12. Studená válka a její projevy
- zhruba od 1947-1991
- pojem studená válka: George Orwell – esej You and the Atomic Bomb (19. 10. 1945 časopis Tribune), poprvé použit v projevu Bernardem
Baruchem (prezidentský poradce) v Jižní Karolíně 16. 4. 1947
= ne válka jako taková, souboj 2 sfér vlivu, Západ x Východ (demokracie x komunismus)
mír naoko, střety těchto bloků jako spojenců v cizích válkách (korejská, vietnamská, …), závody ve zbrojení, dobývání vesmíru
špionáže (např. manželé Julius a Ethel Rosenbergovi → popraveni za špionáž pro SSSR a vyzrazení řady tajemství - výroba atomové bomby)
- supervelmoci => bipolární rozdělení světa – USA x SSSR (demokracie X totalita)
- evropské státy – oslabení => druhořadá role
- pokles vlivu Francie, VB => růst osvobozenecké hnutí v koloniích => rozpad koloniálního systému
- Západ: demokracie, tržní hospodářství, hospodářská pomoc, víra ve spravedlnost a nový spravedlivý řád, ústupky Stalinovi (ochota
akceptovat vliv SSSR ve východní Evropě, důvěra v plnění Stalinových slibů,…)
- Východ: komunismus, země osvobozené SSSR (snaha vytvořit nárazníkové pásmo slabých Moskvě podřízených států), centrální hospodářství,
Stalin očekával návrat USA k předválečnému izolacionismu, MOSKVA: utužení kontroly a moci ve východním bloku prostřednictvím
Kominformy (Informačního byra=imfobyro1 komunistických a dělnických stran)
- komunist. propaganda v SSSR: eliminace nechtěných tištěných materiálů + správný ideologický nádech publikovaných věcí
- sovětské „satelitní“ státy - země sovětského bloku (1945-89) závislé na SSSR: Bulharsko, ČSSR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, V Německo
- pojem železná opona: poprvé použit v projevu Winstona Churchilla 5. 3. 1946 ve Fultonu
- Postupimská konference (17. 7. – 2. 8. 1945) - navrácení všech území obsazených Německem do roku 1937, obnovení Německa jako celku,
východní hranice Odra-Nisa, rozdělení Německa a Rakouska na 4 okupační zóny (do podpisu mírové smlouvy), 4D=demilitarizace,
demokratizace, denacifikace, dekartelizace; odsun Němců z Polska, Československa a Maďarska (až po tzv. divokém odsunu), vytvoření Rady
ministrů zahr. věcí pro uzavření mírových smluv se spojenci Německa
- Teheránská konference (28. 11. – 1. 12. 1943) - SSSR, USA, VB - rozdělení sfér vlivu, polská otázka → Stalin požadoval V část, Německá říše Z
- „Dlouhý telegram“ (22. 2. 1946) George F. Kennana (vyslanec USA v Moskvě) → poslání amer. politiky vůči SSSR musí být dlouhodobé,
trpělivé, ale tvrdé a rozhodné zadržování ruských expanzivních tendencí
- Trumanova doktrína – 12. 3. 1947, o zadržování komunismu
- uplatnění především v Turecku a Řecku (finanční a hospodářská pomoc)
- Eisenhowerova doktrína – 5.1.1957, o zatlačování komunismu (ekonomická a vojenská pomoc, hl. na Blízkém Východě)
- Marshallův plán 1947 – plán na obnovu poválečné Evropy (Západní země + Jugoslávie)
- Okupační zóny Německa:
- Okupační zóny Rakouska:
- Bizonie = dvouzóna, 1947 Německo rozděleno na amer. a britskou okupační zónu
- Trizonie = trojzóna, 1948 v Německu se vytvořila francouzská zóna
- rakouská státní smlouva (1955 podepsána na zámku Belvedere zástupci vítěz. mocností USA, SSSR, Francie, VB) → znovuobnovení Rakouské suverenity, zrušení 4
okupačních zón + stažení okupačních armád z Rakouska
1. berlínská krize (24. 6. 1948 – 12. 5. 1949)
- VB, Fr, USA správa x SSSR správa
- červen 1948 – začátek blokády Západního Berlína → vytvořen letecký most
- květen 1949 – ukončení blokády (Stalinem)
- 7.9.1949 – vznik Spolkové republiky Německo (spolkový federativní stát, hl. město
Bonn, 1.prezident: Theodor Heuss, 1.kancléř: Konrád Adenauer) → 7. 10. vyhlášena Německá demokratická republika
- NDR - stalinský stát, proti Gorbačovovým změnám, demonstrace => 9. 11. 1989 pád
