HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO POTENCIÁLU VODNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ VLTAVY PRO TŘETÍ
PLÁNY DÍLČÍCH POVODÍ
Libuše Barešová1), Jindřich Duras2), Jakub Borovec3), Antonia Metelková1)
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5, e-mail: libuse.baresova@pvl.cz
2)
Povodí Vltavy, státní podnik, Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň, e-mail: jindrich.duras@pvl.cz
3)
Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Výzkumná infrastruktura SoWa, Na Sádkách 7, 370 05 České
Budějovice, e-mail: jakub.borovec@bc.cas.cz
1)
Souhrn: Příspěvek se zaměřuje na proces prosazování cílů evropské Rámcové směrnice o vodách. Navazuje na
příspěvek dr. Borovce z roku 2014 o metodice hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých
vodních útvarů kategorie jezero, na vlastní příspěvek z roku 2017 o výsledcích metod hodnocení ekologického
stavu a potenciálu a také na příspěvky dr. Durase (2015, 2017) o problematických aspektech metodik hodnocení
ekologického stavu a potenciálu. Tento aktuální příspěvek se zabývá další etapou hodnocení, tentokrát pouze
vodních nádrží, tj. hodnocením ekologického potenciálu. Porovnává výsledky z období hodnocení 2010-2012,
2013-2015 a 2016-2018 a shrnuje příčiny nedosažení dobrého potenciálu. Příspěvek také informuje o
dostupných studiích a výzkumech provedených v povodí nádrží a o využití jejich výsledků při plánování
opatření pro dosažení dobrého ekologického potenciálu.
Klíčová slova: ekologický potenciál; fyzikálně-chemické parametry; fytoplankton; plány povodí
Summary: The paper focuses on the process of promoting the objectives of the European Water Framework
Directive. It follows the contribution of dr. Borovec from 2014 on the methodology of assessing the ecological
potential of heavily modified and artificial water bodies of the lake category, the own contribution from 2017 on
the results of the ecological status and potential assessment methods and on contributions of dr. Duras (2015,
2017) on problematic aspects of ecological status and potential assessment methodologies. This current paper
deals with the next stage of evaluation, this time only with water reservoirs, i.e. assessment of ecological
potential. It compares the results from the 2010-2012, 2013-2015 and 2016-2018 evaluation periods and
summarizes the causes of the not achieving good potential. The paper also informs about available studies and
research carried out in the basin of reservoirs and on the use of their results in planning measures to achieve
good ecological potential.
Key words: ecological potential; physico-chemical parameters; phytoplankton; River basin management plans
Úvod
Nacházíme se ve fázi tvorby třetích plánů dílčích povodí, které budou publikovány na konci roku
2021. Jejich cílem je shrnutí všech změn nebo aktualizací provedených od publikování předchozí
verze plánu povodí (v roce 2015), vyhodnocení pokroku při dosahování environmentálních cílů,
včetně vysvětlení důvodů pro nesplnění environmentálních cílů a shrnutí a vysvětlení všech opatření
předpokládaných v předchozí verzi plánu povodí, která nebyla provedena. To vše nám ukládá
evropská Rámcová směrnice o vodách (Směrnice 2000/60/ES). Tyto plány jsou v jednotlivých
obdobích platnosti podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní
řízení.
Zásadní pro navrhování odpovídajících opatření a pro vyhodnocení splnění environmentálních cílů je
detailní analýza působících vlivů a (v případě vodních útvarů kategorie jezero) znalost chemického
stavu a ekologického potenciálu. Příspěvek navazuje na příspěvky na Vodárenské biologii 2014
(Borovec a kol., 2014b), 2015 (Duras a kol.) a 2017 (Opatřilová a kol., Duras a kol.).
Hodnocení ekologického stavu a potenciálu pro plány dílčích povodí se provádí jednou za tři roky, a
proto prezentované výsledky porovnávají tři období 2010-2012, 2013-2015 a 2016-2018.
