Vyšší odborná škola
a Střední průmyslová škola elektrotechnická
Plzeň, Koterovská 85
DLOUHODOBÁ MATURITNÍ PRÁCE
S OBHAJOBOU
Téma:
Budík
Autor práce:
Třída:
Vedoucí práce:
Dne:
Štěpán BRABENEC
4. M
Ing. Lenka RÁŽOVÁ
31. 3. 2021
Hodnocení:
Vyšší odborná škola
a Střední průmyslová škola elektrotechnická
Plzeň, Koterovská 85
Zadání dlouhodobé maturitní práce
Žák:
Štěpán Brabenec
Třída:
4. M
Studijní obor:
78-42-M/01 Technické lyceum
Zaměření:
Kybernetika
Školní rok:
2020 - 2021
Téma práce:
Budík
Pokyny k obsahu a rozsahu práce:
1) Teoretický návrh funkcí, popsaní jednotlivých částí budíku, volba
Arduina. (30.11.2020)
2) Návrh a realizace konstrukce budíku. (4.1.2021)
3) Návrh a zapojení jednotlivých součástek – hardware část budíku.
(1.2.2021)
4) Návrh programu, oživení a naprogramování budíku pro jeho plnou
funkci – software část budíku. (1.3.2021)
Požadavek na počet vyhotovení maturitní práce: 2 výtisky
Termín odevzdání:
31. března 2021
Čas obhajoby:
15 minut
Vedoucí práce:
Ing. Lenka Rážová
Projednáno v katedře VTT, ODP, PPE a schváleno ředitelkou školy.
V Plzni dne: 30. října 2020
Ing. Naděžda Mauleová, MBA, v.r.
ředitelka školy
Anotace:
Cílem maturitní práce je s využitím mých znalostí z hodin kybernetiky vytvořit
funkční budík. První z mých úkolů je vymyslet, jak bude fungovat celý systém
budíku. Dále je potřeba sehnat všechny potřebné komponenty pro tvorbu systému a
vše správně zapojit. Také musím vytvořit pro budík krabičku, která bude jak funkční,
tak vzhledově pěkná. Jako poslední je potřeba Arduino naprogramovat, vytvořit
software, díky kterému budík bude fungovat.
„Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně a použil literárních pramenů a
informací, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury a zdrojů informací.“
„Souhlasím s využitím mé práce učiteli VOŠ a SPŠE Plzeň k výuce.“
V Plzni dne: ........................... Podpis: ..............................
Obsah práce
1. Úvod
5
2. Volba desky Arduino
6
2.1. Technické parametry desky Arduino UNO
3. Popis budíku
3.1. Popis funkce budíku
4. Volba komponent
7
9
9
10
4.1. Displej
10
4.2. Tlačítka
11
4.3. Bzučák
11
4.4. LED dioda
12
4.5. Potenciometr
13
4.6. RTC
14
5. Systém budíku
15
5.1. Návrh systému budíku
15
5.2. Návrh zapojení celého systému
16
5.3. Realizace zapojení systému
17
6. Konstrukce budíku
20
7. Kód
21
7.1. Arduino IDE
21
7.2. Tvorba kódu
23
7.2.1. Příprava Arduino IDE
23
7.2.2. Arduino Knihovny
25
7.2.3. Popis celého programu
27
8. Závěr
41
9. Zdroje, prostředky
42
10. Seznam obrázků
43
1. Úvod
Téma, kterému se budu věnovat v této maturitní práci, je Arduino budík. Rozhodl
jsem se zpracovávat právě tohle téma, protože mi přijde jako skvělý nápad propojit
kybernetiku a něco úplně obyčejného, jako je věc, kterou potřebujeme každé ráno, co
je součástí našich každodenních životů. Chtěl bych tímto projektem vlastně ukázat, o
čem kybernetika opravdu je a jak ovlivňuje, nebo může jednoduše ovlivňovat náš
život. Význam této maturitní práce vidím v tom ukázat, že kybernetika není nic až
tak složitého a může ji pochopit každý. Toto všechno jsou důvody, proč jsem se
rozhodl psát a dělat tuto maturitní práci.
5
2. Volba desky Arduino
Jak jsem již zmínil v úvodu, k realizaci tohoto projektu jsem se rozhodl použít desku
Arduino. Zvolil jsem Arduino UNO.