berlínské zdi, 3. 10. 1990 znovusjednocení Německa => SRN
2. berlínská krize (1958 – 1961)
- volný pohyb mezi Z a V Berlínem - odchod více jak 50 tis. obyvatel (převážně intelektuálů)
- SSSR chtělo správu nad celým Berlínem → jednání Chruščov s Kennedym → žádné řešení → stavba berlínské zdi
- 13.6.1961 – rozhodnutí o uzavření hranic
- kancléř Helmut Kohl - „kancléř sjednotitel“ (3. 10. 1990 znovusjednocení Německa)
- checkpoint Charlie - hraniční přechod v Berlíně, spojoval amer. a sovět. sektor města
- demonstrace amer. a sovět. síly (1961) → rce na východoněm. pohraniční kontroly záp. diplomatů při přechodu hranice do V Berlína
Východoněmecké povstání (16. – 18. 6. 1953)
- začalo stávkou dělníků → široké protesty proti východoněmecké vládě (příliš vysoké pracovní normy)
- násilně potlačeno sovětskými okupačními vojsky a východoněmeckou policií (zatčeno přes 1700 osob), okolo 500 mrtvých
- přes 10tis. osob ve vězení → odsouzeno 1500 obžalovaných, 1200 lidí dostalo celkem 6000let nucených prací, 2 tresty smrti
1
Komunistická informační kancelář, spojuje komunistické strany Evropy
Armija Krajowa (zemská armáda, AK)
- největší podzemní (odbojová) ozbrojená organizace v Polsku v období 2. světové války
- vedení ozbrojeného boje proti německým okupantům + příprava na celopolské povstání
- ozbrojená paže exilové polské vlády (nevzdala se okupované části V Polska, nesouhlas s podřízením Polska Moskvě)
- hromadně pronásledováni komunistickými úřady po celé období stalinismu
občanská válka v Řecku (březen 1946 - říjen 1949)
- konzervativní řec. společnost + vojenské složky řec. vlády (podpora VB) x řec. KS (revoluční část, podpora Albánií, Jugoslávií, Bulharskem)
- konec uspíšily spory Stalin x Tito → Jugoslávie: podpora řeckých komunistů (věrní Stalinovi, de facto protivníci Jugoslávie), přijímala válečné
uprchlíky z Řecka, strach z přímé intervence SSSR, otevření Západu, 1949 jugoslávské bezpečnostní složky uzavřely hranici s Řeckem
- emigrace z vlasti: 100tis. Řeků → 12tis. do ČSR
„finlandizace“ sovětsko-finských vztahů
- Finsko pro udržení své suverenity podřizovalo svou zahraniční politiku SSSR (vliv velmoci na politiku sousedního malého státu)
- dle Pařížské smlouvy (1947) → Finsko přišlo o Karelskou šíji, S+Z břeh Ladožského jezera, muselo pronajmout SSSR vojen. základnu
nedaleko Helsinek, platba vysokých reparací, omezení armády
- úkol: zamezení útoku ze strany SSSR i Německa, získání pozice rovnocenného partnera Finska k SSSR (nestát se satelitem)
NATO (Severoatlantická aliance) – 4. 4. 1949, Washington
- sídlo v Bruselu
- vojensko-politický pakt, Západní státy v čele s USA
- obava z konfliktu s komunistickým blokem
- cíl: rovnováha a mír v Evropě
Varšavská smlouva (14. 5. 1955 – 1. 7. 1991)
- vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku („Unie míru a socialismu“)
- obdoba NATO (reakce na integraci Západu)
- spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti
- 1968 protest na intervenci 5 armádami členských zemí ČSSR: vypovězena Albánií, intervence se nezúčastnilo Rumunsko
RVHP (rada vzájemné hospodářské pomoci) – 1949-90, státy V bloku
- obdoba EHS (reakce na integraci Z)
- sociální industrializace (těžký průmysl) → nedostatek spotřebního zboží
- násilná kolektivizace zemědělství → pokles zemědělské produkce
- likvidace soukromého sektoru, zákaz obchodu se západem
- oficiální cíl: spolupráce, plánování a urychlení pokroku
- od 1951 ocelová koncepce: revize hospodářských plánů v důsledku korejské války – důraz na výrobu zbraní, podpora těžkého průmyslu bez
ohledu na životní potřeby obyvatel
EHS (evropské hospodářské společenství)
- 1958-93, podpora ekonomické integrace - společný trh mezi: BeNeLux, Francie, Německo, Itálie
- Římské smlouvy (25. 3. 1957, zakládaly i EUROATOM)