Vodní útvary povrchových vod stojatých v povodí Vltavy
Státní podnik Povodí Vltavy spravuje 110 vodních nádrží, z toho je 31 významných vodních nádrží.
Dle vyhlášky č. 137/1999 Sb. se na území povodí Vltavy nachází 13 vodárenských nádrží. Jako
samostatný vodní útvar v kategorii jezero (tj. vod stojatých - přehrady, rybníky) je však vymezeno
pouze 27 významných vodních nádrží a velkých rybníků (viz Obrázek 1). U těchto se samostatně
hodnotí jejich chemický stav a ekologický potenciál. Všechny ostatní vodní nádrže (včetně rybníků)
jsou součástí vodních útvarů kategorie řeka (tj. vod tekoucích), nejsou tedy vymezeny jako samostatné
vodní útvary a není u nich vyžadováno vlastní hodnocení chemického stavu a ekologického
potenciálu.
Obrázek 1 Samostatné vodní útvary povrchových vod stojatých (kategorie jezero) v povodí Vltavy
V povodí Berounky je samostatně vymezeno pět vodních nádrží (Hracholusky a Lučina na Mži, České
údolí na Radbuze, Nýrsko na Úhlavě, Žlutice na Střele), v povodí Dolní Vltavy čtyři vodní nádrže
(Orlík a Slapy na Vltavě, Švihov na Želivce a rybník Velké Dářko na Sázavě), v povodí Horní Vltavy
18 vodních nádrží (Olšina na Olšině, Lipno, Hněvkovice, Kořensko a Orlík na Vltavě, Římov na Malši
a 11 největších rybníků), souhrnné počty viz Tabulka 1.
Všechny tyto nádrže byly vymezeny jako silně ovlivněné vodní útvary, které mají v důsledku lidské
činnosti podstatně změněný charakter (více viz kapitola Metody hodnocení ekologického potenciálu
stojatých vod). Z vodárenských nádrží je samostatnými vodními útvary pět nádrží (Římov, Švihov,
Lučina, Nýrsko a Žlutice).
Tabulka 1 Počet vodních útvarů povrchových vod stojatých (kategorie jezero) v povodí Vltavy
Dílčí povodí
Berounka
Dolní Vltava
Horní Vltava
Celkem
počet
počet
samostatných samostatných
VÚ / nádrže VÚ / rybníky
5
0
3
1
7
11
15
12
celkem
5
4
18
27
Metody hodnocení ekologického potenciálu stojatých vod
Hydromorfologie útvarů, které jsou vymezeny jako silně ovlivněné, je vlivem lidského užívání
vodního útvaru změněna natolik, že nemohou dosáhnout dobrého ekologického stavu. Platí pro ně
alternativní environmentální cíl - dosažení dobrého ekologického potenciálu. Referenční (nejlepší
dosažitelný) stav je definován jako maximální ekologický potenciál a zohledňuje nevratné
hydromorfologické změny, které musí být pro využívání vod v daném vodním útvaru zachovány.
Hodnocení ekologického potenciálu se skládá podobně jako u ekologického stavu z hodnocení složek
biologické kvality (v kategorii jezero se hodnotí fytoplankton, makrofyta a ryby, z důvodu velké
heterogenity se nehodnotí makrozoobentos a fytobentos), a podpůrných složek – hydromorfologie,
všeobecných fyzikálně-chemických parametrů a specifických syntetických a nesyntetických
znečišťujících látek. Hodnocení ekologického potenciálu nádrží definuje metodika Borovce a
kolektivu (Borovec a kol., 2014).
V rámci fyzikálně-chemických parametrů jsou hodnoceny průhlednost a teplota vody, nasycení
kyslíkem, pH a celkový fosfor. Do hodnocení fytoplanktonu jsou zahrnuty parametry koncentrace
chlorofylu-a, objemová biomasa fytoplanktonu, podíl sinic na biomase a trofický index fytoplanktonu.
