (stočené) <b>Žaludek - tunica muscularis externa:</b><br>1. Hladká svalovina má jaké vrstvy?1.<br><u>vnitřní</u> - šikmá (fibrae obliquae)<br><u>střední</u> - cirkulární (v pyloru zesílena - m. sphincter pylori)<br><u>zevní</u> - longitudinální Žaludek má tunicu adventitii nebo tunicu serosu?tunica serosa Na jaké úseky se dělí tenké střevo?1. duodenum<br>2. jejunum<br>3. ileum Jak tenké střevo zvětšuje svojí resorpční plochu?1. <b>plicae circulares Kerckringi = řasy</b><br>- tvořeny sliznicí a submucosou<br><br>2. <b>villí intestinales = klky</b><br>- jsou to výběžky sliznice (tunica epithelialis + lamina propria mucosae)<br><br>3. <b>mikroklky = žíhaný kartáčový lem</b><br>- na apikálním povrchu enterocytů <b>Tenké střevo - lamina epithelialis:</b><br>1. Jaký je epitel?<br>2. Jaké typy buněk se zde nacházejí (6) + tvar &amp; funkce? [EEPPMN]1. jednovrstevný cylindrický<br>2.<br>A) <b>Enterocyty</b><br>- cylindrický tvar<br>- žíhaný lem --&gt; resorpční funkce<br><br>B) <b>Pohárkové buňky</b><br>- jednobuněčné mucinózní buňky<br>- produkce mucinu<br><br>C) <b>Panethovy buňky</b><br>- pyramidovitý tvar<br>- na dně <u>Lieberkühnových krypt</u><br>- ochrana sliznice před mikroby (GA, bazofilní cytoplasma, lysozym)<br><br>D) <b>Enteroendokrinní buňky</b><br><br>E) <b>Nediferencované buňky</b><br><br>F)&nbsp;<b>M-buňky</b><br>- antigen prezentující buňky <b>Tenké střevo - lamina propria mucosae:</b><br>1. Co tato vrstva tvoří?<br>2. V duodenu se tam nacházejí jaké buňky?1. Tvoří stroma klků<br>2. Brunnerovy buňky - produkce zásaditého sekretu <b>Tenké střevo - lamina muscularis mucosae:</b><br>1. Jak moc zasahuje do klků?1. Vůbec <b>Tenké střevo - tunica submucosa:</b><br>1. Jak se nazývá seskupení lymfoidních folikulů?1. Peyerovy pláty (plaky) Tenké střevo má tunicu adventitii nebo tunicu serosu?kromě duodena (adventitia) je všude tunica serosa Jakou funkci má tlusté střevo?- absorpce vody (aktivně transportuje Na⁺)<br>- produkce hlenu Tlusté střevo má tunicu adventitii nebo tunicu serosu?tunica serosa <b>Appendix vermiformis:</b><br>1. Co je to?<br>2. Délka?<br>3. Stavba?1. červovitý výběžek slepého střeva<br>2. 8-10cm<br>3. jako tlusté střevo <b>Anus - lamina epithelialis:</b><br>1. Jaký epitel přechází v co?1. jednovrstevný cylindrický přechází ve vrstevnatý dlaždicový (uvnitř nerohovějící, na kůži rohovějící) <b>Anus - lamina propria mucosae:</b><br>1. Jaká pleteň se zde nachází?1. žilní pleteň - plexus haemorrhoidalis <b>Anus - lamina muscularis mucosae:</b><br>1. Co se s ní děje?1. Vymizí pod vrstevnatým dlaždicovým epitelem <b>Anus - tunica muscularis externa:</b><br>1. Jaký druh svaloviny se zde nachází?1.<br><u>hladká</u> - oblast žilních pletení (=m. sphincter ani internus)<br><u>příčně pruhovaná</u> - řitní otvor + m. sphincter ani externus Anus má tunicu adventitii nebo tunicu serosu?tunica adventitia - horní úsek rekta<br>tunica serosa - dolní úsek rekta Peyerův plát - co je to a kde se nachází?Shluk lymfatických folikulů v tenkém střevě (tunica submucosa) Kolik váží játra?Až 1,5kg (největší žláza v těle) Vstup a výstup v hilu jater?<u>vstup</u>: v. portae, a. hepatica propria<br><u>výstup</u>: d. hepaticus dx. et sin., lymfatické cévy Játra - tvar buňky a jádra?- buňky polyedrické (=mnohostěnné)<br>- jádra velká (i 2), světlá<br>- jadérka Buněčné inkluze jater?- glykogen (PAS reakce s kontrolou)<br>- tukové kapénky<br>- lipofuscin<br>- hemosiderin (zásobní forma železa) Játra - jaký je epitel, jaká vlákna a jaké buňky?trámčitý epitel<br>hepatocyty<br>retikulární vlákna - oporná síť Disseho prostor - co je to, kde se nachází a funkce?=perisinusoidální prostor - štěrbinovitý prostor mezi hepatocyty a stěnou sinusoid<br>- obsahuje Itovy buňky --&gt; hvězdicovité buňky hromadící vitamin A a produkující vazivo (kolagen) <b>[1]</b> <br><br><br><br><br><br><b>[1]</b> V případě poškození jater jsou schopné je opravit. Nicméně tato tvorba kolagenu také přispívá k rozvoji cirhózi.
Kde se v játrech nacházejí sinusoidy?Mezi trámci vytvořené hepatocyty Kde se nacházejí Kupfferovy buňky a jakou mají úlohu?- makrofágy --&gt; fagocytární schopnost --&gt; vrozená imunita, odstraňují staré a poškozené erytrocyty<br>- spolu s endotelem tvoří výstelku jaterních sinusoid Základní stavební jednotkou jater je?lalůček centrální vény Jaterní oběhy a jejich průběh?<b>Funkční:</b><br>- z v. portae<br>- přivádí až 90 % krve se vstřebanými živinami ze střev (včetně toxinů)<br><br>1. v portae<br>2. vv. interlobulares (v portobiliárním prostoru)<br>3. vv. circumlobulares (mezi lalůčky)<br>4. jaterní sinusoidy (mezi trámci)<br>5. v. centralis (uprostřed lalůčku)<br>6. vv. sublobulares<br>7. vv. hepaticae<br>8. v. cava inferior<br><br><br><b>Výživný:<br></b>- z a. hepatica propria<br>- přivádí krev bohatou na kyslík<br><br>1. a. hepatica propria<br>2. aa. interlobulares<br>3. aa. circumlobulares<br>4. jaterní sinusoidy<br>5. v. centralis<br>6. vv. sublobulares<br>7. vv. hepaticae<br>8. v. cava inferior Žlučník - jaké vrstvy stěny má?Chybí mu tunica submucosa (+ v prezentaci není zmíněna ani lamina muscularis mucosae) <b>Žlučník - tunica mucosa:</b><br>1. V co vybíhá?1. v četné rozvětvené řasy <b>Žlučník - lamina epitelialis:</b><br>1. Jaký je epitel?<br>2. Epitel má jádra kde?<br>3. V apikální oblasti má co + jak to zobrazujeme?<br>4. Funkce?1. jednovrstevný cylindrický<br>2. jádra v dolní 1/3 buňky<br>3. mucinózní granula (GAG) --&gt; PAS+, alciánová modř<br>4. funkce: krycí, resorpční (resorpce vody --&gt; zahuštění žluči), sekreční <b>Žlučník - lamina propria mucosae:</b><br>1. Jaké žlázy obsahuje?1. žádné žlázy (pouze v krčku malé mucinózní) <b>Žlučník - tunica muscularis:</b><br>1. Čím jsou prostoupeny vrstvy svaloviny?1. hladká svalovina (opět cirkulární a longitudinální) prostoupena septy Žlučník má tunicu adventitii nebo tunicu serosu?Obě dvě<br><br><b>tunica adventitia:</b><br>- pars hepatica (tedy na straně k játrům)<br><br><b>tunica serosa:</b><br>- oblast obrácená k dutině břišní Jaké látky obsahuje krevní plasma?- voda<br>- proteiny (globuliny, AMK, albuminy, fibrinogen), cukry, lipidy<br>- hormony<br>- minerály a vitaminy Pokud mám ve zkumavce krevní sérum, v jaké části naleznu erytrocyty/trombocyty/leukocyty?leuko &amp; trombo - nahoře (malá hustota)<br>erytro - dole (sedimentují) Krevní nátěr - jak probíhá odběr?"1) Místo ošetříme desinfekcí<br>2) Odběr krve:<br><u>dospělí</u> - bříško prstu nebo laterální bok 3./4. prstu nedominantní ruky<br><u>děti</u> - pata nebo ušní lalůček<br><br>Používáme jednorázové lancety (aka ""kopíčko)<br>3) První kapku setřeme tamponkem, protože může být naředěna <u>tkáňovým mokem</u> nebo tou desinfekcí.<br>Druhou kapku naneseme na čisté a odmaštěné podložní sklíčko.<br>4) Kapku rozetřeme druhým sklíčkem v proti směru!!!<br>5) Necháme zaschnout --&gt; fixujeme --&gt; barvíme. <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-02-26 at 8.32.12.png"">"
Krevní nátěr - jak probíhá barvení?Jedná se o tzv. <u>Pappenheimovu panoptickou metodu</u>, která se skládá ze dvou barvení.<br><br><u>1. barvení - May-Grünwald roztok:</u><br>- je to koncentovaný <b>eosinát methylenové modři v methanolu</b> (methanol fixuje) &lt;-- [teď jsme to zafixovali, ještě jsme nic neobarvili]<br>- poté tento roztok naředíme destilovanou vodou 1:1 --&gt; pokapeme nátěr a necháme působit 1 minutu<br>- slévá se, neoplachuje se<br><br><u>2. barvení - Giemsa-Romanowski roztok:</u><br>- je to <b>eosinát methylenového azuru, modři a violeti</b><br>- trvání 15 minut<br>- oplachujeme vodou, dokud teče barevná voda<br><br>Poté necháme uschnout. Nekryjeme sklíčkem!!!, použijeme imerzní olej a pozorujeme imerzním objektivem (ten bílý). Jak dělíme leukocyty?<b>A) Granulocyty<br></b>- neutrofilní, eosinofilní, bazofilní<br><br><b>B) Agranulocyty<br></b>- lymfocyty a monocyty Co je to diferenciál?= Leukogram<br>- stanovení procentuálního zastoupení jednotlivých bílých krvinek v krvi Jakou vrstvu mají nejsilnější arterie a vény?A - tunica media<br>V - tunica adventitia <b>Vény malého a středního kalibru:</b><br>1. Průměr?<br>2. Nějaké info o vrstvách?1. 1-9mm<br>2.<br><u>tunica intima:</u><br>- endotel + tenká subendotelová vrstva<br><br><u>tunica media:</u><br>- hl. svalovina - cirkulárně<br>- svazky elastických a retikulárních vláken<br><br><u>tunica adventitia:</u><br>- kolagenní vlákna - longitudinálně<br>- mohou se zde nacházet bb. hl. svaloviny <b>Vény svalového typu:</b><br>1. Příklady těchto vén?<br>2. Nějaké info o vrstvách?1. v. cava superior et inferior, v. portae, plexus pampiniformis<br>2.<br><u>tunica intima:</u><br>- dobře vyvinuta<br>- endotel + subendotelová vrstva + longitudinálně uspořádané bb. hl. svaloviny<br>- chlopně<br>- někdy membrana elastica intima<br><br><u>tunica media:</u><br>- tenká<br>- několik vrstev cirkulárně orientovaných hl. buněk a vaziva<br><br><u>tunica adventitia:</u><br>- bb. hladké svaloviny - longitudinálně<br>- mezi těmito svazky - vazivo <b>Kapiláry:</b><br>1. Jaké vrstvy má stěna?"1.<br><b>Endotel</b><br>- endotelové buňky ploché a protáhlé --&gt; oploštělé jádro<br><br><b>Bazální membrána</b><br><br><b>Pericyty</b><br>- hvězdicovité buňky s výběžky, které obemykají kapiláru<br>- zality v BM<br>- <u>fce</u>: podpůrná, reguluje průsvit kapilár <i style=""font-weight: bold;"">[1]</i><br> <br><br><br><br><br><br><b style=""""><i>[1]</i> </b>Pericyty obsahují kontraktilní proteiny - aktin, myosin, tropomyosin --&gt; kontrakce"
Typy krevních kapilár?<b>A) Typické</b><br>- nefenestrované kapiláry = kapiláry somatického typu<br>- kapiláry s fenestrovaným endotelem = kapiláry viscerálního typu<br><br><b>B) Atypické</b><br>- sinusoidy "<b>Kapiláry somatického typu:</b><br>1. Jak jsou rozšířené?<br>2. Proč se jim říká ""nefenestrované""?<br>3. Průměr?<br>4. Kvůli své nefenestraci se budou nacházet kde?"1. Nejvíce (svalová tkáň, vazivo, exokrinní žlázy, nervová tkáň)<br>2. Mají souvislou endotelovou výstelku - těsná mezibuněčná spojení (transport látek probíhá pouze přes buňky pinocytózou nebo difusí)<br>3. 5-15 mikrometrů<br>4. bariéry - hemoencefalická, hemothymická <b>Kapiláry viscerálního typu:</b><br>1. Co jsou to ty fenestrace?<br>2. Jaké typy fenestrací můžeme mít?1. Jsou to póry (intracelulární otvory) o velikosti 60-80 nm.<div><br>2.<br><u>okrouhlé fenestrace s tenkou diafragmou:</u><br>- diafragma = přepážka, ploténka<br>- ve sliznici GIT, endokrinní žlázy, ledviny<br>- rychlá výměna látek mezi okolím a krví<br><br><u>fenestrace bez diafragmy:</u><br>- v glomerulu ledvinného tělíska (filtrace krve na primární moč)</div> <b>Sinusoidy:</b><br>1. Průměr?<br>2. Výstelka - endotelové buňky jsou jaké?<br>3. Jaká je lamina basalis?<br>4. Jaký je lumen a jeho funkce?<br>5. Kde se v těle nachází?1. 30-40 mikrometrů<br>2. Diskontinuální výstelka --&gt; fenestrace<br>3. Nesouvislá nebo chybí<br>4. Nepravidelný --&gt; zpomaluje proud krve pro snadnější látkovou výměnu<br>5. játra, endokrinní žlázy - hypofýza, kůra nadledvin, kostní dřeň Co je to histologie?Nauka o mikroskopické stavbě orgánů a tkání Jaká by měla být tloušťka pozorovaného preparátu?4-8 mikrometrů Postup histologického preparátu?1. Odběr<br>2. Fixace<br>3. Zalévání&nbsp;<br>4. Krájení<br>5. Deparafinace<br>6. Barvení<br>7. Montování Fyzikální fixační prostředky?<b>Vysoké teploty</b><br>- var, suché teplo<br>- méně využíváné<br><br><b>Nízké teploty</b><br>- zmrazovací metody Chemické fixační prostředky?- formol (roztok formaldehydu)<br>- Bakerova tekutina (+ CaCl₂)<br>- metanol (fixace krevních nátěrů)<br>- aceton <b>Fixace - formol:</b><br>1. Co je to formol?<br>2. Jak dlouho probíhá fixace?<br>3. Jak ho uchováváme?<br>4. Typy formolů?1. 40% roztok formaldehydu ve vodě (to je náš 100% formol) --&gt; ředíme na 10-20% roztok (=4-8% roztok formaldehydu)<br>2. <br>- 1-2 dny&nbsp;<br>- nepřefixovává, tzn. při delším účinku neničí tkáň<br>3.&nbsp;<br>- na světle se r<u>ozkládá na kyselinu mravenčí</u> --&gt; láhve z tmavého skla, ředíme pramenitou vodou (neutral. účinky), neutralizujeme CaCO₃<br>4.<br>a) <b>formol = neutrální formol</b><br>b) <b>slaný formol</b> (+ fyziologický roztok --&gt; histochemie)<br>c) <b>nárazníkový formol</b> (+ pufr --&gt; průkaz enzymů v histochemii) <b><i>[1]</i></b><br>d) <b>Bakerova tekutina</b> (+ CaCl2 --&gt; průkaz lipidů)<br>e) <b>bromformol</b> (+ bromid amonný --&gt; impregnace v neurohistologii) <br><br><br><br><br><br><b><i>[1]</i></b> Pufr udržuje stabilní pH
Žlučovody se skládají z?&gt; <b>žlučové kapiláry = primární žlučovody</b><br>- vchlípení buněčné membrány mezi 2 hepatocyty<br><br>&gt; <b>intralobulární žlučovody = Heringovy kanálky</b><br>- na obvodu lalůčků<br>- jednovrstevný kubický epitel<br><br>&gt; <b>interlobulární žlučovody</b><br>- jednovrstevný kubický až cylindrický epitel Čím je dána hranice mezi kůrou a dření?Přechodem pars convoluta et recta proximálního tubulu Jak se dělí dřeň + a čím je podmíněna tato hranice?Zevní dřeň (zevní a vnitřní proužek) a vnitřní dřeň<br><br>Hranice mezi vnitřním proužkem a vnitřní dření je podmíněna začátkem pars recta distálního tubulu Má člověk více krátkých nebo dlouhých kliček v těle?Asi 5x více krátkých Jaké látky obsahuje extracelulární prostor ve dřeni?- <u>sulfatonové proteoglykany</u> (odolnost proti tlaku, zachycují vodu - houba) Velice jednodušše: kde vzniká hypotonická moč?Distální tubulus je nepropustný pro vodu, ale resorpuje Na a Cl. Tím že zůstane voda ale zmizí NaCl vznikne hypotonická moč. Kde vzniká kalcitriol (vit. D)?V epithelu proximálního tubulu hydroxylací svého prekurzoru (z kůže a jater) --&gt; zvýšení střevní resorpce Ca Stěr můžeme provádět čím a kde?<u>kartáček</u> - děložní čípek<br><u>vatová štětička</u>&nbsp;(= spatula) - pochva, bukální sliznice <b>Bouinova tekutina:</b><br>1. Složení?<br>2. Co prokazuje?1.<br>- kys. pikrová 3:1<br>- formol<br>- ledová kyselina octová (5ml na 100ml roztoku)<br>2. polysacharidy Nevýhody fixačních tekutin se sublimátem?Vytváří černé sraženiny --&gt; jódování (Lugolův roztok, jodová tinktura) <b>SUSA:</b><br>1. Složení?<br>2. Co fixuje?1. sublimát, NaCl, formol,...<br>2. tvrdé tkáně - kost, chrupavka <br><br><br><br><br><br>SUSA = SUblimát + SAlt
<b>Zenkerova tekutina:</b><br>1. Složení?<br>2. Co fixuje?1. sublimát, dvojchroman draselný, síran sodný X nemá formol<br>2. membrány Proč preparát zaléváme (krok 3)?Abychom ho mohli nakrájet, musí být zpevněný Zalévací média?<b>Rozpustná ve vodě:</b><br>- pro lipidy<br>- želatina<br>- celodal<br><br><b>Nerozpustná ve vodě:</b><br>- parafín<br>- celoidin Jenom obecně - jaký je postup při zalévání do parafínu?"1. odvodnění - nahrazení vody odvodňovacím médiem<br>2. intermedium<br>3. prosycení parafínem<br>4. vlastní zalití do parafínu <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-06-28 at 5.42.25.png"">"
<b>Zalévání do parafínu - (1) odvodnění:</b><br>1. Proč vůbec odvodňujeme?<br>2. Jak?1. Protože se parafín nemísí s vodou<br>2. Pomocí vzestupné řady alkoholu <b>Zalévání do parafínu - (2) intermedium:</b><br>1. Co je to intermedium?<br>2. Jako intermedium používáme nejčastěji co?1. rozpouštědlo parafínu mísící se s alkoholem<br>2. xylen, benzen, toluen <b>Zalévání do parafínu - (3) prosycení parafínem:</b><br>1. Proč je tu tento krok?1. musíme odstranit intermedium <b>Zalévání do parafínu - (4) vlastní zalití do parafínu:</b><br>1. V čem zaléváme?<br>2. Jak dále parafínový bloček upravíme?1. V zalévací komůrce<br>2.&nbsp;<br>- přebytečný parafín odkrojíme<br>- přitmelíme na dřevěný bloček <b>Krájení řezů:</b><br>1. Tloušťka řezů?1. 4-10 mikrometrů Jaké typy mikrotomů máme?1.<br><b>Sáňkový</b><br>- pohybuje se nůž, jednotlivé řezy<br><br><b>Rotační</b><br>- nůž pevně přichycen, série řezů za sebou<br><br><b>Kryotom</b> <b>Deparafinace:</b><br>1. Proč?<br>2. Postup?1. chceme zbavit řez parafínu a opět zavodnit<br>2.&nbsp;<br>- v kyvetách<br>- sestupnou alkoholovou řadou <b>Montování:</b><br>1. Co je to?<br>2. Jaké typy montovacích médií máme?1. Pomocí montovacího média připevnímě řezy pod krycí sklo<br>2.&nbsp;<br><b>Rozpustná ve vodě:</b><br>- po barvení nemusíme odvodnit!<br>- glycerin, Apathyho sirup<br><br><b>Nerozpustná ve vodě = rozpustná v xylenu:</b><br>- po barvení musíme odvodnit!<br>- kanadský balzám, solakryl, cedrový olej Příklad bazických barviv?HEMATOXYLIN<br>toluidinová modř<br>thionin<br>azokarmín<br>methylenová violeť<br>bazický fuchsin Příklady kyselých barviv?EOSIN<br>anilinová modř<br>světlá zeleň<br>oranž G<br>šafrán<br>kyselý fuchsin Co barví bazická barviva?bazofilní struktury - jádra, ribosomy, granula Co barví kyselá barviva?acidofilní struktury - cytoplasma, kolagenní vazivo, svalstvo, erytrocyty, mitochondrie Co je to neutrofilie + příklad?Schopnost struktur barvit se bazickými i kyselými barvivy.<br>granula neutrofilních leukocytů Metachromasie - co je to + příklad?Schopnost struktur barvit se jinou barvou, než je barva barviva<br><br>toluidinová modř --&gt; granula heparinocytů se neobarví modře ale červenofialově Ortochromasie - co je to + příklad?Schopnost struktur barvit se stejným tónem barvy, jako mělo barvivo.<br><br>alciánová modř --&gt; granula heparinocytů se obarví modře Jak se nazývá schopnost barvit se kterýmikoliv barvivy?chromofilie Jak se nazývá schopnost nebarvit se žádnými barvivy?chromofobie Příprava hematoxylinu?1. hematoxylin je žlutohnědý prášek<br>2. rozpustíme ho ve vodě --&gt; roztok hematoxylinu (ještě nebarví)<br>3. necháme ho zoxidovat a vznikne hematein (pořád ještě nebarví)<br>a) vzdušná - trvá několik týdnů<br>b) oxidační činidla - jodičnan draselný<br>4. přidáme mořidlo --&gt; <u>barevný lak hemateinu</u> (BARVÍ!!!)<br>mořidlo - draselný nebo železitý kamenec Podle mořidla rozeznáváme jaké hematoxyliny?<b>A) kamencový hematoxylin</b><br>- barví modrofialově<br>- Harrisův<br><br><b>B) železitý hematoxylin</b><br>- barví hnědočerně<br>- Heidenhainův (neplést s impregnací!!!) Jaký procentuální roztok eosinu se nejčastěji používá?0,1-0,5% roztok žlutého eosinu Jak barví žlutý trichrom?<u>bazické barvivo:</u> Harrisův hematoxylin<br><u>kyselé barvivo:</u> eosin, šafrán<br><br>- jádra - modrá<br>- cytoplasma - růžová<br>- svalovina - červená<br>- erytrocyty - červená<br>- ! kolagenní vlákna - žlutá ! (to ten šafrán) Jak barví modrý trichrom?<u>bazické barvivo:</u>&nbsp;Weigertův hematoxylin<br><u>kyselé barvivo:</u>&nbsp;kyselý fuchsin, anilinová modř<br><br>- jádra - tmavě hnědá (Weigertův hematoxylin je ze skupiny železitých)<br>- cytoplasma - růžová<br>- svalovina - červená<br>- ! kolagenní vlákna - modrá ! Jak barví zelený trichrom?<u>bazické barvivo:</u>&nbsp;Weigertův hematoxylin<br><u>kyselé barvivo:</u>&nbsp;kyselý fuchsin, oranž G<br><br>- jádra - tmavě hnědá<br>- cytoplasma - okrová<br>- svalovina - červená<br>- erytrocyty - oranžová<br>- ! kolagenní vlákna - zelená !&nbsp; <b>AZAN:</b><br>1. Složení?<br>2. Jak barví?1.&nbsp;<br>barvivo pro zvýraznění vaziva<br>- AZ - azokarmín (bazické)<br>- AN - anilinová modř&nbsp;<br>- oranž G<br>2.&nbsp;<br>- jádra - červeně<br>- cytoplasma - oranžová<br>- kolagenní vlákna - modrá Weigert van Gieson hematoxylin barví jak?- jádra - hnědočerná<br>- svalstvo - žlutá<br>- kolagenní vazivo - červeně Barvení na elastiku?orcein - červenohnědě<br>aldehydfuchsin - modrofialově<br>resorcinfuchsin - černě <b>Impregnace stříbrem:</b><br>1. Co tím znázorňujeme?<br>2. Barva?1. retikulární vlákna<br>2. černá Nisslova metoda?Chceme prokázat tzv. <u>Nisslovu substanci</u> = ribosomy &amp; GER<br>- používáme např. toluidinovou modř nebo thionin (bazická barviva) Jak znázorníme myelinové pochvy?<b>A) Weigertova metoda</b><br>- hnědo-černé zbarvení&nbsp;<br><br><b>B) Luxolová modř</b><br>- modrá Co je histochemie?Obor využívající chemických reakcí k průkazu látek na řezech Histochemie - jak prokážeme DNA?Feulgenovou reakcí Histochemie - jak prokážeme RNA?normálními bazickými barvivy Histochemie - jak prokážeme lipidy?barvivy rozpustnými v tucích - olejová červeň, Sudan III a IV, Sudanová čerň Histochemie - jak prokážeme fosfolipidy?luxolová modř, Weigertova metoda Histochemie - jak prokážeme polysacharidy?PAS reakcí Histochemie - jak prokážeme glykogen?PAS reakcí s kontrolou Histochemie - jak prokážeme glykosaminoglykany (GAG)?- alciánovou modří<br>- metachromatickými barvivy - toluidinovou modří, thionin Histochemie - jak prokážeme enzymy = alkalickou fosfatázu?Azokopulační reakcí Histochemie - jak prokážeme peroxidázy?DAB metodou Histochemie - jak prokážeme dehydrogenázy?tetrazoliovou metodou Histochemie - jak prokážeme kyselou fosfatázu?Gomoriho metodou <b>Feulgenova reakce:</b><br>1. Co tím prokazujeme?<br>2. Postup?1. DNA<br>2.&nbsp;<br>1) od monosacharidu odštěpíme purinovou bazi pomocí kyselé hydrolýzy --&gt; uvolnění aldehydové skupiny<br>2) na tu působíme <u>Schiffovým činidlem</u> --&gt; červenofialová <br><br><br><br><br><br>1. Jadérko se neobarví, protože to je RNA.<br>2. Schiffovo činidlo - fuchsin + siřičitan
<b>Průkaz RNA:</b><br>1. Čím prokazujeme?<br>2. V čem je problém a jak ho vyřešíme?1. bazickými barvivy - toluidinová modř, methylenová modř<br>2. obarví se i DNA, proto musíme mít <u>kontrolní řez</u><br><br><b>1. preparát:</b><br>- obarvíme RNA i DNA<br><br><b>2. preparát (kontrolní):</b><br>- použijeme E ribonukleázu, která RNA rozpustí<br>- poté obarvíme znovu, tentokrát se obarví pouze DNA, protože RNA tam už není <b>Průkaz lipidů:</b><br>1. Co jsou to lipidy?<br>2. Jaká média používáme pro zalévání?<br>3. Barviva?1. buněčné inkluse bez membrány<br>2. rozpustná ve vodě (želatina, celodal); kdybychom použili nerozpustná ve vodě (parafíne - koukám na tebe), tak by se tuky rozpustily)<br>3.&nbsp;<br>- olejová červeň - červená<br>- Sudan III, IV - červenooranžová<br>- Sudanová čerň - černá<br><br>k tomu potom kontrastně obarvíme jádra, aby to nebylo jednolité <b>PAS reakce:</b><br>1. Co tím prokazujeme?<br>2. Z čeho je tento název odvozen?<br>3. Princip?"1. polysacharidy<br>2.&nbsp;<br>- <font color=""#fc0107"">P</font>eriodic <font color=""#fc0107"">A</font>cid = kyselina jodistá<br>- <font color=""#fc0107"">S</font>chiff's reagent = Schiffovo činidlo<br>3.&nbsp;<br>- založeno na oxidaci volných OH skupin<br><br>1) kyselinou jodistou oxidujeme volné aldehydové skupiny polysacharidů --&gt; vznikají dialdehydy (2OH)<br>2) následná reakce s Schiffovým činidlem --&gt; červenofialová barva "