- Maastrichtské smlouvy → EHS+ESUO+EUROATOM se transformovalo v ES (Evropská společenství)
- po ratifikaci Lisabonské smlouvy ES zaniklo → nástupce: EU
OSN (Organizace Spojených národů) - založení 26. 6. 1945, San Francisco
- sídlo: New York
- Charta OSN - zakládající dokument OSN, 51 zakládajících členů (včetně ČSSR)
- cíle + zásady organizace, udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, zásady integrace,…
- návaznost na Společnost národů - snaha o udržení míru ve světě
- přijímání nových členů brzdila Studená válka
- kvůli právu Veta každého státu v Radě bezpečnosti (USA, VB, Fr, SSSR, Čína) ztratila svou efektivitu
- struktura Rady bezpečnosti (odpovědná za zajištění světového míru, mezinárodní bezpečnosti a řešení konfliktů)
- 5 stálých členů (vítězné velmoci po 2.svět.v.): Čína (ČR na Tchaj-wanu), Francie, SSSR (1991 - Rusko), USA, VB
- nestálí členové
- rezoluce (usnesení, kolektivní rozhodnutí) závazné
- Valné shromáždění - nejvyšší orgán OSN, zastoupeny všechny členské státy, projednává všechny otázky spojené s Chartou OSN
- generální tajemník - řídí práci Sekretariátu OSN, osoba komunikující navenek OSN, jmenován Valným shromážděním na návrh Rady
bezpečnosti na 5let, nyní Pan Ki-mun, 2001 gen. tajemník Kofi Annan získal NC míru
Všeobecná deklarace lidských práv
- nezávazný dokument obsahující katalog lidských práv (nabývá závaznosti jako právní obyčej)
- schválena Valným shromážděním OSN (10. 12. 1948), proti přijetí rezoluce: SSSR, ČSR, Jugoslávie, Polsko, Ukrajina,…
UNRRA (Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu)
- založena 1943 na základě Washingtonské dohody, sídlo v NY
- účel: zajištění pomoci obětem 2.svět.v. v oblastech pod kontrolou OSN
- 1945-46 klíčová role v návratu osob z táborů pro vysídlené lidi do jejich domovských zemí
- 1947 zrušena usnesením Valného shromáždění OSN
SEATO (Organizace jihoasijské smlouvy)
- mezinárodní organizace pro kolektivní bezpečnost, zadržení komunistického postupu v JV Asii v průběhu Korejské války
- vznik: 8. 9. 1954 podepsáním Manilského paktu, instituce ustanovena na schůzce smluvních stran v Bangkoku v lednu 1955
ANZUS (platnost od 1952)
- mezinárodní vojenská organizace Austrálie, Nového Zélandu a USA
- útok na 1 stát → zbylé státy mu pomohou při obraně
Hnutí nezúčastněných
- myšlenka společného postupu Asie a Afriky
- princip neúčasti v mocnářských blocích
- 1955 – afroasijská konference v Bandungu – dohoda o vzájemné hospodářské pomoci, kulturní spolupráci
- 1961 – konference v Bělehradě
- potřeba větší politické aktivity, snaha zapojit se do politiky řešení světových problémů, velký vliv Tita (Jugoslávie)
- 1964 – konference v Káhiře – program míru a mezinárodní spolupráce
- 1974 – konference v Alžírsku – podpora vlny antiamerikanismu
- hnutí se začalo rozpadat (agresivnější, náročnější), země bez pomoci začaly stagnovat
doktrína vzájemně zaručeného zničení (MAD) - použití jaderných zbraní proti zemi rovněž vyzbrojené jadernými zbraněmi by vedlo ke zničení
jak útočící, tak bránící se strany (teorie zastrašování), jaderné válce mezi USA a SSSR předejít → žádná ze stran neočekává, že by přežila
korejská válka (25. 6. 1950 – 27. 7. 1953)
- 1. konflikt studené války
- za 2. svět. v. Korea obsazena Japonskem, osvobozována Rudou armádou a USA → 1945 rozdělení poloostrova na Severní (okupační správa
SSSR, komunismus) a Jižní Koreu (okupační správa USA a OSN, demokracie), demarkační linie – 38. rovnoběžka
- Sever - Korejská lidově demokratická rep.: Kim Ir-Sen (syn Kim Čong-Il → syn Kim Čong Un), podpora od USA a Číny
- Jih - Korejská rep.: autoritativní prezident Li Syn-Man
- útok zahájil Sever (chtěli násilně spojit obě země) v červnu 1950 → vojska KLDR (se souhlasem SSSR) překročily 38. rovnoběžku → obsadili