Deska Arduino UNO je mikrokontrolérová vývojová deska. Její mozek a srdce tvoří
procesor ATmega328P. Má 14 digitálních vstupních a výstupních pinů, ze kterých
lze 6 použít pro napájení. Dále má 6 analogových vstupů, 16MHz keramický
rezonátor (CSTCE16MOV53-RO), připojení USB, power jack, ICSP header a
tlačítko pro reset desky. Na desce najdeme vše, co je za potřebí k přímému ovládání
desky. Lze ji buď připojit k počítači pomocí USB, nebo ji můžeme napájet baterií.
Deska Arduino UNO je přímý pokračovatel hlavní vývojové linie, která započala
původním Arduinem. Arduino UNO byla jedna z prvních desek s USB připojením.
Má označení „UNO“ z italštiny, kde slovo znamená „jedna“. Toto označení bylo
zvoleno jako připomínka vydání první verze Arduino Softwaru (IDE) 1.0. Tato deska
je také nejpoužívanější Arduino deska vůbec. Nejpopulárnější je díky své
dostupnosti. Existuje taktéž mnoho čínských klonů, které desku velmi dobře
napodobují, jsou vlastně identické. Pro jejich připojení k počítači je však potřeba
ručně instalovat speciální ovladače, což není nepohodlnější.
Obrázek 1- deska Arduino UNO [1]
6
2.1.Technické parametry desky Arduino UNO
Procesor: ATmega328P
Operační napětí: 5 V
Doporučené vstupní napětí: 7–12 V
Limit vstupního napětí: 6–20 V
Digitální I/O piny: 14
Analogové vstupní piny: 6
Flash paměť: 32 kB
SRAM: 2 kB
EEPROM: 1 kB
Rychlost procesor: 16 MHz
Délka: 68,6 mm
Šířka: 53,4 mm
Hmotnost: 52 g
[1]
7
Popis jednotlivých částí Arduina:
Obrázek 2- deska Arduino UNO s popisky [2]
1)
Resetovací tlačítko. Slouží pro resetování desky.
2)
USB konektor typu B.
3)
Napájecí konektor pro napájení Arduina místo USB.
4)
ICSP hlavice pro externí programování USB-serial převodníku.
5)
USB-serial převodník. Ten zařizuje komunikaci mezi hlavním čipem a PC.
6)
Indikační LED diody L, Rx a Tx. Diody Tx a Rx blikají, když probíhá
komunikace přes sériovou linku.
7)
Hlavní čip – procesor celé desky.
8)
Indikační LED dioda ON – svítí, když je deska napájena.
9)
ICSP hlavice pro externí programování hlavního čipu.
10)
Digitální piny.
11)
Napájecí výstupy Arduina.
12)
Analogové vstupy. [2]
8
3. Popis budíku
Celý budík se skládá z:
1. Konstrukce – plastová krabička s otvory pro všechny potřebné vývody
2. Hardwaru (Arduino Uno a jednotlivé komponenty). O ovládání a řízení celého
budíku se stará již zmíněná vývojová deska Arduino Uno. K Arduinu jsou piny
připojené všechny potřebné součástky – LCD displej, tlačítka, bzučák,
potenciometr, rezistor, RTC, LED dioda.
3.1.Popis funkce budíku
Když budík zapneme, rozsvítí se displej a začne se ukazovat momentální čas.
Správnou kombinací stisku tlačítek lze nastavit čas, kdy chceme, aby nás budík
vzbudil. Jakmile tento námi zvolený čas nastane, budík začne pípat. Když budík
zrovna nebudí nebo na něm nenastavujeme čas buzení, ukazuje momentální čas.
9
4. Volba komponent
Aby budík správně fungoval, zvolil jsem ty nejvhodnější komponenty.
4.1.Displej
Jedna z prvních komponent, kterou jsem si sehnal, byl LCD displej. LCD displej
potřebuji k zobrazení menu budíku – např. při nastavování, kdy nás bude budík
budit. Dále se na LCD displeji zobrazuje čas, teplota a vlhkost. Vybral jsem
obyčejný 16x2 LCD displej s modrým podsvícením. Již mám s tímto displejem
z minulé ročníkové práce zkušenosti, takže jsem neváhal a vybral si opět stejný.
Obrázek 3- LCD displej [3]
Je to 16x2 LCD displej Qapass 1602a. Velikost zobrazovací plochy má 64,5x16mm.