Vždy se hodnotí směsný vzorek u hráze nádrže, který je obvykle odebírán 7x za vegetační sezónu. Pro
hodnocení makrofyt se používá druhová početnost a pokryvnost v produktivní zóně. Hodnocení ryb se
liší v hlubokých a mělkých nádržích a je založeno na široké škále vybraných metrik, které zohledňují
četnost, složení a věkovou strukturu rybího společenstva.
Fyzikálně-chemické parametry jsou hodnoceny do dvou tříd ekologického potenciálu - dobrý a lepší
nebo střední (třída 3, tj. nevyhovující). Biologické složky jsou hodnoceny do čtyř tříd, od dobrého a
lepšího potenciálu po potenciál zničený (třída 5).
Pro hodnocení ekologického potenciálu nádrží a rybníků vymezených jako samostatné vodní útvary je
ve větším rozsahu dostupné především hodnocení fyzikálně-chemických parametrů (ve všech 27
vodních útvarech) a hodnocení fytoplanktonu, které je v povodí Vltavy provedeno ve 24 vodních
útvarech z celkem 27 vodních útvarů vymezených v kategorii jezero. Biologická složka ryby byla
hodnocena pouze v období 2010-2012 pro druhé plány dílčích povodí, kdy byla dostupná dostatečně
podrobná data získaná v souladu se schválenou metodikou odběru (Kubečka a Prchalová, 2006). Od té
doby jsou bohužel k dispozici pouze poněkud nesourodá data získaná částečně objednaným
monitoringem a částečně z různých realizovaných projektů. Systematický monitoring ryb na nádržích
však chybí, hlavním důvodem je (z pohledu státního podniku Povodí Vltavy) finanční a časová
náročnost provedení sledování ryb tak, aby bylo v souladu s aktuální odběrovou metodikou. Ještě
méně dat je k dispozici z monitoringu makrofyt, důvody jsou opět časová náročnost, finanční a
personální otázky. Hydromorfologické parametry nádrží se nehodnotí vůbec, zde ale není k dispozici
ani metodika hodnocení, což je také jeden z nedostatků, které by se, z pohledu naplňování cílů
evropské Rámcové směrnice o vodách, měly řešit.
Do hodnocení ekologického potenciálu patří ještě hodnocení vybraných specifických znečišťujících
látek, kde je monitoring zaměřen především na vybrané kovy a rezidua přípravků na ochranu rostlin,
toto hodnocení ale není předmětem prezentovaného příspěvku.
Výsledky hodnocení ekologického potenciálu vodních nádrží
Dlouhodobě dosahují dobrého potenciálu ve fyzikálně-chemických parametrech a hodnocení
fytoplanktonu pouze dvě vodárenské nádrže - Nýrsko a Švihov. Vodárenská nádrž Žlutice má
dlouhodobě dobré fyzikálně-chemické parametry, nicméně fytoplankton se zhoršil z dobrého
potenciálu v období 2010-2012 na poškozený v posledním hodnoceném období 2016-2018. Vodní
nádrže Slapy, Římov, Hracholusky a Orlík mají vždy v jednom z hodnocených tří období dobré
fyzikálně - chemické parametry, nicméně trend zatím nelze vysledovat. Vodní nádrž Slapy má ovšem
dlouhodobě v dobrém potenciálu fytoplankton. Všechny ostatní hodnocené vodní nádrže mají
všeobecné fyzikálně - chemické parametry dlouhodobě ve středním potenciálu, tj. nevyhovujícím.
Kromě výše zmíněných tří nádrží s dobrým fytoplanktonem, mají v posledním hodnoceném období
2016-2018 tři nádrže fytoplankton ve středním potenciálu (Hracholusky, Římov, Lučina), pět v
poškozeném potenciálu (Žlutice, Kořensko, Orlík I, II, III), všech ostatních 15 je ve zničeném
potenciálu, včetně všech velkých rybníků, kromě rybníka Velké Dářko, který se zatím nehodnotil.