skoro celou J Koreu kromě Pusanského perimetru → J ofenzíva Inčchong (90% am. vojska s gen. D. McArthurem2) → obsadili Pchjongjang (S)
- 9 měsíců krutých bojů → stabilizace fronty
- čínští „dobrovolníci“ - čínské jednotky bojující v korejské válce po boku Korejské lidové armády do r. 1953
- 25. 10. 1950 vstoupili do Koreje, když se vojska OSN přiblížila k hranicím Číny → vyhnala armádu OSN
- McArthur během války odvolán (chtěl použít atomové zbraně a rozšířit válku do Číny)
- červenec 1951 – začátek vyjednávání → 27.7.1953 uzavřeno příměří v Pchanmundžomu (do teď ne mírová smlouva)
- demarkační čára mezi korejskými státy na 38. rovnoběžce → demilitarizované pásmo
- po válce USA uvalilo sankce na KLDR
- MiG-15 - proudový stíhací letoun vyvinutý SSSR (vybavení letectva S Koreje)
- sovětští piloti MiGu-15 sestřelili více letadel Spojenců, než uvádí nepřesná statistika NATO → oblékali si severokorejské uniformy nebo civilní
oblečení, aby zamaskovali svůj původ → nesměli létat nad oblastmi, kde by mohli být zatčeni (prozrazení nasazení SSSR ve válce)
kubánská revoluce (50. léta)
- 1944 prezidentem zvolen Ramón Grau → Batista odešel na Floridu → 1951 po pochybných volbách prezidenta Fulgencio Batista zorganizoval
puč → zisk moci → potlačení opozice => Kubánská revoluce
- na Kubě vznikl komunistický prosovětský režim, který přežívá dodnes
- do Ameriky odešla spousta emigrantů, především z vyšších kruhů (podnikatelé, obchodníci)
- amer. podniky (převážně těžební společnosti a cukrovary) znárodněny → nelibost USA, následné přerušení diplomatických styků (leden 1961)
- 5.7.1953 – skupina revolucionářů (Castro) zaútočila na kasárny → potlačeno → Fidel Castro ve vězení (1955 propuštěn)
- 1955 – studentské demonstrace → potlačeny
- 2. 12. 1956 - tajné vylodění Kubánců s cílem připravit revoluci
- 1957 – 1. výhra v bitvě, zaútočili na základnu v La Platě
- 13.3.1957 – Studentské direktorium – útok na palác prezidenta → neúspěch
→ vítězství 31.8.-16.10.1958 - 600 km dlouhý pochod (velitel Ernesto „Che“ Guevara3 → následně odešel bojovat do Latinské Ameriky, 1967
popraven v Bolívii) - dezerce vojáků, prosinec 1958 dobyto město Santa Clara
- 1.1.1959 – převrat na Kubě → Batistova diktatura svržena, odjel do exilu
- 2.1.1962 do Havany vstoupily povstalecké oddíly
- 1960 – Castro – smlouva se SSSR o dovozu ropy
- 17.4.1961 – neúspěšné vylodění kubánských emigrantů (podpora z USA) v Zátoce sviní (Playa Giron) → cíl: svrhnout F. Castra4
- počítali ale s tím, že se k nim Kubánci přidají a budou bojovat proti Castrovi - nestalo se → celá invaze zničena
- Kuba následně vydala Americe tisíc zajatců, Amerika dala odškodnění 53 milionů dolarů
karibská krize 1962
- předcházelo neúspěšné vylodění v zátoce sviní (USA – Kubánci v emigraci), USA jaderné rakety v Turecku
2
Rada bezpečnosti OSN na žádost USA označila KLDR za agresora → v červenci 1950 vyslala vojska OSN do J Koreje (za souhlasu 4 členů Rady
bezpečnosti, (5. člen) zástupce SSSR nebyl přítomen (protestem proti čín. zástupci v OSN=Čínu zastupoval Tchaj-wan Čankajšek) → SSSR
nemohl uplatnit své právo VETA) → vojska OSN v září vstoupila do Soulu, v říjnu pronikla na území KLDR
3 CHE GUEVARA (přezdívaný el Che) – argentinský marxistický revolucionář a vůdce kubánských gueril, trpěl těžkým astmatem, vystudoval
lékařství, napsal Motocyklové deníky, v Mexiku se seznámil s Fidelem Castrem a připojil se k jeho Hnutí 26. července (byl prominentem), byl
mezi revolucionáři, kteří se pod Castrovým velením vylodili na Kubě s úmyslem svrhnout Batistu. Působil v nové Castrově vládě. Pokus o šíření
revoluce v Bolivii byl neúspěšný, r. 1967 popraven. Po smrti se stal hrdinou socialistických revolučních hnutí třetího světa, pro levicové idealisty
i přes svou roli v masových popravách je populární ikonou revolucionáře. Hlásal ozbrojený boj.