<b>PAS reakce s kontrolou:</b><br>1. Co tím prokazujeme?<br>2. Průběh?"1. glykogen<br>2.&nbsp;<img src=""Screenshot 2022-06-28 at 8.18.29.png""> "
<b>Průkaz enzymů:</b><br>1. Co je to enzym?<br>2. Jak přesně prokazujeme enzym?<br>3. Pro enzymy můsíme dodržet jaké zásady?<br>4. Jak zvýším aktivitu enzymu?<br>5. Pouze název - metoda pro průkaz enzymů?1. <br>= bílkovinné katalyzátory chemických reakcí v organismu<br>2. Prokazujeme ho nepřímo, dokážeme tedy, že je <u>aktivní</u> nebo prokážeme <u>štěpné produkty</u>.<br>3. přesnou teplotu a pH (9,2-9,4) pro daný enzym, jinak snížení aktivity<br>4. aktivátory - kationty Mg, Mn, Ca<br>5. azokopulační reakce <b>Azokopulační reakce:</b><br>1. Princip - jednodušše?<br>2. Princip - i s jednotlivými látkami?1.&nbsp;<br>a) Enzym (=alkalická fosfatáza), který chceme prokázat, rozštěpí námi dodaný substrát. <br>b) Tím vznikne produkt, který reaguje s další námi dodanou látkou.<br>c) Tak vznikne barevná sraženina = <u>azobarviva</u>.<br>2.&nbsp;<br>a) Alkalická fosfatáza rozloží alfa-naftylfosfát na naftol.<br>b) Naftol reaguje s diazinovou solí (fast red, fast blue).<br>c) Vzniká azobarvivo. <b>Gomoriho metoda:</b><br>1. Co tím prokazujeme?<br>2. Princip?1. kyselou fosfatázu (lysosomy)<br>2.&nbsp;<br><b>1. fáze:</b><br>- inkubujeme řez v tekutině s glycerofosfátem sodným a dusičnanem olovnatým --&gt; uvolnění fosfátových iontů, které reagují s dusičnanem olovnatým --&gt; bezbarvá látka<br><br><b>2. fáze:</b><br>- bezbarvá látka + sirník amonný --&gt; černá sraženina Co je to imunohistochemie?Metoda, která umožňuje znázornit konkrétní látku pomocí protilátek. Co je to antigen?Cizorodá látka, která po proniknutní do těla vyvolá tvorbu specifických protilátek Jak se jmenuje část antigenu, kterou protilátka rozeznává?epitop = antigenní determinant Co je to protilátka?Neboli imunoglobulin, je to bílkovina tvořená plazmatickými buňkami na ochranu organismu před antigeny. Jaké třídy protilátek máme?IgA<br>IgD<br>IgE<br>IgG (nejvýznamnější)<br>IgM Jaké fragmenty/koncové části má protilátka?<u>Fab fragment</u> - zde se navazuje na epitop<br><u>Fc fragment</u> - zde se váže značka nebo sekundární protilátka Jak značíme protilátky?<b>A) fluorescenční barviva</b><br>- FITC, TRITC<br><br><b>B) Enzymy</b><br>- peroxidáca, alkalická fosfatáza<br><br><b>C) částice koloidního zlata, ferritin</b><br><br><b>D) biotin + avidin</b><br>- samotný biotin není značený, proto se na něj naváže ještě avidin --&gt; <u>avidin-biotin komplex</u> Jaká značka (marker, label) se obvykle používá při imunohistochemii pro světelnou mikroskopii?Enzym Jaká značka (marker, label) se obvykle používá při imunohistochemickém barvení pro elektronovou mikroskopii (imunoelektronová mikroskopie)?kovová částice <b>Cytoplasmatická membrána:</b><br>1. Tloušťka?<br>2. Kolik vrstev má?<br>3. Obecně - co tvoří CM?1. 8 nm<br>2. 3 vrstvy - kostru tvoří 2 vrstvy fosfolipidů, zevní vrstva je glykokalyx<br>3. polární lipidy a proteiny a glykokalyx <b>Polární lipidy CM:</b><br>1. Jaké typy lipidů?<br>2. Co znamená, že jsou amfifilní?<br>3. Jaké vazby drží lipidy pospolu?<br>4. Jaká látka snižuje nadměrnou fluiditu CM?1. <br>- nejčastěji - fosfolipidy (včetně sfingomyelinu)<br>- glykolipidy (cerebrosidy, sulfatidy, gangliosidy,...)<br>2. To znamená, že jedna část lipidu hydrofobní a druhá hydrofilní - hydrofilní ven, hydrofóbní obrácená dovnitř.<br>3. nekovalentní vazby<br>4. cholesterol <b>Proteiny CM:</b><br>1. Integrální proteiny - kde jsou orientovány, funkce?<br>2. Periferní proteiny - kde jsou orientovány, funkce?1.&nbsp;<br>- zcela prochází fosfolipidovou dvojvrstvou = mají kontakt s intra &amp; extracelulárním prostorem<br>- slouží jako pumpy, kanálky, přenašeče<br>2.&nbsp;<br>- přiléhají na integrální proteiny<br>- slouží jako adaptory, tzn. na integrální proteiny je takto nepřímo připojen cytoskelet <b>Glykokalyx:</b><br>1. Tloušťka?<br>2. Jak vzniká?<br>3. Jaký náboj tvoří na povrchu buňky?1. 500 nm<br>2. Glykokalyx je polysacharidový plášť<br>a) vnější část lipidové dvojvrstvy obsahuje kromě fosfolipidů i glykolipidy, které obsahují <u>oligosacharidy a kyselinu sialovou</u> (derivát kyseliny neuraminové)<br>b) tyto zbytky ční nad dvojvrstvu a tvoří glykokalyx<br>3. záporný náboj <b>Mikrořasy:</b><br>1. Na jakém pólu?<br>2. Funkce?1. Apikální<br>2. Udržují tekutý film - vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel (jícen, rohovka, plica vocalis) <b>Mikroklky:</b><br>1. Na jakém pólu?<br>2. Délka a tloušťka?<br>3. Soubor mikroklků se nazývá?1. Apikální<br>2.&nbsp;<br>délka - 2 mikrometry<br>tloušťka - 0,1 mikrometrů<br>3. kartáčový neboli žíhaný lem <b>Stereocilie:</b><br>1. Co je to vlastně?<br>2. Jaké typy rozlišujeme?1. velice dlouhý mikroklk (mikroklk má délku 2 mikrometry; stereocilie má až 10 mikrometrů)<br>2.&nbsp;<br><b>A) Stereocilie vývodních cest pohlavních u muže:</b><br>- epididymis, ductus deferens<br>- zde jsem ovšem flexibilní!<br><br><b>B) Stereocilie vláskových buněk vnitřního ucha</b><br>- čidla pohybu <br><br><br><br><br><br>stereocilie - stereos (tuhý) + cilium (řasa)
<b>Bazální labyrint:</b><br>1. Na jakém pólu?<br>2. Výběžky jsou zaklesnuty kde?<br>3. V místě bazálního žíhání jsou jaké organely?1. Bazální<br>2. Do záhybů sousedních buněk - <u>interdigitace</u><br>3. Mitochondrie postavené na výšku "<b>Kinocilie:</b><br>1. Neboli?<br>2. Délka a průměr?<br>3. Co můžeme z názvu ""kino-cilie"" odvodit?<br>4. Kmity se uskutečňují na jakém principu?"1. Řasinky<br>2.&nbsp;<br>- délka - 5 mikrometrů<br>- průměr - konstantních 250 nm<br>3. Jsou to řasy vykonávající pohyb - pomocí kostry z mikrotubulů a pomocí proteinových motorů<br>4. Stejným směrem ale nikoliv synchronně, ale metachronně = jeden za druhým <b>Bičík:</b><br>1. Neboli?<br>2. Co je to vlastně?1. Flagellum<br>2. Dlouhá kinocilie (kinocilie má asi 5 mikrometrů; bičík má cca 55 mikrometrů) Tloušťka cytoskeletu?Mikrotubuly - 25 nm<br>Intermediární filamenta - 10 nm<br>Aktinová/mikro filamenta - 7 nm <b>Aktinová filamenta:</b><br>1. Co jsou to ty aktiny a kde se vyskytují?<br>2. Co je to ten G-aktin a F-aktin?<br>3. Aktinové filamentum má jaké konce?<br>4. Co zajišťuje jejich stabilitu?<br>5. Proteiny zesíťující aktin?<br>6. Jak jsou AF ukotvena k transmembránovým proteinům?"1. <br>- globulární proteiny<br>- ve všech buňkách, nejvíce ve svalovině (as 50 % všech proteinů)<br>2.&nbsp;<br>Globulární aktinový monomer (= G-aktin) se za využití ATP přemění na aktinové filamentum (= F-aktin)<br>3.&nbsp;<br>- <b>plus konec</b> - zde se prodlužuje a rozpadá <u>rychle</u><br>- <b>mínus konec</b> - prodlužování a rozpad <u>pomaleji</u><br>4. doprovodné/provázející proteiny (např. tropomyosin) [s jejich pomocí může v rámci sekund rychle změnit svojí strukturu]<br>5.<br><img src=""Screenshot 2022-06-28 at 18.35.52.png""><br>6.&nbsp;<br>- ukotvení pomocí proteinů = adaptorů (vinculin, talin, alfa-aktinin) "
Musí být aktinová filamenta non-stop připojena k transmembránovým proteinům?Ne<br>ERM-rodina (ezrin, radixin, moesin) jsou adaptory, které jsou neaktivní a připraveny připojit AF k cytoplasmě Co je to kortikální aktinová síť?Vrstva pod cytoplasma z AF zodpovídající za tvar.<br>Proteiny jako spektrin, dystrofin tuto vrstvu připojují k CM <b>Myosiny:</b><br>1. Jaké části má?<br>2. Hlavička?<br>3. Krček?<br>4. Ocas?1. Hlavička, krček, ocas<br>2.&nbsp;<br>- ATPasová aktivita<br>- afinita k aktinu<br>3.&nbsp;<br>- MLC proteiny (= lehké řetězce myosinu) - ovlivňují vlastnosti hlavičky<br>4.<br>- určuje roli myosinového motoru (myosin I - monomer; myosin II &amp; V - dimer) <b>Mikrotubuly:</b><br>1. Jakými proteiny jsou tvořeny?<br>2. Jaké má konce?<br>3. Jak se zde jmenují doprovodné proteiny obecně?<br>4. K čemu slouží centrosom?1. alfa a beta tubuliny<br>2. stejné jako u AF - plus konec a mínus konec<br>3. MAPs (= microtubule associated proteins)<br>4.&nbsp;<br>- začíná zde nových mikrotubulů, protože slouží jako MTOC (mikrotubuly organizující centrum<br>- MT jsou v centrosomu ukotveny svým mínus koncem <b>Proteinové motory mikrotubulů:</b><br>1. Jaké systémy to jsou?<br>2. Obecně, k jakému konci směřují?<br>3. Co jsou to mitotické jedy + příklad?1. kinesiny a dyneiny<br>2.&nbsp;<br>- kinesiny směřují k plus konci (transport k periferii)<br>- dyneiny směřují k mínus konci (transport k centru)<br>3.&nbsp;<br>- látka, která se naváže na MT a tím zabraňuje v dělení buňky (mikrotubuly tvoří dělící vřeténko)<br><br>- kolchicin - ocún jesenní<br>- vinkristin - barvínek růžový<br>- taxol - tis západoamerický <b>Centrosom:</b><br>1. Velikost?<br>2. Z jakých částí se skládá?<br>3. Jak se mu také říká?<br>4. Jak vznikne nový MT?"1. 1 mikrometr<br>2. pericentriolová matrix &amp; pár centriolů<br>3. MTOC - mikrotubuly organizující centrum - protože ukotvuje MT, tvoří je a usměrňuje je<br>4.&nbsp;<br>a) roli hraje gamma-tubulin, který je v pericentriolové matrix; vytváří ""<u>gamma-tubulinové prstenčité komplexy = gamma-TuRC</u>""<br>b) na tento komplex se navážou dimery tubulinu (alfa, beta) a tím se prodlužuje na plus konci "
<b>Centriol:</b><br>1. V prostoru tento pár leží vůči sobě jak?<br>2. Stěna je složena z čeho?"1. kolmo proti sobě<br>2.&nbsp;<br>- z devíti tripletů mikrotubulů (9x3)<br><br>každý triplet sestává z:<br>- 1 kompletní A mikrotubulus<br>- 2 nekompletní B &amp; C mikrotubuly <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-06-29 at 4.45.28.png"">"
Kinocilie a bičíky - z čeho vyrůstají?Z tzv. <u>kinetosomu = bazální tělísko.</u><br>Má stejnou stavbu jako centriol a nachází se na apikální straně CM. Kinocilie - stavba kostry?Vnitřní kostra = <u>axonema</u> - tvořená 9 páry MT (9x2+2). Jeden kompletní A, druhý nekompletní B a 2 mikrotubuly uprostřed. Navazuje to přímo na kinetosom.<br><br>Ke kinetosomu jsou orientovány mínus konce (kinetosom v tuto chvíli zastupuje roli MTOC).<br><br>Na A-tubulin je připojen axonemální dynein, který směřuje na sousední B-tubulin. Jsou zakotvené v kinetosomu, proto se ohnou = pohyb. Co je to Kartagenerův syndrom?Porucha axonemálního syndromu, což způsobuje nepohyblivost cilií --&gt; infekce sinus paranasales, dýchacích cest, neplodnost u muže (spermie se nehýbou). <b>Intermediární filamenta:</b><br>1. Jejich stavební princip?<br>2. Jaký doprovodný protein zprostředkovává jejich připevnění k ostatním strukturám?1.&nbsp;<br>- hlavička, střední část a ocas<br>- 2 molekuly/monomery se rovnoběžně sdružují do dimery; 2 dimery se antiparalelně (= opačným směrem) sdružují do tetramerů --&gt; základní stavební kameny IF<br>2. plektin Typy intermediárních filament?<b>A) cytokeratinová</b><br>- v epitelech<br>- polymery ze 2 různých typů cytokeratinu<br><br><b>B) vimentinová</b><br>- buňky mesenchymového původu - myelin ve Schwannových bb., buňky vaziva, kosti, chrupavky<br><br><b>C) desminová</b><br>- svaly<br><br><b>D) gliová</b><br>- tvořená GFAP (glial fibrillary acidic protein)<br><br><b>E) neurofilamenta</b><br>- nervové bb. a jejich výběžky<br>- polymery ze 3 proteinů<br><br><b>F) laminová</b><br>- vytvářejí síť (= lamina) pod vnitřní jadernou membránou Kontakty buněk - jaké základní druhy máme?<b>1) adhesní</b><br>- mechanická opora buňky s buňkou (desmosom, zonula adherens) nebo buňky k mezibuněčné hmotě (hemidesmosomy)<br><br><b>2) těsné</b><br>- mezibuněčná štěrbina je uzavřena (zonula occludens = tight junction)<br><br><b>3) komunikační</b><br>- výměna látek (nexus = gap junction) Molekulární stavba/struktura adhesních kontaktů?<b>1. Transmembránové proteiny</b><br>- vytvářejí spojení<br><u>cadheriny</u> - spojení buňka-buňka<br><u>integriny</u> - spojení buňka-mezibuněčná hmota<br><br><b>2. Filamenta cytoskeletu</b><br>- IF - desmosom, hemidesmosom<br>- AF - zonula adhaerens, fokální kontakt<br><br><b>3. Plakové proteiny</b><br>- stabilizace spojení cytoskelet-transmembránový protein <b>Desmosom:</b><br>1. Průměr?<br>2. Výskyt?1. 0,3 mikrometry<br>2. epitel vrstevnatý dlaždicový, srdeční sval, meningové buňky pia mater <b>Tight junction:</b><br>1. Jaké transmembránové proteiny uzavřou mezibuněčnou štěrbinu?<br>2. Permeabilita?"1. occludin a klaudin (""sešití"" membrán obou buněk k sobě)<br>2. Závisí na mnoha věcech - jak moc jsou k sobě blízko nebo přítomnost pórů v klaudinu "
"<b>Nexus:</b><br>1. Průměr?<br>2. Jak velká je tato mezera?<br>3. Jaké látky skrz tyto kanály prochází?<br>4. Pokud jsou buňky propojeny, nehrozí nebezpečí, že nějaký problém si navzájem předají?<br>5. Transmembránové proteiny?<br>6. Jaký je rozdíl mezi ""konexin"" a ""konexon""?"1. 0,3 mikrometrů (jako desmosom)<br>2. 3 nm<br>3. ionty, malé molekuly - glukoza<br>4. Není to nutné. Například u vysoké koncentrace Ca iontů, což je toxické, se kanálky uzavřou a postihne to pouze tu jednu buňku.<br>5. connexiny<br>6.&nbsp;<br>- <u>konexin</u> - transmembránový protein<br>- <u>konexon</u> - půlkanálek tvořený 6 molekulami konexinu <b>Ribozomy:</b><br>1. Velikost?1. 200 nm Co je to ergastoplasma?Cytoplasma kolem jádra - GER a ribozomy <b>Lysosomy:</b><br>1. Velikost?<br>2. pH?<br>3. Funkce?<br>4. Z čeho je vnitřní membrána, aby se sama nenaleptala?<br>5. Jak se enzymy dostanou do lysosomu?<br>6. Co se stane, pokud lysosom není schopný látku rozložit?1. 0,5 mikrometrů<br>2. 4,5<br>3. Odbourávání opotřebovaných částí buňky a látek z endocytósy.<br>4. glykoproteiny<br>5. Enzym = protein<br>1) Z GER do GA, kde speciální receptory zjistí, že se jedná o zísilku enzymů pro lysosom. Pozná to podle <u>M6P - manoso-6-fosfátového radikálu</u>.<br>2) Proběhne transport k endosomům, kde se receptor oddělí od enzymu.<br>3) Enzym se pošle lysosomu, kde proběhne finální úprava.&nbsp;<br>6. Vzniknou <u>telolysosomy (= reziduální tělíska)</u>, ve kterých je tento materiál uložen. Aktivita enzymů zde klesá. <b>Endosom:</b><br>1. Co je to?<br>2. Jak je dělíme?<br>3. pH?<br>4. Co je to multivesikulární tělísko?1. Organela podobná vakuolám, která přijímá látky z endocytózy a posílá je do lysosomů.<br>2.<br>- rané/časné - hromazení několik minut<br>- pozdní - hromazení několik hodin<br>3. 5-6<br>4. Označení pro pozdní endosomy, které mají hodně vesikul uvnitř. Autofagie - průběh?1) Nejdříve vzniknou autofagické vakuoly, které splynou s endosomem nebo lysosomem --&gt; <u>autolysosom</u>.<br>2) Tak má potřebné enzymy a svůj obsah natráví. <b>Fagocytósa:</b><br>1. Jak velké částice se pohltí?<br>2. Používá se vakuola nebo vesikula?<br>3. Jak to probíhá?1. cca 0,5 mikrometrů<br>2. vakuola<br>3.&nbsp;<br>1) Materiál se obklopí pseudopodiemi.<br>2) Okraje splynou a vznikne <u>heterofagická vakuola = fagosom</u>.<br>3) Ten splyne s endosomy nebo lysosomy --&gt; fagolysosom. Zde proběhne natrávení. <b>Pinocytósa:</b><br>1. Velikost pohlcovaných částic?<br>2. Používá se vakuola nebo vesikula?<br>3. Pouze názvy - jak rozdělujeme pinocytósu?1. cca 100 nm<br>2. vesikula vzniklá invaginací CM<br>3.&nbsp;<br>a) clathrin-dependentní<br>b) clathrin-non-dependentní<br>c) clathrin a caveolin non-dependentní <b>Clathrin-dependentní endocytosa:</b><br>1. Co je to ten clathrin?<br>2. Průběh?1. Protein, který zprostředkovává invaginaci CM<br>2.&nbsp;<br>1) Pohlcovaná látka se naváže zvenku na receptor.<br>2) Zevnitř se clathrin pomocí svého adaptorového proteinu AP2 naváže na membránu.<br>3) Dojde k odškrcení váčku, clathrin odpadne a váček putuje do endosomů. <b>Clathrin-non-dependentní endocytósa:</b><br>1. Když zde nefiguruje clathrin, tak co jiného?<br>2. Funkce caveol?1. Protein caveolin, který vytváří caveoly (= jamky)<br>2.&nbsp;<br>- endocytósa<br>- transcytósa <b>Transcytósa:</b><br>1. Co je to?1. Proces spojující endocytósu a exocytósu dohromady. Látka se přijme na apikálním pólu, nenatráví se (mine endosomy a lysosomy) a na druhé straně buňky se vyloučí. <b>Melanosomy:</b><br>1. K čemu slouží melanin?<br>2. Jak probíhá syntéza melaninu?1. absorbce UV záření<br>2.&nbsp;<br>- výchozí látka - tyrosin (AMK)<br><br>1) tyrosin je enzymem tyrosinasou katalyzován na DOPA<br>2) DOPA poylemruje na nerozpustný melanin <b>Mitochondrie:</b><br>1. Kromě tvorby ATP, jaká je další funkce?<br>2. Délka a průměr?<br>3. Typy mitochondrií?1. střádání Ca iontů, syntéza steroidních hormonů<br>2.&nbsp;<br>- délka - 20 mikrometrů<br>- průměr - 0,5 mikrometrů<br>3.&nbsp;<br>Podle diferenciace vnitřní membrány:<br>- <u>s kristami</u> - většina<br>- <u>tubulární</u> - produkce steroidních hormonů (kůra nadledvin, Leydigovy bb.) <b>Peroxisomy:</b><br>1. Funkce?<br>2. Co je to plasmalogen?1. <br>- oxidativní odbourávání mastných kyselin<br>- jako vedlejší produkt vznikne peroxid vodíku H2O2, který je ale pro buňku toxický, proto enzym <u>katalasa</u> ho převede na vodu a kyslík<br>2.&nbsp;<br>- peroxisom vytvoří tento fosfolipid, který je v myelinu nebo srdeční svalovině Lipidové kapénky - jaký mají obal?Nemají biologickou membránu.<br>Obal je tvořen fosfolipidy a amfifilními proteiny (perilipin, adipofilin) <b>Proteosomy:</b><br>1. Funkce?<br>2. Průběh?1. likvidace proteinů (jsou i v karyoplasmě)<br>2. <br>1) Na protein, který má být rozložen, se naváže několik molekul proteinu <u>ubiquitinu</u>.<br>2) Takto označený protein vnikne do proteosomu a rozštěpí se. <b>Jádro:</b><br>1. Velikost?<br>2. Stavba jaderného obalu?<br>3. Kolik máme jadérek?1. 7 mikrometrů<br>2. <br>Dvě vrstvy, mezi nimiž je <u>perinukleární cisterna</u>. Ta je propojena s cisternami GER.<br>Pod vnitřní stranou membrány je <u>nukleární lamina</u>, která stabilizuje celý obal.<br>3. 2x5 chromosomy s rRNA geny na počátku, potom to spolu splyne a počet se sníží Co je to Barrovo tělísko?Inaktivovaný X chromosom u ženy.<br><br>Jeden ze dvou X chromosomů u ženy je inaktivovaný, jinak by vůči mužům působila 2x větší X-chromosomová dávka.<br>Tento inaktivovaný chromosom je kondenzovaný v interfázi, a proto je možné ho pozorovat. Centromery u sebe drží protein <span class=cloze>[...]</span>. Ten je drží až do fáze - anafáze. Jeho předčasnému účinku rozdělení brání protein sekurin.Centromery u sebe drží protein <span class=cloze>cohesin</span>. Ten je drží až do fáze - anafáze. Jeho předčasnému účinku rozdělení brání protein sekurin.<br> Centromery u sebe drží protein cohesin. Ten je drží až do fáze - <span class=cloze>[...]</span>. Jeho předčasnému účinku rozdělení brání protein sekurin.Centromery u sebe drží protein cohesin. Ten je drží až do fáze - <span class=cloze>anafáze</span>. Jeho předčasnému účinku rozdělení brání protein sekurin.<br> Centromery u sebe drží protein cohesin. Ten je drží až do fáze - anafáze. Jeho předčasnému účinku rozdělení brání protein <span class=cloze>[...]</span>.Centromery u sebe drží protein cohesin. Ten je drží až do fáze - anafáze. Jeho předčasnému účinku rozdělení brání protein <span class=cloze>sekurin</span>.<br> Co jsou to tumor-supresorové geny?Jsou to geny, které znemožňují buňce překročit kontrolní bod v buněčném cyklu, pokud nedosáhla všech podmínek.<br><u>např</u>. protein p53, Rb-protein <b>Kmenové buňky:</b><br>1. Jak se taková buňka rozdělí?"1. asymetricky --&gt;<br>a) jedna si udrží vlastnosti mateřské buňky (""sebeobnova do zásoby"")<br>b) druhá se rychle množí, ale už nemá schopnost regenerace (""transitní amplifikace buněk - TAB"") "
Co je to anoikis?Speciální forma apoptózy, kdy buňka ztratí adhesní schopnost - integriny (buňka-mezibuněčná hmota). Co je to diktioten?V diplotenu vstoupí oocyt do klidové fáze (na desítky let) Jaderný obal je vlastně pokračováním jedné organely. Dokonce když se při buněčném dělení jaderný obal rozpadá, stávají se jeho membrány součástí této organely. O jaké organele je řeč?GER Jak se jmenují enzymy, které se významně podílejí na fragmentaci buněčných struktur během&nbsp;<b>apoptózy</b>?caspázy Jaká je funkce&nbsp;<b>cyklin dependentních kináz</b>?Fosforylují další signalizační proteiny a tím regulují průchod buněčným cyklem Jaká je vhodná technika pro rozlišení jednotlivých chromosomů v jedné buňce?Fluorescentní in situ hybridizace (FISH) <br><br><br><br><br><br>Feulgenova reakce skutečně prokazuje DNA, dokonce lze výsledek kvantifikovat, ale prokazuje DNA jako celek, nikoliv jednotlivé chromosomy
Jaký typ cytoskeletu tvoří vnitřní výztuž&nbsp;<b>kinocilií</b>&nbsp;(řasinek)?mikrotubuly Jaký typ cytoskeletu tvoří vnitřní výztuhu&nbsp;<b>stereocilií</b>?AF Co jsou to&nbsp;<b>laminy</b>?Intermediární filamenta vyskytující se v buněčném jádře S jakou součástí cytoskeletu je spojen&nbsp;<b>desmozom</b>&nbsp;(macula adhaerens)?IF S jakou součástí cytoskeletu je spojen&nbsp;<b>gap junction</b>&nbsp;(nexus)?Gap junction není spojeno s cytoskeletem V jaké podobě je v buňce skladován glykogen?V podobě glykogenových zrn v cytoplazmě <b>Vimentin</b>&nbsp;(vimentinová intermediární filamenta) je marker (tj. je přítomen ve velkém množství) jedné skupiny buněk. Jaké?Buněk mezenchymového původu Gamety se vyvíjí z čeho?<br>Tyto prvotní buňky mají jaký osud?Z gonocytů (primordial germ cells), které se objevují v epiblastu ve 2. týdnu.&nbsp;<br>Potom ve 4. týdnu migrují ze žloutkového váčku k vyvýjejícím se gonádám, dojdou tam v 5. týdnu.&nbsp; Gonocyt, který docestoval do ovaria, se přemění na?oogonie&nbsp;<br>- prochází řadou mitotických dělení a na konci 3. měsíce se seskupí do klastrů obklopených 1 vrstvou plochého epitelu (tzv. folikulární buňky) <br><br><br><br><br><br>Folikulární buňky nepocházejí z gonocytu, ale z epitelu ovaria.