[3]
10
4.2.Tlačítka
Další komponent, který jsem potřeboval, byla 4 tlačítka. Tlačítka byla potřeba
k ovládání budíku – k potvrzení probuzení, k ovládání budíku v menu, k nastavování
času buzení. Stejně jako u displeje, i s tlačítky jsem měl již nějaké zkušenosti, takže
jsem si vybral právě ta. Obyčejné spínače – červená tlačítka.
Obrázek 4- tlačítko
4.3.Bzučák
Jako další součástku jsem si sehnal bzučák. Bzučák jsem v budíku potřeboval pro
nejdůležitější funkci budíku – buzení pomocí zvuku. Vybral jsem jednoduchý bzučák
s frekvencí 2300 +- 500 Hz. [4]
Obrázek 5- bzučák [4]
11
4.4.LED dioda
Další součástka, která napomáhá buzení, je LED dioda. Díky ní budík bliká žlutou
barvou při buzení. Vybral jsem obyčejnou žlutou LED diodu.
Obrázek 6- LED dioda [5]
12
4.5.Potenciometr
Další součástku, kterou jsem potřeboval, byl potenciometr. Potřeboval jsem ho
k nastavení a regulaci kontrastu displeje. Vybral jsem tento lineární potenciometr
s odporem 1k Ohm. [6]
Obrázek 7- potenciometr [6]
13
4.6.RTC
Aby můj chytrý budík „uměl čas“, mohl s časem pracovat a čas ukazovat poté na
displeji, musel jsem mu sehnat hodiny reálného času (RTC). Zvolil jsem malé RTC,
díky jejich velikosti je snadné s nimi pracovat.
Obrázek 8- RTC [7]
Jsou to Mini RTC Hodiny reálného času DS1307. Čtou čas ve tvarů hodin, minut,
sekund a datum ve tvaru měsíců, dnů a roků. Mají přesný kalendář do roku 2100. [7]
14
5. Systém budíku
5.1.Návrh systému budíku
Mozek celého budíku je již zmíněné Arduino UNO. Díky němu celý projekt funguje.
Samotné Arduino je vložené v krabičce, podepírá nepájivé pole, do kterého jsou
zapojeny ostatní potřebné součástky. K Arduinu je připojeno nepájivé pole, do
kterého jsou připojeny všechny potřebné výše zmíněné komponenty (4 tlačítka,
bzučák, LCD displej, potenciometr, RTC). LCD displej a tlačítka jsou zapojena
přímo do nepájivého pole, které pro ně slouží jako podstava (viz obrázek). Pro
displej a tlačítka jsou v krabičce vyříznutá okénka. LCD displej a tlačítka jsou jediné
komponenty, které jsou přístupné z venku krabičky. Komponenty, se kterými
nemusíme operovat, či je nemusíme vidět, jsou schovány s Arduinem v krabičce. To
jsou komponenty: potenciometr, RTC, bzučák.
Jako zdroj napětí využívám 4xAAA baterie připojené na napájecí konektor Arduina.
Obrázek 9- otevřená krabička
15
5.2.Návrh zapojení celého systému
Obě schémata jsou vytvořená v programu Fritzing. Vodiče s červenou barvou
zobrazují napájení, vodiče s černou barvou zobrazují uzemnění. Vodiče s ostatními
barvami jsou vodiče určené pro komunikaci s deskou a přenos dat.
Obrázek 10- schéma 1
16
Obrázek 11- schéma 2
5.3.Realizace zapojení systému
Při vytváření celého systému jsem si nejdříve sehnal všechny potřebné komponenty
(LED diodu, RTC, potenciometr, samotné Arduino UNO, LCD displej, tlačítka,
bzučák), které jsem již zmínil v předchozích kapitolách. Poté, co jsem si vše sehnal a
připravil, vytvořil jsem schéma zapojení (obrázek 10, 11). Systém jsem dále
realizoval podle připraveného schématu.
Jako první jsem připojil k Arduinu nepájivé pole napájecím a uzemňovacím
vodičem. Zvolil jsem zapojení přes nepájivé pole díky jeho jednoduchosti, slouží
také jako podložka pro LCD displej a tlačítka.