Hnutí 26. července – kubán. guerillové hnutí odpůrců diktátorského režimu Fulgencia Batisty pod velením F. Castra (1956-65)
4 vládl do r. 2006, kdy těžce onemocněl a jeho funkce kromě vedení strany převzal jeho bratr Raúl Castro – bývalý kubánský revolucionář,
současný prezident Kuby (od r. 2008), otevírá Kubu zahraničnímu kapitálu, vzhledem k hospodářským potížím.
- 1961 obchodní embargo na obchod mezi USA a Kubou
- Castro + Chruščov x Kennedy
- 12.7. – přesun sov. vojenského materiálu na Kubu
- 16.10. – amer. špionážní letoun U2 (snímky základny) → ekonomická blokáda Kuby (zabránění dovozu raket) → 22.10. JFK – veřejný projev o
chystané akci, zákaz všeho dovozu z Kuby, Američané se připravovali na nejhorší (budovali protiatomové kryty)
- SSSR – blokáda je ohrožení míru
- 26. 10. – Chruščov uznal přítomnost raket → vyjednávání (USA – stažení raket z Turecka a Itálie)
- 27. 10. – obě velmoci na konfrontačních stanoviscích → hrozba jaderného konfliktu → nad Kubou sestřelen letoun U-2
- amer. torpédoborec zaútočil na sovět. ponorku → donutil ji k vynoření (nesla jaderné zbraně)
- ultimátum pro SSSR – do 48 hod → nezalekl se – další požadavky
- 28. 10. Chruščovova odpověď – souhlas se stažením raket, pokud je stáhne USA z Turecka
+ už ne pokusy o svrhnutí komunistické vlády na Kubě → kontrola odsunu
- 20. 11. USA definitivně odvolala námořní blokádu Kuby, zavázaly se nepodniknout přímý útok proti Kubě
- horká linka - přímé telefonní spojení mezi Bílým domem a Kremlem (v provozu od 31. 8. 1963) → rce na karibskou krizi
vietnamská válka (1964 – 1975)
- 2. 9. 1945 - komunisté v čele s Ho Či Minem vyhlásili Vietnamskou demokratickou rep. (proti Francie, chtěla obnovit vládu nad koloniemi
v celé Indočíně → poslala do Vietnamu svá vojska, po 5letech bojů kapitulovala u Dien Bien Phu v květnu 1954)
- mezinárodní konference o Indočíně (1954, Ženeva) → Vietnam rozdělen 17. rovnoběžkou na Severní (Ho Či Min, komunismus, hl. město
Hanoj) a Jižní (prezident Ngo Dinh Diem, hl. město Saigon)
- 1956 měli být sjednocující volby - v S Vietnamu úderné oddíly Vietkong - osvobození Jihu silou (svržení vlády) → USA vysílá vojenské poradce
- S Vietnam - podpora od ČLR, ČSR (munice, zdravotnický materiál), SSSR (chtěli další komunistický stát → získání přesily nad USA a nadvláda
v Tichomoří), snažil se o spojení celého Vietnamu pod komunistickou nadvládu → 1959 Vietkong začal guerillovou válku
- 1961 JFK slíbil pomoci udržet nezávislost Jižního Vietnamu → posláno přes 10tis. vojáků (1969 - 500 tis. vojáků USA – vrchol)
- 1964 – Tonkinský záliv – údajné napadení US plavidla severo-vietnamskými torpédoborci → vstup USA do války
- technická převaha USA (bojové vznášedlo, laserem naváděné letecké pumy, rotační kanón s rychlostí střelby až 6tis. ran za min.,
opancéřované vrtulníky) x Vietkong (taktika malých úderných oddílů → úkol: zničit a rychle zmizet = „sedmiminutová válka“)
- Ho Či Minova stezka → zásobování Vietkongu, ze S na J (přes Laos a Kambodžu)
- 1965 USA začaly bombardovat S Vietnam → listopad 1965 - bitva u la Drang → vítězství USA
- USA použily proti rostlinným porostům defoliant Agent Orange, aby po odlistění prales přestal partyzánům sloužit jako bezpečný úkryt +
Agent Blue na zničení úrody rýže
- leden 1968 – ofenzíva Tet (svátek – příměří → S porušil → útok na J → velké ztráty jihu, prakticky konec Vietkongu)