V kolika měících je dosaženo konečného počtu množství oogonií?V 5. měsíci - asi 7 miliónů, ale postupně s primárními oocyty degenerují Primární transkript značíme jak?jaderná RNA - nRNA Co jsou to spliceosomy?Komplexy malých jaderných RNA (snRNA), ve kterých probíhá splicing=sestřih primárního transkriptu. Kolik proteinů může člověk syntetizovat?Asi pětinásobek počtu genů, tj. 100 000 proteinů. Co je to sestřihová isoforma?Několik různých proteinů vzniklých ze stejného genu. Aby induktor mohl působit na cílenou tkáň (= responder), musí se tato tkáň aktivovat čím?kompetečním faktorem <b>Parakrinní faktory:</b><br>1. Neboli?<br>2. Jaké skupiny máme?1. růstové a diferenciační faktory (GDF - growth and differentiation factor)<br>2.&nbsp;<br>- fibroblastové růstové faktory (FGF)<br>- WNT proteiny<br>- Hedhehog proteiny<br>- Transformující růstové faktory beta (TGF-beta) <b>Fibroblastové růstové faktory:</b><br>1. Název receptorů?<br>2. Funkce?<br>3. K čemu slouží FGF8?1. receptory fibroblastových růstových hormonů - receptory s tyrosinkinasovou aktivitou<br>2.&nbsp;<br>- angiogenese<br>- růst axonů<br>- diferenciace mesodermu<br>3. vývoj končetin a částí mozku <b>Hedhehog proteiny:</b><br>1. Jaké máme geny hedhehog?<br>2. Receptor?<br>3. Funkce?1. Sonic hedhehog, Desert, Indian<br>2. Receptor Patched vázající se na protein Smoothened<br>3.&nbsp;<br>- vývoj končetin v antero-dorsální ose<br>- diferenciace somitů<br>- indukce nervové trubice <b>WNT proteiny:</b><br>1. Receptor?<br>2. Funkce?1. Frizzled<br>2.&nbsp;<br>- tvorba formy končetin<br>- rozvoj mesencephala <b>TGF-beta proteiny:</b><br>1. Jaké členy má?<br>2. Funkce?1.<br>- kostní morfogenetický protein<br>- Anti-Müllerovský hormon<br>- aktiviny<br>2.&nbsp;<br>- tvorba extracelulární matrix<br>- vývoj plic, ledvin Co je to OMI?oocyte maturation inhibitor - peptid, který zablokuje zrání primárního oocytu v diakinesi <b>Zona pellucida:</b><br>1. Kde se to nachází?<br>2. Odkud to pochází?1. obaluje to primární oocyt<br>2. produkuje to primární oocyt a granulosové buňky - vrstva glykoproteinů&nbsp; <b>Graafův folikul:</b><br>1. Velikost?<br>2. Po dozrání sekundárního (= Graafova folikulu) vzroste hladina jakého hormonu?1. 25 mm<br>2. LH - lutenisační hormon Jaký útvar a kdy vstupuje do dělohy?morula ve 4. dni V jakých časových intervalech je vlivem rýhování dosaženo:<br>1. 2-buněčného stádia?<br>2. 4-buněčného stádia?<br>3. 12-16-buněčného stádia?1. 30 hodin<br>2. 40 hodin<br>3. 3 dny (pozdní morula 4 dny --&gt; vstup do dělohy) Souhrn posloupností pro vznik blastocysty?pozdní morula (4 dny) vstupuje do dělohy --&gt; pronikání tekutiny přes zona pellucida --&gt; dutinky --&gt; splynutí dutinek v blastocystu <b>Implantace/nidace:</b><br>1. Jaký den k ní dochází?<br>2. Na jakém pólu?<br>3. V jaké části dělohy k ní obvykle dochází?<br>4. Jaký předpoklad musí být splněn?<br>5. Co je to apozice?1. 5,5.-6. den<br>2. embryonální<br>3. <br>- zadní část fundu dělohy<br>- uchycuje se mezi ústí žlázek<br>4. musí být zaniklá zóna pellucida<br>5. přiložení trofoblastu mezi ústí žlázek endometria Kdy dochází k rozpadu zona pellucida?Asi 2 dny po vzniku blastocysty (blastocysta vzniká asi 4,5. dne) <b>Implantace:</b><br>1. Apozici zprostředkovává co?<br>2. Poté se děje co a čím je to zprostředkované?<br>3. Jakou roli má laminin?<br>4. Jakou roli má fibronektin?<br>5. Co je to HBEGF?<br>6. Otvor po implantaci se uzavře čím?1. vazba L-selektinu (membrána trofoblastu) s cukernými receptory epitelu endometria<br>2.&nbsp;<br>- invaze trofoblastu<br>- <u>integriny</u> (z trofoblastu) a molekuly mezibuněčné hmoty endometria (<u>laminin, fibronektin</u>)<br>3.&nbsp;<br>- po připojení na jeho receptory - integrinové receptory - zprostředkovávají vazbu buněčných membrán<br>4. <br>- po připojení na jeho receptory stimulují migraci a diferenciaci (implantace = vzájemné působení endometria - migrace buněk, a trofoblastu - diferenciace a proliferace)<br>5. heparin bound epidermal growth factor<br>- exprimovaný epitelem endometria<br>- váže se na heparan sulfát (proteoglykan) a na svůj vlastní EGF receptor na povrchu trofoblastu --&gt; ADHEZE<br>- buňky v místě kontaktu proliferují a vytvoří syncytium<br>6. fibrinovou zátkou <b>Děloha během implantace:</b><br>1. V jaké fázi se děloha nachází?<br>2. Jaký tvar mají žlázky?<br>1. sekreční (jiná fáze neumožňuje implantaci)<br>2. pilovitý - vinutý průběh<br> <b>Endometrium během implantace:</b><br>1. Co znamená, že sliznice je edematózní?<br>2. Jaký sekret obsahují žlázky?<br>3. Fibroblasty se změní v co?<br>4. Co je to decidualizace nebo deciduum?<br>5. Vzhledem k embryu rozeznáváme jaké části decidua?<br>6. Co tvoří první výživu pro embryo?<br>7. Co dalšího deciduální buňky dělají/produkují?1. prosáklá<br>2. PAS pozitivní<br>3. deciduální buňky, které shromažďují glykogen, proteiny a lipidové kapénky<br>4.&nbsp;<br>deciduum = těhotenská děložní sliznice<br>5.&nbsp;<br>- decidua basalis<br>- decidua marginalis<br>- decidua capsularis (splyne a zanikne)<br>- decidua parietalis (splyne a zanikne)<br>6. deciduální buňky kolem syncitiotrofoblastu + sekret žláz + mateřská krev v lakunách --&gt; <u>histiotrofé<br></u>7.&nbsp;<br><b>Imunoprotektivní prostředí pro embryo:</b><br>- imunosupresivní látky (prostaglandiny) inhibující aktivací natural killers<br>- poskytnutí leukocytů, které produkují interleukin 2 = brání odmítnutí embrya matkou Co je to hCG a kdy dochází k jeho produkci?lidský choriogonadotropin (hormon)<br>- produkuje ho syncitiotrofoblast kolem 7. dne Jakými buňkami je tvořen cytotrofoblast a syncytiotrofoblast?<u>Cytotrofoblast</u> - kubické buňky<br><u>Syncytiotrofoblast</u> - souvislá masa s mnoha jádry bez hranic mezi buňkami Jak probíhá mitóza v cytotrofoblastu?jedna z dceřinných buněk zůstaně v CT, druhá ztrazí své ohraničení a vytváří syncytiotrofoblast (ST) "Proč se druhému týdnu říká ""týden dvojic""?"Protože se dělí trofoblast (CT a ST) a zároveň embryoblast (hypoblast a epiblast) Jakými buňkami je tvořen hypoblast a epiblast?<b>Hypoblast</b> - malé kubické buňky sousedící s dutinou blastocysty<br><b>Epiblast</b> - vysoké cylindrické buňky kolem amniové dutiny <b>Amniová dutina:</b><br>1. Kdy vzniká?<br>2. Kde vzniká?<br>3. Čím je ohraničena?1. 8. den<br>2. jako malá dutina mezi epiblastem<br>3. epiblastem a amnioblasty (buňky epiblastu sousedící s CT) Shrnutí 8. dne?- týden dvojic (CT+ST &amp; hypo/epiblast)<br>- amniová dutina<br>- endometrium vysoce vaskularizované (histiotrofé)<br>- velká produkce glykogenu (histiotrofé) Co je to operkulum?fibrinová zátka (9. den) <b>Exocoelomová membrána:</b><br>1. Neboli?<br>2. Kdy vzniká?<br>3. Od čeho je odvozená?<br>4. Co kryje?"1. Heuserova<br>2. 9. den<br>3. asi od hypoblastu<br>4. <br>- vnitřní povrch trofoblastu<br>- spolu s hypoblastem ohraničují <u>exocoelomovou dutinu = primitivní žloutkový váček</u> <br><br><br><br><br><br><img src=""paste-8490b3b9f1b1cbcdcba0b9258f1eba3984334286.jpg"">"
Shrnutí 9. dne?- operkulum<br>- Heuserova membrána<br>- primitivní žloutkový váček<br>- lakuny Co je to uteroplacentární cirkulace?"ST proniknul ještě více do stromatu endometria a ""požírá"" endothel kapilár.<br>Sinusoidy se propojí s lakunami a mateřská krev tudy začne proudit. "
<b>Extraembryonální mesoderm:</b><br>1. Co je to a kde vznikne?<br>2. Z čeho je odvozený?<br>3. Co je to exocoelom?<br>4. Jakým 2 strukturám dává EEM za vznik?"1.&nbsp;<br>- řídké pojivo mezi vnitřním povrchem CT a Heuserovou membránou<br>2. z buněk primitivního žloutkového váčku<br>3.&nbsp;<br>= chorion/choriová dutina<br>- hned po vzniku mesodermu zde vznikají dutinky, které se spojí v <u>extraembryonální coelom = exocoelom</u><br>4.&nbsp;<br>- EM přiléhající k CT a amniovému váčku - mesoderm extraembryonální somatopleury<br>- EM povlékající žloutkový váčel - mesoderm extraembryonální splanchnopleury <br><br><br><br><br><br><img src=""paste-a5423291325cec00bd0a280218e62e3501e89d80.jpg"">"
Průměr zárodečného terčíku v 11.-12. dni?0,1-0,2 mm Shrnutí 11.-12. dne?- uteroplacentární cirkulace<br>- deciduální reakce<br>- extraembryonální mesoderm<br>- exocoelom Co jsou to primární klky a kdy vznikají?13. den<br>- buňky CT lokálně proliferují do ST&nbsp; <b>Definitivní žloutkový váček:</b><br>1. Kdy vzniká?<br>2. Jak vzniká?<br>3. Je stejně velký jako ten primitivní?1. 13. den<br>2.&nbsp;<br>- buňky hypoblastu proliferují, přejdou na vnitřní plochu Heuserovy mmebrány a uvnitř primitivního ž.v. vytvoří definitivní<br>3. Ne, protože značná část se přetvoří na exocoelomové cysty <b>Zárodečný stvol:</b><br>1. Co je to?<br>2. V co se přemění do budoucna?1. Útvar spojující zárodečný terčík s CT<br>2. pupečník Shrnutí 13. dne?- primární klky<br>- definitivní žloutkový váček<br>- exocoelomové cysty Co je to choriová ploténka?EEM pokrývající CT Hlavním procesem 3. týdne je?<b>Gastrulace</b> = invaginace buněk epiblastu, což dává za vznik trojvrstevnému zárodečnému terčíku. Co je to zárodečný terčík?Okrouhlé políčko, kde na sebe naléhá epiblast s hypoblastem. V 3. týdnu se z něho stane trojvrstevný tvořený všemi embryonálními listy. <b>Gastrulace:</b><br>1. Jak začíná?<br>2. Kdy je možné vidět primitivní proužek?<br>3. Hlavový konec primitivního proužku tvoří?<br>4. Jak dojde k vchlipování?1.<br>- vytvořením <u>primitivního proužku</u> na vnějším povrchu epiblastu tím, že epiblast proliferuje<br>2. 15.-16. den jako pruh zvětšeného epitelu s úzkým žlábkem (= primitivní rýha)<br>3. je mírně zvýšen<br>- primitivní uzel Hensenův<br>- primitivní jamka (na samém vrcholu)<br>4. Buňky epiblastu nejdříve migrují k primitivnímu proužku, kde nabývají baňkovitého tvaru, a poté pronikají pod epiblast. <b>Faktory gastrulace:</b><br>1. Jaký faktor řídí migraci buněk z primitivního proužku pod epiblast?<br>2. Na jakém principu tento faktor funguje?<br>3. Další funkce?1. FGF8 z primitivního proužku<br>2. snižuje expresi E-cadherinu, který zodpovídá za soudržnost buněk epiblastu<br>3.&nbsp;<br>- ovlivňuje přeměnu buněk v mesoderm regulací exprese genu Brachyury (T) Která část embryoblastu tedy tvoří jaké zárodečné listy?- epiblast - ektoderm<br>- hypoblast - entoderm<br>- buňky, které se invaginovaly mezi epiblast a hypoblast - mesoderm <br><br><br><br><br><br>Během invaginace se může stát, že buňky nezůstanou mezi a nevytvoří mesoderm, ale nahradí některé buňky hypoblastu --&gt; epiblast je zdrojem pro všechny 3 zárodečné listy!!!
<b>Prechordová ploténka:</b><br>1. Kde se vytváří?<br>2. Co udělají s ploténkou buňky, které migrují mezi epiblast a hypoblast?<br>3. Později během vývoje je ploténka důležitá k čemu?1. mezi koncem chorda dorsalis a orofaryngovou membránou z buněk, které vycestovaly z primitivního uzlu kraniálně<br>2. <br>- zasahují více a více laterálně a kraniálně, až přerostou přes okraj zárodečného terčíku a vstoupí do kontaktu s EEM<br>- potom v hlavové části ploténku z obou stran obrostou<br>3. indukce vývoje telencephala Co je to orofaryngová membrána?rozhraní mezi ektodermem a entodermem na kraniální části zárodečného terčíku Deriváty entodermu?- dýchací soustava<br>- trávicí soustava (kromě dutiny ústní a řitního otvoru)<br>- část vylučovací soustavy Deriváty mesodermu?<b>Paraaxiální:</b><br>- skelet<br>- kosterní svalovina<br><br><b>Intermediální:</b><br>- močo-počo<br><br><b>Laterální:</b><br>- hladká svalovina<br>- kardiovaskulární systém<br>- lymfatický systém<br>- pojivo Deriváty ektodermu?<b>Povrchový:</b><br>- kůže a její deriváty (řasy, vlasy, chlupy, nehty)<br><br><b>Neuroektoderm neurální trubice:</b><br>- CNS<br>- retina<br><br><b>Neuroektoderm neurální lišty:</b><br>- melanocyty<br>- PNS Co je to notogenese?Vývoj chorda dorsalis Jak se určí, kde bude kraniální a kde kaudální konec embrya?To je jeden z prvních pochodů<br><br><b>Hlavová část:</b><br>- řízena geny pomocí transkripčních faktorů OTX2, LIM1, HESSX1 a sekrečního faktoru CERBERUS<br>- tyto geny jsou exprimovány entodermem<br> <div>- při diferenciaci primitivního proužku<b> </b>a udržování jeho indukční a organizátorské funkce se uplatňuje exprese genu <span class=cloze>[...]</span>, patřícího do skupiny genů transformační růstové faktory</div><div>- při diferenciaci primitivního proužku<b> </b>a udržování jeho indukční a organizátorské funkce se uplatňuje exprese genu <span class=cloze>NODALU</span>, patřícího do skupiny genů transformační růstové faktory</div><br> <div>- při diferenciaci primitivního proužku<b> </b>a udržování jeho indukční a organizátorské funkce se uplatňuje exprese genu NODALU, patřícího do skupiny genů <span class=cloze>[...]</span></div><div>- při diferenciaci primitivního proužku<b> </b>a udržování jeho indukční a organizátorské funkce se uplatňuje exprese genu NODALU, patřícího do skupiny genů <span class=cloze>transformační růstové faktory</span></div><br> Jakmile je primitivní proužek a uzel zformován, co se děje dále?Aktivují se další geny a formuje se ventrální/dorsální a ocasní část embrya. Při formování ventrálního mesodermu embrya se uplatňuej jaký gen?kostí morfogenetický protein<br>fibroblastový růstový faktor V ose chordomesodermového výběžku probíhá co?Lieberkühnův kanálek vznikající vchlípením primitivní jamky Jaká místa jako jediná nejsou oddělena mesodermem, ale je zde kontakt ektodermu s entodermem?orofaryngová a kloaková membrána Co je to canalis neurentericus?dno Lieberkühnova kanálku se otevře do žloutkového váčku Zjednoduššeně - vývoj chorda dorsalis?"<img src=""paste-399f06982207be0000327dee070f23ff8e580486.jpg""> "
<b>Paraaxiální mesoderm:</b><br>1. Kdy se rozčleňuje a na co?<br>2. Od okcipitální krajiny mluvíme o?<br>3. Do konce 5. týdne se vytvoří kolik prvosegmentů?<br>4. Somity se laterálně mění v?1. začátkem 3. týdne na párové valy uložené kolem chordy dorsalis - somitomery<br>2. somitech<br>3. 42-44 párů<br>4. zúžené nefrotomy Během vývoje chordomesodermového výběžku se současně na dorsální straně zárodečnoho terčíku vytváří?základ nervového systému v podobě medulární (= neurální) ploténky Z čeho vzniká neurální/medulární ploténka?Ztluštěním ektodermu před primitivním uzlem a následnou diferenciací v neuroektoderm Ze somitů se vyvíjí co?Většina svalů a kožní dermis <b>Entoderm:</b><br>1. Při kraniokaudálním ohýbání vznikají jaké útvary?<br>2. Střední střevo komunikuje s čím?<br>3. Jaké změny probíhají na předním střevě?<br>4. Kdy se protrhává kloakální membrána?1. přední a zadní střevo, střední střevo<br>2.&nbsp;<br>- pouze přechodně komunikuje s žloutkovým váčkem prostřednictvím ductus omphalomesentericus<br>3. nejdříve je od ústní výchlipky (=stomodea) odděleno orofaryngovou membránou, ve 4. týdnu se protrhne a vzniká spoj primitivního střeva s amnionovu dutinou<br>4. až v 7. týdnu (a vznikne orificium urogenitale a apertura ani) Kdy dochází k vývoji kardiovaskulárního systému?Již během 3. týdne <b>Vaskulogeneze:</b><br>1. Co je to za děj?<br>2. Jaké faktory zde působí + jak?<br>3. VEGF - kde je tvořený, receptory?<br>4. Jak přesně VEGF působí?1. Děj, při kterém se tvoří krevní ostrůvky a základy budoucích cév<br>2. <br>- <b>FGF2</b> vytváří <u>hemangioblasty</u>, které vytvoří shluky - <u>krevní ostrůvky</u><br>- <b>VEGF</b> (růstový faktor cévního endotelu) diferencuje jednotlivé buňky krevních ostrůvků<br>3.&nbsp;<br>- tvořen okolními mesenchymovými bb.<br>- receptor typu I a II<br>4.<br>a) VEGF se naváže na receptor typu II a povrchové hemangioblasty diferencuje v <u>angioblasty</u> (= primitivní endotelové buňky)<br>b) vnitřní buňky ostrůvků se přemění na <u>krevní kmenové buňky</u><br>c) VEGF se naváže na receptor typu I a tím propojí jednotlivé angioblasty a vytvoří první cévy <b>Angiogeneze:</b><br>1. Co je to za děj?<br>2. Jaké faktory se zde uplatňují?<br>3. Kdy vznikne primitivní krevní oběh?1. soubor dějů, které propojují primitivní krevní cévy (z vaskulogeneze) a tvoří krevní řečiště<br>2. opět VEGF, dále TGF-beta, PDGF (destičkový r.f.)<br>3. na konci 3. týdne Vývoj srdce rozdělujeme do jakých stádií?1. Cor tubulare duplex<br>2. Cor tubulare simplex<br>3. Cor sigmoideum<br>4. Embryonální srdce<br>5. Fetální srdce <b>Kardiogenní zóna:</b><br>1. Co je to a kde se nachází?<br>2. Jaké faktory jsou zde důležité?1.&nbsp;<br>- místo, kde se vyvíjí srdce<br>- hlavová část trojvrstevného terčíku splanchnopleury intraembr. mesodermu (sahá od primitivního uzlu až těsně před oropharyngovou membránu)<br>2.&nbsp;<br>- transkripční faktor <u>NKX-2,5</u> - srdeční svalovina<br><br>- aby mohla oblast s expresí NKX-2,5 vzniknout, musí se exprimovat jiné faktory:<br>- <u>BMP 2,4</u> (kostní morfogenetický faktor) - produkce v laterálním mesodermu a entodermu<br>- <u>WNT</u> - inhibován pomocí Crescent a Cerberus <b>Mesoderm:</b><br>1. Kdy vzniká paraaxiální mesoderm a jak?"1. cca 17. den z buněk, které se ztluští kolem střední linie <img src=""paste-4aa5d4ef3ff835023036b9ea90cdebf655159e38.jpg"">"
<b>Paraaxiální mesoderm:</b><br>1. Somitomery jsou inervovány čím?<br>2. Kdy se p. m. začíná členit v somity?<br>3. Co je to sklerotom, kdy se tvoří a jeho funkce?1. rhombomery z mozkového kmene<br>2. koncem 3. týdne<br>3.&nbsp;<br>- buňky, které se začátkem 4. týdne osamostatní od somitů a shlukují se kolem chordy<br>- diferenciace v pojiva okolo míchy - základ páteře a míšních obalů <b>Intermediární mesoderm:</b><br>1. Z něho se diferencují později jaké systémy?<br>2. Rozdíl mezi nefrotomem a nefrogenním blastémem?1. urogenitální systém<br>2.&nbsp;<br>- cervikální a horní hrudní oblast - zde je mesoderm segmentovaný --&gt; nefrotomy<br>- kaudálnější směr - zde je mesoderm nesegmentovaný --&gt; nefrogenní blastém <b>Mesoderm laterální ploténky:</b><br>1. Na co se diferencuje a co vytvoří?1. parietální a viscerální list<br><b>Parietální list (somatopleura):</b><br>- laterální a ventrální stěna těla<br>- serózní membrány (peritoneum, pleura, perikard)<br><br><b>Viscerální list (splanchnopleura):</b><br>- stěna střeva<br>- serózní membrána každého orgánu <b>Mesenchym:</b><br>1. Co je to?<br>2. Základem pro vývoj čeho?<br>3. Z čeho se diferencuje?1. sekundární tkáň plnící funkci embryonálního vaziva<br>2.&nbsp;<br>- všechna pojiva<br>- krevní elementy<br>- hladké svalstvo<br>- cévy&nbsp;<br>3. především z mesodermu<br>- ze somitů - sklerotomů a dermatomů<br>- somatopleury a splanchnopleury<br><br>část i z gangliové lišty (ektomesenchym) <b>Cor tubulare duplex:</b><br>1. Jak to všechno začne?1.<br>- v 3. týdnu se zde vytvoří krevní ostrůvky, které obklopí myoblasty<br>- kvůli angiogenezi se zde vytvoří cévní řečiště, které se spojí --&gt; 2 endokardové trubice s vrstvou myokardu <b>Cor tubulare simplex:</b><br>1. Trubice se sunou jakým směrem?<br>2. Co se děje dále?<br>3. Srdeční trubice - co je to srdeční rosol?<br>4. Jaké základy se zde začínají objevovat?<br>5. První kontrakce se objeví kdy? A kdy tyto kontrakce jsou synchronizované?"1. z hlavové části do hrudní<br>2. obě trubice se přiblíží a ve střední čáře splynou --&gt; srdeční trubice (tvar H)<br>3.&nbsp;<br>- myokardový plášť trubice ho produkuje, což je dočasná vrstva srdce oddělující endokard od myokardu<br>- aby mohl vzniknout převodní systém srdeční (PSS)<br>4.&nbsp;<br>- kraniálně - první tepny<br>- kaudálně - první žíly<br><br>1. oddíl - nejkaudálněji - sinus venosus<br>2. oddíl - společná primitivní síň<br>3. oddíl - společná primitivní komora (síň a komora jsou odděleny pomocí sulcus atrioventricularis)<br>4. oddíl - bulbus cordis (sulcus bulboventricularis odděluje od komory)<br>5. <br>- 22. den<br>- konec 4. týdne <img src=""paste-87dd156024639963d6106033af4d1f8886c5cb70.jpg"">"
<b>Cor sigmoideum:</b><br>1. Co se se srdcem děje a kdy?<br>2. Co a kam rotuje?"1.<br>- srdeční trubice se ohybá<br>- konec 28. den<br>2.&nbsp;<br><u>bulbus cordis</u> - doprava a dolů (ventrální a kaudální pohyb)<br><u>síň + sinus venosus</u> - doleva a nahor (dorsální a kraniální pohyb) <img src=""paste-87dd156024639963d6106033af4d1f8886c5cb70.jpg"">"