Za zhoršené hodnocení fyzikálně-chemických parametrů jsou jednoznačně zodpovědné parametry
průhlednost a celkový fosfor. Ke zničenému či poškozenému potenciálu fytoplanktonu přispívají
všechny čtyři hodnotící metriky víceméně stejně, tj. všechny nabývají pouze nejnižších,
nevyhovujících hodnot - koncentrace chlorofylu-a, objemová biomasa fytoplanktonu, podíl sinic na
biomasy a trofický index fytoplanktonu.
Již několikrát diskutovanou otázkou je hodnocení rybníků (např. Potužák a Duras, 2017). Jejich
hodnocení podle uvedené metodiky není prakticky možné, resp. v zásadě nemohou dosáhnout dobrého
potenciálu s ohledem na jejich účel, tj. rybářské hospodaření. Hodnocení rybníků by mělo být
nastaveno nejen na samotných limitech jednotlivých parametrů, ale i jinak posoudit přínosy pro
celkový ekosystém či negativa působení na např. navazující vodní útvary. Tato specifikace je nutná i
proto, aby bylo jasné, jaká opatření je nutné implementovat, aby mohlo být dobrého potenciálu
dosaženo. Bohužel se v této problematice od vzniku metodiky dr. Borovce (2014) nijak nepokročilo.
Opatření pro zlepšení ekologického potenciálu
Z dosavadních výsledků hodnocení vyplývá, že alfou a omegou dobrého ekologického potenciálu
vodních nádrží je dosažení limitů pro přítomnost celkového fosforu ve vodě. Tento závěr je ale
výrazně ovlivněn nedostatkem dat z monitoringu biologických složek ryby a makrofyta, na jejichž
potenciál bude mít nepochybně vliv i hydromorfologický stav vodní nádrže.
V plánech dílčích povodí je nutné uvést všechna opatření, která povedou k dosažení dobrého
ekologického potenciálu, což je poměrně obtížný úkol. Státní podnik proto zadává i podpůrné studie,
které by problém - v tomto případě zdroje a působení nadměrného množství fosforu - více osvětlily.
Nejnovější studie se zaměřují na naši nejvýznamnější vodárenskou nádrž Švihov, zde byly realizovány
dvě studie a navazující tvorba listů opatření. První se zabývala prověřením komunálních zdrojů
znečištění (Rosendorf a kol., 2016), druhá navrhla přírodě blízká a technická opatření na zemědělské
půdě v povodí VN Švihov a tím je zaměřena na fosfor erozní (VÚMOP, v.v.i., Sweco Hydroprojekt
a.s., VRV a.s., 2018). Na druhou jmenovanou navazovala tvorba listů opatření typu A (ČVUT Praha,
DHI, a.s., Sweco Hydroprojekt a.s., VÚMOP, v.v.i., VÚV TGM, v.v.i., 2019).
Plzeňský kraj inicioval studii na zlepšení jakosti vod na vodním díle Hracholusky (Sdružení
společností VRV a DHI, 2018) a aktuálně se od roku 2019 realizuje strategický dokument pro
Jihočeský kraj, jehož cílem je najít soubor efektivních opatření vedoucích ke zlepšení kvality vody v
největší české nádrži Orlík a v jejím povodí. Jedná se o návrh systému opatření od přírodě blízkých po
čistě technická opatření na technologickém vybavení čistíren odpadních vod v povodí vodní nádrže
včetně odhadu investičních a provozních nákladů. Navržená opatření mají vést ke snížení množství
vnosu fosforu o 2/3 (117 tun) z povodí do vodní nádrže Orlík tak, aby bylo možno dlouhodobě udržet
koncentraci fosforu pod úrovní vedoucí k eutrofizaci.