Jako první jsem k nepájivému poli připojil LCD displej. K displeji jsem musel
nejdříve připájet řadový 16-ti pin. Dále jsem potřeboval zapojit potenciometr, abych
mohl ovládat kontrast displeje. K potenciometru jsem připájel napájecí a uzemňovací
vodič a také připojil k nepájivému poli. Displej s připájeným 16-ti pinem jsem vložil
do nepájivého pole, potenciometr k němu připojil na pin V0. LCD displej jsem poté
klasicky zapojil napájecím vodičem a uzemňovacím vodičem. Jako další jsem zapojil
vodiče potřebné k ovládání displeje, propojil jsem piny displeje: RS, E, D4, D5, D6,
D7 a piny na Arduinu: 12, 11, 10, 9, 8, 7 právě v tomto pořadí. Tímto jsem zapojil
celý displej.
17
Dále jsem připojil LED diodu. Ta je připojená k Arduinu na pin 13, tím zajistíme
napájení diody a komunikaci diody s Arduinem. Uzemněná je přes nepájivé pole,
stejně jako zbytek komponent.
Poté mě čekali připojení bzučáku. K bzučáku jsem připájel napájecí vodič a
uzemňovací vodič, přes nepájivé pole jsem bzučák připojil k Arduinu na pin 6 pro
komunikaci a napájení. Uzemnil jsem ho také přes nepájivé pole.
Jako další komponentu jsem zapojil RTC. K RTC jsem si připájel 4 vodiče na 4 piny
VCC, GND, SDA s SCL. Piny VCC a GND jsem připojil k nepájivému poli pro
napájení a uzemnění právě v tomhle pořadí. Piny SDA a SCL jsem připojil vodiči
k Arduinu na analogové piny A5 a A4 právě v tomhle pořadí pro komunikaci
s Arduinem.
Jako poslední komponenty jsem zapojil 4 tlačítka. Ty jsem vložil přímo do
nepájivého pole, stejně jako displej. Zapojil jsem je na piny Arduina 5,4,3,2.
Uzemnil jsem je vodiči do nepájivého pole.
Jako zdroj napětí jsem použil 4xAAA baterie.
Takhle jsem celý systém zapojil.
18
Obrázek 12- zapojení budíku
19
6. Konstrukce budíku
K vytvoření konstrukce budíku jsem využil obyčejné plastové krabičky. Do této
krabičky jsem vyvrtal a vystříhal všechny potřebné otvory pro komponenty (pro
displej, tlačítka, LEDku). Krabičku jsem pro lepší vzhled celou nastříkal šedivou
barvou a vrchní část jsem polepil tapetou.
Obrázek 13- konstrukce
20
7. Kód
7.1.Arduino IDE
Pro tvorbu celého programu využívám oficiální software Arduino IDE. Tento
software je kompletně bezplatný, lze ho stáhnout na oficiálních stránkách Arduina:
www.arduino.cc. Tento program obsahuje textový editor, menu se všemi funkcemi,
které potřebujete pro tvorbu kódu. Důležité funkce jsou dolní pole – okno se zprávy a
sériový monitor. Sériový monitor slouží k vypisování různých hodnot, které námi
používané výstupní a vstupní komponenty čtou. Do sériového monitoru však lze
vypsat i cokoliv, co chceme, použitím funkce – Serial.print().
V Arduino IDE lze programovat v programovacím jazyce C či C++. Vhodnější,
jednodušší varianta pro začátečníky je však knihovna Wiring, která je vytvořena
přímo pro Arduino. Knihovna Wiring se tedy používá pro programování Arduina. [8]
Obrázek 14- Arduino IDE
21
Kód, který v Arduino IDE píšeme, se skládá ze dvou částí – void setup() a void
loop(). Do první části píšeme právě tu část kódu, u které chceme, aby proběhla pouze
jednou, při prvotním spuštění programu. Do druhé části píšeme to, co chceme, aby
probíhalo pořád, co chceme, aby se pořád opakovalo. Je to cyklus, do kterého píšeme
větší část programu.
Obrázek 15- Sériový monitor Arduina IDE
22
7.2.Tvorba kódu
7.2.1. Příprava Arduino IDE
Než začneme s tvorbou kódu, musíme správně připravit programovací rozhraní
Arduino IDE pro naše potřeby, a právě pro ten projekt, který hodláme tvořit.
Nejdříve musíme zvolit správnou desku Arduino, kterou používáme. Já pracuji
s deskou Arduino Uno, takže nastavím vývojovou desku jako „Arduino/Genuino
Uno“ v Nástroje → Vývojová deska, aby software věděl, s jakou deskou pracujeme,
jaké piny má používat a podobně.