Jak vznikne embryonální srdce?Všechny části srdce jsou odděleny Chordová ploténka je z jakého zárodečného listu?mesoderm Co je to prechordová ploténka?ventrální ztluštění entodermu <b>Testis:</b><br>1. V čem je uloženo?<br>2. Jaké má tato blána listy?<br>3. Samostatný vazivový obal varlete je co?1. <br>- ve scrotu v tunica vaginalis testis (duplikatura peritonea)<br>- tunica pouze ventrálně a po stranách, vzadu není<br>2.&nbsp;<br>parietální - periotchium<br>viscerální - epiorchium<br>3. tunica albuginea testis (srůstá s t.v.t.) <b>Tunica albuginea testis:</b><br>1. Co je to a čím je to tvořené?<br>2. Vzadu se ztlušťuje v?<br>3. Z mediastina/rete odstupují?1.&nbsp;<br>- vazivový obal varlete<br>- husté kolagenní vazivo<br>2.&nbsp;<br>- mediastinum testis s rete testis<br>3.&nbsp;<br>- septa, která vytvářejí lobuli testis (je jich asi 250) <b>Lobuli testis:</b><br>1. Kolik jich cca je?<br>2. Tvar?<br>3. Uvnitř lalůčků je co?<br>4. Mezi kanálky je?1. 250<br>2. pyramidový<br>3. tubuli seminiferi contorti (= semenotvorné kanálky) a tubuli recti<br>4. intesticium tvořené řídkým vazivem <b>Testis - intersticium:</b><br>1. Jakým vazivem je tvořeno?<br>2. Jaké buňky se zde vyskytují?<br>3. Další obsah intersticia?1. ŘKV<br>2. Leydigovy buňky<br>3. cévy, nervy <b>Leydigovy buňky:</b><br>1. Velikost?<br>2. Tvar?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Jaká je cytoplasma?<br>5. Funkce?<br>6. Jsou ovlivňovány jakým hormonem?1. 15-20 mikrometrů<br>2. polyedrické<br>3. kulaté, velké, světlé<br>4. eosinofilní [mitochondrie tubulárního typu]<br>5.&nbsp;<br>- produkce testosteronu --&gt;<br>a) ovlivnění růstu spermií<br>b) výstellka vývodných cest<br>c) embryonální diferenciaci mužského pohlaví<br>d) vývoj mužských sekundárních pohlavních znaků<br>6. luteinizační hormon z adenohypofýzy <b>Tubuli seminiferi contorti:</b><br>1. V každém lalůčku jich je kolik?<br>2. Délka?<br>3. Z čeho je stěna?<br>4. Na BM nasedá?1. 1-4<br>2. po natažení 30-70 cm, celková délka všech cca 250 m<br>3.&nbsp;<br>- kolagenní a elastická vlákna<br>- myoidní buňky<br>4. germinativní (= zárodečný) epitel --&gt; Sertoliho buňky <b>Sertoliho buňky:</b><br>1. Tvar?<br>2. Kde se vyskytují?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. V jejich výběžčích je uloženo co?<br>5. Výběžky se dotýkají pomocí?1. vysoký cylindrický (tvar je ovšem natolik nepravidelný, že nevidíme hranice)<br>2. na BM tubuli seminiferi contorti a dosahují až do lumina<br>3. oválné, světlé<br>4. jednotlivá vývojová stádia spermií<br>5.&nbsp;<br>- nexy<br>- zonulae occludentes = hematotestikulární bariéra <b>Sertoliho buňky:</b><br>1. Funkce?1.<br>- ochrana spermií před toxickými látkami (hematotestikulární bariéra)<br>- výživa spermií<br>- oporná funkce<br>- fagocytóza zbytkových tělísek<br>- tvorba testikulární tekutiny<br>- produkce inhibinu (inhibuje FSH - folikulostimulační hormon) Jednotlivá stádia spermií?<b>1) Spermatogonie</b><br>- blízko BM<br>- dělíme na A a B<br>- prodělají mitózu<br><br><b>2) Spermatocyt I. řádu</b><br>- největší buňka!<br>- hrubý chromatin<br>- I. meióza<br><br><b>3) Spermatocyt II. řádu = prespermatida</b><br>- haploidní<br>- II. meióza<br><br><b>4) Spermatida&nbsp;</b><br>- haploidní<br>- transformují se do<br><br><b>5) Spermie</b> Jak dělíme vývodné cesty pohlavní?<b>A) Intratestikulární</b><br>- tubuli recti<br>- rete testis<br><br><b>B) Extratestikulární</b><br>- ductulus efferens<br>- ductus epididymidis<br>- ductus deferens<br>- ductus ejaculatorius <b>Tubuli recti:</b><br>1. Jak vznikají?<br>2. Tvar?<br>3. Jaký epitel je tvoří?<br>4. Stěna je z jakého vaziva?1. spojení 2-3 TSC<br>2. krátký, úzký a rovný<br>3. jednovrstevný kubický (germinativní zde už není)<br>4. husté kolagenní vazivo Rete testis - epitel?jednovrstevný dlaždicový nebo kubický nebo cylindrický :)))) <b>Ductulus efferens:</b><br>1. V jaké části varlete se nachází?<br>2. Počet?<br>3. Epitel?<br>4. Jaký je lumen?"1. Nikoliv varle, ale nadvarle. Caput nadvarlete<br>2. 10-20<br>3. <br>- jednovrstevný nebo víceřadý, protože se zde střídají:<br>a) bb. kubické (mikroklky)<br>b) bb. cylindrické (kinocilie)<br>4. hvězdicovitý <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-09 at 16.15.17.png"">"
<b>Ductus epididymidis:</b><br>1. V jaké části varlete se nachází?<br>2. Počet?<br>3. Délka?<br>4. Epitel?<br>5. Buňky v epitelu?<br>6. Lumen?<br>7. Stěna kanálku je z čeho?<br>8. Funkce?"1. Nikoliv varle. Je to corpus a cauda nadvarlete.<br>2. 1<br>3. 4-6 m (je stočený)<br>4. epitel dvouřadý cylindrický<br>5.&nbsp;<br>- cylindrické (stereocilie)<br>6. pravidelné kulaté<br>7. ŘKV + 2-3 vrstvy bb. hladké svaloviny (cirkulárně)<br>8. sklad a dozrávání spermií <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-09 at 16.17.34.png"">"
<b>Funiculus spermaticus:</b><br>1. Neboli?<br>2. Co všechno obsahuje?1. provazec semenný<br>2.<br>- ductus deferens<br>- arterie svalového typu<br>- vény svalového typu (= plexus pampiniformis)<br>- nervy<br>- m. cremaster<br>- ŘKV + tunica vaginalis testis et funiculi spermatici <b>Ductus deferens (chámovod):</b><br>1. Průběh?<br>2. Jaké má vrstvy?1. <br>Směřuje vzhůru k prostatě, kde se rozšiřuje v ampulu. Prostatou prochází jako ductus ejaculatorius a ústí do urethry (pars prostatica urethrae).<br>2.&nbsp;<br><b>Tunica mucosa</b><br>- dvouřadý cylindrický epitel (stereocilie) [pokračují z ductus epididymidis]<br>- ŘKV<br><br><b>Tunica muscularis</b><br>- silná<br>- 3 vrstvy (long - cirk - long)<br><br><b>Tunica adventitia</b><br>- ŘKV Jaké jsou přídatné mužské pohlavní žlázy?- glandula vesiculosa<br>- prostata <b>Glandula vesiculosa:</b><br>1. Neboli?<br>2. Počet?<br>3. Kde se nachází?<br>4. Kam ústí?<br>5. Délka?<br>6. Jaké má vrstvy?1. vesiculae seminales = semenné váčky<br>2. jsou párové&nbsp;<br>3. na spodině vesica urinaria<br>4. do ductus deferens<br>5. 15 cm (je to stočená trubice)<br>6.&nbsp;<br><b>Tunica mucosa</b><br>- vybíhá v řasy (větví se a anastomozují --&gt; primární, sekundární a terciární)<br>- <u>epitel</u>: jednovrstevný kubický až cylindrický nebo dvou- a víceřadý<br>- epitel je sekreční - alkalický sekret (produkce fruktózy pro aktivaci bičíku spermie)<br><br><b>Tunica muscularis</b><br>- 2 vrstvy (cirk - long)<br><br><b>Tunica adventitia&nbsp;</b><br>- ŘKV <b>Prostata (předstojná žláza):</b><br>1. Co je to?<br>2. Epitel?<br>3. Čím je tvořeno stroma?<br>4. Často se zde patologicky vyskytuje co?1. soubor 30-50 rozvětvených tuboalveolárních žlázek<br>2. jednovrstevný kubický až cylindrický, i dvouřadý (stejně jako gl. vesiculosa)<br>3.&nbsp;<br>- <u>fibromuskulární stroma</u> - kolagenní vazivo, elastická vlákna, hl. svalovina –-&gt; tuhá konzistence<br>4. konkrementy <b>Corpora amylacea:</b><br>1. Neboli?<br>2. Kde se nacházejí?<br>3. Jak vznikají?<br>4. Kdy dochází k hypertrofii prostaty?1. prostatické konkrementy<br>2. v luminu žlázek<br>3. tím, že se sekret ze žlázek zahušťuje<br>4. kolem 40. roku <b>Tubuli seminiferi contorti:</b><br>1. Průměr?<br>2. Délka?<br>3. Stěnu tvoří?1. 150-250 mikrometrů<br>2. 30 - 70 cm<br>3. 4-8 vrstev buněk zárodečného epitelu Leydigovy buňky obsahují jakou inkluzi?Reinkeho krystaly - tyčinkovité proteiny Jak se dělí spermatogonie?Na spermatogonii A - stejná jako původní buňka.<br>Na spermatogonii B - pokračuje dále ve vývoji. <b>Primární spermatocyt:</b><br>1. Velikost?<br>2. Co v ní probíhá a jak dlouho?1. 18-24 mikrometrů (největší buňka tohoto vývoje)<br>2. I. meióza trvající 22 dní (proto primárních spermatocytů je v zárodečném epitelu nejvíce) <b>Spermatidy:</b><br>1. Velikost?<br>2. Jejich jádro se v pozdním vývoji přemění na?1. 7-8 mikrometrů<br>2. v hlavičku spermie Jakmile se spermatida přemění ve spermie, kam spermie jde?Uvolnění do testikulární tekutiny a jsou transportovány do epididymis. Spermatogeneze zahrnuje jaké procesy?<u>Spermatocytogeneze</u> - množení, růst a zrání pohlavních buněk<br><u>Spermatohistogeneze</u> - přeměna spermatidy ve spermii <b>Spermatohistogeneze:</b><br>1. Jak to začne?<br>2. Akrozom obsahuje?<br>3. Co se děje s jádrem a akrosomovým váčkem?<br>4. Manžeta - co je to, jak vznikne a funkce?<br>5. Co se stane s nadbytečnou odloučenou cytoplasmou?<br>6. Jak dlouho trvá přeměna spermatogonie ve spermii?"1.<br>- GA se přiblíží k jadernému obalu, propojí se a vytvoří akrozomový váček (obsahuje zrnitý sekret)<br>- celý sekret se spojí v akrozomové granulum<br>- váček + granulum --&gt; <b>akrozom</b><br>2.&nbsp;<br>- <b>proakrozin</b> - jakmile se aktivuje, má řadu hydrolytických enzymů (hyaluronidáza, neuraminidáza, kyselá fosfatáza,...)<br>3. akrosomový váček se přetáhne přes přední 2/3 jádra a vznikne <b>hlavová čepička</b> (PAS pozitivní)<br>4.&nbsp;<br>- ve spodní úrovní akr. váčku se vytvoří nukleární prstenec (protein-polysacharidová povaha), do kterého jsou zakotveny MT = manžeta<br>- přemisťuje cytoplasmu a odštěpuje ji<br>5. Sertoliho buňky ji fagocytují<br>6. 64 dní <br><br><br><br><br><br><img src=""paste-999879a7b3f12dd6cd935efe2c95289b30a7c6c7.jpg"">"
<b>Spermie (zralá):</b><br>1. Délka?<br>2. Čím je krytá?<br>3. Akrozom se nachází kde?1. 60 mikrometrů<br>2. plasmalemou<br>3. na předních 2/3 hlavičky Ductus epididymidis - cylindrické buňky secernují co?glykoproteiny a glycerofosfocholin (inhibuje kapacitaci spermií) <b>Ovarium:</b><br>1. Délka X šířka X tloušťka?<br>2. Povrch tvoří jaký epitel?<br>3. Pod epitelem se nachází jaká vrstva a čím je tvořená?<br>4. Na jaké části ovarium dělíme?<br>5. Na povrchu jsou jaké útvary?1. 3cm X 1,5cm X 1cm<br>2.&nbsp;<br>- jednovrstevný kubický epitel<br>- v hilu je mezotel (peritoneální)<br>3. tunica albuginea z hustého kolagenního vaziva (jako u muže)<br>4. kůra a dřeň<br>5. mikroklky, občas kinocilie <b>Kůra ovaria:</b><br>1. Jaké vazivo?<br>2. Co dalšího se zde nachází?<br>3. Jaké buňky se zde nachází?1. ŘKV s kolagenními a retikulárními vlákny<br>2. ovariální folikuly (jednotlivá stádia vývoje)<br>3. hodně fibroblastů <b>Dřeň ovaria:</b><br>1. Jaké vazivo?<br>2. Z mesovaria sem vstupuje co?<br>3. Jaké jsou v hilu buňky?1. hustší kolagenní vazivo (více vláknité složky)<br>2. snopce hladké svaloviny<br>3.&nbsp;<br>- buňky v intersticiu podobné Leydigovým bb.<br>- opět mají inkluze, produkují estrogeny <b>Primordiální folikul:</b><br>1. V ovariích se nachází od kdy?<br>2. Oocyt je obalen čím?<br>3. Počet?<br>4. Jaké je jádro?<br>5. Co jsou to membranae annulatae?"1. od 3. fetálního měsíce do puberty<br>2. 1 vrstva folikulárních buněk<br>3. 700 000 - 2 000 000<br>4. velké a světlé<br>5. paralelně uspořádané části jaderného obalu <br><br><br><br><br><br><img src=""paste-ec5901acf5c45294d9bf1dee9e57f7aec743a4b4.jpg"">"
<b>Primární folikul:</b><br>1. Průměr?<br>2. Oocyt je obalen čím?<br>3. Jaké je jádro?<br>4. Folikulární buňky mají jaký charakter/funkci?<br>5. Jaká vrstva se utvoří okolo oocytu a z čeho je tvořená?"1. 25 mikrometrů<br>2. folikulární buňky kubického tvaru<br>3. velké, světlé<br>4.<br><div>-&nbsp;dostávají <b>charakter buněk produkujících proteiny</b> (narozdíl od intersticiálních a thékálních buněk – ty produkují steroidy)<br>5. ZP - glykoproteiny a GAG</div> <br><br><br><br><br><br><img src=""paste-87ab24a90739c1a4d538a95190333236d6ddce40.jpg"">"
<b>Sekundární folikul:</b><br>1. Průměr folikulu?<br>2. Velikost oocytu?<br>3. Těsně nad oocytem je co?<br>4. Co se stane s folikulárními bb.?<br>5. Co je to Slavjanského membrána?<br>6. Co je to corona radiata?<br>7. Čím vznikne žíhání ZP?1. 125-150 mikrometrů<br>2. 80 mikrometrů<br>3. zona pellucida - glykoproteiny a GAG<br>4. mají několik vrstev = membrana granulosa<br>5. je to BM pro nejzevnější vrstvu folikulárních bb. (kubické buňky)<br>6. vrstva folikulárních buněk nejblíže oocytu<br>7. z nexů corona radiata <b>Sekundární folikul:</b><br>1. Obal folikulu se diferencuje v jaké 2 vrstvy?<br>2. Jak se z něho stane folikul terciární?<br>3. Jaké hormony produkuje sekundární folikul?"1.<br><b>Theca folliculi interna</b><br>- fibroblasty se zakulatí do polyedrického tvaru --&gt; thékální bb. produkují steroidy<br>- retikulrní vlákna<br>- hodně kapilár - výživa folikulu<br><br><b>Theca folliculi externa</b><br>- zevně od TFI, cirkulární<br>- husté kolagenní vazivo<br>- navazuje na stroma ovaria<br>2.&nbsp;<br>- ve folikulárních bb. se hromadí tekutina, a tak vzniknou dutinky, které splynou v <u>antrum</u>&nbsp;(tento útvar už označujeme jako terciární folikul)<br>3.&nbsp;<br><div>-&nbsp; <u>theca folliculi interna</u>: <b>androgeny</b> – prekurzory estrogenů</div> <div>-&nbsp; androgeny difundují k&nbsp;membrana granulosa – zde se přeměňují na <b><i>estradiol<br></i></b><div>-&nbsp; <u>membrana granulosa</u>: látky tvořící součást folikulární tekutiny – <b>steroidy vážící protein</b></div></div> <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-10 at 7.12.00.png"">"
<b>Terciární folikul:</b><br>1. Velikost oocytu?<br>2. Co se děje s folikulárními buňkami?1. 100-120 mikrometrů<br>2.&nbsp;<br>- membrana granulosa se ztenčí, změní se v antrum<br>- oocyt se nachází u okraje antra, proto folikulární bb. jsou kolem oocytu = <u>cumulus oophorus</u> <b>Graafův folikul (= zralý terciární folikul):</b><br>1. Velikost?<br>2. Jaký hormon zde hraje největší roli a je ho zde nejvíce?<br>3. Co se zde děje?<br>4. Čím je způsobeno zvětšování?<br>5. Na povrchu Graafova folikulu, než se oocyt uvolní, se objeví co?1. až 2,5 cm<br>2. LH (adenohypofýza)<br>3.&nbsp;<br>- stěna folikulu praskne a oocyt spolu s ZP a corona radiata se zachytí fimbriemi<br>4.<br><div>-&nbsp; zvětšování je způsobeno <u>hromaděním tekutiny</u> (na rozdíl od primárního unilaminárního: oocyt a sekundárního a multilaminárního primárního: přibývání folikulárních buněk)<br>5.&nbsp;<br>stigma - bílá skvrna; způsobena lokální vazokonstrikcí (= málo prokrvený úsek)<br>- stěna je tam slabá, stroma se zmenšuje a pak to praskne<br><br>- přímou příčinu ruptury neznáme, asi proteázy</div> <b>Corpus luteum:</b><br>1. Z původního folikulu tvoří žluté tělísko jaké části?<br>2. Osud buněk membrana granulosa?<br>3. Osud buněk theca folliculi interna?<br>4. Jakou roli zde hraje theca folliculi externa?<br>5. Jádro se přemění na co?1. proliferované thékální (interna) a folikulární buňky<br>2.&nbsp;<br>--&gt; vzniknou <b>granulosa luteinní buňky</b><br>- velké, světlé<br>- produkce steroidů - <u>progesteron</u><br>- mezi bb. prorůstají kapiláry<br>3.<br>--&gt; vzniknou <b>theca luteinní buňky</b><br>- menší, tmavší<br>- produkce steroidů - <u>estrogen</u> (jeho prekurzory)<br>- mezi bb. prorůstají kapiláry<br>4. pronikají sem vazivové elementy - vznik thékálních sept<br>5. na fibrinové jádro z malého množství krve z ruptury Jak dlouho produkuje corpus luteum progesteron?10-12 dní <b>Atresie:</b><br>1. Kdy začíná a kdy končí?<br>2. V jakém stádiu folikulu může působit?- Slavjanského membrána se ztluští a hyalinizuje<br>- hypertrofie thékálních bb.<br>1. začíná ve fetálním období a končí několik let po menopauze<br>2. v kterémkoliv <b>Tuba uterina:</b><br>1. Délka?<br>2. Šířka?<br>3. Jaké má části?1. 10-15 cm<br>2. 6-8 mm<br>3.<br>a) infundibulum s fimbriemi<br>b) ampulla<br>c) isthmus<br>d) pars uterina Tuba uterina - jaké má vrstvy?<b>Tunica mucosa<br></b>- jednovrstevný cylindrický epitel<br><br>buňky:<br>a) řasinkové - cylindrické<br>b) sekreční - s mikroklky<br>c) bazální - regenerace<br>d) tyčinkovité - zanikající<br><br>- LPM vybíhá v řasy (anastomozují)<br><br><b>Tunica muscularis</b><br>- 2 vrstvy (cirk - long)<br><br><b>Tunica serosa</b><br>- ŘKV, cévy <b>Uterus:</b><br>1. Části?<br>2. Jak zde nazýváme jednotlivé části stěny?1.&nbsp;<br>- fundus<br>- corpus<br>- isthmus<br>- cervix (portio supravaginalis et vaginalis)<br>2.<br>- tunica mucosa = endometrium<br>- tunica muscularis = myometrium<br>- tunica serosa = perimetrium <b>Endometrium:</b><br>1. Epitel?<br>2. LPM - jaké buňky obsahuje, jaké vazivo a vlákna, jaké žlázy?<br>3. Na jaké vrstvy endometrium dělíme?1. jednovrstevný cylindrický (jako tuba uterina), občas bb. s řasinkami<br>2.&nbsp;<br>- ŘKV s hodně fibroblasty, které se potom přemění na deciduální bb.<br>- málo vláknité hmoty (fibroblasty toho tolik nestihnout vytvořit)<br><br><b>glandulae uterinae</b><br>- jednoduché tubulózní<br>3. zona basalis a zona functionalis <b>Zona basalis endometria:</b><br>1. Velikost?<br>2. Na co naléhá?<br>3. Při menstruaci se s ní děje co?<br>4. Cévní zásobení?"1. 1,5 mm<br>2. na myometrium (tím pádem bude obsahovat dno = baze žlázek)<br>3.&nbsp;<br>- neodlučuje se<br>- vlivem estrogenů se z ní sliznice regeneruje (ze dna žlázek)<br>4. přímé arterioly --&gt; kapiláry --&gt; venuly <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-10 at 10.33.34.png"">"
<b>Zona functionalis endometria:</b><br>1. Cévní zásobení?<br>2. Co se s ní děje během menstruace?<br>3. Jaké části má?1. spirálovité arterioly<br>2. degeneruje a odloučí se<br>3.&nbsp;<br>- <u>pars compacta</u> - horní 1/4 (krčky žlázek)<br>- <u>pars spongiosa</u> - zbylé 3/4 (těla žlázek) Menstruační cyklus má jaké fáze?1. fáze menstruační<br>2. fáze proliferační + ovulace<br>3. fáze sekreční<br>4. fáze ischemická <b>Fáze menstruační:</b><br>1. Jaké dny trvá?<br>2. Co se stane?1. 1.-4. den<br>2. <br>- celá ZF se odloučí<br>- do 5. se z ZB reepitelizuje <b>Fáze proliferační (folikulární):</b><br>1. Jaké dny trvá?<br>2. Co se děje?<br>3. Jaký hormon se produkuje?<br>4. Tato fáze končí čím?1. 5.-14. den<br>2.&nbsp;<br>- ZF se regeneruje - výška 5-6 mm<br>- žlázky se prodlužují s nově vzniklou ZF, bez sekrece<br>- prorůstají sem kapiláry<br>- množení fibroblastů<br>3. estrogen<br>4. Ovulací (14. den) <b>Fáze sekreční:</b><br>1. Jaké dny trvá?<br>2. Co se děje?<br>3. Jaký hormon se produkuje?1. 15.-28. den<br>2.&nbsp;<br>- pořád se ZF regeneruje - 6-7 mm<br>- žlázky se stáčejí - pilovitý tvar (oblast těla), PAS pozitivní sekret<br>- fibroblasty (= bb. pseudodeciduální) se zakulacují, ukládají glykogen, lipidy<br>3. progesteron (z corpus luteum) <b>Fáze ischemická:<br></b>1. Jaké dny trvá?<br>2. Co se děje?1. 28. den (2-4 hodiny)<br>2.&nbsp;<br>Pokud nedojde k impantaci blastocysty (tedy k oplození), nastane tato fáze.<br>Spirálovité arterioly se zaškrtí - ischemie ZF - nekróza.<br>Po 2-4 hodinách kontrakce povolí --&gt; překrvení cév --&gt; praskají a krvácí<br>ZF se odplaví spolu s 50-60 ml krve <b>Myometrium:</b><br>1. Tloušťka?<br>2. Délka buněk hl. svaloviny?<br>3. Kolik vrstev má?<br>4. Jaká vlákna zde jsou?1. nejtlustší - 15 mm<br>2.&nbsp;<br>- normálně - 40-90 mikrometrů<br>- těhotenství - 500 mikrometrů<br>3.&nbsp;<br><u>4 vrstvy:</u><br>- long-spirála-spirála-long (submucosum, vasculare, supravasculare, subserosum)<br>4.&nbsp;<br>- málo kolagenních<br>- žádná elastická (uterus se nenatahuje tak často) <b>Perimetrium:</b><br>1. Čím je tvořeno?<br>2. V co přechází?1. je to tunica serosa - mezotel + ŘKV<br>2. lig. teres uteri <b>Pars supravaginalis cervicis uteri:</b><br>1. Sliznice vybíhá v?<br>2. Epitel?<br>3. Jaké jsou žlázky a co produkují?<br>4. Co se stane, pokud se žlázka ucpe?1. řasy - plicae palmatae<br>2. jednovrstevný cylindrický (jaku tuba uterina a uterus)<br>3.<br>- tubulózní rozvětvené žlázky<br><br>produkují:<br>- řídký sekret během ovulace (lepší pro pohyb spermií)<br>- hustý sekret během sekreční fáze/těhotenství (zabraňuje šíření infekce)<br>4. vznikne cysta = ovula Nabothi <b>Pars vaginalis cervicis uteri:</b><br>1. Epitel?<br>2. LPM je jaká?<br>3. Co je to ektropium?1. zde je přechod epitelu jednovrstevného cylindrického v vrstevnatý dlaždicový nerohovějící<br>2. vybíhá v papilly<br>3. přerůstání cylindrického epitelu do pars vaginalis, kde na to není stavěný - zánět, krvácení <b>Vagina:</b><br>1. Stavba stěny?<b>Tunica mucosa</b><br>- epitel vrstevnatý dlaždicový nerohovějící<br>- hodně glykogenových granul, která jsou pomocí Lactobacillus acidophilus štěpeny na kyselinu mléčnou --&gt; pH 4<br>- v menstruací se mění výška epitelu<br><br><b>LPM</b><br>- NEJSOU žlázy<br>- hodně elastických vláken, ŘKV<br><br><b>Tunica muscularis</b><br>- 2 vrstvy (cirk - long)<br><br><b>Tunica adventitia</b><br>- hustší kolagenní vazivo, elastická vlákna <b>Ren:</b><br>1. Délka a šířka?<br>2. Z čeho je vazivový obal?<br>3. Na jaké části ledvinu dělíme?1.&nbsp;<br>délka - 10-15 cm<br>šířka - 5-6 cm<br>2. capsula fibrosa - husté kolagenní vazivo<br>3. kůra a dřeň <b>Kůra:</b><br>1. Jakého charakteru je?<br>2. Co se zde nachází?1. granulární charakter<br>2. ledvinné tělísko, proximální a distální tubulus <b>Dřeň:</b><br>1. Jakého charakteru je?<br>2. Jaké části obsahuje?<br>3. Kolik pyramid ji tvoří?<br>4. Jak se nazývá hrot pyramidy a co zde ústí?<br>5. Jak se nazývá část dřeně vybíhající do kůry a naopak?1. žíhaný charakter<br>2. Henleova klička, sběrací kanálek<br>3. 10-18<br>4. <br>- papila<br>- vyústění sběracích kanálků do kalichů<br>5.<br>dřeň do kůry - stria medullares<br>kůra do dřeni - columnae renales Co přesně je ten lobus renalis?Pyramida + část kůry nad ní <b>Nefron:</b><br>1. Co je to?<br>2. Z čeho se skládá?<br>3. Na poslední část nefronu navazuje co?1. soubor kanálků vytvářejících moč<br>2.&nbsp;<br>- ledvinné tělísko (corpusculum renale)<br>- proximální tubulus<br>- Henleova klička<br>- distální tubulus<br>3.&nbsp;<br>Na distální tubulus navazují sběrací kanálky. <b>Ledvinné tělísko (corpusculum renale):</b><br>1. V kůře nebo dřeni?<br>2. Z jakých částí se skládá?<br>3. Velikost?1. kůra<br>2. glomerulus a Bowmanovo pouzdro<br>3. cca 200 mikrometrů <b>Glomerulus:</b><br>1. Jaké kapiláry se zde vyskytují?1. fenestrované kapiláry bez diafragmy <b>Bowmanovo pouzdro/váček:</b><br>1. Parietální list - jaký epitel?