- odpor veřejnosti k válce (hnutí hippies = válka nesmyslná, nevyhratelná) → nový prezident Nixon
- vlna protestů kvůli zprávě o zmasakrování vesnice My Lai (500 obětí)
- 1969 – začátek US jednotek, umírá Ho Či Min
- květen 1972 – velikonoční invaze, mnoho obětí
- 27. 1. 1973 – mírová dohoda v Paříži (stáhnutí US jednotek, konec bojů po celém území)
- 1973-75 občanská válka ve Vietnamu - rychlá porážka J Vietnamu
- 1975 – ukončena ofenzíva komunistů → dobyt Saigon (=> Ho Či Minovo město)
- 1976 – vznik Vietnamské socialistické republiky (pod komunistickým vedením)
- výsledek: 250tis. mrtvých J Vietnamců, 58tis. mrtvých Američanů, více než mil. mrtvých S Vietnamců
- vietnamský syndrom - soubor psychosomatických příznaků vojáků vietnamské války po návratu domů (nespavost, podrážděnost, agresivita,
vzpomínky na krutosti,…)
válka v Afghánistánu (1979 – 1989)
- součást občanské války mezi afghánskými komunisty (SSSR) a mudžáhidy (muslimové, podpora USA, chtěli sesadit komunisty)
- „sovětský Vietnam“ – válka přispěla k rozpadu SSSR, velké ztráty na životech (SSSR 15 tis., Afg. – 1 mil. civilistů, 90 tis. vojáků)
- 1973 – svržen král → prezident Danída (komunista, diktátor)
- čistky proti komunistům → Amín (vůdce kom. strany) utekl → svržen prezident, poté zabit = Saurová revoluce (duben 1976)
- v čele Tarákí (socialismus), SSSR se míchal do politických záležitostí
- 1979 – návrat Amína, další převrat – zabit Tarákí
- SSSR znepokojen Amínovými praktikami → obavy SSSR – chtěl nahradit Amína Karmalem
→ 1979 Amín zlikvidován → SSSR začal obsazovat zemi
- Karmal se snažil zamaskovat vpád SSSR jako pozvání
→ motivace pro povstalce (Mudžáhidé) – podpora USA (finančně, výcvik povstalců)
- 1. etapa (1979 – 1980) – SSSR rozmisťuje techniku a vojska
- 2. etapa (1980 – 1985) – boje SSSR s povstalci
- 3. etapa (1985 – 1986) – zapojuje se afghánská armáda k SSSR
- 4. etapa (1986 – 1989) – národní usmiřování
- 15.2.1989 – konec války, SSSR se stahuje
- zastaralost armády SSSR, velké náklady
- následuje další občanská válka (mezi frakcemi Mudžáhidů, 7 let)
- 1994 vznik Talibanu (=ultra ortodoxní hnutí podporováno Pákistánem) → u vlády 1994 – 2001, poté svržena USA
- Mariňáci = příslušníci amer. Námořní pěchoty (nejlepší amer. vojáci) → úkol: prorazit nepřátelské linie, zatímco armáda se teprve mobilizuje
Rudí Khmerové - ultralevicová skupina, vláda v Kambodži v letech 1975-79 – za toto období zemřelo nejméně 1,7 mil. lidí
- v čele Pol Pot, vlastním jménem Salot Sar (kult osobnosti) - vůdce Rudých Khmerů (komunistická strana Kambodže), premiér Kambodže
- zrušili peníze, osobní vlastnictví; pogromy obyvatelstva, děti odebírány a umisťovány do škol, …
- práce v Komunách (pracovní cyklus 10 dnů – každý 10. věnován politickému vzdělávání)
- vládu ukončuje invaze Vietnamu (1978-79) → vznik Kambodžské lidové republiky (1979-83)
maďarské povstání (maďarská revoluce)
- celonárodní povstání proti stalinistické diktatuře a sovět. okupaci Maďarské lidové republiky od 23. 10. - 10. 11. 1956
- násilně potlačený konflikt lidu s komunistickým režimem a sovětskými okupanty
- poklidná demonstrace přerostla ve spontánní výbuch odporu obyvatelstva proti Stalinskému režimu
- 1. 11. 1956 – vyhlášení neutrality a vystoupení z Varšavské smlouvy
- 4. 11. – ofenziva proti hlavnímu městu, Imre Nagy žádá rozhlasem západ o pomoc
- 7. 11. – příjezd sovětských tanků
ropné krize