Obrázek 16- volba vývojové desky
23
Dále nastavím, na kterém portu je moje vývojová deska připojena, aby s ní mohl
software komunikovat. Nyní mohu začít programovat.
Obrázek 17- volba portu
24
7.2.2. Arduino knihovny
První věc, která je potřeba udělat před psaním kódu, je zjistit si, jaké knihovny
potřebujeme pro náš projekt. Knihovny jsou soubory funkcí, procedur, obsahují již
hotový kód k ovládání různých komponent.
Každá knihovna slouží k něčemu
jinému. Například knihovna RTC library slouží k ovládání RTC – modulu reálného
času, který také využívám ve své práci. Knihovny se vkládají na začátek kódu.
Arduino IDE obsahuje v základu již 20 obyčejných knihoven, ale většinou musíme
nainstalovat další. Ty se přidávají pomocí manažéru knihoven. Do okna manažéru
knihoven se lze dostat v menu: Projekt → Přidat knihovnu → Spravovat knihovny.
Obrázek 18- manažér knihoven 1
25
Obrázek 19- manažér knihoven 2
Zde stáhneme a nainstalujeme všechny potřebné knihovny. Pokud by však ani tento
výběr nestačil, lze stáhnout z internetu knihovny s ještě větším výběrem, ty je však
potřeba instalovat manuálně.
26
7.2.3. Popis celého programu
Celý program jsem rozdělil na několik částí:
1.
V této části se věnuji definici všech komponent, pinů, proměnných, zahájení
celého programu.
2.
28
V této části je již kód, který se opakuje pořád dokola, ten je rozdělen více
podrobně:
2.1.
30
Kód s definicí jednotlivých „menu“. To slouží k snadné orientaci v stavech
budíku.
30
2.2.
Kód pro nastavení času buzení (alarmu).
31
2.3.
Kód pro zobrazování času na displeji.
32
2.4.
Kód pro nastavení hodiny na displeji.
33
2.5.
Kód pro nastavení minuty na displeji.
34
2.6.
Kód pro uložení námi nastaveného času na displeji.
35
2.7.
Kód pro nastavení hodiny buzení (alarmu).
36
2.8.
Kód pro nastavení minuty buzení (alarmu).
37
2.9.
Kód, který probíhá, když je alarm zapnutý/vypnutý.
38
2.10. Sekvence alarmu
39
2.10.1. Přepínání stavu alarmu
39
2.10.2. Buzení
40
27
1. V této části se věnuji definici všech komponent, pinů, proměnných, zahájení
celého programu.
Nejdříve jsem nadefinoval knihovny, které budu potřebovat pomocí příkazů:
Knihovnu RTClib potřebuji k ovládání a používání komponenty RTC. Knihovnu
LiquidCrystal.h potřebuji k ovládání a používání LCD displeje.
Dále jsem nadefinoval piny displeje:
Poté jsem definoval RTC:
Definice tlačítka:
Definice ledky a bzučáku:
28
Definice proměnných:
Nastavení alarmu při spuštění na 0:0:
Část kódu, která vše zahájí, proběhne jednou:
29
2.V této části je již kód, který se opakuje pořád dokola, ten je rozdělen více
podrobně:
2.1. Kód s definicí jednotlivých „menu“. To slouží k snadné orientaci v stavech
budíku.
30
2.2. Kód pro nastavení času buzení (alarmu).
31
2.3. Kód pro zobrazování času na displeji.
32
2.4. Kód pro nastavení hodiny na displeji.
33
2.5. Kód pro nastavení minuty na displeji.
34
2.6. Kód pro uložení námi nastaveného času na displeji.
35
2.7. Kód pro nastavení hodiny buzení (alarmu).
36
2.8. Kód pro nastavení minuty buzení (alarmu).
37
2.9. Kód, který probíhá, když je alarm zapnutý/vypnutý.
38
2.10. Sekvence alarmu
2.10.1.
Přepínání stavu alarmu
39
2.10.2.