Opatření na snížení koncentrace fosforu v tekoucích i stojatých vodách jsou samozřejmě obsažena již
v druhých plánech dílčích povodí (platnost 2016-2021). Základem jsou konkrétní opatření typu A na
dostavbu, rekonstrukci, intenzifikaci ČOV a kanalizací. Zároveň obsahují obecná opatření typu B na
výstavbu a rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích do 2000 EO. Obsahují také
obecný list opatření k povrchovým vodám využívaným ke koupání, který obsahuje základní principy k
udržení jakosti vody. Podstatná část opatření je zacílena na omezení přísunu fosforu do těchto lokalit,
protože jeho zvýšená přítomnost zvyšuje riziko výskytu sinic a nadměrného množství zelených řas. V
samotné povrchové vodě ke koupání by neměla koncentrace fosforečnanového fosforu překračovat
hodnotu 0,02 mg/l. Fosforová bilance v rybničních oblastech úzce souvisí také s hospodařením na
rybnících, v plánech je tedy i list typu C, zaměřený na omezení negativních vlivů chovu ryb na jakost
vod, což souvisí s dopracováním vyhlášky k paragrafu 39 odstavce 8 vodního zákona - "Zásady pro
stanovení podmínek pro použití závadných látek za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže". Jeho
předpokládaná účinnost byla od roku 2017, nicméně práce na této vyhlášce "usnuly" někdy kolem
roku 2010 a dosud nebylo iniciováno jejich pokračování. Zásadním nástrojem pro snížení obsahu
fosforu ve vodních nádržích jsou také listy opatření na omezení obsahu fosforu v povodí nádrží Orlík
I, Orlík II, Orlík III, Slapy, Švihov, Lučina, Hracholusky, Žlutice, Klíčava, Římov a Lipno I. Ve
vyjmenovaných útvarech povrchových vod v povodí uvedených nádrží stanoví příslušný vodoprávní
úřad při povolování vypouštění odpadních vod místo emisních standardů uvedených v příloze č. 1
nařízení vlády č. 401/2015 Sb. přísnější emisní standardy pro ukazatel znečištění celkový fosfor. Pro
vybrané vodní útvary se stanoví také přísnější cíle dobrého stavu pro celkový fosfor dle metodiky
Rosendorf a kol. (2011). Příslušné vodoprávní úřady uplatní přísnější emisní a imisní limity v
dotčených útvarech povrchových vod pro ukazatel celkový fosfor při povolování vypouštění
odpadních vod ze všech nových nebo při změně stávajících (intenzifikovaných) mechanickobiologických ČOV s kapacitou 500 EO a větší, kde vodoprávní řízení bylo zahájeno po 22.12.2015.
Všechny tyto listy opatření budou pro třetí plány dílčích povodí revidovány a aktualizovány.
Samostatnou problematikou jsou zmírňující opatření na zlepšení hydromorfologického stavu, která
jsou ale v současné době v pozadí s ohledem na řešení aktuální problematiky fosforového zatížení.
K tomuto tématu se nyní v druhých plánech povodí váže pouze obecný list opatření „Zprůchodnění
říční sítě“, který ale není primárně zaměřen na vodní útvary vod stojatých. Více k této problematice
lze najít v příspěvku Opatřilové, 2017.
Závěr
Hodnocení ekologického stavu i potenciálu by mělo být dostatečně podrobné, se zahrnutím široké
škály vlivů působících v jednotlivých vodních útvarech, aby umožňovalo správnou interpretaci
získaných výsledků. To samozřejmě nemohou nabídnout shrnující výsledky za tříletá, příp. šestiletá
období, která jsou uváděna v plánech dílčích povodí. Je nutné navrhovat a realizovat průzkumný
monitoring, zohlednit výsledky všech studií a spolu se shrnujícím hodnocením je podrobně analyzovat
tak, aby bylo možné navrhnout co nejefektivnější opatření.
Aktuálním úkolem je úprava metodiky hodnocení ekologického potenciálu pro hodnocení rybníků.
Velkou výzvou je také nastavení sledování hydromorfologických parametrů vodních nádrží, realizace
speciálních studií na toto téma a navrhování zmírňujících opatření k jejich zlepšení.
Co nebylo obsahem tohoto příspěvku, ale co je pro zlepšení stavu a potenciálu našich vod
nejdůležitější, je nejen opatření navrhovat, ale především realizovat, a to nejen na samotných vodních
tocích ústících do nádrží, ale i v celé ploše jejich povodí.