<br>2. Viscerální list - čím je tvořen?<br>3. Mezi pedikly je co?<br>4. Mezi listy Bowmanova pouzdra je co?1. jednovrstevný plochý epitel<br>2.&nbsp;<br><b>podocyty</b><br>- buňky s výběžky = pedikly (primární a sekundární)<br>- oválné jádro<br>- pedikly - MT i AF<br>3. filtrační štěrbiny potažené diafragmou (= hemourinární bariéra)<br>4. <br>- prostor, kde dochází ke vzniku primární moči<br>- jsou zde 2 póly:<br>a) <b>cévní pól</b> - vstup a výstup arteriol<br>b) <b>močový pól</b> - odstup proximálního tubulu Hemourinární bariéru tvoří?1) endotelové buňky kapilár (fenestrované bez diafragmy)<br>2) splynulé BM endotelu a podocytů<br>3) diafragma mezi pedikly <b>Mesangiální buňky:</b><br>1. Jakého původu jsou?<br>2. Tvar?<br>3. Jaká je cytoplasma?<br>4. V jakých částech glomerulu se nacházejí?<br>5. Funkce?<br>6. Za patologických stavů tvoří co?1. mesenchym<br>2. hvězdicovitý tvar<br>3. světlá eosinofilní<br>4.&nbsp;<br>intraglomerulární - kolem kapilár<br>extraglomerulární - kolem cévního pólu<br>5.&nbsp;<br>- tvorba amorfní mesangiální matrix (mesangium = závěs a zpevnění kapilár; stejné složení jako lamina basalis)<br>- fagocytóza (obnova filtrační membrány)<br>- kontrola průtoku krve v kapilárách (receptory pro angiotenzin II, myosinová filamenta)<br>- produkce prostaglandinů a kininů<br>6. kolagen <b>Juxtaglomerulární buňky:</b><br>1. Kde se nacházejí?<br>2. Co přesně to je za buňky?<br>3. Funkce?1. ve stěně vas afferens glomerulu<br>2. modifikované buňky hl. svaloviny se sekrečními granuly<br>3.&nbsp;<br><b>produkce reninu:</b><br>- katalyzuje přeměnu angiotenzinogenu na angiotenzin I a potom na II<br>- zvyšuje TK<br><br><b>produkce erytropoetinu</b> <b>Proximální tubulus:</b><br>1. Jaké má části a kde se nachází?<br>2. Průměr?<br>3. Jaký je lumen?<br>4. Epitel?<br>5. Jaká jsou jádra?<br>6. Jaké funkce mají obě strany membrány?<br>7. Cytoplasma je jaká?<br>8. Funkce?1. pars convoluta a pars recta; v kůře<br>2. 50-60 mikrometrů<br>3. nepravidelný - hvězdicovitý<br>4. jednovrstevný kubický až nízce cylindrický<br>5. kulatá (duh), ale vidíme jich málo (3-5)<br>6.&nbsp;<br><u>apikální - resorpce:</u><br>- mikroklky<br><br><u>bazální - transport iontů:<br></u>- bazální labyrint<br>7. eosinofilní [snadno odvoditelné: u bazálního labyrintu je nakupení mitochondrií a mitochondrie jsou eosinofilní]<br>8.<br>- resorpce AMK, albuminů, glukózy<br>- Na, Cl <b>Henleova klička:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Jaké má části?1. ve dřeni<br>2.&nbsp;<br>Dělíme 2 způsoby<br><br>a) sestupné raménko (navazuje na proximální tubulus)<br>b) vzestupné raménko (pokračuje z něho distální tubulus)<br><br>&amp;<br><br>a) tenký segment<br>b) tlustý segment <b>Tenký segment Henleovy kličky:</b><br>1. Průměr?<br>2. Epitel?<br>3. Funkce?1. 10-15 mikrometrů<br>2. jednovrstevný plochý<br>3. pasivní transport vody do intersticia (snížení objemu primární moči) <b>Tlustý segment Henleovy kličky:</b><br>1. Průměr?<br>2. Epitel?<br>3. Funkce?1. 30 mikrometrů<br>2. jednovrstevný kubický<br>3.&nbsp;<br>- stěna je nepropustná pro vodu<br>- přesun Na do intersticia <b>Distální tubulus:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Průměr?<br>3. Jaké je lumen?<br>4. Epitel?<br>5. Jádra?<br>6. Funkce obou pólů membrány?<br>7. Cytoplasma?<br>8. Macula densa - co je to, kde je to a funkce?<br>9. Funkce DT?1. kůra<br>2. 45-50 mikrometrů<br>3. pravidelné a široké<br>4. jednovrstevný kubický až nízce cylindrický (jako o PT)<br>5. kulatá (duh), vidíme všechna<br>6. mikroklky nepravidelně (netvoří žíhaný lem), bazální labyrint<br>7. eosinofilní<br>8.<br>DT se vrací do blízkosti cévního pólu, kde vytváří macula densa - útvar tvořený vysokými cylindrickými buňkami s tmavými jádry.<br>Informuje o osmolalitě moči v DT.<br>9.&nbsp;<br>- resorpce Na, Cl (jako v PT)<br>- vylučování K vlivem aldosteronu<br>- vylučování H a NH4 Jaký hormon ovlivňuje propustnost stěny DT pro vodu?ADH <b>Sběrací kanálky (tubuli colligentes):</b><br>1. Kolik nefronů do ních ústí?<br>2. Epitel?<br>3. Cytoplasma?<br>4. Jaké je lumen?<br>5. Jelikož ústí na papilách, říká se jim?1. 5-10<br>2. jednovrstevný kubický až cylindrický (jako PT a DT)<br>3. nápadně světlá<br>4. téměř pravidelné, apikální povrch se tam vyklenuje<br>5. papilární vývody (ductus papillares) <b>Kalichy a pánvička:</b><br>1. Epitel?<br>2. Nějaká vlákna ve stěne?1. přechodný - 5-6 vrstev buněk, <u>každá</u> nasedá na BM<br>2. hodně elastických <b>Ureter:</b><br>1. Tunica mucosa - epitel, jaká vlákna, lumen?<br>2. Tunica muscularis - jaké vrstvy?<br>3. Tunica adventitia nebo serosa?1.&nbsp;<br>- přechodný epitel<br>- hodně elastických vláken<br>- hvězdicovité lumen<br>2.&nbsp;<br>- 2 vrstvy (long - cirk); cirkulární tvoří 2/3 tloušťky<br><br>! v dolní části ureteru jsou 3 vrstvy - long-cirk-long<br>3. adventitia <b>Vesica urinaria:</b><br>1. Tunica mucosa - epitel, jaká vlákna, žlázky?<br>2. Tunica muscularis - vrstvy?<br>3. Tunica adventitia nebo serosa?1.&nbsp;<br>- přechodný epitel (jako ureter)<br>- elastická vlákna<br>- v okolí urethry drobné mucinózní žlázky<br>2.&nbsp;<br>- 3 vrstvy (long-cirk-long)<br>3.&nbsp;<br>OBĚ <b>Mužská urethra:</b><br>1. Jaké má části a jejich epitely?1.<br>a) <u>pars intramuralis</u> - přechodný&nbsp;<br>b) <u>pars prostatica</u> - přechodný<br>c) <u>pars diaphragmatica</u> - vrstevnatý cylindrický<br>d) <u>pars spongiosa</u> - vrstevnatý cylindrický<br><br>!!! fossa navicularis - vrstevnatý dlaždicový !!! <b>Mužská urethra:</b><br>1. Tunica mucosa - epitel, žlázky?<br>2. Tunica muscularis - vrstvy?<br>3. Tunica adventitia nebo serosa?1.<br>- epitel - záleží na části (4 části)<br><br><b>žlázky:</b><br>- <u>v epitelu (v záhybech)</u> - endoepitelové mucinózní žlázky (lacunae urethrales Morgagni)<br>- <u>ve vazivu</u> - rozvětvené mucinózní žlázky (gl. paraurethrales Littrei)<br>2.&nbsp;<br>- 2 vrstvy (long-cirk)<br><br>- v pars diaphragmatica - m. sphincter urethrae (kosterní svalovina)<br>3. adventitia <b>Ženská urethra:</b><br>1. Tunica mucosa - epitel, žlázky?<br>2. Tunica muscularis - vrstvy?1.<br><u>pars intramuralis</u> - epitel přechodný (jaku u muže)<br><u>ostatní</u> - vrstevnatý dlaždicový nerohovějící<br><br><b>žlázky:</b><br>- jako muž (lacunae urethrales i gl. paraurethrales)<br>2.&nbsp;<br>- 2 vrstvy (long-cirk)<br><br>+ svěrač Dýchací systém můžeme rozdělit na jaké části + jaký tam je epitel?<b>A) Dýchací cesty</b><br>- nos<br>- nosohltan<br>- larynx<br>- trachea<br>- bronchy<br>- bronchioly<br>- terminální bronchioly<br><br>- epitel dýchacích cest = víceřadý cylindrický s řasinkami a pohárkovými buňkami (vyjímka: vestibulum nasi - vrstevnatý dalždicový; terminální bronchioly - jednovrstevný cylindrický)<br><br><b>B) Respirační oddíl</b><br>- výměna dýchacích plynů<br><br>- respirační bronchioly<br>- ductus alveolaris<br>- sacculus alveolaris<br>- alveoly<br><br>- epitel respirační = jednovrstevný plochý epitel Dýchací systém - stavba stěny?<b>Tunica mucosa</b><br>- buňky řasinkové a pohárkové, dále:<br>- kartáčové (mikroklky)<br>- neuroendokrinní (kubické)<br>- Clara bb. (sekreční)<br>- bazální (germinativní)<br><br>LPM bohatá na plazmatické bb. a složené tuboalveolární seromucinózní žlázky<br><br><b>Tunica submucosa</b><br>- chybí v dutině nosní<br><br><b>Tunica muscularis</b><br>- prstence hyalinní chrupavky<br><br><b>Tunica adventitia</b> Dutina nosní se skládá z jakých částí?- vestibulum nasi<br>- vlastní dutina nosní<br>- nosohltan <b>Vestibulum nasi:</b><br>1. Epitel?<br>2. Co se zde dále vyskytuje za útvary (3)?<br>3. Funkce?1. přechod vrstevnatého dlaždicového rohovějícího na nerohovějící<br>2.&nbsp;<br>- vibrissae (chlupy)<br>- mazové a potní žlázy<br>3. filt vzduchu <b>Vlastní dutina nosní:</b><br>1. Epitel?<br>2. Jaké buňky čichová sliznice obsahuje?<br>3. V LPM nalezneme jaké žlázky?1. epitel dýchacích cest (víceřadý cylindrický s řasinkami a pohárkovými bb.)<br>2.&nbsp;<br><b>A) Čichové bb.</b><br>= primární smyslové buňky<br>- apikálně - 6-8 cilií<br>- axony tvoří fila olfactoria<br><br><b>B) Podpůrné bb.</b><br>- cylindrické bb.<br>- apikálně - mikroklky<br><br><b>C) Bazální bb.</b><br>- malé pyramidové bb.<br>3.&nbsp;<br>- seromucinózní gl. nasales<br>- Bowmanovy serózní žlázky Nosohltan - epitel?vrstevnatý dlaždicový nerohovějící <b>Epiglottis:</b><br>1. Jaký typ chrupavky?<br>2. V LPM jsou jaké žlázky?<br>3. Epitel?1. často se barví na elastiku --&gt; elastická chrupavka<br>2. opět seromucinózní žlázky<br>3.&nbsp;<br>- <u>směrem do dutiny ústní</u> - epitel vrstevnatý dlaždicový nerohovějící<br>- <u>směrem do laryngu</u> - epitel dýchacích cest <b>Larynx - plica ventricularis:</b><br>1. Epitel?<br>2. Co se nachází v LPM?1. epitel dýchacích cest<br>2. <br>- opět seromucinózní žlázky<br>- lymfatická inflitrace <b>Larynx - ventriculus laryngis:</b><br>1. Epitel?<br>2. Co se nachází v LPM?"Na chlup identické s plicou ventricularis<br><br>1. epitel dýchacích cest<br>2.&nbsp;<br>- opět seromucinózní žlázky<br>- lymfatické folikuly = tonsilla laryngea <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-12 at 6.02.05.png"">"
<b>Larynx - plica vocalis:</b><br>1. Epitel?<br>2. Co se nachází v LPM?<br>3. Tunica muscularis?1. vrstevnatý dlaždicový nerohovějící<br>2.&nbsp;<br>- žlázky NEJSOU<br>- ŘKV + lig. vocale<br>3. m. vocalis - kosterní svalovina <b>Trachea:<br></b>1. Délka a průměr?<br>2. Prstence jsou z jaké chrupavky?<br>3. Epitel?<br>4. Jaké jsou zde žlázky?<br>5. Tunica muscularis je v tomto případě tvořena čím?<br>6. Tunica adventitia nebo serosa?"1.&nbsp;<br>- délka - 10-11 cm<br>- průměr - 2-2,5 cm<br>2. hyalinní chrupavka<br>3.&nbsp;<br>- epitel dýchacích cest<br><br>- zde je to rozděleno tak, že hlen ve vrchní části je tvořený vizkóznější, aby vázal nečistoty; ve spodní části je řidší, aby pomáhal pohybu řasinek<br>4.&nbsp;<br>- opět seromucinózní žlázky (v submucose)<br>5.&nbsp;<br>- hyalinní chrupavkou, která má na povrchu perichondrium<br>- vazy - kolagenní a elastiká vlákna<br>- m. trachealis (cirkulárně)<br>6. adventitia <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-12 at 6.18.47.png"">"
<b>Bronchioly (až do terminálních):</b><br>1. Jaká chrupavka?<br>2. Jaké žlázky?<br>3. Epitel?<br>4. Lumen?<br>5. LPM obsahuje?1. NENÍ<br>2. NENÍ<br>3. <br>- !!! jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami<br>- ale ubývá pohárkových buněk, až úplně vymizí (v terminálních) - ty jsou nahrazeny Clarovými buňkami (řidší sekret)<br>4. hvězdicovité<br>5. elastická vlákna (longit.) <b>Bronchioly respirační:</b><br>1. Epitel?<br>2. Na kolik ductus alveolares se dělí?1. jednovrstevný kubický s řasinkami (opět jich ubývá); Clarovy bb. občas<br>2. na 2-11 <b>Ductus alveolaris:</b><br>1. Epitel?<br>2. Stěna je z jakých vláken?1. respirační - jednovrstevný plochý<br>2. elastická + retikulární + hl. svalovina <b>Saccus alveolaris:</b><br>1. Epitel?<br>2. Stěna je tvořena jakými vlákny?1. respirační (jednovrstevný plochý)<br>2.&nbsp;<br>- stejně jako u ductus alveolaris - elastická + retikulární vlákna <b>Alveoly:</b><br>1. Epitel?<br>2. Jakými buňkami jsou tvořeny?<br>3. Jakými vlákny je tvořena stěna?<br>4. Co je to interalveolární septum a čím je tvořeno?<br>5. Jaký typ kapilár?1. respirační (jednovrstevný plochý)<br>2.&nbsp;<br><b>A) Pneumocyty membranózní = typ I</b><br>- extrémně ploché (0,1 - 0,2 mikrometrů)<br>- tvoří asi 97 % povrchu alveolu<br>- výměna plynů<br><br><b>B) Pneumocyty granulární = typ II</b><br>- kubický tvar<br>- mikroklky<br>- produkce surfaktantu (z organel cytosomů; GAG, fosfolipidy, proteiny)<br>3.<br>- stejné jako u ductus a sacculus alvoelaris - elastická a retikulární<br><br><b>elastická</b> - pružnost, pasivní stažení při výdechu<br><b>retikulární</b> - zabraňují nadměrnému roztažení<br>4.&nbsp;<br>- to jsou stěny alveolů, které se k sobě těsně přiložily - ta elastická a retikulární vlákna + kapiláry (alveoly jsou na ně bohaté) + kolagenní vlákna<br>- slouží jako bariéra mezi krví a vzduchem<br>5. nefenestrované kapiláry <b>Interalveolární septum:</b><br>1. Funkce?<br>2. Co tuto stěnu bariéru přímo tvoří?<br>3. Koniofágy - co je to, funkce?1. bariéra mezi krev X vzduch<br>2.&nbsp;<br>- membranózní pneumocyty (typ I)<br>- BM<br>- endotel kapilár<br>3.<br>= prašné buňky<br>- makrofágy fagocytující prach Při ovulaci dospěje meióza II. do jakého stádia?metafáze (dokončí se až při oplození a vznikne 2. pólové tělísko) <b>Corpus luteum:</b><br>1. Pro jeho existenci je potřeba jaký hormon?<br>2. Progesteron má jaký vliv na produkci LH?<br>3. Proč corpus luteum po 10-14 dnech zanikne?<br>4. Pokud dojde k oplození, co se stane s CL?<br>5. Při oplození - kdy CL degraduje, co produkuje a na co se přemění?1. LH<br>2. inhibiční<br>3. protože, pokud nedojde k oplození, sníží se hladina LH (a corpus luteum je na něm závislé)<br>4.&nbsp;<br>- hCG zabraňuje degeneraci tělíska, to se zvětší asi na 5 cm --&gt; corpus luteum graviditatis<br>5.<br>- asi 6. měsíc<br><br><b>fce:</b><br>a) progesteron<br>b) relaxin - změkčuje vazivovou tkáň při porodu<br><br>--&gt; corpus albicans - husté kolagenní vazivo <b>Uterus - isthmus:</b><br>1. Šířka?<br>2. Jaké jsou zde žlázky?1. 0,5 - 1 mm<br>2. malé mucinózní Kde všude se v extrarenálních cestách vyskytují žlázy?- dno vesica urinaria<br>- urethra Jak si na preparátu nespletu ureter X jícen?- ureter nemá v LPM žlázky<br>- jiný epitel<br>- obráceně svalovina V parenchymu ledviny rozlišujeme podle původu jaké 2 složky?a) <u>vlastní tkáň žlázová</u> - metanefrogenní blastém<br>b) <u>systém vývodů</u> - Wolfův vývod Izoosmie je?udržování stálé osmolarity Izovolemie je?udržování stálého objemu tělesných tekutin Izohydrie je?udržování acidobazické rovnováhy Izoionie je?udržování stálé koncentrace iontů Proximální tubulus - jaké látky jsou produkovány?- sulfáty<br>- steroidy<br>- glukuronidy<br>- kreatinin<br><br>látky tělu cizí - léky, barviva, kys. paraaminohippurová Jaký typ svaloviny je základem musculus vocalis?kosterní svalovina Jaký typ svaloviny je základem musculus trachealis?hladká svalovina Jaké je uspořádání hlenové vrstvy, která pokrývá epitel dýchacích cest?Hlenová vrstva je u luminu vysoce viskózní, směrem k epitelu viskozita klesá Jak je uspořádána svalovina ve stěně bronchů?spirální svazky hl. svaloviny V plicním oběhu je vysoký nebo nízký tlak?nízký (tepny jsou tenkostěnné) Jaké buňky jsou zodpovědné za to, že plíce dospělého člověka mají na povrchu patrnou černou kresbu?koniofágy <b>Epitelová tkáň:</b><br>1. Hodně nebo málo mezibuněčné hmoty?<br>2. Původ z jakého zárodečného listu?<br>3. Jak probíhá výživa?<br>4. Jaká je inervace?<br>5. Proč není endotel epitel?1. málo<br>2. ze všech<br><u>ekto</u> - pokožka, dutina ústní<br><u>ento</u> - žaludek, střeva, játra<br><u>mezo</u> - vejcovody, ledviny<br>3.&nbsp;<br>- epitely jsou avaskulární - difuze přes BM<br>4. bohatá inervace<br>5. je z mesenchymu Podle funkce rozdělujeme epitely jak?KRRSSZŽ<br><br>- krycí<br>- resorpční<br>- respirační<br>- smyslový<br>- svalový<br>- zárodečný<br>- žlázový <b>Retikulární epitel:</b><br>1. Proč tam vzniknuly takové mezery a vznikly hvězdicovité buňky?<br>2. Jak jsou hvězdicovité bb. spojeny?1. vcestovaly sem lymfocyty a oddálily buňky<br>2. desmosom <b>Hemorespirační bariéra:</b><br>1. Tloušťka?<br>2. Jaký typ kapilár?1. 0,1 - 1,5 mikrometrů<br>2. bez fenestrace (somatický typ) <b>Exokrinní sekrece:</b><br>1. Podle množství buněk tvořící žlázu dělíme jak?<br>2. Podle sekrečních útvarů dělíme mnohobuněčné na?<br>3. Podle větvení vývodů dělíme mnohobuněčné na?<br>4. Podle povahy sekretu dělíme mnohobuněčné na?<br>5. Podle povahy uvolňování sekretu dělíme mnohobuněčné na?1.<br><u>jednobuněčné</u> - pohárkové bb.<br><u>mnohobuněčné</u> - urethra<br>2.&nbsp;<br>- alveolární<br>- tubulózní<br>- tuboalveolární<br>3.&nbsp;<br>- jednoduché<br>- složené<br>4.&nbsp;<br>- serózní<br>- mucinózní<br>5.<br>- apokrinní<br>- holokrinní<br>- ekkrinní <b>Uvolňování sekretu - merokrinní:</b><br>1. Průběh?<br>2. Příklad takové žlázy?1. sekreční granula se hromadí v apikální části cytoplasmy a exocytózou se uvolní<br>2. slinné žlázy <b>Uvolňování sekretu - apokrinní:</b><br>1. Průběh?<br>2. Příklad takové žlázy?1. vytvořený sekret se hromadí v apikální části cytoplasmy; buňka se vyklenuje a část cytoplasmy se oddělí se sekretem --&gt; snížení výšky buňky<br>2. mamma, apokrinní potní žlázy <b>Uvolňování sekretu - holokrinní:</b><br>1. Průběh?<br>2. Příklad takové žlázy?1. sekret vyplní buňku; vnitřek buňky se rozpadá; CM praskne a obsah celé buňky se uvolní<br>2. mazové žlázy Jak dělíme žlázy jednoduché + příklady u každé?1. jednoduchá tubulózní - endometrium<br>2. jednoduchá tubulózní rozvětvená - pylorus<br>3. jednoduchá tubulózní stočená - potní ekkrinní žlázy<br>4. jednoduchá alveolární<br>5. jednoduchá alveolární rozvětvená - mazové žlázy kůže Jak dělíme žlázy složené + příklady u každé?1. složená tubulózní - Brunnerovy žlázy (duodenum)<br>2. složená alveolární - gl. parotis, pankreas<br>3. složená tuboalveolární - gl. submandibularis, gl. sublingualis Jaké máme typy vývodů (jenom názvy)?- vsunuté<br>- žíhané<br>- intralobulární<br>- interlobulární<br>- hlavní <b>Serózní buňka:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jádro?<br>3. Cytoplasma?<br>4. Granula jsou v jaké části buňky?<br>5. Jaký je sekret a čím je tvořen?<br>6. Mezi BM a sekrečními bb. jsou?1. pyramidovitý<br>2. kulaté, světlé, v dolní třetině buňky<br>3. bazofilní<br>4. apikální<br>5.&nbsp;<br>- řídký sekret - enzymy, voda, ionty<br>6. myoepitelové bb. <b>Mucinózní buňka:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jádro?<br>3. Cytoplasma?<br>4. Granula se nacházejí v jaké části buňky?1. cylindrický<br>2. oploštělé, tmavé, u baze buňky<br>3. světlá<br>4. apikální&nbsp; <b>Gianuzziho lunula:</b><br>1. Co je to a kde se vyskytuje?1. poloměsíčitý útvar tvořený serózními bb. (=tmavší) vyskytující se u smíšených žláz na konci tubulů <b>Vsunuté vývody:</b><br>1. Epitel?<br>2. Cytoplasma?"1. jednovrstevný kubický&nbsp;<br>2. světlá <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-13 at 5.21.37.png"">"