Buzení
40
8. Závěr
Cílem této maturitní práce bylo vytvoření budíku s využitím vývojové desky Arduino
UNO. V průběhu celé práce na budíku jsem osvojil své znalosti vývojové desky
Arduino UNO, naučil se pracovat s novými knihovnami v Arduino IDE. Došlo u mě
ke zlepšení znalostí programování v Arduino IDE, protože pro mě byl tenhle projekt,
co se týká kódu, zatím nesložitější. Celkově u mě však došlo ke zlepšení znalostní
jak všech možných komponent, se kterými jsem pracoval, tak samotného Arduino
UNO.
Vývojová deska Arduino UNO je v současné době jedna z nejrozšířenějších opensource vývojových platforem na světě. Díky tomu, jak je jednoduché začít s ní tvořit,
dokáže to každý a může se pustit do nespočtu zajímavých projektů. Nápady pro
projekty lze najít na internetu, kde jich jsou spousty. Já jsem si vybral budík. Tento
nápad jsem také získal na internetu, kde můžete najít plno projektů zabývající-se
právě tímhle druhem výrobku. Můj budík je jednoduchý, funguje jako budík, který
můžete koupit kdekoliv v obchodě. Na displeji zobrazuje čas a stav budíku, tlačítky
poté lze nastavit čas buzení.
Budík se mi povedlo zcela zrealizovat, neměl jsem při práci moc problémů. Myslím
si, že je to hezký výrobek, na kterém lze šikovně ukázat, o čem vlastně kybernetika
je.
41
9. Zdroje, prostředky
1. Arduino: oficiální obchod Arduina [online]. [cit. 5.04.2021]. Dostupné z:
https://store.arduino.cc/arduino-uno-rev3
2. Bastlírna HW Kitchen: seznámení s deskou Arduino UNO [online]. [cit.
5.04.2021]. Dostupné z: https://bastlirna.hwkitchen.cz/programujeme-arduino
3. LaskArduino: obchod s elektronikou, s Arduino komponenty [online]. [cit.
5.04.2021].
Dostupné
z:
https://www.laskarduino.cz/16x2-lcd-displej-1602-
modry
4. Drátek.cz : obchod s Arduinem a s Arduino komponenty [online]. [cit.
5.04.2021]. Dostupné z: https://dratek.cz/arduino/1251-bzucak-5v-2.3-khz.html
5. Drátek.cz : obchod s Arduinem a s Arduino komponenty [online]. [cit.
5.04.2021].
Dostupné
z:
https://dratek.cz/arduino/1033-led-dioda-zluta-
5mm.html
6. Drátek.cz : obchod s Arduinem a s Arduino komponenty [online]. [cit.
5.04.2021]. Dostupné z: https://dratek.cz/arduino/1176-potenciometr-1k-ohmlinearni.html
7. AB Alarm : obchod s elektronikou [online]. [cit. 5.04.2021]. Dostupné z:
https://www.abalarm.cz/ishop/cs/arduino-stavebnice/4231-mini-rtc-hodinyrealneho-casu-ds1307.html
8. Arduino: seznámení s Arduinem Uno, s Arduino IDE [online]. [cit. 6.04.2020].
Dostupné z: https://arduino.cz/programujeme-arduino/
42
10. Seznam obrázků
1.
Obrázek 1- deska Arduino UNO [1] .........................................................................6
2.
Obrázek 2- deska Arduino UNO s popisky [2] ........................................................8
3.
Obrázek 3- LCD displej [3] .....................................................................................10
4.
Obrázek 4- tlačítko...................................................................................................11
5.
Obrázek 5- bzučák [4] ............................................................................................. 11
6.
Obrázek 6- LED dioda [5] .......................................................................................12
7.
Obrázek 7- potenciometr [6] ...................................................................................13
8.
Obrázek 8- RTC [7] .................................................................................................14
9.
Obrázek 9- otevřená krabička .................................................................................15
10. Obrázek 10- schéma 1 .............................................................................................16
11. Obrázek 11- schéma 2..............................................................................................17
12. Obrázek 12- zapojení budíku ..................................................................................19
13. Obrázek 13- konstrukce ...........................................................................................20
14. Obrázek 14- Arduino IDE .......................................................................................21
15. Obrázek 15- Sériový monitor Arduina IDE ...........................................................22
16. Obrázek 16- volba vývojové desky ........................................................................23
17. Obrázek 17- volba portu ..........................................................................................24
18. Obrázek 18- manažér knihoven 1 ...........................................................................25
19. Obrázek 19- manažér knihoven 2 ...........................................................................26
43