- ropné embargo 1973 – OPEC (Organizace zemí vyvážející ropu) záměrně snížila těžbu ropy (cca o 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj
prospěch + vyhlášení embarga na země podporující Izrael v Jomkipurské válce (hl. USA a Nizozemí) → navýšení ceny za barel (3→5→12 dolarů)
→ embargo odvoláno po vyjednáváních ve Washingtonu v březnu 1974
- ropný šok 1979 - razantní zvýšení cen ropy po Íránské revoluci v 1979 (nový islámský režim vyvážel méně ropy než dříve) → ostatní země
OPEC zvýšily těžbu → 26 snížení celosvětové produkce jen o 4% - ale kvůli panice se cena zvýšila mnohem razantněji, než odpovídalo situaci –
v dnešních cenách to bylo až 90 dolarů za barel
CIA (Ústřední zpravodajská služba)
- vznik: 18. 9. 1947 na základě zákona o národní bezpečnosti, podepsán prezidentem Harrym S. Trumanem
- zpravodajská služba USA s vnějším polem působnosti (špionáž) → úkol: operace ve prospěch USA
- využívána i jako mocenskopolitický nástroj (Invaze v zátoce Sviní na Kubě a Karibská krize, Vietnam, …).
- zlom 1972 - propuštění ředitele CIA Richarda Helmse v důsledku aféry Watergate → ukončení tajných operací, zaměření na špionáž
- v Afghánistánu financovala a vyzbrojovala protisovětský odboj z řad domácích muhadžídů i zahraničních dobrovolníků z celého islám. světa
- 1994 případ Aldricha Amese (šéf sovětské sekce kontrašpionážního odboru CIA) → od 1984 pracoval jako "krtek" pro KGB (přístup k tajným
informacím, prozradil KGB mnoho sovětských agentů-zběhů na stranu Západu)
- dnešní cíl: boj proti terorismu, únosy a mučení lidí podezřelých z terorismu
- od 2012 se angažuje v občanské válce v Sýrii (při pokusu o svržení syrské vlády vycvičila a vyzbrojila přibližně 10 000 protivládních povstalců)
válka o Falklandy (Malvíny) (duben – červen 1982)
- Argentina x VB (spory o nadvládu nad územím) → válka nebyla oficiálně vyhlášena
- důvod: vylodění 50 příslušníků argentinského námořnictva na britský ostrov Jižní Georgia → vztyčení vlajky Argentiny
- 14. 6. - porážka Argentiny → pád vojenské diktatury v Argentině
bojkot olympiád
a) reakce na invazi SSSR do Afghánistánu (1979), president Jimmy Carter dal Sovětům ultimátum na zanechání okupace (návrh na přeložení OH
do jiné země) → setkání Cartera a Brežněva (žádná změna názoru) → amer. bojkot OH 1980 v Moskvě (připojení Japonska, Kanady, Z Něm.,…)
b) údajné nedostatečné zajištění bezpečnosti a nerespektování důstojnosti sportovců (odveta za bojkot OH v Moskvě), bojkot SSSR a státy
Vých. Bloku na OH 1984 v Los Angeles
Islámská revoluce v Íránu
- v letech 1941-79 v Íránu vládl šáh Muhamad Rézá Páhlaví – snažil se o liberální reformy, ovšem hospodářská situace země byla špatná,
negativně vnímány též policejní praktiky státního aparátu
- v čele revoluce stáli islámští (šiítští) duchovní vůdci (ajatolláhové) → ti se postavili proti Šáhovi (Rézá Páhlaví – podporovaný USA)
- ajatolláh Chomejní - v Íránu nejprve vězněn, poté vyhoštěn (působil v exilu v Paříži)
- 1979, Teherán – konec šáhovy vlády (v lednu opustil zemi, tím umožnil revoluci)
- v únoru návrat Chomejního z exilu → vyhlášena „Islámská republika“
- veškerý život je podřízen islámským náboženským zásadám (teokracie)
- hospodářský chaos – Írán izolován mezinárodně (terorismus)
- nenávist vůči USA, Iráku (ten byl v té době podporován Spojenými státy)
- listopad 1978 – leden 1979 → obklíčeno americké velvyslanectví v Teheránu, rukojmí přes 50 Američanů (pracovníků velvyslanectví)
- s Irákem osmiletá válka (1980 – 1988)