<b>Žíhané vývody:</b><br>1. Epitel?<br>2. V jakém orgánu chybí?<br>3. Cytoplasma?<br>4. Ještě nějaké útvary někde?1. jednovrstevný cylindrický<br>2. pankreas<br>3. světlá<br>4. bazální labyrint <b>Intralobulární vývody:</b><br>1. Epitel?1. jednovrstevný cylindrický <b>Interlobulární vývody:</b><br>1. Epitel?1. dvouvrstevný epitel (kubický až cylindrický) <b>Hlavní vývod:</b><br>1. Epitel?1. vrstevnatý dlaždicový epitel <b>Mazové žlázy:</b><br>1. Kde všude se vyskytují?<br>2. Typ žlázy?<br>3. Typ sekrece?<br>4. Kam ústí?<br>5. Z čeho je složen maz?<br>6. Vývod - epitel?1. téměř na celém těle (X dlaně a chodidla)<br>2. rozvětvená alveolární<br>3. holokrinní - maz (sebum)<br>4.&nbsp;<br>- na povrch těla (bradavka, oční víčko)<br>- do horní třetiny vlasového folikulu<br>5.<br>- neutrální tuky, cholesterol, voda, vosky<br>6. vrstevnatý dlaždicový epitel <b>Potní žlázy ekkrinní (merokrinní):</b><br>1. Kde se vyskytují?<br>2. Typ žlázy?<br>3. Typ sekrece?<br>4. Vývod - epitel?1. dlaně a chodidla (opak mazových)<br>2. jednoduchá tubulózní stočená<br>3. ekkrinní<br>4. dvouvrstevný kubický epitel <b>Potní žlázy apokrinní (aromatické):</b><br>1. Velikost?<br>2. Výskyt?<br>3. Typ žlázy?<br>4. Vývod - epitel?1. velké - 3-5mm<br>2. axilla, areola mammae, anální krajina<br>3. rozvětvená tubulózní stočená<br>4. dvouvrstevný kubický epitel Hlavní vazebné proteiny&nbsp;desmosomů&nbsp;jsou?desmoglein a desmokolin Jakým typem epitelu v klasifikaci podle stavby jsou tvořeny endokrinní žlázy?většinou trámčitý epitel Který typ kolagenu je typickou složkou bazální laminy?kolagen IV Bazální lamina je složená zejména z jakého proteinu?laminin K BM připojuje buňky jaký protein?fibronektin <b>BM:</b><br>1. Na jaké části ji můžeme rozdělit a co každá část obsahuje?1.&nbsp;<br><b>Lamina rara (světlá):</b><br>- extracelulární konce intergrinů<br><br><b>Lamina densa (tmavá):</b><br>- lamininy, entaktin, kolagen IV, proteoglykany <b>Hypofýza (podvěsek mozkový = glandula pituitaria):</b><br>1. S čím je spojena?<br>2. Má nějaké pouzdro?<br>3. Jaké části má?1. s hypothalamem pomocí infundibula<br>2.&nbsp;<br>- ano, má --&gt; vytváří septa, ve kterých jdou cévy a nervy<br>3.&nbsp;<br>- adenohypofýza (červenější)<br>- pars intermedia<br>- neurohypofýza (bělejší) <b>Adenohypofýza:</b><br>1. Z čeho vznikla?<br>2. Epitel?<br>3. Jaké typy buněk se zde vyskytují?1. z ektodermu stomodea (Rathkeho výchlipka)<br>2. trámčitý (trámce jsou ale nepravidelné a stáčí se)<br>3.&nbsp;<br>- chromofóbní<br>- chromofilní (acidofilní a bazofilní) <b>Adenohypofýza - chromofóbní buňky:</b><br>1. Velikost?<br>2. Cytoplasma?<br>3. Funkce?1. Z buněk AH nejmenší<br>2. světlá<br>3.&nbsp;<br>- staré a rezervní bb.<br>- částečná produkce ACTH (adrenokortikotropní hormon - kůra nadledvin) <b>ACTH:</b><br>1. Co je to za hormon?<br>2. Čím je produkován?<br>3. Co ovlivňuje?1. adrenokortikotropní hormon<br>2. adenohypofýza - bazofilní bb.<br>3. kůra nadledvin - zvyšuje produkci glukokortikoidů <b>Adenohypofýza - acidofilní buňky:</b><br>1. Jak se barví?<br>2. Hormony jsou jaké povahy?<br>3. Funkce?1. kyselá barviva - červenorůžová<br>2. polypeptidy<br>3.&nbsp;<br>- STH (růstový hormon)<br>- prolaktin <b>STH:</b><br>1. Co je to za hormon?<br>2. Čím je produkován?<br>3. Co ovlivňuje?<br>4. Inhibitor?1. růstový hormon<br>2. adenohypofýza - acidofilní bb.<br>3. zvýšení proteosyntézy<br>4. somatostatin (z hypothalamu, pankreatu - D bb.) <b>Prolaktin:</b><br>1. Čím je produkován?<br>2. Inhibitor?1. adenohypofýza - acidofilní bb.<br>2. dopamin <b>Adenohypofýza - bazofilní buňky:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jak se barví?<br>3. Hormony jsou jaké povahy?<br>4. Funkce?1. polyedrický tvar (největší buňky AH)<br>2. bazofilní (nejtmavší z AH, potom acidofilní, potom chromofóbní)<br>3. glykoproteiny (PAS +)<br>4.&nbsp;<br>- ACTH<br>- TSH<br>- gonadotropiny (FSH, LH) <b>TSH:</b><br>1. Co je to za hormon?<br>2. Čím je produkován?<br>3. Funkce?1. thyreotropní hormon<br>2. adenohypofýza - bazofilní bb.<br>3.&nbsp;<br>- ovlivňuje hormony gl. thyroidea - trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4) <b>Gonadotropiny:</b><br>1. Jaké hormony (2) sem patří (mimo jiné)?LH, FSH <b>LH:</b><br>1. Jaký je to hormon?<br>2. Čím je produkován?<br>3. Funkce?1. luteinizační hormon (lutropin)<br>2. adenohypofýza - bazofilní bb.<br>3.&nbsp;<br>- <u>žena</u> - ovulace a vznik corpus luteum<br>- <u>muž</u> - Leydigovy bb. produkují testosteron <b>FSH:</b><br>1. Co je to za hormon?<br>2. Čím je tvořený?<br>3. Funkce?1. folikulostimulační hormon<br>2. adenohypofýza - bazofilní bb.<br>3.&nbsp;<br>- <u>žena</u> - růst folikulů<br>- <u>muž</u> - spermatogeneze <b>Ovlivnění činnosti AH:</b><br>1. Jaký orgán ji ovlivní a jakými hormony?<br>2. Popiš hypothalamo-infundibulární dráhu?1.&nbsp;<br>- hypothalamus<br>- tzv. <u>neurosekreční neurony</u> produkují liberiny a statiny<br>2.&nbsp;<br>a) axony neurosekrečních neuronů končí v infundibulu (primární kapilární plexus)<br>b) zde l&amp;s přestoupí do krve a portálními vénami se dostane do AH v oblasti sekundárního kap. plexu<br>c) AH je ovlivněna <b>Pars intermedia:</b><br>1. Jaké buňky převládají?<br>2. Jaký hormon se zde produkuje?<br>3. Folikuly - epitel, obsah?1. bazofilní (proto se na preparátu pars intermedia podobnější AH než NH)<br>2. MSH - melanocyty stimulační hormon<br>3.&nbsp;<br>- jednovrstevný kubický<br>- koloid <b>Neurohypofýza:</b><br>1. Z čeho se vyvinula?<br>2. Jaká jádra z hypothalamu tvoří hormony?<br>3. Popiš hypothalamo-hypofyzární trakt?<br>4. Jaké buňky se zde nacházejí?1. neuroektoderm - výchlipka spodiny diencephala<br>2. ncl. supraopticus a paraventricularis<br>3.&nbsp;<br>- axony vytvářejí bazofilní granula = Herringova tělíska<br>- Herringova tělíska obsahují oxytocin a ADH<br>- axony blízko kapilár --&gt; krev --&gt; ovlivnění NH<br>4. pituicyty Ncl. paraventricularis produkuje do NH jaký hormon?oxytocin Ncl. supraopticus produkuje do NH jaký hormon?ADH <b>ADH:</b><br>1. Co je to za hormon?<br>2. Čím je produkovaný?<br>3. Funkce?1. antidiuretický hormon<br>2. hypothalamus - ncl. supraopticus<br>3.&nbsp;<br>- zvýšení resorpce vody v ledvinách (DT a sběrný kanálek) <b>Pituicyty:</b><br>1. Co je to za buňky?<br>2. Funkce?1. gliové buňky ze skupiny makrocytů<br>2. obklopují nemyelinizované axony - opora <b>Krevní zásobení hypofýzy:</b><br>1. Krev sem přichází cestou jakých cév?1. a. hypophysialis superior et inferior (a. carotis interna) <b>Glandula thyroidea:</b><br>1. Z jakého zárodečného listu?<br>2. Makroskopie?<br>3. Má nějaké pouzdro?<br>4. Folikuly - epitel, jaké buňky, epitel buněk, funkce?<br>5. Funkce?<br>6. Kolem folikulů je co?<br>7. Hormony?<br>8. Jaké další buňky se zde vyskytují?1. entoderm<br>2. 2 laloky spojené isthmem<br>3.&nbsp;<br>- ano - tvoří septa + v zadní části do něho připojena příštitná tělíska<br>4.&nbsp;<br>- epitel folikulů - plošný<br><br><b>folikulární buňky:</b><br>- jednovrstevný epitel<br>- produkce koloidu (thyroglobulin - hlavní glykoprotein)<br>5. střádání do zásoby (jako jediná žláza)<br>6. kapiláry<br>7.&nbsp;<br>- T3,T4 - ovlivňují vývoj CNS<br>8. parafolikulární buňky (C-buňky) <b>C-buňky (parafolikulární buňky) gl. thyroideae:</b><br>1. Původ?<br>2. Kde se nacházejí?<br>3. Tvar?<br>4. Cytoplasma?<br>5. Kolik jich je v 1 folikulu?<br>6. Funkce?1. neuroektoderm<br>2. ve vnější straně folikulu (nedosahují do lumina) nebo ve vazivu mimo folikuly<br>3. pyramidiovitý<br>4. světlejší (oproti folikulárním bb., které jsou tmavší a je jich víc)<br>5. 2-4<br>6.&nbsp;<br>- produkce kalcitoninu (inhibice Ca) <b>Příštitná tělíska (glandulae parathyreoideae):</b><br>1. Původ?<br>2. Počet?<br>3. Poloha?<br>4. Má pouzdro?<br>5. Epitel?<br>6. Jaké buňky zde s věkem přibývají?<br>7. Jaké buňky (hlavní buňky PT) se zde vyskytují?1. entoderm (jako ŠŽ)<br>2. 4&nbsp;<br>3. zavzaty do vaziva ŠŽ zezadu<br>4. přestože sdílí vazivo s ŠŽ, mají i svoje vazivo<br>5. trámčitý<br>6. adipocity<br>7. hlavní a oxyfilní <b>Příštitná tělíska - hlavní buňky:</b><br>1. Tvar?<br>2. Cytoplasma?<br>3. Jádro?<br>4. Funkce?1. malý polygonální<br>2. světlá<br>3. velké světlé jádro<br>4. produkce parathormonu (stimulace Ca) <b>Příštitná tělíska - oxyfilní buňky:</b><br>1. Tvar?<br>2. Počet?<br>3. Cytoplasma?<br>4. Jádro?<br>5. Funkce?<br>6. Kdy se u člověka objevují?1. větší polygonální tvořící skupiny<br>2. méně než hlavních<br>3. eosinofilní (trošku tmavší než hlavní, i tak jsou ale světlé)<br>4. malé a tmavé jádro<br>5. neznámá<br>6. po 10. roce života <b>Glandula suprarenalis:</b><br>1. Původ?<br>2. Mají pouzdro?<br>3. Na jaké části je dělíme?1.&nbsp;<br>- kůra - mesoderm (coelom)<br>- dřeň - neuroektoderm<br>2.&nbsp;<br>- mají (husté kolagenní vazivo) -&nbsp;septa - nervy a cévy<br>3. kůra a dřeň <b>Glandula suprarenalis - kůra:</b><br>1. Epitel?<br>2. Kolem buněk je co?<br>3. Funkce?<br>4. Jak ji můžeme klasifikovat?1. trámčitý<br>2. kapiláry<br>3.&nbsp;<br>produkce hormonů:<br>- mineralkortikoidy<br>- glukokortikoidy<br>- pohlavní hormony<br>4. morfologicky a cytologicky Morfologická klasifikace kůry nadleviny?<b>1) zona glomerulosa</b><br>- trámce stočené do klubíček<br>- kapénky lipidů<br>- mineralkortikoidy (aldosteron)<br><br><b>2) zona fasciculata</b><br>- trámce vedle sebe, kolmo k povrchu<br>- hodně kapének lipidů dává spongiósní vzhled = spongiocyty<br>- glukokortikoidy (kortizol, kortikosteron), trochu androgenů<br><br><b>3) zona reticularis</b><br>- trámce nepravidelné<br>- staré buňky - lipofuscin<br>- androgeny, trochu glykokortikoidů Cytologická klasifikace kůry nadledvin?<b>1) zona glomerulosa</b><br><br><b>2) zona spongiosa</b><br>- zevní 2/3 zona fasciculata<br>- spongiocyty<br><br><b>3) zona siderofilis</b><br>- vnitřní 1/3 zona fasciculata a část zona reticularis<br>- granula s afinitou k Fe<br><br><b>4) zona juxtamedullaris</b><br>- zona reticularis<br>- lipofuscin <b>Glandula suprarenalis - dřeň:</b><br>1. Jaké vazivo?<br>2. Jaké cévy?<br>3. Jaké buňky?1. retikulární<br>2. sinusoidy a vény svalového typu<br>3.&nbsp;<br><b>a) chromafinní buňky<br></b>- afinita k chromu (hnědá)<br><br>produkce:<br>- katecholaminy - adrenalin, noradrenalin<br><br><b>b) gangliové buňky</b> <b>Langerhansovy ostrůvky:</b><br>1. Epitel?<br>2. Tvar?<br>3. Mají pouzdro?<br>4. Vedle buněk jsou?<br>5. Typy buněk?1. trámčitý<br>2. kulovitý útvar<br>3. ano (kolagenní a retikulární vlákna)<br>4. kapiláry<br>5.<br>A buňka - glukagon<br>B buňka - insulin (aldehydfuchsin)<br>D buňka - somatostatin<br>F buňka - pankreatický polypeptid Jaké druhy pojivové tkáně máme?vazivo, chrupavka, kost, dentin, cement Jak můžeme rozdělit buňky pojivové tkáně?fixní a volné Fixní buňky vaziva?- fibroblasty a fibrocyty<br>- myofibroblasty<br>- retikulární buňky<br>- adipocyty<br>- pigmentové buňky Volné buňky vaziva?- makrofágy<br>- heparinocyty<br>- plazmatické buňky<br>- leukocyty <b>Fibroblasty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jádro?<br>3. Cytoplasma?<br>4. Výskyt?<br>5. Funkce?"1. protáhlý s výběžky<br>2. světlé jádro<br>3. bazofilní<br>4. v průběhu hojení poraněné tkáně (myofibroblasty ránu stáhnou)<br>5.&nbsp;<br><b>produkce:</b><br>- <u>vláknitá hmota</u> - prokolagen, proelastin<br>- <u>amorfní hmota</u> - GAG, glykoproteiny, proteoglykany <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-13 at 13.28.18.png"">"
<b>Fibrocyty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jádro?"1. menší vřetenovitá buňka s méně výběžky<br>2. tmavé <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-13 at 13.29.10.png"">"
<b>Retikulární buňky:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jádro?<br>3. Funkce?1. hvězdicovitý tvar, pomocí výběžků se propojují v síť<br>2. světlé jádro<br>3. produkce kolagenu III --&gt; jemná retikulární vlákna <b>Univakuolární adipocyty:</b><br>1. Jádro?<br>2. Cytoplasma?<br>3. Jednotlivé buňky jsou opředené čím?<br>4. Jaké větší útvary tvoří + čím jsou obaleny?1. protáhlé a na periferii<br>2. také na periferii (úzký lem)<br>3. retikulární vlákna<br>4. tvoří lalůčky - kolagenní vazivo okolo <b>Multivakuolární adipocyty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jádro?1. polyedrická buňka<br>2. kulaté a uprostřed <b>Melanocyty (pigmentové bb.):</b><br>1. Původ?<br>2. Tvar?1. neuroektoderm<br>2. protáhlá buňka s výběžky (jako fibroblast) <b>Makrofágy:</b><br>1. Neboli?<br>2. Velikost?<br>3. Z čeho vznikají?1. histiocyty<br>2. 10-30 mikrometrů<br>3. z monocytů, které se dostanou do krve <b>Heparinocyty (žírné bb.):</b><br>1. Velikost?<br>2. Tvar?<br>3. Kde se nachází?<br>4. Jaká granula mají a co obsahují?<br>5. Jejich membrána obsahuje receptor pro jaký imunoglobulin?1. 20-30 mikrometrů<br>2. oválný tvar<br>3. ŘKV trávicího, dýchacího traktu, kolem cév, dermis<br>4. basofilní granula s mediátory zánětlivé reakce<br>- <u>heparin</u> (antikoagulační faktor)<br>- <u>histamin</u> (zvyšuje permeabilitu kapilár --&gt; otok)<br>5. IgE (jakmile se tam naváže alergen --&gt; alergická reakce) <b>Plazmatické buňky:</b><br>1. Z čeho vznikají?<br>2. Tvar?<br>3. Jádro?<br>4. Cytoplasma?<br>5. Funkce?1. z B-lymfocytů<br>2. ovoidní tvar (nebo skoro pyramida)<br>3. malé, oválné s loukoťovitou strukturou<br>4. basofilní<br>5. produkce imunoglobulinů Co je to diapedéza?Schopnost leukocytů cestovat skrz stěnu kapilár a venul <b>Amorfní složka vaziva:</b><br>1. Barva?<br>2. Hodně nebo málo vody?<br>3. Čím je tvořena?1. bezbarvá, průsvitná<br>2. hodně vody = malá viskozita<br>3.&nbsp;<br>A) <u>GAG</u> (kys. hyalurunová, dermatan/heparan/keratan-sulfát)<br><br>B) <u>Proteoglykany</u><br><br>C) <u>Glykoproteiny</u> (fibronektin, laminin, chondronektin) <b>Vláknitá složka vaziva:</b><br>1. Jaká vlákna ji tvoří?<br>2. Z čeho jsou tato vlákna složená?<br>3. Jak tato vlákna zobrazíme?1.&nbsp;<br><b>A) kolagenní vlákna</b><br>- z fibril (kolagen I)<br>- kyselá barviva<br><br><b>B) retikulární vlákna&nbsp;</b><br>- z kolagenu III<br>- impregnace, PAS +<br><br><b>C) elastická vlákna</b><br>- elastin, fibrilin<br>- barvení na elastiku Syntéza kolagenu?GER --&gt; GK --&gt; prokolagen --&gt; ven z buňky --&gt; E prokolagenpeptidáza odstraní registrační peptidy --&gt; tropokolagen --&gt; molekuly se spojí v protofibrily a ty se zase spojí v fibrily (20-70 nm) a ty se zace spojí ve fibry (1-20 mikrometrů) a ty se spojí ve svazky vláken<br><br><br><div><b>a) intracelulární pochody:</b></div> <div>1)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>příjem aminokyselin</b> (prolin, glycin, aj.) endocytosou</div> <div>2)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>tvorba mRNA</b> pro každý typ polypeptidového α – řetězce</div> <div>3)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>syntéza α-řetězců polypeptidů</b> (preprokolagen) s registračními peptidy (RP) na koncích</div> <div>4)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>v&nbsp;cisternách GER – posttranslační modifikace</b> – <u>hydroxylace prolinu a lysinu</u> (působením peptidyl-prolin a peptidyl-lysin hydroxyláz <b>– vitamin C dependentní !</b>)</div> <div>5)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; následuje <b>glykosylace hydroxylysinu</b> (navázání glykosylgalaktosy, galaktosy)</div> <div>6)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>tvorba molekul <u>prokolagenu</u></b> (uspořádání alfa řetězců v&nbsp;trojšroubovici zajišťují registrační peptidy a zároveň brání předčasné polymeraci prokolagenu)</div> <div>7)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>transport prokolagenu</b> (molekuly v&nbsp;rozpustném stavu) do G. komplexu</div> <div>8)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>pakování prokolagenu</b> v&nbsp;Golgiho komplexu do sekrečních vesikul</div> <div>9)&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <b>transport sekrečních vesikul</b> za účasti mikrotubulů a mikrofilament k&nbsp;povrchu buňky</div> <div>&nbsp;</div> <div><b>b) extracelulární pochody:</b></div> <div>10)&nbsp;&nbsp; odštěpením registračních peptidů vzniká <b>TROPOKOLAGEN</b> (působení prokolagenových peptidáz)</div> <div>11)&nbsp;&nbsp; <b>POLYMERACE</b> (agregace) tropokolagenu (typ I, II, III) v&nbsp;kolagenní fibrily → fibrilární struktura je stabilizována vznikem <b>příčných kovalentních</b> vazeb mezi molekulami tropokolagenu (katalysovány lysyl oxidázou)</div> <b>Kolagen I:</b><br>1. Průměr kolagenních vláken?<br>2. Výskyt?1. 1-20 mikrometrů<br>2.<br>a) kolagenní vlákna<br>- kolagenní vazivo<br>- vazivová chrupavka<br><br>b) kolagenní fibrily<br>- kost<br>- dentin <b>Kolagen II:</b><br>1. Co tvoří?<br>2. Výskyt?1. kolagenní fibrily<br>2. hyalinní a elastická chrupavka <b>Kolagen III:</b><br>1. Co tvoří?1. retikulární vlákna <b>Kolagen IV:</b><br>1. Co tvoří?1. je to nepolymerizovaná molekula tropokolagenu, proto netvoří vlákna ani fibrily; pouze BM <b>Elastická vlákna:</b><br>1. V centru je jaký protein a ten je produkován čím?<br>2. Průměr tohoto proteinu?<br>3. Kolem tohoto proteinu se nashromáždí vrstva čeho a co vytvoří?<br>4. Barva?<br>5. Výskyt?1. elastin z fibroblastů<br>2. 1-10 mikrometrů<br>3. mikrofibrily a vytvoří fibrilin<br>4. žlutá<br>5.<br>- jako elastická vlákna<br>- jako elastické blanky (aorta) Jaké typy vaziva máme?- mesenchymové<br>- rosolovité<br>- kolagenní<br>- elastické<br>- retikulární<br>- tukové <b>Mesenchymové vazivo:</b><br>1. Tvar buněk?<br>2. Později bude tvořit co?<br>3. Co se z toho vytváří?1. s výběžky tvořící síť<br>2. retikulární vlákna (kolagen III)<br>3.<br>- základ pro všechny druhy pojivové tkáně<br>- základ krevních elementů (mesoblastové období)<br>- základ hladkého svalstva<br>- základ krevních a lymfatických cév <b>Rosolovité vazivo:</b><br>1. Jaké buňky převažují?<br>2. Jaká forma ECM převládá?<br>3. Konzistence?<br>4. Jaká vlákna obsahuje?<br>5. Výskyt?1. fibroblasty<br>2. amorfní<br>3. řidší konzistence (od kys. hyaluronové)<br>4. pouze málo - kolagenní a retikulární<br>5.&nbsp;<br>- pupečník (Whartonův rosol)<br>- pulpa během vývoje zubu Kolagenní vazivo - jak ho dělíme?A) Řídké<br>B) Husté - uspořádané a neuspořádané <b>Řídké kolagenní vazivo (ŘKV):</b><br>1. Hodně nebo málo buněk?1. hodně buněk - fibroblasty, makrofágy, plasmatické bb. <b>Husté kolagenní vazivo - neuspořádané:</b><br>1. Jak je to uspořádané v prostoru?<br>2. Výskyt?1. uspořádáno ve všech směrech - pevnost ve všech směrech<br>2. dermis <b>Husté kolagenní vazivo - uspořádané:</b><br>1. Jak je to v prostoru uspořádáno?<br>2. Jaké buňky se zde nacházejí - nějak se jim zde říká?<br>3. Výskyt?"1. paralelně - pevnost v určitém směru<br>2. fibrocyty - ""křídlaté buňky"", protože jsou protažené<br>3. šlacha, ligamentum, fascie, aponeurozy "
Aby mohly molekuly kolageny vytvořit trojšroubovici, jaké molekuly jsou zapotřebí?glycin, prolin, hydroxyprolin Podmínkou chemického zesíťování molekul kolagenu je dostatek jakých látek?lysin a hydroxylysin Pomocí čeho rozštěpíme elastin?pankreatická elastáza (normální proteázy nefungují) Jaký enzym přemění tropoelastin (rozpustný) na nerozpustný elastin?lysyloxidáza <b>GAG:</b><br>1. Každá jednotka GAG se skládá z?<br>2. Hyaluronát - čím je speciální, funkce?<br>3. Definice GAG?1. kyseliny hexuronová (1) a hexosamin (taky 1) a negativní náboj (1-3)<br>2.<br>- jako jediný GAG není sulfonovaný a neváže se na protein<br><br><b>fce:</b><br>- zásoba vody<br>- mazivo v kloubech<br>3. Lineární polysacharidy bohaté např. na hexosamin nebo kyselinu uronovou <b>Proteoglykany:</b><br>1. Funkce obecně?<br>2. Příklady PG?1. ovlivňují difuzi látek ve tkáni<br>2.&nbsp;<br><b>A) Aggrecan</b><br>- v chrupavce<br>- přes 100 řetězců<br><br>Versican, Perlecan, Decorin, Lumican, Syndecan, Serglycin Jaký je průměr fibril kolagenu typu I?20-90 nm <b>Chondroklasty:</b><br>1. Patří mezi bb. tvořící mezibuněčnou hmotu?1. Ne<br>- resorpce zvápenatělé chrupavky při chondrogenní osifikaci <b>Chondrocyt:</b><br>1. Velikost?<br>2. Tvar?<br>3. Na povrchu?<br>4. Jádro?<br>5. Cytoplasma?"1. 10-30 mikrometrů<br>2. protáhlý (pod perichondriem) nebo kulatý (uprostřed buňky)<br>3. výběžky a mikroklky<br>4. kulaté, světlé<br>5. bazofilní (produkce proteinů) <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-14 at 5.09.32.png"">"
Amorfní složka ECM chrupavky?<b>A) opět GAG</b><br>- kys. hyalurunová váže vodu a tak vyživuje chrupavku<br><br><b>B) Proteoglykany</b><br>- <u>agrekan</u> = chondroitinsulfát + keratansulfát + proteinové jádro<br><br><b>C) Glykoproteiny</b><br>- chondronektin Vláknitá složka ECM chrupavky?Hyalinní chrupavka - kolagen II<br>Elastická chrupavka - elastin + II<br>Vazivová chrupavka - kolagen I + II <b>Chrupavka:</b><br>1. Výživa?<br>2. Inervace?<br>3. Obal?<br>4. Jak může chrupavka dorůstat?<br>5. Typy chrupavky?1. avaskulární --&gt; difuze z perichondria<br>2. bez inervace<br>3. perichondrium (HKV)<br>4.<br><b>a) z perichondria</b><br>- pomocí <u>apozice</u> - vnitřní vrstva perichondria obsahuje <u>chondroprogenitorové bb</u>., které se diferencují v chondroblasty a potom chondrocyty<br><br><b>b) intususcepce</b><br>- chondrocyty uvnitř chrupavky podlehnou mitóze = intersticiální proliferace = intususcepce<br>5.&nbsp;<br>- hyalinní<br>- elastická<br>- vazivová <b>Hyalinní chrupavka:</b><br>1. Jak často a kde se vyskytuje?<br>2. Na povrchu?<br>3. Jaké buňky obsahuje?1.<br>- nejčastější typ chrupavky v těle<br>- nos, trachea, bronchy, konce žeber, povrch kloubů<br>2. klasické perichondrium (HKV s cévami a nervy)<br>3.&nbsp;<br><b>a) chondroblasty</b><br>- protáhlý tvar<br>- pod perichondriem<br><br><b>b) chondrocyty</b><br>- pod perichondriem - protáhlý tvar<br><br>- uprostřed - kulatý tvar<br>- tvoří izogenetické skupiny (2-8) Jak vznikají izogenetické skupiny?intususcepcí Na jaké části rozdělujeme matrix?"<b>Pericelulární:</b><br>- těsně kolem buňky<br>- nejvíce bazofilní (nejvíce GAG)<br><br><b>Teritoriální:</b><br>- obaluje skupiny<br>- méně bazofilní<br><br><b>Interteritoriální:</b><br>- mezi skupinami<br>- nejméne bazofilní <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-14 at 5.27.42.png"">"