Poděkování
Práce na příspěvku byly částečně podpořeny z projektů MŠMT č. LM2015075 a EF16_013/0001782
– SoWa Ecosystems Research).
Literatura
Borovec, J., Hejzlar, J., Znachor, P., Nedoma, J., Čtvrtlíková, M., Blabolil, P., Říha, M., Matěna, J.,
Kubečka, J., 2014a. Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých
vodních útvarů - kategorie jezero - návrh. Ve Vodárenská biologie 2014, 5.-6. února 2017, Praha,
Česká republika, Říhová Ambrožová, J., (Edit.): 21-32.
Borovec, J., Hejzlar, J., Znachor, P., Nedoma, J., Čtvrtlíková, M., Blabolil, P., Říha, M., Kubečka, J.,
Ricard, D., Matěna, J., 2014b. Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a
umělých vodních útvarů – kategorie jezero. Biologické centrum AV ČR, v.v.i. pro MŽP ČR,
certifikovaná metodika.
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/prehled_akceptovanych_metodik_vod/$FILE/OOVMetodika_hodnoceni_%20ekologicky%20potencial_%20kategorie_jezero-20140301.pdf
ČVUT Praha, DHI, a.s., Sweco Hydroprojekt a.s., VÚMOP, v.v.i., VÚV TGM, v.v.i., 2019. Příprava
listů opatření typu a lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí. Povodí
Vltavy, s.p.
Duras, J., Skála, I., Bešta, T., Kortan, D., 2015. Hodnocení ekologického stavu a biologické ukazatele.
Co nám říkají první zkušenosti. Ve Vodárenská biologie 2015, 4.-5. února 2015, Praha, Česká
republika, Říhová Ambrožová, J., Pecinová, A. (Edit.): 59-60.
Duras, J., Opatřilová, L., Soukupová, K., Beneš, J., 2017. Revize metodik pro hodnocení ekologického
stavu vod. Ve Vodárenská biologie 2017, 1.-2. února 2017, Praha, Česká republika, Říhová
Ambrožová, J., Pecinová, A. (Edit.): 70-76.
Kubečka, J., Prchalová, M., 2006. Metodika odlovu a zpracování vzorků ryb stojatých vod. Biologické
centrum AV ČR, v.v.i. pro MŽP ČR, certifikovaná metodika.
Opatřilová, L., 2017. Jak dobře naplánovat zmírňující opatření na vodních nádržích. V Kosour, D. et
al., eds. Vodní nádrže 2017, Brno: Povodí Moravy, s.p., 2017. ISBN 978-80-905368-5-2: 37-39.
Opatřilová, L., Duras, J., Soukupová, K., Metelková, A., 2017. Hodnocení ekologického stavu výsledky a perspektivy. Ve Vodárenská biologie 2017, 1.-2. února 2017, Praha, Česká republika,
Říhová Ambrožová, J., Pecinová, A. (Edit.): 77-80.
Potužák, J., Duras, J., 2017. Rybníky jako HMWB - jak přistoupit k hodnocení jejich ekologického
potenciálu? Ve Vodárenská biologie 2017, 1.-2. února 2017, Praha, Česká republika, Říhová
Ambrožová, J., Pecinová, A. (Edit.): 135-136.
Rosendorf, P., Tušil, P., Durčák, M., Svobodová, J., Beránková, T., Vyskoč, P., 2011. Metodika
hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod
tekoucích, VÚV TGM, v.v.i. pro MŽP Praha.
Rosendorf, P., Fiala, D., a kol., 2016. Prověření komunálních zdrojů znečištění v povodí VN Švihov
na Želivce. VÚV TGM, v.v.i., Praha.
Sdružení společností VRV a DHI, 2018. Studie na zlepšení jakosti vod na vodním díle Hracholusky.
Plzeňský kraj, Plzeň, pp. 255.
Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky.
VÚMOP, v.v.i., Sweco Hydroprojekt a.s., VRV a.s., 2018. Přírodě blízká a technická opatření na
zemědělské půdě v povodí VN Švihov na Želivce. Povodí Vltavy, s.p.