- 1981-89 prezidentem Sajjad Alí Chameneí (Chomejního žák)
- v roce 1989 Chomejní zemřel → prezidentem Akbar Hášimí Rafsandžání
- Význam revoluce: revoluce měla vliv na celý muslimský svět, renesance islámu, vytvořilo se nové ohnisko napětí
let Korean Air 007
- chybou posádky se odchýlil o více než 500km z kursu, vletěl do sovětského vzdušného prostoru
- 1983 sestřelen letounem Suchoj (SSSR), poblíž Sachalinu, zahynulo 269 osob
Pojmy:
Margaret Thatcherová
- ministerská předsedkyně VB v letech 1979 – 1990
- ostrý protisovětský postoj (zmírněn po nástupu Gorbačova), proti sjednocení Německa
Ronald Reagan
- 40. prezident USA
- Reaganova doktrína (proti politice détente = uvolňování, komunismus se musí zničit, podpora protikomunistických režimů – i diktátorských,
vystupňování závodů ve zbrojení)
- projekt SDI („Hvězdné války“) - odrážení jaderních raket pomocí družic
Michail Gorbačov
- generální tajemník KSSS v letech 1985-91, 1. prezident Ruska a zároveň poslední prezident SSSR
- reformy: glasnosť (=otevřenost, maximální otevřenost o činnosti státních orgánů a minimální potlačování svobody slova a informací) a
perestrojka (=přestavba, restrukturalizace sovětské ekonomiky, decentralizace, zvýšení samostatnosti podniků, z části povoleno soukromé
vlastnictví) – stále ale zachován komunismus
Leonid I. Brežněv
- generální tajemník KSSS v letech 1964 – 1982
- Brežněvova doktrína (hrozba odvrácení socialismu není věcí dané země, ale všech – udržení režimu za každou cenu, uplatněno např. v ČSSR),
zahraniční politika – détente, LOH 1980 v Moskvě → bojkot Západních zemí, kvůli válce v Afghánistánu
Henry Kissinger
- ministr zahraničí USA za Nixona a Forda, diplomat, nositel NC za mír
- politika détente, urovnání vztahů s Čínou, kroky ve vietnamské válce (ne použití atomové bomby)
- dojednání smluv o kontrole strategických zbraní (SALT)
Fidel Castro
- vládl na Kubě od 1959 – 2006, komunistický převrat, karibská krize
- úzká návaznost na SSSR (dodávky ropy → po zhroucení SSSR krize)
- 1979 – předseda Hnutí nezúčastněných
Josip Broz Tito
- spoluzakladatel Hnutí nezúčastněných, prezident Jugoslávie
- rozpory se SSSR (Stalinem, urovnání až za Chruščova)
- „vlastní“ komunismus, přijat Marshallův plán
- Kominformou nazván „krvavý pes Tito“ (1949 dostala Jugoslávie 20mil. dolarů od USA ve zboží a zbraních)
Imre Nagy
- maďarský reformní politik a premiér, sloužil v Rudé gardě, stal se členem bolševické strany
- během Maďarského povstání (1956) se postavil na stranu povstalců a vyhlásil neutralitu Maďarska
- po potlačení povstání byl vykonstruován proces za zavřenými dveřmi → Nagy i jeho spolupracovníci obviněni ze spiknutí svrhnout lidově
demokratický režim a odsouzeni k trestu smrti
Sukarno
- 1. prezident Indonésie (1945 – 1966), spoluzakladatel Hnutí nezúčastněných
- komunismus (odmítal pomoc od SSSR)
- nucen rezignovat → nástup vlády generála Suharta
Nehrú
- spoluzakladatel Hnutí nezúčastněných, zasloužil se o samostatnost Indie
- člen Indického národního kongresu, 1. indický ministerský předseda (1947-64)
- přikláněl se k marxismu, ale nepřidal se ke komunistům
- položil základy indické ústavě, infrastruktuře a parlamentní demokracii
Násir
- 2. prezident Egypta (1956 – 1970), spoluzakladatel Hnutí nezúčastněných
- odmítnutí komunismu, ale díky Suezské krizi (znárodnění Suezského průplavu, výstavba Asuánské přehrady) navázal Egypt přátelství se SSSR