<b>Elastická chrupavka:</b><br>1. Výskyt?<br>2. Na povrchu?<br>3. Buňky?1.&nbsp;<br>- ušní boltec, zevní zvukovod, Eustachova trubice, epiglottis<br>2. klasické perichondrium<br>3.&nbsp;<br>- klasicky chondroblasty<br><br><b>chondrocyty:</b><br>- velké množství<br>- kulatý tvar<br>- samostatné nebo malé (2-3) izogenetické skupiny <b>Vazivová chrupavka:</b><br>1. Výskyt?<br>2. Na povrchu?<br>3. Buňky?1.&nbsp;<br>- mezibratlové ploténky, symphisis ossis pubis, menisky<br>2.&nbsp;<br>- nemá typické perichondrium; přechází do HKV a potom do ŘKV (a perichondrium je jenom HKV)<br>3.&nbsp;<br>- klasicky chondroblasty<br><br><b>chondrocyty:</b><br>- málo (opak elastické)<br>- kulaté<br>- samostatně nebo v řetězcích za sebou (2-3) Jak celkem spolehlivě na preparátu odliším jednotlivé typy chrupavek?Myslím, že koukat jenom na počet chondrocytů v izogenetické skupině je značný risk, protože jsem již kolikrát viděl elastickou chrupavku s 5-6 buňkami (a nikoliv 2-3 jako je uvedeno v prezentacích).<br><br><u>Hyalinní chrupavka</u> - kolagenní vlákna jsou skrytá, proto se neobarví (bude to vypadat, že chondrocyty mají kolem sebe jenom jednolitou barvu a nikoliv vlákna)<br><br><u>Elastická chrupavka</u> - budou vidět vlákna a bude HODNĚ chondrocytů<br><br><u>Vazivová chrupavka</u> - budou vidět vlákna a bude MÁLO chondrocytů (fakt málo, tady se jimi šetří) Amorfní hmota ECM kosti?1) GAG<br>- chondroitinsulfát, keratansulfát<br><br>2) Proteoglykany<br>- osteokalcin, osteopontin, osteonektin, sialoprotein Co je to hydroxyapatit?Krystalky hydroxyapatitu jsou tvořené fosforem a vápníkem a zpevňují kost Histologické zpracování kosti?<b>1) Výbrus</b><br>- zamontujeme do kanadského balzámu<br>- lakuny jsou černá místa<br><br><b>2) Demineralizace</b><br>- v roztoku naředěných kyselin (EDTA, kys. dusičná, kys. trichloroctová)<br>- zaléváme do celoidinu/parafínu <b>Osteoblasty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Kde jsou uloženy?<br>3. Jádro?<br>4. Cytoplasma?<br>5. Funkce?<br>6. Jejich osud?1. kubický s výběžky<br>2.&nbsp;<br>tzv. <u>epiteloidní uspořádání</u>&nbsp;- uloženy v jedné vrstvě<br>- <u>zevně</u> - vnitřní vrstva periostu<br>- <u>vnitřně</u> - v endostu (vznikající kostní trámeček)<br>3. velké, světlé<br>4. bazofilní<br>5.&nbsp;<br>- syntéza osteoidu<br>6. jakmile se obklopí mezibuněčnou hmotou, přemění se na osteocyty nebo jsou inaktivní (endost a periost) nebo apoptóza <b>Osteocyty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Lakuna - co je to, co je zde uloženo?<br>3. Výběžky osteocytů probíhají kde?<br>4. Jak probíhá výživa?<br>5. Funkce?1. protáhlý oválný tvar s výběžky<br>2.&nbsp;<br>- útvar z kol. fibril + intersticiální tekutiny<br>- zde těla osteocytů<br>3. canaliculi ossium<br>4. více možností:<br>- Haversův kanálek<br>- periost<br>- kostní dřeň<br>5. udržují složení kostní matrix <b>Osteoklasty:</b><br>1. Jak vznikají?<br>2. Jak dlouho žijí?<br>3. Velikost?<br>4. Počet jader?<br>5. Cytoplasma?<br>6. CM má jaké útvary na povrchu?<br>7. Kde jsou uloženy?<br>8. Funkce?1. splýváním prekurzorů monocytů (MFS - mononukleofagocytový systém)<br>2. 14 dnů<br>3. velké - 50-100 mikrometrů<br>4. 2-50<br>5. eosinofilní&nbsp;<br>6. kartáčový lem pro resorpci<br>7.&nbsp;<br>- <u>Howshipovy lakuny</u> - povrch kostní tkáně (zde pH 4,5)<br>8. odbourávání kostní matrix <b>Endost:</b><br>1. Co je to?<br>2. Výskyt?<br>3. Jaké buňky ji tvoří?1. vnitřní vazivo kosti<br>2. Haversův a Volkmannův kanálek, povrch trámečků, dřeňová dutina<br>3. souvislá vrstva buněk = bone lining cells<br><br>vznik z:<br><b>a) mesenchymové kmenové bb.</b><br>--&gt; osteoprogenitorové bb., které se za 24-36 h přemění na osteoblasty a potom -cyty<br><br><b>b) hemopoetické progenitorové bb.</b><br>--&gt; osteoklasty Z čeho vzniká kost (zárodečný list)?mesenchym <b>Periost:</b><br>1. Má cévy a nervy?<br>2. Jaké má vrstvy?1. ano, hodně<br>2.&nbsp;<br><b>Zevní - stratum fibrosum</b><br>- HKV uspořádané<br>- Sharpeyova vlákna - silná kolagenní vlákna připevňující periost ke kosti<br><br><b>Vnitřní - stratum osteogenicum</b><br>- jako endost - souvislá vrstva buněk Typy kostní tkáně?A) vláknitá<br>B) lamelární - kompaktní a spongiósní <b>Vláknitá kost:</b><br>1. Kdy vzniká?<br>2. Má nějaká vlákna a buňky?<br>3. Co jí chybí?<br>4. Výskyt?1. během osifikaci, postupně je nahrazována lamelární<br>2.&nbsp;<br>- kolagenní fibrily<br>- buňky (hodně osteocytů)<br><br>vše je ale nepravidelně uspořádané<br>3.<br>- pevnost<br>- lamely<br>4.&nbsp;<br>- úpon šlach<br>- lebeční švy<br>- cement<br>- hojení zlomenin <b>Kostní lamela:</b><br>1. Co je to?<br>2. Velikost?<br>3. Jaká vlákna zde jsou a jak jsou uspořádána?<br>4. Lamely jsou spojeny čím?1. základní stavební jednotka lamelární kosti&nbsp;<br>2. 3-7 mikrometrů<br>3. kolagenní fibrily - paralelně (naproti tomu kost vláknitá to má cik cak a chybí jí lamely)<br>4. tmelovou substancí (mineralizovaná kostní hmota, málo fibril) <b>Lamelární kost kompaktní:</b><br>1. Výskyt?<br>2. Jaké lamely ji tvoří (jenom název)?1.&nbsp;<br>- diafýza dlouhých kostí<br>- povrchová ploténka krátkých a plochých kostí<br>2.&nbsp;<br>- lamely tvořící osteon<br>- vnější a vnitřní plášťové lamely<br>- intersticiální (vmezeřené) lamely <b>Lamely tvořící osteon = Haversův systém:</b><br>1. Počet lamel a jak jsou uspořádány?<br>2. V centru je co?1.&nbsp;<br>- 5-20<br>- koncentricky!<br>2. Haversův kanálek s cévami, nervami Haversův kanálek je vystlaný čím?endostem <b>Vnější plášťové lamely:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Orientace?1. pod periostem<br>2. paralelně! <b>Vnitřní plášťové lamely:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Orientace?1. pod endostem<br>2. paralelně! <b>Intersticiální (vmezeřené) lamely:</b><br>1. Kde se nachází?1. mezi osteony <b>Lamelární kost spongiósní:</b><br>1. Výskyt?<br>2. Jakými útvary je tvořena?1. epifýzy dlouhých kostí (u kompaktní to jsou diafázy), krátké a ploché kosti<br>2. kostní trámce (trabeculae) <b>Kostní trámce:</b><br>1. U jaké kosti se vyskytují?<br>2. Čím jsou kryty?<br>3. Výživa?<br>4. Z čeho jsou tyto trámce tvořeny?<br>5. Mezi jednotlivými trámci je co?<br>6. Jsou nějak kostní trámce propojené?1. spongiósní<br>2. endostem<br>3. difuzí z kostní dřeně<br>4.&nbsp;<br>- paralelně uspořádanými lamelami<br>5. dutina vyplněná kostní dření<br>6. ano - větví se a anastomózují Nisslova metoda - obarví i výběžky, obarví i jadérko?- výběžky ne (jenom začátky dendritů)<br>- ano i jadérko (je to RNA) <b>Impregnační metody:</b><br>1. Co tím zobrazujeme?<br>2. Jaké soli používáme?1. vláknité struktury (neurofibrily) v cytoplasmě neuronů (tím znázorníme tělo i výběžky)<br>2.&nbsp;<br>- <u>soli stříba</u> - neurofibrily černě, žluté pozadí<br>- <u>soli zlata</u> - neurofibrily černě, fialové pozadí Šedá hmota CNS je tvořená čím?- neuron - tělo<br>- gliové buňky - astrocyty plasmatické, mikroglie, oligodendrocyty Bílá hmota CNS je tvořená čím?- neuron - výběžky<br>- gliové bb. - mikroglie, oligodendrocyty, astrocyty fibrilární <b>Neuron:</b><br>1. Jádro?<br>2. Cytoplasma?<br>3. Jaké složky cytoskeletu se zde nacházejí?<br>4. Jaké buněčné inkluse se zde objevují?<br>5. Rozmezí velikosti?1. kulaté světlé<br>2. Nisslova substance - bazofilní<br>3. neurofilamenta (obdoba AF) a neurotubuly (obdoba MT), které po spojení vytvoří neurofibrily<br>4.<br>a) <u>lipofuscin</u><br>b) <u>melanin</u> - v neuronech substantia nigra<br>5.&nbsp;<br>- <u>nejmenší</u> - 4-5 mikrometrů (stratum granulosum mozečku)<br>- <u>největší</u> - 150 mikrometrů (motorické neurony) Podle počtu výběžků rozdělujeme neurony jak?Multipolární (3 a více výběžků)<br>Bipolární (2 výběžky)<br>Pseudounipolární (1 výběžek tvaru T)<br>Unipolární (1 výběžek) <b>Multipolární neurony:</b><br>1. Kolik mají výběžků?<br>2. Jak je dělíme?1. 3 a více<br>2.<br>- hvězdicovité<br>- pyramidové<br>- Purkyňovy buňky <b>Hvězdicovité neurony (multipolární):</b><br>1. Výskyt?<br>2. Tvar?1.<br>- motoneurony<br>- vegetativní ganglia<br>2. malé buňky bez měchýřkovitého jádra <b>Pyramidové neurony (multipolární):</b><br>1. Výskyt?<br>2. Velikost?1. v kůře mozku (3.-5. vrstva) - zde buňky tzv. <u>Betzovy pyramidy</u><br>2. 100-150 mikrometrů <b>Purkyňovy buňky:</b><br>1. Podle výběžků je řadímě do jaké skupiny?<br>2. Tvar?<br>3. Výskyt?1. multipolární<br>2. hruškovité tělo, vějíř dendritů<br>3. stratum gangliosum mozečku <b>Bipolární neurony:</b><br>1. Počet výběžků?<br>2. Výskyt?1. 1 axon + 1 dendrit<br>2.&nbsp;<br>- sítnice (bipolární neurony)<br>- ganglion vestibulare/cochleae <b>Pseudounipolární neurony:</b><br>1. Počet výběžků?<br>2. Výhoda tohoto uspořádání?<br>3. Výskyt?1. 1 výběžek, který se větví do písmene T --&gt; jedna část slouží jako axon, druhá jako dendrit<br>2. vzruch obejde tělo = rychlé vedení<br>3. ggl. spinale <b>Unipolární neurony:</b><br>1. Počet výběžků?1. mají pouze dendrity <b>Neuroglie (= gliové bb.):</b><br>1. Původ?<br>2. Jak je rozdělujeme?1. všechny neuroektoderm kromě mikroglie - mesenchym<br>2.<br><b>Centrální (v CNS):</b><br>- makroglie<br>- mikroglie<br>- oligodendrocyty<br>- ependym<br><br><b>Periferní (v PNS):</b><br>- Schwannovy bb.<br>- satelitové bb. <b>Schwannovy buňky:</b><br>1. V CNS nebo PNS?<br>2. Co tvoří a co obaluje?<br>3. Co je to internodální segment?<br>4. Jak může vzniknout nemyelinizované vlákno?"1. PNS<br>2.&nbsp;<br>- myelinová pochva<br>- obalí 1 vlákno!<br>3.&nbsp;<br>- místo výskytu Ranvierova zářezu, kde je myelinová pochva přerušena<br>4.&nbsp;<br>- Schwannova buňka obalí více vláken --&gt; nevznikne myelinová pochva, vlákno je obaleno pouze cytoplasmou S.b. = plazmatická pochva = šedá vlákna Remakova <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-14 at 7.50.15.png""><img src=""Screenshot 2022-07-14 at 7.50.23.png"">"
<b>Periferní nerv:</b><br>1. Jakými vlákny je tvořen?<br>2. Obaly nervů?1. svazky nervových vláken myelinizovaných i nemyelinizovaných<br>2.&nbsp;<br>- endoneurium<br>- perineurium<br>- epineurium <b>Endoneurium:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Čím je tvořeno?1. Kolem myelinové pochvy nervového vlákna<br>2. ŘKV + retikulární vlákna <b>Perineurium:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Čím je tvořeno?1. kolem jednotlivých svazků nervových vláken<br>2. kolagenní vlákna v lamelovém uspořádání <b>Epineurium:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Čím je tvořené?1. kolem všech nervových svazků = povrch nervu<br>2. HKV vybíhající v septa (ŘKV) <b>Satelitové buňky:</b><br>1. Kde se nacházejí?<br>2. Funkce?<br>3. V CNS nebo PNS?1. kolem neuronů v gangliích<br>2.&nbsp;<br>- výživa<br>- opora<br>- izolace od dalších gangliových bb.<br>3. PNS <b>Makroglie:</b><br>1. CNS nebo PNS?<br>2. Jak je dělíme?1. CNS<br>2.&nbsp;<br>- astrocyty<br>- Müllerovy buňky<br>- pituicyty<br>- Bergmanova glie = kandelábrové buňky <b>Ependym:</b><br>1. CNS nebo PNS?<br>2. Jaké buňky ho tvoří?<br>3. Má nějakou specializaci CM?<br>4. Výskyt?1. CNS<br>2. kubické až cylindrické bb.<br>3.&nbsp;<br>- baze - výběžek sahající do CNS (=tanycyty)<br>- apikální - kinocilie<br>4. vystýlá centrální kanál a komory <b>Mikroglie:</b><br>1. Původ?<br>2. Jak vypadá?1. mesenchym (jako jediná gliová buňka)<br>2. má výběžky, které může zatáhnout a fagocytovat <b>Oligodendrocyty:</b><br>1. Mají výběžky?<br>2. Funkce?1. ano, ale málo (2-4)<br>2. tvorba myelinových pochev v CNS!!! (1 buňka obtočí více vláken) <b>Astrocyty:</b><br>1. Tvar?<br>2. Jak je dělíme (rovnou i popis)?1. hvězdicovitý tvar<br>2.<br><b>A) plazmatické - šedá hmota</b><br>- hodně krátkých silných výběžků<br>- přenos živin, ochranná fce<br><br><b>B) fibrilární - bílá hmota</b><br>- méně dlouhých tenkých výběžků<br>- podpůrná fce <b>Müllerovy buňky:</b><br>1. CNS nebo PNS?<br>2. Výskyt?1. CNS<br>2. sítnice oka, kde prochází celou sítnící (tvoří membr. limitans int. et ext.) <b>Pituicyty:</b><br>1. CNS nebo PNS?<br>2. Výskyt?1. CNS<br>2. neurohypofýza kolem Herrinových tělísek <b>Bergmannova glie = kandelábrové bb.:</b><br>1. Výskyt?<br>2. Tvar?<br>3. Mají výběžky?1. mozeček<br>2. oválný tvar<br>3. výběžky s krátkými ostny, na které se zavěšují nervová vlákna Dura mater - jaké vazivo?HKV <b>Arachnoidea:</b><br>1. Jaké má cévy?<br>2. Čím je tvořená?1. bezcévná<br>2. kolagenní trámce připojující arachnoideu k pia mater V subarachnoidálním prostoru je co?mozkomíšní mok Pia mater - vazivo?ŘKV + cévy Mozková kůra - jednotlivé vrstvy i s popisem?"<b>1. Lamina molecularis/zonalis<br></b>- !málo buněk, hodně vláken<br>- drobné multipolární neurony<br>- asociační fce<br>- výběžky zůstávají v této vrstvě<br><br><b>2. Lamina granularis externa<br></b>- malé hvězdicovité neurony, trošku pyramidových<br><br><b>3. Lamina pyramidalis externa</b><br>- malé a střední pyramidové neurony (axon do bílé hmoty)<br>- hvězdicovité neurony (axon do 1. vrstvy)<br>- asociační fce<br><br><b>4. Lamina granularis interna</b><br>- hustě nakupené (nejvíce buněk na preparátu) hvězdicovité bb. (Martinottiho)<br><br><b>5. Lamina pyramidalis interna</b><br>- velké pyramidové neurony (= Betzovy pyramidy)<br>- dendrity do 1. vrstvy<br>- axon do bílé hmoty<br><br><b>6. Lamina multiformis</b><br>- polymorfní neurony<br>- axony do bílé hmoty <br><br><br><br><br><br><img src=""Screenshot 2022-07-14 at 9.27.43.png"">"
Adipocyty pocházejí z jakého zárodečného listu?mesenchym Adipocyty produkují jaké hormony?- leptin<br>- ghrelin<br>- estrogen Kloubní chrupavka - jaké buňky zde jsou + funkce?<b>A-buňky</b> - makrofágy s vakuolami<br><b>B-buňky</b> - speciální fibroblasty s GER, umí taky fagocytovat - čistota Osteogenesis imperfecta - dědičná choroba tvorby čeho?kolagen I Vedení vzruchu k tělu a od těla se řekne jak?dendrit - k tělu - celulipetálně<br>axon - od těla - celulifegálně Jaké MAP proteiny převládají v dendritech a axonech?dendrit - MAP2<br>axon - tau-proteiny Jaké jsou možnosti osifikace?Podstatou osifikace jsou mesenchymové buňky, které mají 2 možnosti:<br>1) desmogenní osifikace - rovnou vznikne kost<br>2) chondrogenní osifikace - vznikne chrupavka, ta ztvrdne a vznikne kost Ještě, než se mesenchymové buňky mohou diferenciovat, musí se stát s mesenchymem co?zahuštění !!! Co je to mesenchymový blastém?skupina nediferenciovaných buněk <b>Desmogenní osifikace:</b><br>1. Které kosti takto osifikují?<br>2. Jak to probíhá?<br>3. Z čeho vznikne periost/endost?1. clavicula, maxilla, mandibula, ploché kosti<br>2.&nbsp;<br>a) Na začátku máme mesenchym s <u>hvězdicovitými buňkami</u>, které zatáhnou za výběžky, seskupí se a vznikne <u>mesenchymový blastém</u>. Z blastému se diferencují bb. do osteoblastů.<br>b) Osteoblasty tvoří osteoid, který mineralizuje do spikul = trámečků.<br>3. z části vaziva, která nepodléhá osifikaci <b>Chondrogenní osifikace:</b><br>1. Které kosti takto osifikují?<br>2. Z jaké chrupavky se to přeměňuje?<br>3. Na jaké části se tato osifikace dělí?1. dlouhé a krátké kosti, obratle<br>2. hyalinní&nbsp;<br>3. perichondrální a enchondrální osifikace Jak roste chrupavka do tloušťky a délky?tloušťka - apozice<br>délka - intususcepce <b>Perichondrální osifikace:</b><br>1. Jak to začne?<br>2. Kde a jaké se tu vezmou buňky?<br>3. Jak to pokračuje dál?1. objeví se dutý kostní válec (= kostěná manžeta) na povrchu diafýzy, který vzniknul desmogenní osifikací<br>2. z vnitřní vrstvy perichondria se diferencují osteoprogenitorové bb. do osteoblastů<br>3. kostěná manžeta brání výživě chrupavky z perichondria a postupně se zvětšuje <b>Enchondrální osifikace:</b><br>1. Jak naváže na perichondrální osifikaci?<br>2. Co dalšího chondrocyty dělají?<br>3. Jak na nedostatek živin reaguje samotná chrupavka?<br>4. Co je to linie eroze?<br>5. Co dál?1.&nbsp;<br>- z důvodu zhoršeného zásobení chrupavky dojde k hypertrofii chondrocytů --&gt; soli Ca se hromadí v ECM --&gt; kalcifikace a vznik primárního osifikačního centra<br>2. resorbují matrix<br>3. osteoklasty razí cestu cévám osteogenním pupenům z perichondria = primitivní dřeňová dutina<br>4. cévy rostoucí k epifýzám stejně rychle<br>5. vzniknou osteoblasty a klasty --&gt; fibrilární kost <b>Růstová chrupavka:</b><br>1. Kde zůstává zachována?<br>2. Jaké zóny růstové chrupavky máme?1. na dvou místech - kloubní chrupavka a epifyzární chrupavka (= růstová ploténka)<br>2.&nbsp;<br>- rezervní<br>- proliferace<br>- hypertrofie<br>- kalcifikace<br>- linie eroze Kdy zanikají epifyzární růstové ploténky?Závisí to na typu kosti, obvykle kolem dvacátého roku věku Jaká je vláknitá složka kostní mezibuněčné hmoty?fibrily kolagenu typu I Co je to svalek (callus)?Tkáň hojící se kostní zlomeniny Co je první krok v enchondrální osifikaci?Vznik kostěné manžety na povrchu kosti Myelinizace míšních nervů začíná kdy?4. fetální měsíc Jaký růstový faktor dává vědět Schwannové buňce, aby obalila neuron?neuregulin Astrocyty obsahují jaký protein (podle něho je histochemicky prokazujeme)?GFAP v intermediárních filamentech Složení krevní plasmy?<b>Voda</b><br>- 91-92 %<br><br><b>Proteiny</b><br>- 7 %<br>- globuliny, fibrinogen, albumin<br><br><b>Anorganické látky</b><br>- Na, K, Ca, P, Mg, Cl<br>- udržují osmotický tlak, pH<br><br><b>Organické látky</b><br>- lipidy, AMK, glukóza, močovina, bilirubin, kreatin,...<br><br><b>Krevní plyny</b><br>- kyslík, oxid uhličitý, dusík<br><br><b>Regulační látky</b><br>- hormony, enzymy, vitaminy Životnost trombocytů?cca 10 dní <b>Megakaryocyt:</b><br>1. Co je to demarkační linie?<br>2. Trombocytopenická purpura - co je to?1. během zrání megakaryocytu se invaginuje CM a tím vytváří linii, která vymezuje tu část CM, která se odloučí a z ní vzniknou trombocyty<br>2. nemoc, při které je málo trombocytů, protože se neuvolňují z CM megakaryocytu Co je to denzní tubulární systém?U trombocytů je to soustava nepravidelných tubulů v hyalomeře, kde se uskladňuje Ca <b>Trombocyty:</b><br>1. Alfa granula - velikost, obsah?<br>2. Delta granula - velikost, obsah?<br>3. Lambda granula - velikost, obsah?1.<br>- 300-500 nm<br>- fibrinogen!<br>- PDGF, koagulační faktory<br><br>2.&nbsp;<br>- 250-300 nm<br>- serotonin, histamin (protože usnadňují adhesi a vazokonstrikci cévy)<br>- Ca, ATP<br><br>3.&nbsp;<br>- 175-250 nm<br>- lysosomální enzymy Jak probíhá hemostáze?1) Poraněná céva odhalí ECM (hlavně kolagen) a trombocyty se na to svými proteiny přichytí = adhese [místo receptoru může být i von Willebrandův faktor]<br>2) Adhese aktivuje destičky, ty vytvoří výběžky a uvolní svá granula a agregují se.<br>3) Zastaví se krvácení, thrombus se kontrahuje. <b>Cerebellum:</b><br>1. Šedá a bílá hmota jsou tvořeny čím?<br>2. Vrstvy kůry?1.&nbsp;<br><u>šedá</u> - kůra + jádra v bílé hmotě<br><u>bílá</u> - dřeň (= arbor vitae)<br>2.&nbsp;<br><b>A) stratum moleculare</b><br>- hodně nemyelinizovaných n. vláken<br>- košíčkovité bb.<br><br><b>B) stratum gangliosum</b><br>- Purkyňovy bb.<br><br><b>C) Stratum granulosum</b><br>2 typy buněk:<br><u>a) malé neurony (4-5 mikrometrů)</u><br>- axon se větví do T k Purkyňovým bb.<br>- dendrity s měchovými vlákny<br><br><u>b) větší neurony (8-10 mikrometrů)</u> <b>Cerebellum:</b><br>1. Dřeň (= bílá hmota) je tvořená čím?1.&nbsp;<br><b>a) gliové bb.<br><br>b) myelinizované axony</b><br>- aferentní - Purkyňové bb.<br>- eferentní:<br>1) <u>mechová</u>&nbsp;<br>2) <u>šplhavá</u>&nbsp; <b>Mícha - cornu anteriores:</b><br>1. Jaké jsou zde neurony?<br>2. Velikost?<br>3. Tvar?<br>4. Cytoplasma?1. multipolární motoneurony<br>2. 150 mikrometrů<br>3. hvězdicovité<br>4. bazofilní <b>Plexus choroideus:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Funkce?<br>3. Jak vzniká?<br>4. Epitel?<br>5. Apikálně a basálně na CM?<br>6. Kapiláry?<br>7. Co jsou to Paccionské granulace a jejich funkce?1. 3. a 4. komora<br>2. tvorba mozkomíšního moku (100-110 ml)<br>3. vchlípením pia mater a ependymu do komor<br>4. jednovrstevný kubický až nízce cylindrický<br>5.&nbsp;<br>apikálně - mikrokrky<br>basálně - invaginace<br>6. fenestrované s diafragmou<br>7.<br>- výběžky arachnoidey do mozkových splavů<br>- odvod MMM do krevního oběhu <b>PNS:</b><br>1. Co jsou to ta ganglia?<br>2. Jaké skupiny ganglií máme?1. skupiny neuronů mimo CNS<br>2.<br>- cerebrospinální<br>- vegetativní <b>Vegetativní (=autonomní) ganglia:</b><br>1. Obal?<br>2. Jaké neurony se zde nacházejí?<br>3. Jaké gliové buňky se zde nacházejí?<br>4. Nervová vlákna jsou nebo nejsou myelinizovaná?1. HKV<br>2. multipolární (15-50 mikrometrů)<br>3. satelitové buňky<br>4. nemyelinizovaná <b>Cerebrospinální ganglia:</b><br>1. Kde jsou uložena?<br>2. Obal?<br>3. Jaké neurony se zde nacházejí?<br>4. Nervová vlákna jsou nebo nejsou myelinizovaná?1. foramina intervertebralia<br>2. HKV<br>3. pseudounipolární, eventuelně bipolární (ggl. spirale cochleae + ggl. vestibuli)<br>4. myelinizovaná <b>Perineurium:</b><br>1. Jaké má vrstvy?<br>2. Pars epitheloidea - složení<br>3. Co je to endoneurální prostor?<br>4. Co je to endoneurium + co obsahuje?1.&nbsp;<br>pars fibrosa - mechanická fce<br>pars epitheloidea - difusní fce<br>2.&nbsp;<br>- větší počet lamel (až 20) plochých perineurálních buněk<br>- perineurální bb. = modifikované fibroblasty<br>3. prostor, který uzavírá perineurium<br>4. <br>- vazivo v endoneurálním prostoru<br>- z fibroblastů + kolagenních fibril<br>- obsahuje kapiláry, makrofágy a heparinocyty Rozdíl mezi cytoarchitektonikou a myeloarchitektonikou?<b>cytoarchitektonika</b><br>-&nbsp;metoda, která umožňuje studium stavby korových krajin mozku<br><br><b>myeloarchitektonika</b><br>- metoda, která pomohá identifikovat stavbu korové oblasti "Rozdíl mezi vlákny, která rozdělujeme jako ""radii"" a ""striae""?"radii - vlákna kolmá s povrchem mozkové kůry<br>striae - vlákna rovnoběžná s povrchem mozkové kůry Jak zobrazujeme myeloarchitektoniku?- nejlépe - luxolová modř<br>- 5 proužků, 1 paprsek<br><br><b>1) Exnerův proužek</b><br>- oblast arachnoidea a pia mater<br><br><b>2) Bechtěrevův proužek</b><br>- oblast lamina molecularis<br><br><b>3) zevní Baillargerův proužek</b><br>- lamina granularis interna<br><br><b>4) vnitřní Baillargerův proužek</b><br>- lamina pyramidalis interna<br><br><b>5) Meynertův proužek</b><br>- lamina multiformis<br><br><b>6) fibrae radiales</b><br>- zasahují do 3. vrstvy, kolmo k povrchu Co je to axonální transport?transport materiálu podél mikrotubulů Hilus (odstupový konus) axonu slouží k čemu?místo odstupu axonu od somy neuronu Embryonální původ astrocytů?neurální trubice Embryonální původ neuronů CNS?neurální trubice Embryonální původ neuronů PNS?neurální lišta Co tvoří opornou strukturu cév v plexus choroideus?ŘKV V allokortexu je kolik vrstev neuronů?3 Funkce volného nervového zakončení?nociceptor (bolest) Kůže má jaké vrstvy?epidermis = pokožka<br>dermis = škára <b>Epidermis:</b><br>1. Původ?<br>2. Epitel?<br>3. Cévní zásobení?<br>4. Epitel je tvořen jakými buňkami?<br>5. Vrstvy?1. ektoderm<br>2. vrstevnatý dlaždicový rohovějící<br>3.&nbsp;<br>- avaskulární<br>- výživa z tkáňového moku<br>4 .<br>- epitelové buňky = keratinocyty<br>+ melanocyty, Langerhansovy bb., Merkelovy bb.<br>5.<br>!!! Pozor - jdeme s nitra na povrch!!!<br>Bosá Glukóza<br>1) stratum basale<br>2) stratum spinosum<br>3) stratum granulosum<br>4) stratum lucidum<br>5) stratum corneum <b>Stratum basale:</b><br>1. Co ji tvoří?<br>2. Cytoplasma?<br>3. Jaká intermediární filamenta zde jsou?<br>4. S BM jsou buňky spojeny jak?1. jedna vrstva cylindrických buněk na BM<br>2. basofilní<br>3.&nbsp;<br>- <u>cytokeratinová IF</u> - upínají se do desmosomů, kterými jsou navzájem propojeny<br>4. hemidesmosomy <b>Stratum spinosum:</b><br>1. Co ji tvoří?<br>2. Cytoplasma?<br>3. Co se zde produkuje?<br>4. Vzhled + proč tak vypadají?<br>5. Na povrchových buňkách dochází k tvorbě čeho?1. několik vrstev polyedrických buněk, které se k povrchu oplošťují<br>2. basofilní (slabě)<br>3. keratin<br>4.&nbsp;<br>- ostnitý vzhled<br>- svazky cytokeratinových IF jdou až do výběžků<br>5.&nbsp;<br>- tvorba keratohyalinových a lamelárních granul <b>Stratum germinativum Malpighi:</b><br>1. Je to název pro jakou vrstvu?<br>2. Proč se tak jmenuje?<br>3. Jak často se epidermis obnovuje?1. společný název pro 1. + 2. vrstvu<br>2. protože v obou vrstvách dochází k častým mitózám a buňky postupují do vyšších vrstev<br>3. každých 15-30 dní <b>Stratum granulosum:</b><br>1. Co ji tvoří?<br>2. Jak ji odliším od stratum spinosum?<br>3. Jaké typy granul má?1. 3-5 vrstev protáhlých polygonálních bb.<br>2. tato vrstva je mnohem víc bazofilní<br>3.&nbsp;<br><b>a) keratohyalinová granula</b><br>- basofilní<br>- obsahují protein profilaggrin, který agreguje cytokeratinová IF --&gt; keratin<br><br><b>b) lamelární granula</b><br>- obsahují lipidy --&gt; exocytóza --&gt; tmelicí substance (vodní bariéra)<br>- v povrchových vrstvách činností E dojde k odumření bb. (= ztráta jádra) <b>Stratum lucidum:</b><br>1. Co ji tvoří?<br>2. Co je to eleidin?<br>3. Cytoplasma?1. tenká vrstva odumřelých bb. - oploštělé, bezjaderné a bez organel<br>2. nezralý keratin<br>- IF + filaggrin = eleidin&nbsp;<br>3. eosinofilní <b>Stratum corneum:</b><br>1. Co ji tvoří?<br>2. Čím jsou buňky vyplněny?<br>3. Jak se nazývá nejpovrchnější vrstva + co se tam s buňkami děje?1. 10-20 vrstev plochých bb.<br>2. zcela keratinem<br>3.&nbsp;<br>- stratum disjunctum - buňky ztrácí desmosomální spojení a odlupují se <b>Melanocyty:</b><br>1. Původ?<br>2. Tělo buňky je uloženo kde?<br>3. Výběžky zasahují až kam?<br>4. Čím je dána barva kůže?1. neurální lišta<br>2. stratum basale<br>3. stratum spinosum<br>4.&nbsp;<br>- množstvím granul (nikoliv množstvím melanocytů) <b>Langerhansovy buňky:</b><br>1. Původ?<br>2. Tvar?<br>3. Jádro?<br>4. Cytoplasma?<br>5. Kde se nachází?<br>6. Funkce?1. mesenchym<br>2. hvězdicovitý tvar<br>3. laločnaté jádro<br>4. eosinofilní<br>5. stratum spinosum<br>6. antigen prezentující buňky <b>Merkelovy buňky:</b><br>1. Původ?<br>2. Kde se nachází?<br>3. V kůži jakého typu se typicky nachází?<br>4. Funkce?1. neurální lišta<br>2. stratum basale<br>3. kůže tlustého typu (dlaně, chodidla)<br>4.<br>- DNES - difusní neuroendokrinní systém<br>- mechanoreceptory&nbsp; Dermis - jaké má vrstvy?Stratum papillare<br>Stratum reticulare <b>Stratum papillare:</b><br>1. Jaké vazivo?<br>2. Proč tento název?<br>3. Cévní zásobení?<br>4. V papilách jsou jaké útvary?1. ŘKV<br>2. protože proti epitelu vybíhá v papily<br>3. skvělé<br>4. Meissnerova tělíska - dotyk <b>Stratum reticulare:</b><br>1. Jaké vazivo?<br>2. Jaké útvary obsahuje?1. HKV neuspořádané<br>2. Vater-Paciniho tělíska - vibrace, tlak, tah <b>Podkožní vazivo (hypoderm = tela subcutanea):</b><br>1. Co se zde nachází?<br>2. Jaké další útvary se zde nachází?1. lalůčky tukového vaziva oddělená HKV<br>2.<br>- opět Vater-Paciniho tělíska<br>- vlasové cibulky<br>- potní žlázy <b>Meissnerovo tělísko:</b><br>1. Funkce?<br>2. Výskyt na těle?<br>3. V jaké vrstvě kůže?<br>4. Mají obal?<br>5. Jaké útvary se nacházejí uvnitř?<br>6. K BM epidermis se připojuje jak?1. jemná kožní citlivost<br>2. dlaně, chodidla, rty, bradavky<br>3. stratum papillare<br>4. ano - slabý vazivový obal<br>5.<br>- Schwannovy bb.<br>- nemyelinizovaná vlákna<br>6. kolagenní fibrily <b>Silný typ kůže:</b><br>1. Jaká vrstva chybí?<br>2. Na povrchu obsahuje?<br>3. Jaká kožní adnexa tu jsou?<br>4. Kde se na těle vyskytují?1. žádná<br>2. papilární linie<br>3. pouze ekrinní potní žlázy<br>4. dlaně, chodidla, prsty <b>Tenký typ kůže:</b><br>1. Jaká vrstva chybí?<br>2. Jaká kožní adnexa zde jsou?<br>3. Výskyt na těle?1. stratum granulosum + lucidum (nebo tenké)<br>2. vlasy, žlázky (všechny typy)<br>3. kůže s vlasy, axilla, prsní bradavka <b>Vater-Paciniho tělísko:</b><br>1. Vzhled?<br>2. Funkce?<br>3. V jaké vrstvě se nachází?<br>4. Má vazivo?<br>5. Čím je tvořené?<br>6. V prostoru mezi lamelami je co?<br>7. Čím jsou lamely tvořeny?<br>8. Uprostřed obsahuje co?"1. ""rozřízutá cibule""<br>2. hluboké čití<br>3. stratum reticulare + tela subcutanea<br>4. HKV<br>5. 20-70 koncentrickými lamelami<br>6. tekutina<br>7.<br>- <u>zevní</u> - fibroblasty + kolagenní vlákna<br>- <u>vnitřní</u> - Schwannovy bb.<br>8. nervové vlákno (ztrácí myelinizaci) "
<b>Vlasy (pili):</b><br>1. Jak se nazývá vyčnívající část vlasu?<br>2. Jak se nazývá část vlasu, která je zanořená?<br>3. Čím je vlas obalen?<br>4. Co je to vlasový folikul?<br>5. Co je to vlasová cibulka?1. scapus pili<br>2. radix pili<br>3.&nbsp;<br>- vnitřní epitelová pochva<br>- vnější epitelová pochva<br>- vazivová pochva<br>4. kořen + jeho obaly<br>5. ztluštění na konci kořene, ze kterého vlas vyrůstá <b>Vlasová cibulka:</b><br>1. Zespodu se do ní vnořuje co?<br>2. Germinativní vrstva - kde se nachází, jaké jsou zde buňky?1. vazivová papila - ŘKV + cévy<br>2.&nbsp;<br><b>a) cylindrické bb.</b><br>- nasedají na BM<br>- 1 vrstva (jako stratum basale)<br><br><b>b) polygonální bb.</b><br>- diferencují se v<br>&gt; dřeň vlasu<br>&gt; kůru vlasu<br>&gt; vnitřní epitelovou pochvu<br><br><b>c) melanocyty</b><br>- mezi cylindrickými bb.<br>- granula se předávají kůře <b>Dřeň vlasu:</b><br>1. U jakých vlasů se nachází?<br>2. Jak moc keratinizované buňky?<br>3. Tvar buněk?1. silné vlasy, vousy<br>2. částečně<br>3. velké vakuolizované s granuly <b>Kůra vlasu:</b><br>1. Jak moc keratinizované buňky?<br>2. Co zajišťuje barvu vlasu?<br>3. Tvar buněk?1. hodně<br>2. granula melaninu<br>3. vřetenovité <b>Vnitřní epitelová pochva:</b><br>1. Kde se nachází + kde zaniká?<br>2. Jaké má vrstvy?1. na kůře; obemyká počáteční úsek vlasu až po vyústění mazové žlázky<br>2.&nbsp;<br><b>a) kutikula</b><br>- stavba jako kutikula vlasu<br>- ploché buňky, volné konce směřují k cibulce (opačně než u kutikuly vlasu)<br><br><b>b) Huxleyova vrstva</b><br>- 1-3 vrstvy polygonálních bb.<br><br><b>c) Henleova vrstva</b><br>- 1 vrstva plochých zrohovatělých bb. <b>Kutikula vlasu:</b><br>1. Kde se nachází?<br>2. Jak moc jsou buňky keratinizované?<br>3. Tvar buněk?1. na povrchu kůry (slabá vrstvička)<br>2. hodně<br>3. ploché, volné konce ke konci vlasu <b>Vnější epitelová pochva:</b><br>1. Co ji tvoří?<br>2. Čím je oddělena od vazivové pochvy?1. do hloubky zanořená část epidermis - stratum germinativum (spinosum uvnitř, basale venku)<br>2. zesílenou BM (m. vitrea) <b>Vazivová pochva:</b><br>1. Z čeho se skládá?1.&nbsp;<br>- kolagenní vazivo - cirk-long <b>Musculus aerrectos pili:</b><br>1. Funkce?<br>2. Kam se upíná?<br>3. Hladká nebo kosterní svalovina?1.&nbsp;<br>- napřimuje vlas<br>- vyprazdňuje mazovou žlázu<br>- husí kůže<br>2. do vazivové pochvy + stratum papillare<br>3. hladká Co je to potní kanálek?Ekrinní potní žláza, která v epidermis ztratila epitelovou výstelku <b>Glandula mammae:</b><br>1. Typ a počet žlázek?<br>2. Jaké útvary tvoří + co tyto útvary obklopuje?<br>3. Intralobulární vazivo - jaké vazivo, jaké buňky?<br>4. Intralobulární vývody se zde jmenují jak?<br>5. Interlobulární vazivo - jaké vazivo?1.&nbsp;<br>- 15-20<br>- složené tuboalveolární žlázy&nbsp;<br>2.<br>- laloky a lalůčky<br>- HKV a tuková tkáň (duh)<br>3.&nbsp;<br>- ŘKV<br>- plazmatické bb. --&gt; IgA --&gt; pasivní imunita<br>4. ductus intralobulares<br>5. HKV <b>Lalok glandulae mammae:</b><br>1. Z každého laloku vychází co + epitel?<br>2. Ductus lactiferus - v co se mění, epitel tohoto útvaru, kde ústí?1. lobární vývod = ductus lactiferus (dvouvrstevný kubický)<br>2.&nbsp;<br>- před vstupem do bradavky - sinus lactiferus (vrstevnatý dlaždicový ep.)<br>- ústí na bradavce - porus lactiferus (15-20 otvorů) <b>Mamma v klidu:</b><br>1. Jaké jsou lalůčky?<br>2. Jaké jsou sekreční útvary?<br>3. Co se děje s vazivem?<br>4. Co je to TDLU?1. malé<br>2. nerozvinuté<br>3. je ho tu hodně<br>4. = terminální duktolobulární jednotka (= lobulus + jeho terminální interlobulární vývod) <b>Mamma v laktaci:</b><br>1. Jaké lalůčky?<br>2. Jaké jsou alveolární bb.?<br>3. Jakým stylem vypouští sekret alveolární bb.?<br>4. Co se děje s vazivem?1. velké (všechno proliferovalo)<br>2. kubické až cylindrické<br>3.<br>- apokrinní - lipidové kapénky<br>- ekkrinní - proteiny<br>4. redukce Složení mléka?<b>Voda + ionty</b><br>- 87,5 %<br><br><b>Bílkoviny (kasein, IgA)</b><br>- 1,5 %<br><br><b>Laktosa</b><br>- 7 %<br>- z glukózy a galaktózy<br><br><b>Tuky (hlavně triglyceridy)</b><br>- 4 % <b>Sclera:</b><br>1. Jaké vazivo ji tvoří?<br>2. Jaké buňky zde jsou?1. HKV + kolagenní a elastická vlákna<br>2. fibroblasty - ploché a protáhlé <b>Cornea:</b><br>1. Výživa?<br>2. Jaké má vrstvy?"1. avaskulární - difuse<br>2.&nbsp;<br><b>a) přední epitel</b><br>- vrstevnatý dlaždicový nerohovějící<br>- 5-6 vrstev<br>- regenerace<br><br><b>b) Bowmanova membrána</b><br>- 7-12 mikrometrů<br>- bez fibroblastů<br>- homogenní vrstva<br><br><b>c) substantia propria corneae</b><br>- HKV - paralelně lamely<br>- keratocyty = oploštělé fibroblasty (""tvar motýlích křídel"")<br>- chondroitinsulfát<br><br><b>d) Descemetská membrána</b><br>- 5-10 mikrometrů<br>- slouží jako BM pro 5. vrstvu<br>- jemná kolagenní filamenta<br><br><b>e) zadní endotel rohovky (není epitel)</b><br>- 1 vrstva plochých buněk "
<b>Choroidea:</b><br>1. Jaké vazivo?<br>2. Vrstvy?1. ŘKV<br>2.&nbsp;<br><b>a) lamina suprachoroidea</b><br>- pod sclérou<br>- ŘKV, melanocyty<br><br><b>b) zona vasculosa</b><br>- arterie, veny<br><br><b>c) lamina choriocapillaris</b><br>- síť kapilár pro sítnici<br><br><b>d) lamina vitrea = Bruchova membrána</b><br>- amorfních 5 vrstev <b>Corpus ciliare:</b><br>1. Vazivo?<br>2. Povrch kryt čím?1. ŘKV<br>2. pars ciliaris retinae mající 2 vrstvy<br><b>a) pigmentové bb.</b><br>- 1 vrstva cylindrických bb. (pokračuje ze sítnice)<br><br><b>b) nepigmentové bb.</b><br>- opět 1 vrstva cylindrických bb. (jsou to modifikované Müllerovy bb.)<br>- produkce komorového moku <b>Iris:</b><br>1. Vrstvy?1.<br><b>a) přední endotel (ne epitel)</b><br>- pokračování zadního endotelu corney<br><br><b>b) přední hraniční vrstva</b><br>- fibroblasty, melanocyty (barva duhovky), méně cév<br><br><b>c) stroma</b><br>- ŘKV, hodně cév<br>- m. sphincter pupillae<br><br><b>d) zadní hraniční vrstva</b><br>- m. dilatator pupillae -<br><br><b>e)</b> <b>pigmentový epitel</b><br>- 1 vrstva cylindrických buněk (opět ze sítnice)<br><br>d+e = pars iridica retinae Vrstvy retiny?1) pigmentový epitel<br>- 1 vrstva kubických buněk (pozor, není cylindrický)<br>- nasedá na Bruchovu membránu choroidei<br><br>2) tyčinky a čípky<br><br>3) membrana limitans externa<br>- výběžky Müllerových bb.<br><br>4) zevní vrstva jádrová<br>- jádra tyčinek a čípků<br><br>5) zevní vrstva plexiformní<br>- synapse tyčinek a čípků s bipolárními neurony z 6. vrstvy<br><br>6) vnitřní vrstva jádrová<br>- jádra bipolárních, Müllerových bb.<br>- amakrinní a horizontální bb.<br><br>7) vnitřní vrstva plexiformní<br>- synapse axonů bipolárních (z 6) s dendrity multipolárních neuronů (z 8)<br><br>8) vrstva gangliových bb.<br>- těla multipolárních bb.<br><br>9) vrstva nervových vláken<br>- axony gangliových bb. --&gt; n. opticus<br><br>10) membrana limitans interna<br>- výběžky Müllerových bb. Lens:<br>1. Vrstvy?1.<br>a) capsula lentis<br>- kolagen IV, glykoproteiny<br><br>b) přední epitel<br>- pouze vpředu<br>- 1 vrstva kubických buněk (k pólům se mění ve vlákna čočky bez jader)<br><br>c) vlákna čočky<br>- protáhlé bb. na pólech spojené proteiny kristaliny <b>Slzná žláza:</b><br>1. Typ žlázy?<br>2. Jaké vývody chybí?1. tuboalveolární serózní<br>2. vsunuté a žíhané <b>Víčko:</b><br>1. Epitel?<br>2. Vlasové folikuly - kde, co chybí?<br>3. Tarsus - vazivo?<br>4. Svalovina?1.&nbsp;<br>- <u>vnitřní strana</u> - spojivka - vrstevnatý cylindrický epitel s pohárkovými bb.<br>- <u>vnější strana</u> - kůže (typ)<br>2.&nbsp;<br>- na okraji<br>- chybí m. arrector pili<br>3. HKV<br>4.&nbsp;<br>- kosterní - m. orbicularis oculi<br>- hladká - m. levator palpebrae Víčko - žlázky?<u>Krauseho</u> - akcesorní slzné<br><br><u>Mollovy</u> - apokrinní<br><br><u>Zeissovy</u> - mazové<br><br><u>Meibomské</u> - mazové<br>- v tarsu<br>- neústí do folikulu ale do spojivkového vaku Ječné zrno je zánětem jakých žlázek?Meibomových žlázek (mazové) <b>Hemoglobin:</b><br>1. Čím je tvořený?1. 4 polypeptidové podjednotky, každá obsahuje hem Integrální a periferní membránové proteiny erytrocytu?<b>Integrální:</b><br>- glykoforiny, proteiny proužku 3<br><br><b>Periferní:</b><br>- spektrin, aktin, protein proužku 4,1 Gen H v krevních skupinách kóduje co?fukózotransferázu Jaký je rozdíl v diferenciaci u progenitorové a prekurzorové buňky?<u>progenitorová</u> - může z ní vzniknout opět progenitorová, tak i prekurzorová<br><u>prekurzorová</u> - dává za vznik pouze zralému krevnímu elementu <b>Červená kostní dřeň:</b><br>1. Stroma?<br>2. Matrix je tvořena čím?1. retikulární vazivo<br>2. kolagen I a III, fibronektin, laminin, hemonektin Ve kterém stádiu se tvoří specifická granula granulopoézy?promyelocyt Ve kterém stádiu dochází k výrazným deformitám jádra směrem k charakteristickému jádru granulocytů?metamyelocyt Poslední vývojové stádium červené řady citlivé na erytropoetin je:proerytroblast Čím jsou sinusy v dřeni lymfatické uzliny vystlány?ničím (není to endotel jako u krevních cév) <b>Slezina - bílá pulpa:</b><br>1. Bílá pulpa kolem a. centralis vytváří co?<br>2. Tento obal se může zvětšit v co?<br>3. Pokud se zvětší, a. centralis se bude nacházet kde?1. PALS - periarteriální lymf. pochva<br>2. v lymfatický uzlík = Malpigiho<br>3. excentricky Infundibulum hypofýzy obsahuje jaké gliové bb.?astrocyty Koloid ŠŽ je tvořen čím?thyreoglobin Jak dlouhou vzdálenost může Schwannova buňka obalovat axon?500 mikrometrů Axony CNS a PNS mají nebo nemají BM?CNS - nemají BM<br>PNS - mají BM Jak se mění počet internodií během života?Nemění - zůstává stejný Co je to Virchowův-Robinův prostor?Zužující se prostor v subarachnoidálním prostoru V čem je zajímavé složení mozkomíšního moku?velice málo proteinů (v porovnání s plasmou) Délka kardiomyocytů?15 mikrometrů <b>Endomysium:</b><br>1. Z jakých vrstev se skládá?<br>2. Výživa?1. lamina basalis + vrstva retikulárních vláken (obalí celé vlákno)<br>2. bohatě vaskularizované Nervosvalové vřeténko se ukládá v jaké vrstvě svalu?perimysium <b>P-substance:</b><br>1. Co je to a kdy vzniká?<br>2. Funkce?1. Látka vznikající při kontrakci<br>2. dráždí volná nervová zakončení --&gt; bolest Kosterní svalové vlákno má jádro uložené kde?na periferii <b>Kosterní svalové vlákno:</b><br>1. CM se zde nazývá jak?<br>2. Po obvodu se do vlákna zanořuje co?<br>3. T-tubuly se vyskytují VŽDY na rozhraní čeho?<br>4. Soubor T-tubulů tvoří co?1. sarkolema<br>2. vlákna tubulózní invaginace sarkolemy, tzv. T-tubuly<br>3. na rozhraní A a I proužku&nbsp;<br>4. T-systém <b>Myofibrila:</b><br>1. Tloušťka?<br>2. Co je to Cohnheimovo políčko?<br>3. Co je to sarkosom?<br>4. Proč při poranění dojde spíše k přetržení svalového vlákna než odtržení šlachy od svalu?1. 0,5-2 mikrometry<br>2. svazeček myofibril oddělený tenkými vrstvami sarkoplasmy<br>3. mitochondrie myofibrily<br>4.&nbsp;<br>- v místě přechodu svalu v šlachu tvoří sarkolema hluboké invaginace<br>- sem probíhají kolagenní vlákna šlachy a PEVNĚ se zakotvují do BM <b>Tlustá filamenta:</b><br>1. Základní složkou je co?<br>2. Co se se složkou z předešlé otázky děje?<br>3. Globulární segment se štěpí kde a čím?<br>4. Co vzniká ze štěpení?<br>5. Tlusté filamentum tvoří kolik myosinových molekul?1. myosin typu II<br>2.&nbsp;<br>- myosinová molekula se skládá ze <u>2 těžkých řetězců</u>, které se kolem sebe stáčí<br>- každá molekula má na svém konci <u>hlavičku</u> - obě hlavičky tvoří <u>globulární segment</u><br>3.&nbsp;<br>- pomocí chymotrypsinu<br>- v flexibilním místě za hlavičkou<br>4. vzniká tak lehký a těžký meromyosin<br>5. 300-400 <b>Tenká filamenta:</b><br>1. Hlavní složkou je co?<br>2. Co se z G-aktinu stane?<br>3. Tropomyosin zde má jakou funkci?<br>4. Každá molekula tropomyosinu přesáhne kolik jednotek aktinu?<br>5. Troponin - co je to, funkce?1. F-aktin --&gt; G-aktin<br>2. dva řetězce G-aktinu se kolem sebe otáčí<br>3. stabilizuje vlákno<br>4. 7<br>5.&nbsp;<br>- komplex 3 globulárních jednotek - T, C, I<br><br><u>troponin T</u> - vazba troponinového komplexu s myosinem<br><u>troponin C</u> - váže Ca<br><u>troponin I</u> - inhibuje místo na aktinu pro myosin <b>Myofibrila:</b><br>1. Z jakých proužků se skládají?<br>2. Každý I proužek je uprostřed přerušen čím?<br>3. Úsek mezi 2 Z-liniemi se nazývá?<br>4. Uprostřed A proužku jsou jaké další struktury?"1.&nbsp;<br>- dvojlomný tmavý A proužek (A=anisotropní)<br>- jednolomný světlý I proužek (I=isotropní)<br>2. Z linie<br>3. sarkomera<br>4.&nbsp;<br>- H proužek - tmavý, během klidu<br>- ten je přeťat tmavým úzkým M proužkem, který je přesně v polovině sarkomery <br><br><br><br><br><br><img src=""paste-c4d0b8094013118f16202b6b6307bfca0aa996f3.jpg"">"
I proužek obsahuje?jenom tenká filamenta A proužek obsahuje?tenká i tlustá filamenta H proužek obsahuje?jen tlustá filamenta Z proužek obsahuje?tenká filamenta ze dvou sarkomer <b>M proužek:</b><br>1. Obsahuje?<br>2. Filamenta jsou propojena pomocí čeho?<br>3. Jaký enzym obsahuje?1. tlustá filamenta<br>2. myomesin<br>3. kreatin-kináza Během kontrakce se děje co s proužky AIH?A - zůstává stejné<br>I - zužuje se<br>H - mizí Délka myofilament se během kontrakce mění jak?nemění <b>Červená vlákna:</b><br>1. Rychlost kontrakce?<br>2. Délka práce?<br>3. Proč jsou červená?1. pomalá<br>2. dlouho<br>3. myoglobin, cytochrom <b>Bílá vlákna:</b><br>1. Rychlost kontrakce?<br>2. Délka práce?1. rychlá<br>2. krátká doba <b>Kardiomyocyt:</b><br>1. Průměr a délka?1.&nbsp;<br>- průměr - 15 mikrometrů<br>- délka - 100 mikrometrů Hlavní komponenty vazivové složky myokardu?kolagen a elastin Délka sarkomery v klidu?2,2 mikrometry Venuly obsahují receptor pro co?histamin Jaké množství zaujímají B buňky v Langerhansových ostrůvcích?70 % Kontinuální kapiláry jsou kde?svaly Decidua basalis je jaká část placenty?mateřská Co je žaludek hned schopný vstřebávat?alkohol Co tvoří exokrinní část pankreatu?serózní aciny Kde se nacházejí u dospělého člověka ameloblasty?dospělý člověk nemá Lieberkühnovy krypty jsou vlastně?tubulózní žlázy Lakteály jsou co?lymfatické cévy v LPM tenkého střeva Peyerovy plaky jsou kde?ileu Jaké jaterní struktury ohraničují Disseho prostor?hepatocyty a sinusoidy Proč se retikulární vlákna barví?Nikoliv kvůli kolagenním fibrilám, ale kvůli hodně glykoproteinů (př. fibronektin) Marfanův syndrom?porucha fibrillinu 1 - příliš pružné klouby, dislokace čočky Defekt fibulinu 5?volná kůže Co je to neuropil?prostor v šedé hmotě mezi těly neuronů Kdy se začíná vyvíjet zub?6. týden <b>Zubní pupeny:</b><br>1. Základ čeho?<br>2. Kolik jich je?<br>3. Jak za sebou vznikají?<br>4. Jaký gen zde hraje roli?1. skloviny<br>2. 10 v každé čelisti<br>3. mandibula --&gt; maxilla<br>4. HOX geny Dentin a email se tvoří kdy?4. měsíc Kdy zaniká spojení s primánrí zubní lištou?4. měsíc Co jsou to Tomesova vlákna?výběžky odontoblastů Co jsou to Korffova vlákna?na začátku vývoje dentinu se na něm vytvoří svazky retikulárních fibril